Vrací se Británie zpět k Evropské unii? Summit v Londýně vyvolává bouřlivé debaty

Schůzka, kterou hostil britský ministr zahraničí David Lammy, měla zásadní význam. Poprvé od brexitu se uskuteční summit mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Premiér Keir Starmer bude v pondělí hostit nejvyšší představitele EU, aby zahájili novou kapitolu vzájemné spolupráce. Labouristická vláda, která se dostala k moci v loňském roce, si dala za cíl zlepšit vztahy s evropskými partnery – a tato událost je první skutečnou zkouškou tohoto závazku.

Evropský velvyslanec v Londýně Pedro Serrano summit označil za „vyvrcholení zvýšeného kontaktu na nejvyšší úrovni od červencových voleb“. Otázkou však podle BBC zůstává: jde o zcela nový začátek, nebo o postupné narušování brexitu, jak varují konzervativci a Reform UK?

Klíčovým bodem jednání má být bezpečnostní pakt mezi EU a Británií. Tento typ dohody byl zmíněn už v dramatických jednáních o brexitu v roce 2020, ale tehdy se ho Boris Johnson rozhodl vynechat. Nyní se k němu vrací vláda pod vedením Keira Starmera, která chce vytvořit nový rámec spolupráce mimo strukturu NATO.

Kritici však tvrdí, že takový krok je zbytečný. „Základem naší obrany je NATO,“ prohlásil konzervativní poslanec Alex Burghart. Reform UK pak pakt označuje za „zbytečný“ a varuje před zapojením do „byrokratické vojenské struktury“ EU. Vláda oponuje s tím, že spolupráce by se netýkala jen armády, ale i ekonomické bezpečnosti, infrastruktury, migrace nebo potírání kriminality.

Zejména britský obranný průmysl si od dohody slibuje mnohé. Pokud by se Británie zapojila do evropského programu SAFE, který má uvolnit až 150 miliard eur na nové obranné projekty, mohla by část této sumy získat i britská produkce. „Je to příležitost, která může zvýšit kapacity obranného průmyslu o pětinu,“ tvrdí Kevin Craven z britské asociace ADS.

Dalším tématem, které vyvolává silné emoce, je tzv. „veterinární dohoda“, která by odstranila některé pohraniční kontroly na potraviny a nápoje. Firmy z potravinářského sektoru dlouhodobě volají po zmírnění byrokracie, která nastala po odchodu Británie z EU. Například společnost Creative Nature musela kvůli celním komplikacím dopravovat vzorky produktů do EU v osobním zavazadle zaměstnance.

Dohoda by navíc zjednodušila obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem, kde po brexitu vznikla nová administrativní bariéra. Jenže i zde čelí vláda kritice. Konzervativci tvrdí, že by šlo o „kapitulaci“, protože by Británie musela sladit své normy s EU – a tyto normy podléhají soudnímu dohledu Bruselu.

Zatímco Labouristé označují návrh za praktický krok, který přinese snížení cen potravin a zjednodušení obchodu, pravice varuje před „zradou brexitu“. Reform UK hovoří o „Velkém britském výprodeji“ a obviňuje vládu, že chce Británii znovu přivázat k „nefunkčnímu evropskému modelu“.

Na opačném konci politického spektra ale zaznívají hlasy, že vláda je příliš opatrná. Liberální demokraté by rádi viděli obnovení celní unie s EU, což by podle nich výrazně usnadnilo obchod. Ekonomové ale mírní očekávání: „Veterinární dohoda by byla jen malým krokem. Pokud by se sladily průmyslové normy, dopad by byl mnohem větší,“ tvrdí expert David Henig.

Další horkou kartou je rybolov. V roce 2026 vyprší dohoda, která po brexitu umožnila rybářům z EU přístup do britských vod. Bývalý vyjednavač David Davis tvrdí, že Británie tehdy ustoupila příliš snadno a nyní by měla být tvrdší.

Zajímavým bodem jednání je také plán na uzavření dohody o výměně mládeže, která by umožnila lidem do 30 let žít a pracovat v EU i v Británii. Vláda dlouho tvrdila, že takovou dohodu nechce – ale nyní zvažuje její zavedení s omezeným počtem víz a jasně stanovenou délkou pobytu. Podle expertů většina veřejnosti chápe rozdíl mezi legální pracovní migrací a nelegálním přechodem hranic, a dohoda o mládeži by nemusela být politicky kontroverzní.

Odpůrci ale varují před vnímáním tohoto kroku jako návratu svobody pohybu. „Je to potenciální past. Může to vypadat jako návrat do EU zadními vrátky,“ varuje konzervativní stratég Lord Hayward.

Premiér Starmer však odmítá, že by šlo o návrat do jednotného trhu nebo celní unie. Jeho vláda podle něj pouze hledá „způsob, jak udělat brexit funkčním“. Veřejnosti slibuje pragmatický přístup, který se má vyhnout ideologii minulých let.

Zatímco politici míří na další jednání do Albánie a Turecka, Lancaster House zůstává tichým svědkem historických událostí. Na jeho stěně visí obraz vévody z Wellingtonu salutujícího v Hyde Parku – připomínka slavných vítězství minulosti. A pro mnohé je právě teď čas rozhodnout, zda má Británie opět zvednout hlavu a vrátit se do evropské arény – tentokrát však jiným způsobem.