Když je dotazován tzv. superstoletý člověk (starší 110 let), nevyhnutelně se ho novináři ptají na tipy pro dlouhověkost. Vědci se ale snaží zjistit, co může o stárnutí a odolnosti vůči nemocem odhalit jejich genom. Právě na tyto otázky se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Cell Reports Medicine, která zkoumala genom Marie Branyas Morerové. Tato Američankou narozená Španělka zemřela v srpnu 2024 ve věku 117 let a 168 dní a v té době byla nejstarší žijící osobou na světě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Systém „zelené vlny“, který synchronizuje semafory ve prospěch cyklistů, je podle mnohých obyvatel Kodaně ten nejlepší pocit, zvláště když spěchají. Naopak za „červenou vlnu“ je považován opak, tedy neustálé zastavování na semaforech. Před šestnácti lety začaly kodaňské úřady synchronizovat semafory na několika hlavních komunikacích, aby cyklista jedoucí v dopravní špičce rychlostí 20 km/h projel celou trasu na zelenou.
Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl shledán vinným ze zločinného spolčení v případu souvisejícím s libyjským financováním jeho prezidentské kampaně z roku 2007. Dostal trest v délce pěti let odnětí svobody a k soudu má nastoupit 13. října, aby se dozvěděl datum zahájení výkonu trestu. Tento rozsudek, který nemá podle webu The Conversation v novodobé historii obdoby, představuje zlom v praxi francouzské justice, která se postupně osvobozuje od vlivu politické moci.
Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Technologická společnost Microsoft zrušila izraelské armádní zpravodajské jednotce přístup k technologii, kterou využívala k provozování výkonného monitorovacího systému. Ten denně shromažďoval miliony telefonních hovorů palestinských civilistů z Gazy a Západního břehu.
Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.
Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy uzavřeli miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.
Útoky laciných ruských dronů na Polsko zviditelnily nedostatečnou připravenost NATO čelit těmto hrozbám. Drony vyrobené z levných materiálů, jako je dřevo a pěna, vletěly do polského vzdušného prostoru, kde byly sestřeleny pomocí drahých zbraňových systémů. Tato situace poukázala na neefektivnost a finanční neudržitelnost takové obrany, píše server Politico.
Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Odborníci varují, že Německo musí rychleji provádět reformy, které by mohly být potenciálně bolestivé. Kancléř Friedrich Merz slíbil podpořit největší evropskou ekonomiku pomocí veřejných výdajů, které budou financované z dluhů a zaměří se na obranu a infrastrukturu.
Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.