Očekávané jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, dvěma zeměmi, které jsou uvězněny v krvavém konfliktu, může dnes v Turecku proběhnout, i když ruský prezident Vladimir Putin se summitu nakonec nezúčastní. Po dnech spekulací Kreml oficiálně oznámil, že ruský prezident do Turecka nepocestuje. Přesto jsou delegace obou zemí již na místě, i když není jisté, zda se skutečně sejdou, píše CNN.
Situace kolem jednání je silně nepřehledná. Ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory začnou v 10 hodin v Istanbulu. Ukrajinská strana však tuto informaci okamžitě označila za „falešnou zprávu“. Později mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že setkání bylo posunuto na odpoledne. Turecká vláda ale takové tvrzení zpochybnila s tím, že žádná jednání nebyla oficiálně naplánována, a proto nemohla být ani odložena.
Ruskou delegaci vede Putinův poradce a známý jestřáb Vladimir Medinskij, který se účastnil i předchozích jednání na jaře 2022. Na ukrajinské straně je v Turecku ministr zahraničí Andrij Sybiha, prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jedná v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Zda se Zelenskyj následně přesune do Istanbulu, zatím není rozhodnuto.
V Turecku jsou přítomni také vysoce postavení představitelé Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Antalye, kde se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO. Zvláštní vyslanci prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu, Keith Kellogg a Steve Witkoff, podle amerických představitelů dorazili do Istanbulu, kde chtějí být přítomni jednáním.
Prezident USA Trump mezitím opět prohlásil, že žádný posun v mírových rozhovorech nenastane, dokud se osobně nesejde s Putinem. „Nic se nestane, dokud se Putin a já nepotkáme,“ řekl Trump novinářům při letu na palubě Air Force One, těsně před přistáním v Dubaji.
Současná situace se začala formovat o víkendu, kdy Putin vyzval k přímým rozhovorům, zároveň však odmítl výzvu Ukrajiny a jejích západních spojenců k třicetidennímu příměří. Zelenskyj v reakci oznámil ochotu jednat, ovšem pouze s Putinem, nikoli s jiným představitelem ruského režimu.
Po více než šesti hodinách čekání, stále bez stanoveného začátku jednání, zůstávají desítky novinářů shromážděny před istanbulským palácem Dolmabahçe. Nervózní atmosféra je cítit ve vzduchu – cigarety a káva se staly hlavními společníky žurnalistů, kteří vyčkávají ve stínu historických zdí.
Ruští novináři stále hovoří o „speciální vojenské operaci“, což je oficiální terminologie Kremlu pro invazi na Ukrajinu. Zdá se, že čekají, až Ukrajina udělá první krok. „Čekání je lepší než znát výsledek,“ zavtipkoval Stanislav Ivaščenko, zpravodaj ruské státní stanice Zvezda, spadající pod ministerstvo obrany. Podle něj Erdoğan v tuto chvíli přesvědčuje Zelenského, aby se jednání účastnil.
Ivaščenko přesto doufá, že tento chaotický shluk stativů a mikrofonů na břehu Bosporu může být začátkem konce války. „Západní média si myslí, že Rusko chce válku,“ říká. „Ale každý je už unavený. My ale musíme bránit svou pozici.“
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
