Válka mezi Ukrajinou a Ruskem vstupuje do další možné diplomatické fáze. Po dlouhých měsících bez přímého kontaktu mezi oběma znepřátelenými stranami dnes prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oficiálně potvrdil, že je připraven vyslat do Turecka delegaci k přímým jednáním s Ruskem.
Jednalo by se tak o vůbec první setkání oficiálních představitelů obou zemí od jara 2022, kdy poslední pokus o mírová jednání zkrachoval na zásadních rozporech. I přes určité náznaky ochoty však situace zůstává nejistá, a šance na rychlý diplomatický průlom jsou podle pozorovatelů omezené.
Ukrajinský prezident, který se dnes setkal v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, po dlouhém rozhodování oznámil, že do Istanbulu sám nepojede. Důvodem je především to, že ruský prezident Vladimir Putin se rovněž rozhodl, že na summit nedorazí. Oba lídři přitom dříve uvedli, že by byli ochotni jednat pouze mezi sebou navzájem, nikoli prostřednictvím zprostředkovatelů či nižších diplomatických zástupců.
Po skončení jednání Zelenského s Erdoğanem, které podle ukrajinské prezidentské kanceláře trvalo několik hodin, nebyly zveřejněny žádné konkrétní výstupy. Zatím také není jasné, jaký bude další postup ukrajinské strany. Vše nasvědčuje tomu, že ukrajinský prezident chce ponechat otevřený prostor pro případné pokračování jednání v budoucnu, ale současné podmínky zjevně nepovažuje za vhodné k tomu, aby se jednání účastnil osobně.
Napětí a nejistotu je možné cítit také v samotném Istanbulu. Před palácem Dolmabahçe, kde by se jednání teoreticky mohla konat, čekají už déle než šest hodin desítky novinářů z celého světa. Mnozí z nich postávají ve stínu, se šálky kávy v ruce, jiní zůstávají připojeni na živé vstupy v očekávání jakéhokoli pohybu. Turecké úřady však dosud nepotvrdily ani přesný čas jednání, ani to, zda se skutečně uskuteční.
Zmatek ohledně časového rámce je ještě umocněn protichůdnými informacemi. Zatímco ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory mají začít v 10 hodin místního času, ukrajinské ministerstvo zahraničí tuto informaci odmítlo jako „falešnou zprávu“. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová následně tvrdila, že rozhovory byly odloženy na odpoledne, ale ani tuto verzi nepotvrdili turečtí hostitelé. Ti se nechali slyšet, že žádné oficiální jednání nebylo domluveno, a tedy nemohlo být ani odloženo.
Na místě je již připravena ruská delegace v čele s Vladimirem Medinským, blízkým Putinovým poradcem a jedním z hlavních ruských vyjednavačů během posledních přerušených jednání v roce 2022. Ukrajinskou delegaci vede mimo jiné ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, který dnes dorazil do Ankary. Podle zdrojů blízkých ukrajinskému prezidentovi byla delegace sestavena z diplomatických odborníků a bezpečnostních poradců, kteří mají mandát k případným rozhovorům, avšak v jasně stanovených mezích.
Celou situaci navíc komplikuje i přítomnost amerických představitelů. Do Turecka přicestoval ministr zahraničí Marco Rubio, který se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO v letovisku Antalya. Kromě něj jsou v Istanbulu i Trumpovi zmocněnci pro zahraniční politiku – Keith Kellogg a Steve Witkoff – kteří mají podle zdrojů z Bílého domu dohlížet na případné rozhovory a podat americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi přímou zprávu o jejich průběhu.
Trump sám dnes prohlásil, že žádný zásadní posun v mírovém procesu nelze očekávat, dokud se on a Putin osobně nesetkají. Tento výrok zazněl během tiskové konference na palubě Air Force One krátce před jeho přistáním v Dubaji, kde má naplánované bilaterální schůzky.
V médiích mezitím rezonuje frustrace z dlouhého čekání a zjevných neshod ohledně samotné organizace jednání. Reportér ruské armádní televize Zvezda Stanislav Ivaščenko, který na místě sleduje situaci, ironicky poznamenal, že „čekání je lepší než znát výsledek“. Podle jeho názoru Erdoğan nyní tlačí na Zelenského, aby do Istanbulu přiletěl osobně. Na druhé straně však ruská strana podle všeho nadále odmítá podmínku o vyhlášení třicetidenního příměří, kterou požaduje Kyjev za podpory Spojených států.
Přesto i mezi ruskými novináři panuje opatrný optimismus. „Západ si myslí, že Rusko má zájem válku prodlužovat,“ řekl Ivaščenko pro CNN. „Ale pravda je, že jsme všichni unavení.“ Dodal však, že Moskva hodlá „bránit svou pozici“, což naznačuje, že ani při jednáních nelze očekávat velké ústupky.
A tak zatímco svět sleduje Istanbul s napětím, mírový proces zůstává viset ve vzduchu. Otázkou zůstává, zda tento diplomatický manévr povede k reálnému dialogu, nebo se z něj stane jen další neúspěšný pokus o vyřešení jedné z nejničivějších válek současnosti.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.