V honosných prostorách Lancaster House, historické budovy, která nese znaky hluboce zakořeněného vztahu Británie s Evropou, se v uplynulých dnech odehrála scéna, která by byla ještě před několika lety nemyslitelná. Zatímco členové diplomatické ochrany popíjeli čaj a mlsali sušenky, ve vyšších patrech jednali evropští politici o budoucnosti spolupráce mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. A na pořadu dne byla mimo jiné i otázka, která znovu rozdělila politickou scénu: míří Británie zpět do evropského prostoru?
Schůzka, kterou hostil britský ministr zahraničí David Lammy, měla zásadní význam. Poprvé od brexitu se uskuteční summit mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Premiér Keir Starmer bude v pondělí hostit nejvyšší představitele EU, aby zahájili novou kapitolu vzájemné spolupráce. Labouristická vláda, která se dostala k moci v loňském roce, si dala za cíl zlepšit vztahy s evropskými partnery – a tato událost je první skutečnou zkouškou tohoto závazku.
Evropský velvyslanec v Londýně Pedro Serrano summit označil za „vyvrcholení zvýšeného kontaktu na nejvyšší úrovni od červencových voleb“. Otázkou však podle BBC zůstává: jde o zcela nový začátek, nebo o postupné narušování brexitu, jak varují konzervativci a Reform UK?
Klíčovým bodem jednání má být bezpečnostní pakt mezi EU a Británií. Tento typ dohody byl zmíněn už v dramatických jednáních o brexitu v roce 2020, ale tehdy se ho Boris Johnson rozhodl vynechat. Nyní se k němu vrací vláda pod vedením Keira Starmera, která chce vytvořit nový rámec spolupráce mimo strukturu NATO.
Kritici však tvrdí, že takový krok je zbytečný. „Základem naší obrany je NATO,“ prohlásil konzervativní poslanec Alex Burghart. Reform UK pak pakt označuje za „zbytečný“ a varuje před zapojením do „byrokratické vojenské struktury“ EU. Vláda oponuje s tím, že spolupráce by se netýkala jen armády, ale i ekonomické bezpečnosti, infrastruktury, migrace nebo potírání kriminality.
Zejména britský obranný průmysl si od dohody slibuje mnohé. Pokud by se Británie zapojila do evropského programu SAFE, který má uvolnit až 150 miliard eur na nové obranné projekty, mohla by část této sumy získat i britská produkce. „Je to příležitost, která může zvýšit kapacity obranného průmyslu o pětinu,“ tvrdí Kevin Craven z britské asociace ADS.
Dalším tématem, které vyvolává silné emoce, je tzv. „veterinární dohoda“, která by odstranila některé pohraniční kontroly na potraviny a nápoje. Firmy z potravinářského sektoru dlouhodobě volají po zmírnění byrokracie, která nastala po odchodu Británie z EU. Například společnost Creative Nature musela kvůli celním komplikacím dopravovat vzorky produktů do EU v osobním zavazadle zaměstnance.
Dohoda by navíc zjednodušila obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem, kde po brexitu vznikla nová administrativní bariéra. Jenže i zde čelí vláda kritice. Konzervativci tvrdí, že by šlo o „kapitulaci“, protože by Británie musela sladit své normy s EU – a tyto normy podléhají soudnímu dohledu Bruselu.
Zatímco Labouristé označují návrh za praktický krok, který přinese snížení cen potravin a zjednodušení obchodu, pravice varuje před „zradou brexitu“. Reform UK hovoří o „Velkém britském výprodeji“ a obviňuje vládu, že chce Británii znovu přivázat k „nefunkčnímu evropskému modelu“.
Na opačném konci politického spektra ale zaznívají hlasy, že vláda je příliš opatrná. Liberální demokraté by rádi viděli obnovení celní unie s EU, což by podle nich výrazně usnadnilo obchod. Ekonomové ale mírní očekávání: „Veterinární dohoda by byla jen malým krokem. Pokud by se sladily průmyslové normy, dopad by byl mnohem větší,“ tvrdí expert David Henig.
Další horkou kartou je rybolov. V roce 2026 vyprší dohoda, která po brexitu umožnila rybářům z EU přístup do britských vod. Bývalý vyjednavač David Davis tvrdí, že Británie tehdy ustoupila příliš snadno a nyní by měla být tvrdší.
Zajímavým bodem jednání je také plán na uzavření dohody o výměně mládeže, která by umožnila lidem do 30 let žít a pracovat v EU i v Británii. Vláda dlouho tvrdila, že takovou dohodu nechce – ale nyní zvažuje její zavedení s omezeným počtem víz a jasně stanovenou délkou pobytu. Podle expertů většina veřejnosti chápe rozdíl mezi legální pracovní migrací a nelegálním přechodem hranic, a dohoda o mládeži by nemusela být politicky kontroverzní.
Odpůrci ale varují před vnímáním tohoto kroku jako návratu svobody pohybu. „Je to potenciální past. Může to vypadat jako návrat do EU zadními vrátky,“ varuje konzervativní stratég Lord Hayward.
Premiér Starmer však odmítá, že by šlo o návrat do jednotného trhu nebo celní unie. Jeho vláda podle něj pouze hledá „způsob, jak udělat brexit funkčním“. Veřejnosti slibuje pragmatický přístup, který se má vyhnout ideologii minulých let.
Zatímco politici míří na další jednání do Albánie a Turecka, Lancaster House zůstává tichým svědkem historických událostí. Na jeho stěně visí obraz vévody z Wellingtonu salutujícího v Hyde Parku – připomínka slavných vítězství minulosti. A pro mnohé je právě teď čas rozhodnout, zda má Británie opět zvednout hlavu a vrátit se do evropské arény – tentokrát však jiným způsobem.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.