Válka mezi Ukrajinou a Ruskem vstupuje do další možné diplomatické fáze. Po dlouhých měsících bez přímého kontaktu mezi oběma znepřátelenými stranami dnes prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oficiálně potvrdil, že je připraven vyslat do Turecka delegaci k přímým jednáním s Ruskem.
Jednalo by se tak o vůbec první setkání oficiálních představitelů obou zemí od jara 2022, kdy poslední pokus o mírová jednání zkrachoval na zásadních rozporech. I přes určité náznaky ochoty však situace zůstává nejistá, a šance na rychlý diplomatický průlom jsou podle pozorovatelů omezené.
Ukrajinský prezident, který se dnes setkal v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, po dlouhém rozhodování oznámil, že do Istanbulu sám nepojede. Důvodem je především to, že ruský prezident Vladimir Putin se rovněž rozhodl, že na summit nedorazí. Oba lídři přitom dříve uvedli, že by byli ochotni jednat pouze mezi sebou navzájem, nikoli prostřednictvím zprostředkovatelů či nižších diplomatických zástupců.
Po skončení jednání Zelenského s Erdoğanem, které podle ukrajinské prezidentské kanceláře trvalo několik hodin, nebyly zveřejněny žádné konkrétní výstupy. Zatím také není jasné, jaký bude další postup ukrajinské strany. Vše nasvědčuje tomu, že ukrajinský prezident chce ponechat otevřený prostor pro případné pokračování jednání v budoucnu, ale současné podmínky zjevně nepovažuje za vhodné k tomu, aby se jednání účastnil osobně.
Napětí a nejistotu je možné cítit také v samotném Istanbulu. Před palácem Dolmabahçe, kde by se jednání teoreticky mohla konat, čekají už déle než šest hodin desítky novinářů z celého světa. Mnozí z nich postávají ve stínu, se šálky kávy v ruce, jiní zůstávají připojeni na živé vstupy v očekávání jakéhokoli pohybu. Turecké úřady však dosud nepotvrdily ani přesný čas jednání, ani to, zda se skutečně uskuteční.
Zmatek ohledně časového rámce je ještě umocněn protichůdnými informacemi. Zatímco ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory mají začít v 10 hodin místního času, ukrajinské ministerstvo zahraničí tuto informaci odmítlo jako „falešnou zprávu“. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová následně tvrdila, že rozhovory byly odloženy na odpoledne, ale ani tuto verzi nepotvrdili turečtí hostitelé. Ti se nechali slyšet, že žádné oficiální jednání nebylo domluveno, a tedy nemohlo být ani odloženo.
Na místě je již připravena ruská delegace v čele s Vladimirem Medinským, blízkým Putinovým poradcem a jedním z hlavních ruských vyjednavačů během posledních přerušených jednání v roce 2022. Ukrajinskou delegaci vede mimo jiné ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, který dnes dorazil do Ankary. Podle zdrojů blízkých ukrajinskému prezidentovi byla delegace sestavena z diplomatických odborníků a bezpečnostních poradců, kteří mají mandát k případným rozhovorům, avšak v jasně stanovených mezích.
Celou situaci navíc komplikuje i přítomnost amerických představitelů. Do Turecka přicestoval ministr zahraničí Marco Rubio, který se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO v letovisku Antalya. Kromě něj jsou v Istanbulu i Trumpovi zmocněnci pro zahraniční politiku – Keith Kellogg a Steve Witkoff – kteří mají podle zdrojů z Bílého domu dohlížet na případné rozhovory a podat americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi přímou zprávu o jejich průběhu.
Trump sám dnes prohlásil, že žádný zásadní posun v mírovém procesu nelze očekávat, dokud se on a Putin osobně nesetkají. Tento výrok zazněl během tiskové konference na palubě Air Force One krátce před jeho přistáním v Dubaji, kde má naplánované bilaterální schůzky.
V médiích mezitím rezonuje frustrace z dlouhého čekání a zjevných neshod ohledně samotné organizace jednání. Reportér ruské armádní televize Zvezda Stanislav Ivaščenko, který na místě sleduje situaci, ironicky poznamenal, že „čekání je lepší než znát výsledek“. Podle jeho názoru Erdoğan nyní tlačí na Zelenského, aby do Istanbulu přiletěl osobně. Na druhé straně však ruská strana podle všeho nadále odmítá podmínku o vyhlášení třicetidenního příměří, kterou požaduje Kyjev za podpory Spojených států.
Přesto i mezi ruskými novináři panuje opatrný optimismus. „Západ si myslí, že Rusko má zájem válku prodlužovat,“ řekl Ivaščenko pro CNN. „Ale pravda je, že jsme všichni unavení.“ Dodal však, že Moskva hodlá „bránit svou pozici“, což naznačuje, že ani při jednáních nelze očekávat velké ústupky.
A tak zatímco svět sleduje Istanbul s napětím, mírový proces zůstává viset ve vzduchu. Otázkou zůstává, zda tento diplomatický manévr povede k reálnému dialogu, nebo se z něj stane jen další neúspěšný pokus o vyřešení jedné z nejničivějších válek současnosti.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
