Očekávané jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, dvěma zeměmi, které jsou uvězněny v krvavém konfliktu, může dnes v Turecku proběhnout, i když ruský prezident Vladimir Putin se summitu nakonec nezúčastní. Po dnech spekulací Kreml oficiálně oznámil, že ruský prezident do Turecka nepocestuje. Přesto jsou delegace obou zemí již na místě, i když není jisté, zda se skutečně sejdou, píše CNN.
Situace kolem jednání je silně nepřehledná. Ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory začnou v 10 hodin v Istanbulu. Ukrajinská strana však tuto informaci okamžitě označila za „falešnou zprávu“. Později mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že setkání bylo posunuto na odpoledne. Turecká vláda ale takové tvrzení zpochybnila s tím, že žádná jednání nebyla oficiálně naplánována, a proto nemohla být ani odložena.
Ruskou delegaci vede Putinův poradce a známý jestřáb Vladimir Medinskij, který se účastnil i předchozích jednání na jaře 2022. Na ukrajinské straně je v Turecku ministr zahraničí Andrij Sybiha, prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jedná v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Zda se Zelenskyj následně přesune do Istanbulu, zatím není rozhodnuto.
V Turecku jsou přítomni také vysoce postavení představitelé Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Antalye, kde se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO. Zvláštní vyslanci prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg a Steve Witkoff, podle amerických představitelů dorazili do Istanbulu, kde chtějí být přítomni jednáním.
Prezident USA Trump mezitím opět prohlásil, že žádný posun v mírových rozhovorech nenastane, dokud se osobně nesejde s Putinem. „Nic se nestane, dokud se Putin a já nepotkáme,“ řekl Trump novinářům při letu na palubě Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji.
Současná situace se začala formovat o víkendu, kdy Putin vyzval k přímým rozhovorům, zároveň však odmítl výzvu Ukrajiny a jejích západních spojenců k třicetidennímu příměří. Zelenskyj v reakci oznámil ochotu jednat, ovšem pouze s Putinem, nikoli s jiným představitelem ruského režimu.
Po více než šesti hodinách čekání, stále bez stanoveného začátku jednání, zůstávají desítky novinářů shromážděny před istanbulským palácem Dolmabahçe. Nervózní atmosféra je cítit ve vzduchu – cigarety a káva se staly hlavními společníky žurnalistů, kteří vyčkávají ve stínu historických zdí.
Ruští novináři stále hovoří o „speciální vojenské operaci“, což je oficiální terminologie Kremlu pro invazi na Ukrajinu. Zdá se, že čekají, až Ukrajina udělá první krok. „Čekání je lepší než znát výsledek,“ zavtipkoval Stanislav Ivaščenko, zpravodaj ruské státní stanice Zvezda, spadající pod ministerstvo obrany. Podle něj Erdoğan v tuto chvíli přesvědčuje Zelenského, aby se jednání účastnil.
Ivaščenko přesto doufá, že tento chaotický shluk stativů a mikrofonů na břehu Bosporu může být začátkem konce války. „Západní média si myslí, že Rusko chce válku,“ říká. „Ale každý je už unavený. My ale musíme bránit svou pozici.“
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
