Očekávané jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, dvěma zeměmi, které jsou uvězněny v krvavém konfliktu, může dnes v Turecku proběhnout, i když ruský prezident Vladimir Putin se summitu nakonec nezúčastní. Po dnech spekulací Kreml oficiálně oznámil, že ruský prezident do Turecka nepocestuje. Přesto jsou delegace obou zemí již na místě, i když není jisté, zda se skutečně sejdou, píše CNN.
Situace kolem jednání je silně nepřehledná. Ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory začnou v 10 hodin v Istanbulu. Ukrajinská strana však tuto informaci okamžitě označila za „falešnou zprávu“. Později mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že setkání bylo posunuto na odpoledne. Turecká vláda ale takové tvrzení zpochybnila s tím, že žádná jednání nebyla oficiálně naplánována, a proto nemohla být ani odložena.
Ruskou delegaci vede Putinův poradce a známý jestřáb Vladimir Medinskij, který se účastnil i předchozích jednání na jaře 2022. Na ukrajinské straně je v Turecku ministr zahraničí Andrij Sybiha, prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jedná v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Zda se Zelenskyj následně přesune do Istanbulu, zatím není rozhodnuto.
V Turecku jsou přítomni také vysoce postavení představitelé Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Antalye, kde se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO. Zvláštní vyslanci prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg a Steve Witkoff, podle amerických představitelů dorazili do Istanbulu, kde chtějí být přítomni jednáním.
Prezident USA Trump mezitím opět prohlásil, že žádný posun v mírových rozhovorech nenastane, dokud se osobně nesejde s Putinem. „Nic se nestane, dokud se Putin a já nepotkáme,“ řekl Trump novinářům při letu na palubě Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji.
Současná situace se začala formovat o víkendu, kdy Putin vyzval k přímým rozhovorům, zároveň však odmítl výzvu Ukrajiny a jejích západních spojenců k třicetidennímu příměří. Zelenskyj v reakci oznámil ochotu jednat, ovšem pouze s Putinem, nikoli s jiným představitelem ruského režimu.
Po více než šesti hodinách čekání, stále bez stanoveného začátku jednání, zůstávají desítky novinářů shromážděny před istanbulským palácem Dolmabahçe. Nervózní atmosféra je cítit ve vzduchu – cigarety a káva se staly hlavními společníky žurnalistů, kteří vyčkávají ve stínu historických zdí.
Ruští novináři stále hovoří o „speciální vojenské operaci“, což je oficiální terminologie Kremlu pro invazi na Ukrajinu. Zdá se, že čekají, až Ukrajina udělá první krok. „Čekání je lepší než znát výsledek,“ zavtipkoval Stanislav Ivaščenko, zpravodaj ruské státní stanice Zvezda, spadající pod ministerstvo obrany. Podle něj Erdoğan v tuto chvíli přesvědčuje Zelenského, aby se jednání účastnil.
Ivaščenko přesto doufá, že tento chaotický shluk stativů a mikrofonů na břehu Bosporu může být začátkem konce války. „Západní média si myslí, že Rusko chce válku,“ říká. „Ale každý je už unavený. My ale musíme bránit svou pozici.“
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
