Válka mezi Ukrajinou a Ruskem vstupuje do další možné diplomatické fáze. Po dlouhých měsících bez přímého kontaktu mezi oběma znepřátelenými stranami dnes prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oficiálně potvrdil, že je připraven vyslat do Turecka delegaci k přímým jednáním s Ruskem.
Jednalo by se tak o vůbec první setkání oficiálních představitelů obou zemí od jara 2022, kdy poslední pokus o mírová jednání zkrachoval na zásadních rozporech. I přes určité náznaky ochoty však situace zůstává nejistá, a šance na rychlý diplomatický průlom jsou podle pozorovatelů omezené.
Ukrajinský prezident, který se dnes setkal v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, po dlouhém rozhodování oznámil, že do Istanbulu sám nepojede. Důvodem je především to, že ruský prezident Vladimir Putin se rovněž rozhodl, že na summit nedorazí. Oba lídři přitom dříve uvedli, že by byli ochotni jednat pouze mezi sebou navzájem, nikoli prostřednictvím zprostředkovatelů či nižších diplomatických zástupců.
Po skončení jednání Zelenského s Erdoğanem, které podle ukrajinské prezidentské kanceláře trvalo několik hodin, nebyly zveřejněny žádné konkrétní výstupy. Zatím také není jasné, jaký bude další postup ukrajinské strany. Vše nasvědčuje tomu, že ukrajinský prezident chce ponechat otevřený prostor pro případné pokračování jednání v budoucnu, ale současné podmínky zjevně nepovažuje za vhodné k tomu, aby se jednání účastnil osobně.
Napětí a nejistotu je možné cítit také v samotném Istanbulu. Před palácem Dolmabahçe, kde by se jednání teoreticky mohla konat, čekají už déle než šest hodin desítky novinářů z celého světa. Mnozí z nich postávají ve stínu, se šálky kávy v ruce, jiní zůstávají připojeni na živé vstupy v očekávání jakéhokoli pohybu. Turecké úřady však dosud nepotvrdily ani přesný čas jednání, ani to, zda se skutečně uskuteční.
Zmatek ohledně časového rámce je ještě umocněn protichůdnými informacemi. Zatímco ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory mají začít v 10 hodin místního času, ukrajinské ministerstvo zahraničí tuto informaci odmítlo jako „falešnou zprávu“. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová následně tvrdila, že rozhovory byly odloženy na odpoledne, ale ani tuto verzi nepotvrdili turečtí hostitelé. Ti se nechali slyšet, že žádné oficiální jednání nebylo domluveno, a tedy nemohlo být ani odloženo.
Na místě je již připravena ruská delegace v čele s Vladimirem Medinským, blízkým Putinovým poradcem a jedním z hlavních ruských vyjednavačů během posledních přerušených jednání v roce 2022. Ukrajinskou delegaci vede mimo jiné ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, který dnes dorazil do Ankary. Podle zdrojů blízkých ukrajinskému prezidentovi byla delegace sestavena z diplomatických odborníků a bezpečnostních poradců, kteří mají mandát k případným rozhovorům, avšak v jasně stanovených mezích.
Celou situaci navíc komplikuje i přítomnost amerických představitelů. Do Turecka přicestoval ministr zahraničí Marco Rubio, který se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO v letovisku Antalya. Kromě něj jsou v Istanbulu i Trumpovi zmocněnci pro zahraniční politiku – Keith Kellogg a Steve Witkoff – kteří mají podle zdrojů z Bílého domu dohlížet na případné rozhovory a podat americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi přímou zprávu o jejich průběhu.
Trump sám dnes prohlásil, že žádný zásadní posun v mírovém procesu nelze očekávat, dokud se on a Putin osobně nesetkají. Tento výrok zazněl během tiskové konference na palubě Air Force One krátce před jeho přistáním v Dubaji, kde má naplánované bilaterální schůzky.
V médiích mezitím rezonuje frustrace z dlouhého čekání a zjevných neshod ohledně samotné organizace jednání. Reportér ruské armádní televize Zvezda Stanislav Ivaščenko, který na místě sleduje situaci, ironicky poznamenal, že „čekání je lepší než znát výsledek“. Podle jeho názoru Erdoğan nyní tlačí na Zelenského, aby do Istanbulu přiletěl osobně. Na druhé straně však ruská strana podle všeho nadále odmítá podmínku o vyhlášení třicetidenního příměří, kterou požaduje Kyjev za podpory Spojených států.
Přesto i mezi ruskými novináři panuje opatrný optimismus. „Západ si myslí, že Rusko má zájem válku prodlužovat,“ řekl Ivaščenko pro CNN. „Ale pravda je, že jsme všichni unavení.“ Dodal však, že Moskva hodlá „bránit svou pozici“, což naznačuje, že ani při jednáních nelze očekávat velké ústupky.
A tak zatímco svět sleduje Istanbul s napětím, mírový proces zůstává viset ve vzduchu. Otázkou zůstává, zda tento diplomatický manévr povede k reálnému dialogu, nebo se z něj stane jen další neúspěšný pokus o vyřešení jedné z nejničivějších válek současnosti.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.