V pátek dopoledne se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní setkání delegací Ukrajiny a Ruska od března 2022. Třístranná schůzka, které předsedal turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, se konala v prezidentském paláci Dolmabahce a byla zahájena diplomatickým projevem vyzývajícím k dosažení příměří a pokroku směrem k míru.
„Toto setkání představuje první přímý kontakt mezi stranami od března 2022. Musíme tuto příležitost využít k posunu na cestě k míru,“ uvedl Hakan Fidan ve svém úvodním projevu. Zdůraznil naléhavost okamžitého příměří, které je podle něj vzhledem k pokračujícím ztrátám na životech stále naléhavější. „Další fázi určí naše rozhodnutí a kroky, které podnikneme společně,“ dodal.
Turecký ministr označil páteční rozhovory za „technické konzultace“, které by mohly vytvořit základy pro případné budoucí setkání mezi prezidenty obou válčících zemí. Přestože se jedná pouze o první krok, považují pozorovatelé fakt, že se delegace po dlouhé době sešly osobně, za významný diplomatický moment.
Na ukrajinské straně vede jednání ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina dala jasně najevo, že i přes skepsi ohledně ruské ochoty k dohodě je připravena jednat o míru, pokud budou zachována její základní práva a územní celistvost. Kyjev rovněž zopakoval, že prezident Volodymyr Zelenskyj se odmítá účastnit jakéhokoli jednání, pokud nebude přítomen jeho ruský protějšek.
Delegaci Ruska vede prezidentský poradce Vladimir Medinskij, který dříve působil jako ministr kultury a je znám svou ideologickou loajalitou vůči režimu Vladimira Putina. Jeho přítomnost na jednání vyvolává pochyby o vážnosti ruských záměrů, neboť podle kritiků postrádá reálnou vyjednávací pravomoc. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova tuto skepsi ještě prohloubila.
Prezident Putin přitom sám původně tyto rozhovory navrhl, avšak nakonec oznámil, že se jich nezúčastní. Tento krok mnozí interpretují jako snahu získat čas a ponechat si prostor pro další manévrování. Ukrajinská strana už dříve kritizovala Moskvu za to, že opakovaně využívá mírová jednání jako zástěrku pro vlastní strategické cíle, aniž by projevovala skutečnou vůli ke kompromisu.
Jednání v Istanbulu přicházejí v době, kdy je mezinárodní společenství čím dál netrpělivější a v mnoha hlavních městech sílí tlak na zastavení bojů. Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, do situace zatím zasahují spíše zdrženlivě. Bílý dům opakovaně signalizoval, že hlavní odpovědnost leží na stranách konfliktu. Trump dokonce naznačil, že by se do jednání zapojil osobně, pokud by se jej účastnil i Putin. Tato podmínka však zůstala nesplněna.
Turecko v roli hostitele a prostředníka usiluje o to, aby Istanbul mohl sehrát klíčovou roli při zprostředkování mírového procesu. Prezident Recep Tayyip Erdoğan i ministr Fidan v posledních týdnech několikrát apelovali na obě strany, aby využily přítomnosti v Turecku k reálnému posunu. Ačkoli je výsledek nejistý, zůstává Istanbul jediným místem, kde k takovýmto jednáním vůbec dochází.
Zda přinesou technické konzultace v Dolmabahce posun v hledání mírového řešení, ukážou až následující dny. Zdroje z diplomatických kruhů však upozorňují, že cesta ke skutečnému příměří bude velmi složitá, pokud Rusko neustoupí od svých maximalistických požadavků a neprojeví ochotu ke skutečnému kompromisu.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.