V honosných prostorách Lancaster House, historické budovy, která nese znaky hluboce zakořeněného vztahu Británie s Evropou, se v uplynulých dnech odehrála scéna, která by byla ještě před několika lety nemyslitelná. Zatímco členové diplomatické ochrany popíjeli čaj a mlsali sušenky, ve vyšších patrech jednali evropští politici o budoucnosti spolupráce mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. A na pořadu dne byla mimo jiné i otázka, která znovu rozdělila politickou scénu: míří Británie zpět do evropského prostoru?
Schůzka, kterou hostil britský ministr zahraničí David Lammy, měla zásadní význam. Poprvé od brexitu se uskuteční summit mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Premiér Keir Starmer bude v pondělí hostit nejvyšší představitele EU, aby zahájili novou kapitolu vzájemné spolupráce. Labouristická vláda, která se dostala k moci v loňském roce, si dala za cíl zlepšit vztahy s evropskými partnery – a tato událost je první skutečnou zkouškou tohoto závazku.
Evropský velvyslanec v Londýně Pedro Serrano summit označil za „vyvrcholení zvýšeného kontaktu na nejvyšší úrovni od červencových voleb“. Otázkou však podle BBC zůstává: jde o zcela nový začátek, nebo o postupné narušování brexitu, jak varují konzervativci a Reform UK?
Klíčovým bodem jednání má být bezpečnostní pakt mezi EU a Británií. Tento typ dohody byl zmíněn už v dramatických jednáních o brexitu v roce 2020, ale tehdy se ho Boris Johnson rozhodl vynechat. Nyní se k němu vrací vláda pod vedením Keira Starmera, která chce vytvořit nový rámec spolupráce mimo strukturu NATO.
Kritici však tvrdí, že takový krok je zbytečný. „Základem naší obrany je NATO,“ prohlásil konzervativní poslanec Alex Burghart. Reform UK pak pakt označuje za „zbytečný“ a varuje před zapojením do „byrokratické vojenské struktury“ EU. Vláda oponuje s tím, že spolupráce by se netýkala jen armády, ale i ekonomické bezpečnosti, infrastruktury, migrace nebo potírání kriminality.
Zejména britský obranný průmysl si od dohody slibuje mnohé. Pokud by se Británie zapojila do evropského programu SAFE, který má uvolnit až 150 miliard eur na nové obranné projekty, mohla by část této sumy získat i britská produkce. „Je to příležitost, která může zvýšit kapacity obranného průmyslu o pětinu,“ tvrdí Kevin Craven z britské asociace ADS.
Dalším tématem, které vyvolává silné emoce, je tzv. „veterinární dohoda“, která by odstranila některé pohraniční kontroly na potraviny a nápoje. Firmy z potravinářského sektoru dlouhodobě volají po zmírnění byrokracie, která nastala po odchodu Británie z EU. Například společnost Creative Nature musela kvůli celním komplikacím dopravovat vzorky produktů do EU v osobním zavazadle zaměstnance.
Dohoda by navíc zjednodušila obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem, kde po brexitu vznikla nová administrativní bariéra. Jenže i zde čelí vláda kritice. Konzervativci tvrdí, že by šlo o „kapitulaci“, protože by Británie musela sladit své normy s EU – a tyto normy podléhají soudnímu dohledu Bruselu.
Zatímco Labouristé označují návrh za praktický krok, který přinese snížení cen potravin a zjednodušení obchodu, pravice varuje před „zradou brexitu“. Reform UK hovoří o „Velkém britském výprodeji“ a obviňuje vládu, že chce Británii znovu přivázat k „nefunkčnímu evropskému modelu“.
Na opačném konci politického spektra ale zaznívají hlasy, že vláda je příliš opatrná. Liberální demokraté by rádi viděli obnovení celní unie s EU, což by podle nich výrazně usnadnilo obchod. Ekonomové ale mírní očekávání: „Veterinární dohoda by byla jen malým krokem. Pokud by se sladily průmyslové normy, dopad by byl mnohem větší,“ tvrdí expert David Henig.
Další horkou kartou je rybolov. V roce 2026 vyprší dohoda, která po brexitu umožnila rybářům z EU přístup do britských vod. Bývalý vyjednavač David Davis tvrdí, že Británie tehdy ustoupila příliš snadno a nyní by měla být tvrdší.
Zajímavým bodem jednání je také plán na uzavření dohody o výměně mládeže, která by umožnila lidem do 30 let žít a pracovat v EU i v Británii. Vláda dlouho tvrdila, že takovou dohodu nechce – ale nyní zvažuje její zavedení s omezeným počtem víz a jasně stanovenou délkou pobytu. Podle expertů většina veřejnosti chápe rozdíl mezi legální pracovní migrací a nelegálním přechodem hranic, a dohoda o mládeži by nemusela být politicky kontroverzní.
Odpůrci ale varují před vnímáním tohoto kroku jako návratu svobody pohybu. „Je to potenciální past. Může to vypadat jako návrat do EU zadními vrátky,“ varuje konzervativní stratég Lord Hayward.
Premiér Starmer však odmítá, že by šlo o návrat do jednotného trhu nebo celní unie. Jeho vláda podle něj pouze hledá „způsob, jak udělat brexit funkčním“. Veřejnosti slibuje pragmatický přístup, který se má vyhnout ideologii minulých let.
Zatímco politici míří na další jednání do Albánie a Turecka, Lancaster House zůstává tichým svědkem historických událostí. Na jeho stěně visí obraz vévody z Wellingtonu salutujícího v Hyde Parku – připomínka slavných vítězství minulosti. A pro mnohé je právě teď čas rozhodnout, zda má Británie opět zvednout hlavu a vrátit se do evropské arény – tentokrát však jiným způsobem.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).