Očekávané jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, dvěma zeměmi, které jsou uvězněny v krvavém konfliktu, může dnes v Turecku proběhnout, i když ruský prezident Vladimir Putin se summitu nakonec nezúčastní. Po dnech spekulací Kreml oficiálně oznámil, že ruský prezident do Turecka nepocestuje. Přesto jsou delegace obou zemí již na místě, i když není jisté, zda se skutečně sejdou, píše CNN.
Situace kolem jednání je silně nepřehledná. Ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory začnou v 10 hodin v Istanbulu. Ukrajinská strana však tuto informaci okamžitě označila za „falešnou zprávu“. Později mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že setkání bylo posunuto na odpoledne. Turecká vláda ale takové tvrzení zpochybnila s tím, že žádná jednání nebyla oficiálně naplánována, a proto nemohla být ani odložena.
Ruskou delegaci vede Putinův poradce a známý jestřáb Vladimir Medinskij, který se účastnil i předchozích jednání na jaře 2022. Na ukrajinské straně je v Turecku ministr zahraničí Andrij Sybiha, prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jedná v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Zda se Zelenskyj následně přesune do Istanbulu, zatím není rozhodnuto.
V Turecku jsou přítomni také vysoce postavení představitelé Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Antalye, kde se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO. Zvláštní vyslanci prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg a Steve Witkoff, podle amerických představitelů dorazili do Istanbulu, kde chtějí být přítomni jednáním.
Prezident USA Trump mezitím opět prohlásil, že žádný posun v mírových rozhovorech nenastane, dokud se osobně nesejde s Putinem. „Nic se nestane, dokud se Putin a já nepotkáme,“ řekl Trump novinářům při letu na palubě Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji.
Současná situace se začala formovat o víkendu, kdy Putin vyzval k přímým rozhovorům, zároveň však odmítl výzvu Ukrajiny a jejích západních spojenců k třicetidennímu příměří. Zelenskyj v reakci oznámil ochotu jednat, ovšem pouze s Putinem, nikoli s jiným představitelem ruského režimu.
Po více než šesti hodinách čekání, stále bez stanoveného začátku jednání, zůstávají desítky novinářů shromážděny před istanbulským palácem Dolmabahçe. Nervózní atmosféra je cítit ve vzduchu – cigarety a káva se staly hlavními společníky žurnalistů, kteří vyčkávají ve stínu historických zdí.
Ruští novináři stále hovoří o „speciální vojenské operaci“, což je oficiální terminologie Kremlu pro invazi na Ukrajinu. Zdá se, že čekají, až Ukrajina udělá první krok. „Čekání je lepší než znát výsledek,“ zavtipkoval Stanislav Ivaščenko, zpravodaj ruské státní stanice Zvezda, spadající pod ministerstvo obrany. Podle něj Erdoğan v tuto chvíli přesvědčuje Zelenského, aby se jednání účastnil.
Ivaščenko přesto doufá, že tento chaotický shluk stativů a mikrofonů na břehu Bosporu může být začátkem konce války. „Západní média si myslí, že Rusko chce válku,“ říká. „Ale každý je už unavený. My ale musíme bránit svou pozici.“
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
