V honosných prostorách Lancaster House, historické budovy, která nese znaky hluboce zakořeněného vztahu Británie s Evropou, se v uplynulých dnech odehrála scéna, která by byla ještě před několika lety nemyslitelná. Zatímco členové diplomatické ochrany popíjeli čaj a mlsali sušenky, ve vyšších patrech jednali evropští politici o budoucnosti spolupráce mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. A na pořadu dne byla mimo jiné i otázka, která znovu rozdělila politickou scénu: míří Británie zpět do evropského prostoru?
Schůzka, kterou hostil britský ministr zahraničí David Lammy, měla zásadní význam. Poprvé od brexitu se uskuteční summit mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Premiér Keir Starmer bude v pondělí hostit nejvyšší představitele EU, aby zahájili novou kapitolu vzájemné spolupráce. Labouristická vláda, která se dostala k moci v loňském roce, si dala za cíl zlepšit vztahy s evropskými partnery – a tato událost je první skutečnou zkouškou tohoto závazku.
Evropský velvyslanec v Londýně Pedro Serrano summit označil za „vyvrcholení zvýšeného kontaktu na nejvyšší úrovni od červencových voleb“. Otázkou však podle BBC zůstává: jde o zcela nový začátek, nebo o postupné narušování brexitu, jak varují konzervativci a Reform UK?
Klíčovým bodem jednání má být bezpečnostní pakt mezi EU a Británií. Tento typ dohody byl zmíněn už v dramatických jednáních o brexitu v roce 2020, ale tehdy se ho Boris Johnson rozhodl vynechat. Nyní se k němu vrací vláda pod vedením Keira Starmera, která chce vytvořit nový rámec spolupráce mimo strukturu NATO.
Kritici však tvrdí, že takový krok je zbytečný. „Základem naší obrany je NATO,“ prohlásil konzervativní poslanec Alex Burghart. Reform UK pak pakt označuje za „zbytečný“ a varuje před zapojením do „byrokratické vojenské struktury“ EU. Vláda oponuje s tím, že spolupráce by se netýkala jen armády, ale i ekonomické bezpečnosti, infrastruktury, migrace nebo potírání kriminality.
Zejména britský obranný průmysl si od dohody slibuje mnohé. Pokud by se Británie zapojila do evropského programu SAFE, který má uvolnit až 150 miliard eur na nové obranné projekty, mohla by část této sumy získat i britská produkce. „Je to příležitost, která může zvýšit kapacity obranného průmyslu o pětinu,“ tvrdí Kevin Craven z britské asociace ADS.
Dalším tématem, které vyvolává silné emoce, je tzv. „veterinární dohoda“, která by odstranila některé pohraniční kontroly na potraviny a nápoje. Firmy z potravinářského sektoru dlouhodobě volají po zmírnění byrokracie, která nastala po odchodu Británie z EU. Například společnost Creative Nature musela kvůli celním komplikacím dopravovat vzorky produktů do EU v osobním zavazadle zaměstnance.
Dohoda by navíc zjednodušila obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem, kde po brexitu vznikla nová administrativní bariéra. Jenže i zde čelí vláda kritice. Konzervativci tvrdí, že by šlo o „kapitulaci“, protože by Británie musela sladit své normy s EU – a tyto normy podléhají soudnímu dohledu Bruselu.
Zatímco Labouristé označují návrh za praktický krok, který přinese snížení cen potravin a zjednodušení obchodu, pravice varuje před „zradou brexitu“. Reform UK hovoří o „Velkém britském výprodeji“ a obviňuje vládu, že chce Británii znovu přivázat k „nefunkčnímu evropskému modelu“.
Na opačném konci politického spektra ale zaznívají hlasy, že vláda je příliš opatrná. Liberální demokraté by rádi viděli obnovení celní unie s EU, což by podle nich výrazně usnadnilo obchod. Ekonomové ale mírní očekávání: „Veterinární dohoda by byla jen malým krokem. Pokud by se sladily průmyslové normy, dopad by byl mnohem větší,“ tvrdí expert David Henig.
Další horkou kartou je rybolov. V roce 2026 vyprší dohoda, která po brexitu umožnila rybářům z EU přístup do britských vod. Bývalý vyjednavač David Davis tvrdí, že Británie tehdy ustoupila příliš snadno a nyní by měla být tvrdší.
Zajímavým bodem jednání je také plán na uzavření dohody o výměně mládeže, která by umožnila lidem do 30 let žít a pracovat v EU i v Británii. Vláda dlouho tvrdila, že takovou dohodu nechce – ale nyní zvažuje její zavedení s omezeným počtem víz a jasně stanovenou délkou pobytu. Podle expertů většina veřejnosti chápe rozdíl mezi legální pracovní migrací a nelegálním přechodem hranic, a dohoda o mládeži by nemusela být politicky kontroverzní.
Odpůrci ale varují před vnímáním tohoto kroku jako návratu svobody pohybu. „Je to potenciální past. Může to vypadat jako návrat do EU zadními vrátky,“ varuje konzervativní stratég Lord Hayward.
Premiér Starmer však odmítá, že by šlo o návrat do jednotného trhu nebo celní unie. Jeho vláda podle něj pouze hledá „způsob, jak udělat brexit funkčním“. Veřejnosti slibuje pragmatický přístup, který se má vyhnout ideologii minulých let.
Zatímco politici míří na další jednání do Albánie a Turecka, Lancaster House zůstává tichým svědkem historických událostí. Na jeho stěně visí obraz vévody z Wellingtonu salutujícího v Hyde Parku – připomínka slavných vítězství minulosti. A pro mnohé je právě teď čas rozhodnout, zda má Británie opět zvednout hlavu a vrátit se do evropské arény – tentokrát však jiným způsobem.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.