Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Řekla mu: „Tohle je to, čeho je Putin schopen. Zde máte jasný příklad toho, že Putin nedodržuje slovo.“ Evropské diplomaty teď těší, že se vztah mezi oběma lídry zřejmě zlepšuje. V dřívějších měsících Trumpova druhého funkčního období panovaly obavy, že EU nebude v důležité diplomacii ohledně Ukrajiny brána v potaz.
Od června se ale situace změnila a oba jsou v pravidelném kontaktu. Trump nešetří komplimenty, označuje von der Leyen za „fantastickou“ a „úžasnou“. Evropští diplomaté se domnívají, že tato chemie hraje roli v Trumpově měnícím se postoji vůči Putinovi.
Ostrá změna Trumpova tónu, kdy označil Rusko za „papírového tygra“ a chválil „skvělého ducha“ Ukrajinců, přišla po rozhovorech s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i s von der Leyen. Podle jednoho z unijních úředníků přišla tato zpráva na Trumpově sociální síti Truth Social po podrobném rozhovoru o sankcích, kterého se zúčastnil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Otázka, „komu zavolat, když chci mluvit s Evropou?“, trápila americkou diplomacii dlouho. Vzhledem k roztříštěnému vedení EU nebylo nikdy jasné, kdo je ta pravá osoba. Von der Leyen se podařilo stát se tváří Evropy i díky tomu, že Trump nemá jasnou představu o její roli a chválil ji za to, že „vede spoustu různých národů“.
Trumpovy sympatie jsou ale nestálé. Evropané si přesto myslí, že se jim podařilo získat jeho pozornost v kritickém okamžiku. To sice vyžaduje ústupky v oblasti obchodu a technologií, ale úředníci EU jsou přesvědčeni, že von der Leyen má v rozhovorech o klíčových bezpečnostních zájmech své místo.
Podle druhého unijního úředníka nastal zlom na summitu G7 v Kananaskis v Kanadě v červnu, kde se von der Leyen a Trump zaměřili na urychlení obchodní dohody mezi EU a USA. Po tomto setkání se jejich kontakty zintenzivnily. Když von der Leyen v červenci cestovala do Asie, Američané dali najevo, že chtějí urychlit jednání. Po jejím návratu jí zavolal Trump a pozval ji do Skotska, aby dohodu dokončili.
Ačkoliv je dohoda v Evropě vnímána jako jednostranná, vyjednávací styl von der Leyen na Trumpa udělal dojem. Jednání probíhala tak, jak to má rád: žádné právnické termíny ani technické dodatky, jen čísla. Trump hrozil vysokými cly na evropské zboží, von der Leyen ho usmlouvala. Po jednání si z ní Trump žertem dělal legraci: „Myslím, že jste mocnější než všichni tito muži u stolu.“
Když se ho novinářka zeptala na záhadný incident, při němž byl zřejmě rušen signál GPS na letadle von der Leyen, Trump okamžitě reagoval. „S Ursulou? Měla zajímavou událost. Je to úžasná žena,“ řekl. Byla to další známka toho, že se von der Leyen stává hlavním partnerem pro rozhovory s americkým prezidentem, což je pro lídry EU velice důležité.
Von der Leyen, v kontrastu s jinými lídry jako Emmanuel Macron, Giorgia Meloniová, Friedrich Merz nebo britský premiér Keir Starmer, se nikdy nesnažila být „šeptající“ do Trumpova ucha. Podle úředníka EU si „Trump sám uvědomil, že je to velmi tvrdá žena – jak to má rád.“ Ačkoliv Trump mluví i s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s von der Leyen je to jiné, protože mu nevolá často a kontaktuje ho jen tehdy, když na tom záleží.
Získat Trumpovu přízeň ale není zadarmo. Kromě velmi kritizované obchodní dohody se objevila i kritika, že von der Leyen zmírňuje pravidla pro regulaci velkých technologických firem, aby si ho udobřila. I tak ale platí, že v Evropě, která se snaží mluvit jedním hlasem, je dobré mít někoho, kdo dokáže prorazit hlukem.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.
Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) ve středu překvapilo prohlášením, že nalezlo více než milion dodatečných dokumentů, které by mohly souviset s případem miliardáře Jeffreyho Epsteina. Úřad nyní žádá o několik týdnů času navíc, aby mohl materiály prověřit a následně zveřejnit. Tyto nové spisy byly předány Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a prokuraturou pro jižní okrsek New Yorku, tedy úřady, které Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou v minulosti vyšetřovaly.