"Komu zavolat, když chci mluvit s Evropou?" USA našly v EU nečekaného spojence

Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen, foto: X/Ursula von der Leyen
Klára Marková 25. září 2025 15:23
Sdílej:

Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.

Řekla mu: „Tohle je to, čeho je Putin schopen. Zde máte jasný příklad toho, že Putin nedodržuje slovo.“ Evropské diplomaty teď těší, že se vztah mezi oběma lídry zřejmě zlepšuje. V dřívějších měsících Trumpova druhého funkčního období panovaly obavy, že EU nebude v důležité diplomacii ohledně Ukrajiny brána v potaz.

Od června se ale situace změnila a oba jsou v pravidelném kontaktu. Trump nešetří komplimenty, označuje von der Leyen za „fantastickou“ a „úžasnou“. Evropští diplomaté se domnívají, že tato chemie hraje roli v Trumpově měnícím se postoji vůči Putinovi.

Ostrá změna Trumpova tónu, kdy označil Rusko za „papírového tygra“ a chválil „skvělého ducha“ Ukrajinců, přišla po rozhovorech s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i s von der Leyen. Podle jednoho z unijních úředníků přišla tato zpráva na Trumpově sociální síti Truth Social po podrobném rozhovoru o sankcích, kterého se zúčastnil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Otázka, „komu zavolat, když chci mluvit s Evropou?“, trápila americkou diplomacii dlouho. Vzhledem k roztříštěnému vedení EU nebylo nikdy jasné, kdo je ta pravá osoba. Von der Leyen se podařilo stát se tváří Evropy i díky tomu, že Trump nemá jasnou představu o její roli a chválil ji za to, že „vede spoustu různých národů“.

Trumpovy sympatie jsou ale nestálé. Evropané si přesto myslí, že se jim podařilo získat jeho pozornost v kritickém okamžiku. To sice vyžaduje ústupky v oblasti obchodu a technologií, ale úředníci EU jsou přesvědčeni, že von der Leyen má v rozhovorech o klíčových bezpečnostních zájmech své místo.

Podle druhého unijního úředníka nastal zlom na summitu G7 v Kananaskis v Kanadě v červnu, kde se von der Leyen a Trump zaměřili na urychlení obchodní dohody mezi EU a USA. Po tomto setkání se jejich kontakty zintenzivnily. Když von der Leyen v červenci cestovala do Asie, Američané dali najevo, že chtějí urychlit jednání. Po jejím návratu jí zavolal Trump a pozval ji do Skotska, aby dohodu dokončili.

Ačkoliv je dohoda v Evropě vnímána jako jednostranná, vyjednávací styl von der Leyen na Trumpa udělal dojem. Jednání probíhala tak, jak to má rád: žádné právnické termíny ani technické dodatky, jen čísla. Trump hrozil vysokými cly na evropské zboží, von der Leyen ho usmlouvala. Po jednání si z ní Trump žertem dělal legraci: „Myslím, že jste mocnější než všichni tito muži u stolu.“

Když se ho novinářka zeptala na záhadný incident, při němž byl zřejmě rušen signál GPS na letadle von der Leyen, Trump okamžitě reagoval. „S Ursulou? Měla zajímavou událost. Je to úžasná žena,“ řekl. Byla to další známka toho, že se von der Leyen stává hlavním partnerem pro rozhovory s americkým prezidentem, což je pro lídry EU velice důležité.

Von der Leyen, v kontrastu s jinými lídry jako Emmanuel Macron, Giorgia Meloniová, Friedrich Merz nebo britský premiér Keir Starmer, se nikdy nesnažila být „šeptající“ do Trumpova ucha. Podle úředníka EU si „Trump sám uvědomil, že je to velmi tvrdá žena – jak to má rád.“ Ačkoliv Trump mluví i s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s von der Leyen je to jiné, protože mu nevolá často a kontaktuje ho jen tehdy, když na tom záleží.

Získat Trumpovu přízeň ale není zadarmo. Kromě velmi kritizované obchodní dohody se objevila i kritika, že von der Leyen zmírňuje pravidla pro regulaci velkých technologických firem, aby si ho udobřila. I tak ale platí, že v Evropě, která se snaží mluvit jedním hlasem, je dobré mít někoho, kdo dokáže prorazit hlukem.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

10 let od podpisu klimatické dohody: Svět se propadá do hluboké krize, oteplení pod 1,5 stupně neudrží

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

Novinky
Izrael

"Je to jen textilní továrna." Jak Izrael před 60 lety světu tajil jaderný program?

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.

Novinky
Ilustrační foto

Proč ekonomika zažívá prudký propad? Investoři se obávají regulací od Demokratické strany

Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.

Novinky
Život na Ukrajině

Trump přišel s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, mohl by zahrnovat celou Evropu

Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.