V honosných prostorách Lancaster House, historické budovy, která nese znaky hluboce zakořeněného vztahu Británie s Evropou, se v uplynulých dnech odehrála scéna, která by byla ještě před několika lety nemyslitelná. Zatímco členové diplomatické ochrany popíjeli čaj a mlsali sušenky, ve vyšších patrech jednali evropští politici o budoucnosti spolupráce mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. A na pořadu dne byla mimo jiné i otázka, která znovu rozdělila politickou scénu: míří Británie zpět do evropského prostoru?
Schůzka, kterou hostil britský ministr zahraničí David Lammy, měla zásadní význam. Poprvé od brexitu se uskuteční summit mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Premiér Keir Starmer bude v pondělí hostit nejvyšší představitele EU, aby zahájili novou kapitolu vzájemné spolupráce. Labouristická vláda, která se dostala k moci v loňském roce, si dala za cíl zlepšit vztahy s evropskými partnery – a tato událost je první skutečnou zkouškou tohoto závazku.
Evropský velvyslanec v Londýně Pedro Serrano summit označil za „vyvrcholení zvýšeného kontaktu na nejvyšší úrovni od červencových voleb“. Otázkou však podle BBC zůstává: jde o zcela nový začátek, nebo o postupné narušování brexitu, jak varují konzervativci a Reform UK?
Klíčovým bodem jednání má být bezpečnostní pakt mezi EU a Británií. Tento typ dohody byl zmíněn už v dramatických jednáních o brexitu v roce 2020, ale tehdy se ho Boris Johnson rozhodl vynechat. Nyní se k němu vrací vláda pod vedením Keira Starmera, která chce vytvořit nový rámec spolupráce mimo strukturu NATO.
Kritici však tvrdí, že takový krok je zbytečný. „Základem naší obrany je NATO,“ prohlásil konzervativní poslanec Alex Burghart. Reform UK pak pakt označuje za „zbytečný“ a varuje před zapojením do „byrokratické vojenské struktury“ EU. Vláda oponuje s tím, že spolupráce by se netýkala jen armády, ale i ekonomické bezpečnosti, infrastruktury, migrace nebo potírání kriminality.
Zejména britský obranný průmysl si od dohody slibuje mnohé. Pokud by se Británie zapojila do evropského programu SAFE, který má uvolnit až 150 miliard eur na nové obranné projekty, mohla by část této sumy získat i britská produkce. „Je to příležitost, která může zvýšit kapacity obranného průmyslu o pětinu,“ tvrdí Kevin Craven z britské asociace ADS.
Dalším tématem, které vyvolává silné emoce, je tzv. „veterinární dohoda“, která by odstranila některé pohraniční kontroly na potraviny a nápoje. Firmy z potravinářského sektoru dlouhodobě volají po zmírnění byrokracie, která nastala po odchodu Británie z EU. Například společnost Creative Nature musela kvůli celním komplikacím dopravovat vzorky produktů do EU v osobním zavazadle zaměstnance.
Dohoda by navíc zjednodušila obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem, kde po brexitu vznikla nová administrativní bariéra. Jenže i zde čelí vláda kritice. Konzervativci tvrdí, že by šlo o „kapitulaci“, protože by Británie musela sladit své normy s EU – a tyto normy podléhají soudnímu dohledu Bruselu.
Zatímco Labouristé označují návrh za praktický krok, který přinese snížení cen potravin a zjednodušení obchodu, pravice varuje před „zradou brexitu“. Reform UK hovoří o „Velkém britském výprodeji“ a obviňuje vládu, že chce Británii znovu přivázat k „nefunkčnímu evropskému modelu“.
Na opačném konci politického spektra ale zaznívají hlasy, že vláda je příliš opatrná. Liberální demokraté by rádi viděli obnovení celní unie s EU, což by podle nich výrazně usnadnilo obchod. Ekonomové ale mírní očekávání: „Veterinární dohoda by byla jen malým krokem. Pokud by se sladily průmyslové normy, dopad by byl mnohem větší,“ tvrdí expert David Henig.
Další horkou kartou je rybolov. V roce 2026 vyprší dohoda, která po brexitu umožnila rybářům z EU přístup do britských vod. Bývalý vyjednavač David Davis tvrdí, že Británie tehdy ustoupila příliš snadno a nyní by měla být tvrdší.
Zajímavým bodem jednání je také plán na uzavření dohody o výměně mládeže, která by umožnila lidem do 30 let žít a pracovat v EU i v Británii. Vláda dlouho tvrdila, že takovou dohodu nechce – ale nyní zvažuje její zavedení s omezeným počtem víz a jasně stanovenou délkou pobytu. Podle expertů většina veřejnosti chápe rozdíl mezi legální pracovní migrací a nelegálním přechodem hranic, a dohoda o mládeži by nemusela být politicky kontroverzní.
Odpůrci ale varují před vnímáním tohoto kroku jako návratu svobody pohybu. „Je to potenciální past. Může to vypadat jako návrat do EU zadními vrátky,“ varuje konzervativní stratég Lord Hayward.
Premiér Starmer však odmítá, že by šlo o návrat do jednotného trhu nebo celní unie. Jeho vláda podle něj pouze hledá „způsob, jak udělat brexit funkčním“. Veřejnosti slibuje pragmatický přístup, který se má vyhnout ideologii minulých let.
Zatímco politici míří na další jednání do Albánie a Turecka, Lancaster House zůstává tichým svědkem historických událostí. Na jeho stěně visí obraz vévody z Wellingtonu salutujícího v Hyde Parku – připomínka slavných vítězství minulosti. A pro mnohé je právě teď čas rozhodnout, zda má Británie opět zvednout hlavu a vrátit se do evropské arény – tentokrát však jiným způsobem.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.