Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících týdnech sehrát klíčovou roli v pokusu o ukončení války na Ukrajině. Podle analýzy experta Michaela O’Hanlona z think-tanku Brookings Institution, která byla zveřejněna 14. května, může prezident těžit z nedávného sbližování s Kyjevem a zároveň posílit svou pozici vůči Moskvě. K tomu však musí vybalancovat vojenskou pomoc, hospodářské sankce a svou dosavadní zdrženlivost ohledně rozšiřování NATO.
O’Hanlon upozorňuje, že ačkoliv Trumpův přístup k válce na Ukrajině zpočátku působil nejasně a kontroverzně, v posledních týdnech došlo k výraznému posunu. Prezident uznal, že konflikt se nachází ve slepé uličce a že jeho ukončení je důležitější než dlouhodobé ambice Ukrajiny znovu získat všechna okupovaná území. Tento postoj podle něj představuje pragmatický základ pro dosažení diplomatického řešení.
Jedním z konkrétních kroků, které Trumpova administrativa učinila, je znovuobnovení spolupráce s prezidentem Volodymyrem Zelenským a podepsání nové dohody o těžbě surovin, která mezi USA a Ukrajinou vytváří společný investiční a kontrolní orgán. Tím se, jak uvádí O’Hanlon, výrazně posiluje vzájemné politické a ekonomické pouto.
Přestože Trump dříve hrozil omezením pomoci Ukrajině, USA stále poskytují vojenské zpravodajství a vybavení. Pomoc z Evropy však zůstává v čistém objemu vyšší. Současně podle nejvyššího velitele sil NATO Christophera Cavoliho došlo ke zlepšení ukrajinské bojové efektivity, i když Rusko si stále drží převahu a postupuje – byť pomalu – o desítky kilometrů měsíčně.
Ukrajinská armáda navzdory vysokým ztrátám stabilizovala frontu, zaplnila mezery ve svých jednotkách a zůstává světovým lídrem v nasazování dronů v moderním boji. Na druhou stranu civilní oběti na Ukrajině jsou letos zatím vyšší než loni. Boje neutichají, přestože se objevují občasné zmínky o možnostech příměří.
Analytik O’Hanlon upozorňuje, že čas nehraje ve prospěch Kyjeva. Rusko má čtyřnásobně větší populaci, silnější ekonomiku a prezidenta, který „neprojevuje žádné obavy o lidské životy“ a řídí se pokřiveným historickým výkladem.
V tomto kontextu navrhuje tři kroky, které by měl Trump podniknout, pokud chce zvýšit šanci na dosažení mírové dohody. Za prvé, musí být ochoten požádat Kongres o nový balík finanční pomoci Ukrajině. Ten sice nemusí dosahovat loňských 61 miliard dolarů schválených za prezidenta Bidena, ale měl by být srovnatelný, aby Moskva nenabyla dojmu, že Amerika ztrácí zájem.
Za druhé, Trump by měl Putinovi demonstrovat ochotu k rozšíření sankcí, pokud Rusko neukončí boje. Mezi možnosti patří například zásah proti tzv. stínové flotile ruských tankerů, které obcházejí cenové stropy. Stejně tak by jakákoliv obchodní dohoda s Čínou měla obsahovat podmínky omezující vývoz technologií, které ruské armádě nepřímo pomáhají.
Třetí bod je podle O’Hanlona nejsložitější, ale klíčový. Trump, který se dosud stavěl proti vstupu Ukrajiny do NATO, by měl Putinovi vyslat jasný signál: čím déle bude válka pokračovat, tím více se zvyšuje šance, že USA nakonec začlení Ukrajinu do Aliance. Alternativou by mohl být návrh nové bezpečnostní architektury v Evropě, do níž by byl v určitém okamžiku začleněn i samotný Kreml.
Za takového scénáře by NATO sice nadále existovalo, ale zastavilo by svůj růst. Pokud by ale Moskva nadále odmítala jednat, Trump by měl pohrozit, že bude podporovat vstup Ukrajiny do NATO s platností pouze pro oblasti, které má Kyjev aktuálně pod kontrolou. Tím by se minimalizovalo riziko přímého střetu mezi NATO a Ruskem.
O’Hanlon zároveň připouští, že podobný krok by vyžadoval zásadní změnu postoje Trumpa vůči Alianci. Pokud však prezident zjistí, že jeho dřívější snaha o sblížení s Putinem selhala a že ruský prezident pokračuje v brutálním útoku na Ukrajinu, mohl by změnit názor – a mohl by to dát veřejně najevo.
Navzdory zlepšené strategii zůstávají šance na dosažení míru podle O’Hanlona nadále malé. Válka se vleče již třetím rokem, oběti přibývají a diplomatická cesta zůstává složitá. Přesto existuje naděje, že pokud Trump správně zkombinuje pomoc, sankce a diplomatický tlak, může jeho úsilí vést k ukončení nejničivějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Květen je u konce a taková Helena Vondráčková na něj rozhodně nezapomene. Po ztrátě milované fenky totiž s manželem přivítala do domácnosti nového čtyřnohého kamaráda. Toho již seznámila i s další důležitou osobou.
Dana Bártu potkala v dubnu velká nepříjemnost. Populární kapela J.A.R. musela odložit dva pražské koncerty kvůli velkým problémům Dana Bárty, jenž utrpěl poškození sluchu. Původně se očekávalo, že zpěvák bude během několika týdnů zpátky na pódiu. Situace se však komplikuje.
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
