V Istanbulu začala mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Turecko apeluje na příměří

Mírová jednání v Istanbulu
Mírová jednání v Istanbulu, foto: Heorhiy Tyhyy/MFA Spokesperson of Ukraine
Klára Marková 16. května 2025 12:49
Sdílej:

V pátek dopoledne se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní setkání delegací Ukrajiny a Ruska od března 2022. Třístranná schůzka, které předsedal turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, se konala v prezidentském paláci Dolmabahce a byla zahájena diplomatickým projevem vyzývajícím k dosažení příměří a pokroku směrem k míru.

„Toto setkání představuje první přímý kontakt mezi stranami od března 2022. Musíme tuto příležitost využít k posunu na cestě k míru,“ uvedl Hakan Fidan ve svém úvodním projevu. Zdůraznil naléhavost okamžitého příměří, které je podle něj vzhledem k pokračujícím ztrátám na životech stále naléhavější. „Další fázi určí naše rozhodnutí a kroky, které podnikneme společně,“ dodal.

Turecký ministr označil páteční rozhovory za „technické konzultace“, které by mohly vytvořit základy pro případné budoucí setkání mezi prezidenty obou válčících zemí. Přestože se jedná pouze o první krok, považují pozorovatelé fakt, že se delegace po dlouhé době sešly osobně, za významný diplomatický moment.

Na ukrajinské straně vede jednání ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina dala jasně najevo, že i přes skepsi ohledně ruské ochoty k dohodě je připravena jednat o míru, pokud budou zachována její základní práva a územní celistvost. Kyjev rovněž zopakoval, že prezident Volodymyr Zelenskyj se odmítá účastnit jakéhokoli jednání, pokud nebude přítomen jeho ruský protějšek.

Delegaci Ruska vede prezidentský poradce Vladimir Medinskij, který dříve působil jako ministr kultury a je znám svou ideologickou loajalitou vůči režimu Vladimira Putina. Jeho přítomnost na jednání vyvolává pochyby o vážnosti ruských záměrů, neboť podle kritiků postrádá reálnou vyjednávací pravomoc. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova tuto skepsi ještě prohloubila.

Prezident Putin přitom sám původně tyto rozhovory navrhl, avšak nakonec oznámil, že se jich nezúčastní. Tento krok mnozí interpretují jako snahu získat čas a ponechat si prostor pro další manévrování. Ukrajinská strana už dříve kritizovala Moskvu za to, že opakovaně využívá mírová jednání jako zástěrku pro vlastní strategické cíle, aniž by projevovala skutečnou vůli ke kompromisu.

Jednání v Istanbulu přicházejí v době, kdy je mezinárodní společenství čím dál netrpělivější a v mnoha hlavních městech sílí tlak na zastavení bojů. Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, do situace zatím zasahují spíše zdrženlivě. Bílý dům opakovaně signalizoval, že hlavní odpovědnost leží na stranách konfliktu. Trump dokonce naznačil, že by se do jednání zapojil osobně, pokud by se jej účastnil i Putin. Tato podmínka však zůstala nesplněna.

Turecko v roli hostitele a prostředníka usiluje o to, aby Istanbul mohl sehrát klíčovou roli při zprostředkování mírového procesu. Prezident Recep Tayyip Erdoğan i ministr Fidan v posledních týdnech několikrát apelovali na obě strany, aby využily přítomnosti v Turecku k reálnému posunu. Ačkoli je výsledek nejistý, zůstává Istanbul jediným místem, kde k takovýmto jednáním vůbec dochází.

Zda přinesou technické konzultace v Dolmabahce posun v hledání mírového řešení, ukážou až následující dny. Zdroje z diplomatických kruhů však upozorňují, že cesta ke skutečnému příměří bude velmi složitá, pokud Rusko neustoupí od svých maximalistických požadavků a neprojeví ochotu ke skutečnému kompromisu. 

Stalo se