V pátek dopoledne se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní setkání delegací Ukrajiny a Ruska od března 2022. Třístranná schůzka, které předsedal turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, se konala v prezidentském paláci Dolmabahce a byla zahájena diplomatickým projevem vyzývajícím k dosažení příměří a pokroku směrem k míru.
„Toto setkání představuje první přímý kontakt mezi stranami od března 2022. Musíme tuto příležitost využít k posunu na cestě k míru,“ uvedl Hakan Fidan ve svém úvodním projevu. Zdůraznil naléhavost okamžitého příměří, které je podle něj vzhledem k pokračujícím ztrátám na životech stále naléhavější. „Další fázi určí naše rozhodnutí a kroky, které podnikneme společně,“ dodal.
Turecký ministr označil páteční rozhovory za „technické konzultace“, které by mohly vytvořit základy pro případné budoucí setkání mezi prezidenty obou válčících zemí. Přestože se jedná pouze o první krok, považují pozorovatelé fakt, že se delegace po dlouhé době sešly osobně, za významný diplomatický moment.
Na ukrajinské straně vede jednání ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina dala jasně najevo, že i přes skepsi ohledně ruské ochoty k dohodě je připravena jednat o míru, pokud budou zachována její základní práva a územní celistvost. Kyjev rovněž zopakoval, že prezident Volodymyr Zelenskyj se odmítá účastnit jakéhokoli jednání, pokud nebude přítomen jeho ruský protějšek.
Delegaci Ruska vede prezidentský poradce Vladimir Medinskij, který dříve působil jako ministr kultury a je znám svou ideologickou loajalitou vůči režimu Vladimira Putina. Jeho přítomnost na jednání vyvolává pochyby o vážnosti ruských záměrů, neboť podle kritiků postrádá reálnou vyjednávací pravomoc. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova tuto skepsi ještě prohloubila.
Prezident Putin přitom sám původně tyto rozhovory navrhl, avšak nakonec oznámil, že se jich nezúčastní. Tento krok mnozí interpretují jako snahu získat čas a ponechat si prostor pro další manévrování. Ukrajinská strana už dříve kritizovala Moskvu za to, že opakovaně využívá mírová jednání jako zástěrku pro vlastní strategické cíle, aniž by projevovala skutečnou vůli ke kompromisu.
Jednání v Istanbulu přicházejí v době, kdy je mezinárodní společenství čím dál netrpělivější a v mnoha hlavních městech sílí tlak na zastavení bojů. Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, do situace zatím zasahují spíše zdrženlivě. Bílý dům opakovaně signalizoval, že hlavní odpovědnost leží na stranách konfliktu. Trump dokonce naznačil, že by se do jednání zapojil osobně, pokud by se jej účastnil i Putin. Tato podmínka však zůstala nesplněna.
Turecko v roli hostitele a prostředníka usiluje o to, aby Istanbul mohl sehrát klíčovou roli při zprostředkování mírového procesu. Prezident Recep Tayyip Erdoğan i ministr Fidan v posledních týdnech několikrát apelovali na obě strany, aby využily přítomnosti v Turecku k reálnému posunu. Ačkoli je výsledek nejistý, zůstává Istanbul jediným místem, kde k takovýmto jednáním vůbec dochází.
Zda přinesou technické konzultace v Dolmabahce posun v hledání mírového řešení, ukážou až následující dny. Zdroje z diplomatických kruhů však upozorňují, že cesta ke skutečnému příměří bude velmi složitá, pokud Rusko neustoupí od svých maximalistických požadavků a neprojeví ochotu ke skutečnému kompromisu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
