Válka mezi Ukrajinou a Ruskem vstupuje do další možné diplomatické fáze. Po dlouhých měsících bez přímého kontaktu mezi oběma znepřátelenými stranami dnes prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oficiálně potvrdil, že je připraven vyslat do Turecka delegaci k přímým jednáním s Ruskem.
Jednalo by se tak o vůbec první setkání oficiálních představitelů obou zemí od jara 2022, kdy poslední pokus o mírová jednání zkrachoval na zásadních rozporech. I přes určité náznaky ochoty však situace zůstává nejistá, a šance na rychlý diplomatický průlom jsou podle pozorovatelů omezené.
Ukrajinský prezident, který se dnes setkal v Ankaře s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, po dlouhém rozhodování oznámil, že do Istanbulu sám nepojede. Důvodem je především to, že ruský prezident Vladimir Putin se rovněž rozhodl, že na summit nedorazí. Oba lídři přitom dříve uvedli, že by byli ochotni jednat pouze mezi sebou navzájem, nikoli prostřednictvím zprostředkovatelů či nižších diplomatických zástupců.
Po skončení jednání Zelenského s Erdoğanem, které podle ukrajinské prezidentské kanceláře trvalo několik hodin, nebyly zveřejněny žádné konkrétní výstupy. Zatím také není jasné, jaký bude další postup ukrajinské strany. Vše nasvědčuje tomu, že ukrajinský prezident chce ponechat otevřený prostor pro případné pokračování jednání v budoucnu, ale současné podmínky zjevně nepovažuje za vhodné k tomu, aby se jednání účastnil osobně.
Napětí a nejistotu je možné cítit také v samotném Istanbulu. Před palácem Dolmabahçe, kde by se jednání teoreticky mohla konat, čekají už déle než šest hodin desítky novinářů z celého světa. Mnozí z nich postávají ve stínu, se šálky kávy v ruce, jiní zůstávají připojeni na živé vstupy v očekávání jakéhokoli pohybu. Turecké úřady však dosud nepotvrdily ani přesný čas jednání, ani to, zda se skutečně uskuteční.
Zmatek ohledně časového rámce je ještě umocněn protichůdnými informacemi. Zatímco ruská státní agentura TASS dnes ráno uvedla, že rozhovory mají začít v 10 hodin místního času, ukrajinské ministerstvo zahraničí tuto informaci odmítlo jako „falešnou zprávu“. Ruská mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová následně tvrdila, že rozhovory byly odloženy na odpoledne, ale ani tuto verzi nepotvrdili turečtí hostitelé. Ti se nechali slyšet, že žádné oficiální jednání nebylo domluveno, a tedy nemohlo být ani odloženo.
Na místě je již připravena ruská delegace v čele s Vladimirem Medinským, blízkým Putinovým poradcem a jedním z hlavních ruských vyjednavačů během posledních přerušených jednání v roce 2022. Ukrajinskou delegaci vede mimo jiné ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha, který dnes dorazil do Ankary. Podle zdrojů blízkých ukrajinskému prezidentovi byla delegace sestavena z diplomatických odborníků a bezpečnostních poradců, kteří mají mandát k případným rozhovorům, avšak v jasně stanovených mezích.
Celou situaci navíc komplikuje i přítomnost amerických představitelů. Do Turecka přicestoval ministr zahraničí Marco Rubio, který se účastní neformálního setkání ministrů zahraničí NATO v letovisku Antalya. Kromě něj jsou v Istanbulu i Trumpovi zmocněnci pro zahraniční politiku – Keith Kellogg a Steve Witkoff – kteří mají podle zdrojů z Bílého domu dohlížet na případné rozhovory a podat americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi přímou zprávu o jejich průběhu.
Trump sám dnes prohlásil, že žádný zásadní posun v mírovém procesu nelze očekávat, dokud se on a Putin osobně nesetkají. Tento výrok zazněl během tiskové konference na palubě Air Force One krátce před jeho přistáním v Dubaji, kde má naplánované bilaterální schůzky.
V médiích mezitím rezonuje frustrace z dlouhého čekání a zjevných neshod ohledně samotné organizace jednání. Reportér ruské armádní televize Zvezda Stanislav Ivaščenko, který na místě sleduje situaci, ironicky poznamenal, že „čekání je lepší než znát výsledek“. Podle jeho názoru Erdoğan nyní tlačí na Zelenského, aby do Istanbulu přiletěl osobně. Na druhé straně však ruská strana podle všeho nadále odmítá podmínku o vyhlášení třicetidenního příměří, kterou požaduje Kyjev za podpory Spojených států.
Přesto i mezi ruskými novináři panuje opatrný optimismus. „Západ si myslí, že Rusko má zájem válku prodlužovat,“ řekl Ivaščenko pro CNN. „Ale pravda je, že jsme všichni unavení.“ Dodal však, že Moskva hodlá „bránit svou pozici“, což naznačuje, že ani při jednáních nelze očekávat velké ústupky.
A tak zatímco svět sleduje Istanbul s napětím, mírový proces zůstává viset ve vzduchu. Otázkou zůstává, zda tento diplomatický manévr povede k reálnému dialogu, nebo se z něj stane jen další neúspěšný pokus o vyřešení jedné z nejničivějších válek současnosti.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
