Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Řekla mu: „Tohle je to, čeho je Putin schopen. Zde máte jasný příklad toho, že Putin nedodržuje slovo.“ Evropské diplomaty teď těší, že se vztah mezi oběma lídry zřejmě zlepšuje. V dřívějších měsících Trumpova druhého funkčního období panovaly obavy, že EU nebude v důležité diplomacii ohledně Ukrajiny brána v potaz.
Od června se ale situace změnila a oba jsou v pravidelném kontaktu. Trump nešetří komplimenty, označuje von der Leyen za „fantastickou“ a „úžasnou“. Evropští diplomaté se domnívají, že tato chemie hraje roli v Trumpově měnícím se postoji vůči Putinovi.
Ostrá změna Trumpova tónu, kdy označil Rusko za „papírového tygra“ a chválil „skvělého ducha“ Ukrajinců, přišla po rozhovorech s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i s von der Leyen. Podle jednoho z unijních úředníků přišla tato zpráva na Trumpově sociální síti Truth Social po podrobném rozhovoru o sankcích, kterého se zúčastnil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Otázka, „komu zavolat, když chci mluvit s Evropou?“, trápila americkou diplomacii dlouho. Vzhledem k roztříštěnému vedení EU nebylo nikdy jasné, kdo je ta pravá osoba. Von der Leyen se podařilo stát se tváří Evropy i díky tomu, že Trump nemá jasnou představu o její roli a chválil ji za to, že „vede spoustu různých národů“.
Trumpovy sympatie jsou ale nestálé. Evropané si přesto myslí, že se jim podařilo získat jeho pozornost v kritickém okamžiku. To sice vyžaduje ústupky v oblasti obchodu a technologií, ale úředníci EU jsou přesvědčeni, že von der Leyen má v rozhovorech o klíčových bezpečnostních zájmech své místo.
Podle druhého unijního úředníka nastal zlom na summitu G7 v Kananaskis v Kanadě v červnu, kde se von der Leyen a Trump zaměřili na urychlení obchodní dohody mezi EU a USA. Po tomto setkání se jejich kontakty zintenzivnily. Když von der Leyen v červenci cestovala do Asie, Američané dali najevo, že chtějí urychlit jednání. Po jejím návratu jí zavolal Trump a pozval ji do Skotska, aby dohodu dokončili.
Ačkoliv je dohoda v Evropě vnímána jako jednostranná, vyjednávací styl von der Leyen na Trumpa udělal dojem. Jednání probíhala tak, jak to má rád: žádné právnické termíny ani technické dodatky, jen čísla. Trump hrozil vysokými cly na evropské zboží, von der Leyen ho usmlouvala. Po jednání si z ní Trump žertem dělal legraci: „Myslím, že jste mocnější než všichni tito muži u stolu.“
Když se ho novinářka zeptala na záhadný incident, při němž byl zřejmě rušen signál GPS na letadle von der Leyen, Trump okamžitě reagoval. „S Ursulou? Měla zajímavou událost. Je to úžasná žena,“ řekl. Byla to další známka toho, že se von der Leyen stává hlavním partnerem pro rozhovory s americkým prezidentem, což je pro lídry EU velice důležité.
Von der Leyen, v kontrastu s jinými lídry jako Emmanuel Macron, Giorgia Meloniová, Friedrich Merz nebo britský premiér Keir Starmer, se nikdy nesnažila být „šeptající“ do Trumpova ucha. Podle úředníka EU si „Trump sám uvědomil, že je to velmi tvrdá žena – jak to má rád.“ Ačkoliv Trump mluví i s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s von der Leyen je to jiné, protože mu nevolá často a kontaktuje ho jen tehdy, když na tom záleží.
Získat Trumpovu přízeň ale není zadarmo. Kromě velmi kritizované obchodní dohody se objevila i kritika, že von der Leyen zmírňuje pravidla pro regulaci velkých technologických firem, aby si ho udobřila. I tak ale platí, že v Evropě, která se snaží mluvit jedním hlasem, je dobré mít někoho, kdo dokáže prorazit hlukem.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.