Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Řekla mu: „Tohle je to, čeho je Putin schopen. Zde máte jasný příklad toho, že Putin nedodržuje slovo.“ Evropské diplomaty teď těší, že se vztah mezi oběma lídry zřejmě zlepšuje. V dřívějších měsících Trumpova druhého funkčního období panovaly obavy, že EU nebude v důležité diplomacii ohledně Ukrajiny brána v potaz.
Od června se ale situace změnila a oba jsou v pravidelném kontaktu. Trump nešetří komplimenty, označuje von der Leyen za „fantastickou“ a „úžasnou“. Evropští diplomaté se domnívají, že tato chemie hraje roli v Trumpově měnícím se postoji vůči Putinovi.
Ostrá změna Trumpova tónu, kdy označil Rusko za „papírového tygra“ a chválil „skvělého ducha“ Ukrajinců, přišla po rozhovorech s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i s von der Leyen. Podle jednoho z unijních úředníků přišla tato zpráva na Trumpově sociální síti Truth Social po podrobném rozhovoru o sankcích, kterého se zúčastnil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Otázka, „komu zavolat, když chci mluvit s Evropou?“, trápila americkou diplomacii dlouho. Vzhledem k roztříštěnému vedení EU nebylo nikdy jasné, kdo je ta pravá osoba. Von der Leyen se podařilo stát se tváří Evropy i díky tomu, že Trump nemá jasnou představu o její roli a chválil ji za to, že „vede spoustu různých národů“.
Trumpovy sympatie jsou ale nestálé. Evropané si přesto myslí, že se jim podařilo získat jeho pozornost v kritickém okamžiku. To sice vyžaduje ústupky v oblasti obchodu a technologií, ale úředníci EU jsou přesvědčeni, že von der Leyen má v rozhovorech o klíčových bezpečnostních zájmech své místo.
Podle druhého unijního úředníka nastal zlom na summitu G7 v Kananaskis v Kanadě v červnu, kde se von der Leyen a Trump zaměřili na urychlení obchodní dohody mezi EU a USA. Po tomto setkání se jejich kontakty zintenzivnily. Když von der Leyen v červenci cestovala do Asie, Američané dali najevo, že chtějí urychlit jednání. Po jejím návratu jí zavolal Trump a pozval ji do Skotska, aby dohodu dokončili.
Ačkoliv je dohoda v Evropě vnímána jako jednostranná, vyjednávací styl von der Leyen na Trumpa udělal dojem. Jednání probíhala tak, jak to má rád: žádné právnické termíny ani technické dodatky, jen čísla. Trump hrozil vysokými cly na evropské zboží, von der Leyen ho usmlouvala. Po jednání si z ní Trump žertem dělal legraci: „Myslím, že jste mocnější než všichni tito muži u stolu.“
Když se ho novinářka zeptala na záhadný incident, při němž byl zřejmě rušen signál GPS na letadle von der Leyen, Trump okamžitě reagoval. „S Ursulou? Měla zajímavou událost. Je to úžasná žena,“ řekl. Byla to další známka toho, že se von der Leyen stává hlavním partnerem pro rozhovory s americkým prezidentem, což je pro lídry EU velice důležité.
Von der Leyen, v kontrastu s jinými lídry jako Emmanuel Macron, Giorgia Meloniová, Friedrich Merz nebo britský premiér Keir Starmer, se nikdy nesnažila být „šeptající“ do Trumpova ucha. Podle úředníka EU si „Trump sám uvědomil, že je to velmi tvrdá žena – jak to má rád.“ Ačkoliv Trump mluví i s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s von der Leyen je to jiné, protože mu nevolá často a kontaktuje ho jen tehdy, když na tom záleží.
Získat Trumpovu přízeň ale není zadarmo. Kromě velmi kritizované obchodní dohody se objevila i kritika, že von der Leyen zmírňuje pravidla pro regulaci velkých technologických firem, aby si ho udobřila. I tak ale platí, že v Evropě, která se snaží mluvit jedním hlasem, je dobré mít někoho, kdo dokáže prorazit hlukem.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.