Válka mezi Ukrajinou a Ruskem vstupuje do další možné diplomatické fáze. Po dlouhých měsících bez přímého kontaktu mezi oběma znepřátelenými stranami dnes prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oficiálně potvrdil, že je připraven vyslat do Turecka delegaci k přímým jednáním s Ruskem.
Jednalo by se tak o vůbec první setkání oficiálních představitelů obou zemí od jara 2022, kdy poslední pokus o mírová jednání zkrachoval na zásadních rozporech. I přes určité náznaky ochoty však situace zůstává nejistá, a šance na rychlý diplomatický průlom jsou podle pozorovatelů omezené.
Ukrajinský prezident, který se dnes setkal v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, po dlouhém rozhodování oznámil, že do Istanbulu sám nepojede. Důvodem je především to, že ruský prezident Vladimir Putin se rovněž rozhodl, že na summit nedorazí. Oba lídři přitom dříve uvedli, že by byli ochotni jednat pouze mezi sebou navzájem, nikoli prostřednictvím zprostředkovatelů či nižších diplomatických zástupců.
Po skončení jednání Zelenského s Erdoğanem, které podle ukrajinské prezidentské kanceláře trvalo několik hodin, nebyly zveřejněny žádné konkrétní výstupy. Zatím také není jasné, jaký bude další postup ukrajinské strany. Vše nasvědčuje tomu, že ukrajinský prezident chce ponechat otevřený prostor pro případné pokračování jednání v budoucnu, ale současné podmínky zjevně nepovažuje za vhodné k tomu, aby se jednání účastnil osobně.
Napětí a nejistotu je možné cítit také v samotném Istanbulu. Před palácem Dolmabahçe, kde by se jednání teoreticky mohla konat, čekají už déle než šest hodin desítky novinářů z celého světa. Mnozí z nich postávají ve stínu, se šálky kávy v ruce, jiní zůstávají připojeni na živé vstupy v očekávání jakéhokoli pohybu. Turecké úřady však dosud nepotvrdily ani přesný čas jednání, ani to, zda se skutečně uskuteční.
Zmatek ohledně časového rámce je ještě umocněn protichůdnými informacemi. Zatímco ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory mají začít v 10 hodin místního času, ukrajinské ministerstvo zahraničí tuto informaci odmítlo jako „falešnou zprávu“. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová následně tvrdila, že rozhovory byly odloženy na odpoledne, ale ani tuto verzi nepotvrdili turečtí hostitelé. Ti se nechali slyšet, že žádné oficiální jednání nebylo domluveno, a tedy nemohlo být ani odloženo.
Na místě je již připravena ruská delegace v čele s Vladimirem Medinským, blízkým Putinovým poradcem a jedním z hlavních ruských vyjednavačů během posledních přerušených jednání v roce 2022. Ukrajinskou delegaci vede mimo jiné ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, který dnes dorazil do Ankary. Podle zdrojů blízkých ukrajinskému prezidentovi byla delegace sestavena z diplomatických odborníků a bezpečnostních poradců, kteří mají mandát k případným rozhovorům, avšak v jasně stanovených mezích.
Celou situaci navíc komplikuje i přítomnost amerických představitelů. Do Turecka přicestoval ministr zahraničí Marco Rubio, který se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO v letovisku Antalya. Kromě něj jsou v Istanbulu i Trumpovi zmocněnci pro zahraniční politiku – Keith Kellogg a Steve Witkoff – kteří mají podle zdrojů z Bílého domu dohlížet na případné rozhovory a podat americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi přímou zprávu o jejich průběhu.
Trump sám dnes prohlásil, že žádný zásadní posun v mírovém procesu nelze očekávat, dokud se on a Putin osobně nesetkají. Tento výrok zazněl během tiskové konference na palubě Air Force One krátce před jeho přistáním v Dubaji, kde má naplánované bilaterální schůzky.
V médiích mezitím rezonuje frustrace z dlouhého čekání a zjevných neshod ohledně samotné organizace jednání. Reportér ruské armádní televize Zvezda Stanislav Ivaščenko, který na místě sleduje situaci, ironicky poznamenal, že „čekání je lepší než znát výsledek“. Podle jeho názoru Erdoğan nyní tlačí na Zelenského, aby do Istanbulu přiletěl osobně. Na druhé straně však ruská strana podle všeho nadále odmítá podmínku o vyhlášení třicetidenního příměří, kterou požaduje Kyjev za podpory Spojených států.
Přesto i mezi ruskými novináři panuje opatrný optimismus. „Západ si myslí, že Rusko má zájem válku prodlužovat,“ řekl Ivaščenko pro CNN. „Ale pravda je, že jsme všichni unavení.“ Dodal však, že Moskva hodlá „bránit svou pozici“, což naznačuje, že ani při jednáních nelze očekávat velké ústupky.
A tak zatímco svět sleduje Istanbul s napětím, mírový proces zůstává viset ve vzduchu. Otázkou zůstává, zda tento diplomatický manévr povede k reálnému dialogu, nebo se z něj stane jen další neúspěšný pokus o vyřešení jedné z nejničivějších válek současnosti.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
