V pátek dopoledne se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní setkání delegací Ukrajiny a Ruska od března 2022. Třístranná schůzka, které předsedal turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, se konala v prezidentském paláci Dolmabahce a byla zahájena diplomatickým projevem vyzývajícím k dosažení příměří a pokroku směrem k míru.
„Toto setkání představuje první přímý kontakt mezi stranami od března 2022. Musíme tuto příležitost využít k posunu na cestě k míru,“ uvedl Hakan Fidan ve svém úvodním projevu. Zdůraznil naléhavost okamžitého příměří, které je podle něj vzhledem k pokračujícím ztrátám na životech stále naléhavější. „Další fázi určí naše rozhodnutí a kroky, které podnikneme společně,“ dodal.
Turecký ministr označil páteční rozhovory za „technické konzultace“, které by mohly vytvořit základy pro případné budoucí setkání mezi prezidenty obou válčících zemí. Přestože se jedná pouze o první krok, považují pozorovatelé fakt, že se delegace po dlouhé době sešly osobně, za významný diplomatický moment.
Na ukrajinské straně vede jednání ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina dala jasně najevo, že i přes skepsi ohledně ruské ochoty k dohodě je připravena jednat o míru, pokud budou zachována její základní práva a územní celistvost. Kyjev rovněž zopakoval, že prezident Volodymyr Zelenskyj se odmítá účastnit jakéhokoli jednání, pokud nebude přítomen jeho ruský protějšek.
Delegaci Ruska vede prezidentský poradce Vladimir Medinskij, který dříve působil jako ministr kultury a je znám svou ideologickou loajalitou vůči režimu Vladimira Putina. Jeho přítomnost na jednání vyvolává pochyby o vážnosti ruských záměrů, neboť podle kritiků postrádá reálnou vyjednávací pravomoc. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova tuto skepsi ještě prohloubila.
Prezident Putin přitom sám původně tyto rozhovory navrhl, avšak nakonec oznámil, že se jich nezúčastní. Tento krok mnozí interpretují jako snahu získat čas a ponechat si prostor pro další manévrování. Ukrajinská strana už dříve kritizovala Moskvu za to, že opakovaně využívá mírová jednání jako zástěrku pro vlastní strategické cíle, aniž by projevovala skutečnou vůli ke kompromisu.
Jednání v Istanbulu přicházejí v době, kdy je mezinárodní společenství čím dál netrpělivější a v mnoha hlavních městech sílí tlak na zastavení bojů. Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, do situace zatím zasahují spíše zdrženlivě. Bílý dům opakovaně signalizoval, že hlavní odpovědnost leží na stranách konfliktu. Trump dokonce naznačil, že by se do jednání zapojil osobně, pokud by se jej účastnil i Putin. Tato podmínka však zůstala nesplněna.
Turecko v roli hostitele a prostředníka usiluje o to, aby Istanbul mohl sehrát klíčovou roli při zprostředkování mírového procesu. Prezident Recep Tayyip Erdoğan i ministr Fidan v posledních týdnech několikrát apelovali na obě strany, aby využily přítomnosti v Turecku k reálnému posunu. Ačkoli je výsledek nejistý, zůstává Istanbul jediným místem, kde k takovýmto jednáním vůbec dochází.
Zda přinesou technické konzultace v Dolmabahce posun v hledání mírového řešení, ukážou až následující dny. Zdroje z diplomatických kruhů však upozorňují, že cesta ke skutečnému příměří bude velmi složitá, pokud Rusko neustoupí od svých maximalistických požadavků a neprojeví ochotu ke skutečnému kompromisu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
