Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících týdnech sehrát klíčovou roli v pokusu o ukončení války na Ukrajině. Podle analýzy experta Michaela O’Hanlona z think-tanku Brookings Institution, která byla zveřejněna 14. května, může prezident těžit z nedávného sbližování s Kyjevem a zároveň posílit svou pozici vůči Moskvě. K tomu však musí vybalancovat vojenskou pomoc, hospodářské sankce a svou dosavadní zdrženlivost ohledně rozšiřování NATO.
O’Hanlon upozorňuje, že ačkoliv Trumpův přístup k válce na Ukrajině zpočátku působil nejasně a kontroverzně, v posledních týdnech došlo k výraznému posunu. Prezident uznal, že konflikt se nachází ve slepé uličce a že jeho ukončení je důležitější než dlouhodobé ambice Ukrajiny znovu získat všechna okupovaná území. Tento postoj podle něj představuje pragmatický základ pro dosažení diplomatického řešení.
Jedním z konkrétních kroků, které Trumpova administrativa učinila, je znovuobnovení spolupráce s prezidentem Volodymyrem Zelenským a podepsání nové dohody o těžbě surovin, která mezi USA a Ukrajinou vytváří společný investiční a kontrolní orgán. Tím se, jak uvádí O’Hanlon, výrazně posiluje vzájemné politické a ekonomické pouto.
Přestože Trump dříve hrozil omezením pomoci Ukrajině, USA stále poskytují vojenské zpravodajství a vybavení. Pomoc z Evropy však zůstává v čistém objemu vyšší. Současně podle nejvyššího velitele sil NATO Christophera Cavoliho došlo ke zlepšení ukrajinské bojové efektivity, i když Rusko si stále drží převahu a postupuje – byť pomalu – o desítky kilometrů měsíčně.
Ukrajinská armáda navzdory vysokým ztrátám stabilizovala frontu, zaplnila mezery ve svých jednotkách a zůstává světovým lídrem v nasazování dronů v moderním boji. Na druhou stranu civilní oběti na Ukrajině jsou letos zatím vyšší než loni. Boje neutichají, přestože se objevují občasné zmínky o možnostech příměří.
Analytik O’Hanlon upozorňuje, že čas nehraje ve prospěch Kyjeva. Rusko má čtyřnásobně větší populaci, silnější ekonomiku a prezidenta, který „neprojevuje žádné obavy o lidské životy“ a řídí se pokřiveným historickým výkladem.
V tomto kontextu navrhuje tři kroky, které by měl Trump podniknout, pokud chce zvýšit šanci na dosažení mírové dohody. Za prvé, musí být ochoten požádat Kongres o nový balík finanční pomoci Ukrajině. Ten sice nemusí dosahovat loňských 61 miliard dolarů schválených za prezidenta Bidena, ale měl by být srovnatelný, aby Moskva nenabyla dojmu, že Amerika ztrácí zájem.
Za druhé, Trump by měl Putinovi demonstrovat ochotu k rozšíření sankcí, pokud Rusko neukončí boje. Mezi možnosti patří například zásah proti tzv. stínové flotile ruských tankerů, které obcházejí cenové stropy. Stejně tak by jakákoliv obchodní dohoda s Čínou měla obsahovat podmínky omezující vývoz technologií, které ruské armádě nepřímo pomáhají.
Třetí bod je podle O’Hanlona nejsložitější, ale klíčový. Trump, který se dosud stavěl proti vstupu Ukrajiny do NATO, by měl Putinovi vyslat jasný signál: čím déle bude válka pokračovat, tím více se zvyšuje šance, že USA nakonec začlení Ukrajinu do Aliance. Alternativou by mohl být návrh nové bezpečnostní architektury v Evropě, do níž by byl v určitém okamžiku začleněn i samotný Kreml.
Za takového scénáře by NATO sice nadále existovalo, ale zastavilo by svůj růst. Pokud by ale Moskva nadále odmítala jednat, Trump by měl pohrozit, že bude podporovat vstup Ukrajiny do NATO s platností pouze pro oblasti, které má Kyjev aktuálně pod kontrolou. Tím by se minimalizovalo riziko přímého střetu mezi NATO a Ruskem.
O’Hanlon zároveň připouští, že podobný krok by vyžadoval zásadní změnu postoje Trumpa vůči Alianci. Pokud však prezident zjistí, že jeho dřívější snaha o sblížení s Putinem selhala a že ruský prezident pokračuje v brutálním útoku na Ukrajinu, mohl by změnit názor – a mohl by to dát veřejně najevo.
Navzdory zlepšené strategii zůstávají šance na dosažení míru podle O’Hanlona nadále malé. Válka se vleče již třetím rokem, oběti přibývají a diplomatická cesta zůstává složitá. Přesto existuje naděje, že pokud Trump správně zkombinuje pomoc, sankce a diplomatický tlak, může jeho úsilí vést k ukončení nejničivějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
