Očekávané jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, dvěma zeměmi, které jsou uvězněny v krvavém konfliktu, může dnes v Turecku proběhnout, i když ruský prezident Vladimir Putin se summitu nakonec nezúčastní. Po dnech spekulací Kreml oficiálně oznámil, že ruský prezident do Turecka nepocestuje. Přesto jsou delegace obou zemí již na místě, i když není jisté, zda se skutečně sejdou, píše CNN.
Situace kolem jednání je silně nepřehledná. Ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory začnou v 10 hodin v Istanbulu. Ukrajinská strana však tuto informaci okamžitě označila za „falešnou zprávu“. Později mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že setkání bylo posunuto na odpoledne. Turecká vláda ale takové tvrzení zpochybnila s tím, že žádná jednání nebyla oficiálně naplánována, a proto nemohla být ani odložena.
Ruskou delegaci vede Putinův poradce a známý jestřáb Vladimir Medinskij, který se účastnil i předchozích jednání na jaře 2022. Na ukrajinské straně je v Turecku ministr zahraničí Andrij Sybiha, prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jedná v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Zda se Zelenskyj následně přesune do Istanbulu, zatím není rozhodnuto.
V Turecku jsou přítomni také vysoce postavení představitelé Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Antalye, kde se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO. Zvláštní vyslanci prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg a Steve Witkoff, podle amerických představitelů dorazili do Istanbulu, kde chtějí být přítomni jednáním.
Prezident USA Trump mezitím opět prohlásil, že žádný posun v mírových rozhovorech nenastane, dokud se osobně nesejde s Putinem. „Nic se nestane, dokud se Putin a já nepotkáme,“ řekl Trump novinářům při letu na palubě Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji.
Současná situace se začala formovat o víkendu, kdy Putin vyzval k přímým rozhovorům, zároveň však odmítl výzvu Ukrajiny a jejích západních spojenců k třicetidennímu příměří. Zelenskyj v reakci oznámil ochotu jednat, ovšem pouze s Putinem, nikoli s jiným představitelem ruského režimu.
Po více než šesti hodinách čekání, stále bez stanoveného začátku jednání, zůstávají desítky novinářů shromážděny před istanbulským palácem Dolmabahçe. Nervózní atmosféra je cítit ve vzduchu – cigarety a káva se staly hlavními společníky žurnalistů, kteří vyčkávají ve stínu historických zdí.
Ruští novináři stále hovoří o „speciální vojenské operaci“, což je oficiální terminologie Kremlu pro invazi na Ukrajinu. Zdá se, že čekají, až Ukrajina udělá první krok. „Čekání je lepší než znát výsledek,“ zavtipkoval Stanislav Ivaščenko, zpravodaj ruské státní stanice Zvezda, spadající pod ministerstvo obrany. Podle něj Erdoğan v tuto chvíli přesvědčuje Zelenského, aby se jednání účastnil.
Ivaščenko přesto doufá, že tento chaotický shluk stativů a mikrofonů na břehu Bosporu může být začátkem konce války. „Západní média si myslí, že Rusko chce válku,“ říká. „Ale každý je už unavený. My ale musíme bránit svou pozici.“
Dana Bártu potkala v dubnu velká nepříjemnost. Populární kapela J.A.R. musela odložit dva pražské koncerty kvůli velkým problémům Dana Bárty, jenž utrpěl poškození sluchu. Původně se očekávalo, že zpěvák bude během několika týdnů zpátky na pódiu. Situace se však komplikuje.
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
