Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících týdnech sehrát klíčovou roli v pokusu o ukončení války na Ukrajině. Podle analýzy experta Michaela O’Hanlona z think-tanku Brookings Institution, která byla zveřejněna 14. května, může prezident těžit z nedávného sbližování s Kyjevem a zároveň posílit svou pozici vůči Moskvě. K tomu však musí vybalancovat vojenskou pomoc, hospodářské sankce a svou dosavadní zdrženlivost ohledně rozšiřování NATO.
O’Hanlon upozorňuje, že ačkoliv Trumpův přístup k válce na Ukrajině zpočátku působil nejasně a kontroverzně, v posledních týdnech došlo k výraznému posunu. Prezident uznal, že konflikt se nachází ve slepé uličce a že jeho ukončení je důležitější než dlouhodobé ambice Ukrajiny znovu získat všechna okupovaná území. Tento postoj podle něj představuje pragmatický základ pro dosažení diplomatického řešení.
Jedním z konkrétních kroků, které Trumpova administrativa učinila, je znovuobnovení spolupráce s prezidentem Volodymyrem Zelenským a podepsání nové dohody o těžbě surovin, která mezi USA a Ukrajinou vytváří společný investiční a kontrolní orgán. Tím se, jak uvádí O’Hanlon, výrazně posiluje vzájemné politické a ekonomické pouto.
Přestože Trump dříve hrozil omezením pomoci Ukrajině, USA stále poskytují vojenské zpravodajství a vybavení. Pomoc z Evropy však zůstává v čistém objemu vyšší. Současně podle nejvyššího velitele sil NATO Christophera Cavoliho došlo ke zlepšení ukrajinské bojové efektivity, i když Rusko si stále drží převahu a postupuje – byť pomalu – o desítky kilometrů měsíčně.
Ukrajinská armáda navzdory vysokým ztrátám stabilizovala frontu, zaplnila mezery ve svých jednotkách a zůstává světovým lídrem v nasazování dronů v moderním boji. Na druhou stranu civilní oběti na Ukrajině jsou letos zatím vyšší než loni. Boje neutichají, přestože se objevují občasné zmínky o možnostech příměří.
Analytik O’Hanlon upozorňuje, že čas nehraje ve prospěch Kyjeva. Rusko má čtyřnásobně větší populaci, silnější ekonomiku a prezidenta, který „neprojevuje žádné obavy o lidské životy“ a řídí se pokřiveným historickým výkladem.
V tomto kontextu navrhuje tři kroky, které by měl Trump podniknout, pokud chce zvýšit šanci na dosažení mírové dohody. Za prvé, musí být ochoten požádat Kongres o nový balík finanční pomoci Ukrajině. Ten sice nemusí dosahovat loňských 61 miliard dolarů schválených za prezidenta Bidena, ale měl by být srovnatelný, aby Moskva nenabyla dojmu, že Amerika ztrácí zájem.
Za druhé, Trump by měl Putinovi demonstrovat ochotu k rozšíření sankcí, pokud Rusko neukončí boje. Mezi možnosti patří například zásah proti tzv. stínové flotile ruských tankerů, které obcházejí cenové stropy. Stejně tak by jakákoliv obchodní dohoda s Čínou měla obsahovat podmínky omezující vývoz technologií, které ruské armádě nepřímo pomáhají.
Třetí bod je podle O’Hanlona nejsložitější, ale klíčový. Trump, který se dosud stavěl proti vstupu Ukrajiny do NATO, by měl Putinovi vyslat jasný signál: čím déle bude válka pokračovat, tím více se zvyšuje šance, že USA nakonec začlení Ukrajinu do Aliance. Alternativou by mohl být návrh nové bezpečnostní architektury v Evropě, do níž by byl v určitém okamžiku začleněn i samotný Kreml.
Za takového scénáře by NATO sice nadále existovalo, ale zastavilo by svůj růst. Pokud by ale Moskva nadále odmítala jednat, Trump by měl pohrozit, že bude podporovat vstup Ukrajiny do NATO s platností pouze pro oblasti, které má Kyjev aktuálně pod kontrolou. Tím by se minimalizovalo riziko přímého střetu mezi NATO a Ruskem.
O’Hanlon zároveň připouští, že podobný krok by vyžadoval zásadní změnu postoje Trumpa vůči Alianci. Pokud však prezident zjistí, že jeho dřívější snaha o sblížení s Putinem selhala a že ruský prezident pokračuje v brutálním útoku na Ukrajinu, mohl by změnit názor – a mohl by to dát veřejně najevo.
Navzdory zlepšené strategii zůstávají šance na dosažení míru podle O’Hanlona nadále malé. Válka se vleče již třetím rokem, oběti přibývají a diplomatická cesta zůstává složitá. Přesto existuje naděje, že pokud Trump správně zkombinuje pomoc, sankce a diplomatický tlak, může jeho úsilí vést k ukončení nejničivějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
