Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících týdnech sehrát klíčovou roli v pokusu o ukončení války na Ukrajině. Podle analýzy experta Michaela O’Hanlona z think-tanku Brookings Institution, která byla zveřejněna 14. května, může prezident těžit z nedávného sbližování s Kyjevem a zároveň posílit svou pozici vůči Moskvě. K tomu však musí vybalancovat vojenskou pomoc, hospodářské sankce a svou dosavadní zdrženlivost ohledně rozšiřování NATO.
O’Hanlon upozorňuje, že ačkoliv Trumpův přístup k válce na Ukrajině zpočátku působil nejasně a kontroverzně, v posledních týdnech došlo k výraznému posunu. Prezident uznal, že konflikt se nachází ve slepé uličce a že jeho ukončení je důležitější než dlouhodobé ambice Ukrajiny znovu získat všechna okupovaná území. Tento postoj podle něj představuje pragmatický základ pro dosažení diplomatického řešení.
Jedním z konkrétních kroků, které Trumpova administrativa učinila, je znovuobnovení spolupráce s prezidentem Volodymyrem Zelenským a podepsání nové dohody o těžbě surovin, která mezi USA a Ukrajinou vytváří společný investiční a kontrolní orgán. Tím se, jak uvádí O’Hanlon, výrazně posiluje vzájemné politické a ekonomické pouto.
Přestože Trump dříve hrozil omezením pomoci Ukrajině, USA stále poskytují vojenské zpravodajství a vybavení. Pomoc z Evropy však zůstává v čistém objemu vyšší. Současně podle nejvyššího velitele sil NATO Christophera Cavoliho došlo ke zlepšení ukrajinské bojové efektivity, i když Rusko si stále drží převahu a postupuje – byť pomalu – o desítky kilometrů měsíčně.
Ukrajinská armáda navzdory vysokým ztrátám stabilizovala frontu, zaplnila mezery ve svých jednotkách a zůstává světovým lídrem v nasazování dronů v moderním boji. Na druhou stranu civilní oběti na Ukrajině jsou letos zatím vyšší než loni. Boje neutichají, přestože se objevují občasné zmínky o možnostech příměří.
Analytik O’Hanlon upozorňuje, že čas nehraje ve prospěch Kyjeva. Rusko má čtyřnásobně větší populaci, silnější ekonomiku a prezidenta, který „neprojevuje žádné obavy o lidské životy“ a řídí se pokřiveným historickým výkladem.
V tomto kontextu navrhuje tři kroky, které by měl Trump podniknout, pokud chce zvýšit šanci na dosažení mírové dohody. Za prvé, musí být ochoten požádat Kongres o nový balík finanční pomoci Ukrajině. Ten sice nemusí dosahovat loňských 61 miliard dolarů schválených za prezidenta Bidena, ale měl by být srovnatelný, aby Moskva nenabyla dojmu, že Amerika ztrácí zájem.
Za druhé, Trump by měl Putinovi demonstrovat ochotu k rozšíření sankcí, pokud Rusko neukončí boje. Mezi možnosti patří například zásah proti tzv. stínové flotile ruských tankerů, které obcházejí cenové stropy. Stejně tak by jakákoliv obchodní dohoda s Čínou měla obsahovat podmínky omezující vývoz technologií, které ruské armádě nepřímo pomáhají.
Třetí bod je podle O’Hanlona nejsložitější, ale klíčový. Trump, který se dosud stavěl proti vstupu Ukrajiny do NATO, by měl Putinovi vyslat jasný signál: čím déle bude válka pokračovat, tím více se zvyšuje šance, že USA nakonec začlení Ukrajinu do Aliance. Alternativou by mohl být návrh nové bezpečnostní architektury v Evropě, do níž by byl v určitém okamžiku začleněn i samotný Kreml.
Za takového scénáře by NATO sice nadále existovalo, ale zastavilo by svůj růst. Pokud by ale Moskva nadále odmítala jednat, Trump by měl pohrozit, že bude podporovat vstup Ukrajiny do NATO s platností pouze pro oblasti, které má Kyjev aktuálně pod kontrolou. Tím by se minimalizovalo riziko přímého střetu mezi NATO a Ruskem.
O’Hanlon zároveň připouští, že podobný krok by vyžadoval zásadní změnu postoje Trumpa vůči Alianci. Pokud však prezident zjistí, že jeho dřívější snaha o sblížení s Putinem selhala a že ruský prezident pokračuje v brutálním útoku na Ukrajinu, mohl by změnit názor – a mohl by to dát veřejně najevo.
Navzdory zlepšené strategii zůstávají šance na dosažení míru podle O’Hanlona nadále malé. Válka se vleče již třetím rokem, oběti přibývají a diplomatická cesta zůstává složitá. Přesto existuje naděje, že pokud Trump správně zkombinuje pomoc, sankce a diplomatický tlak, může jeho úsilí vést k ukončení nejničivějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
