Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Řekla mu: „Tohle je to, čeho je Putin schopen. Zde máte jasný příklad toho, že Putin nedodržuje slovo.“ Evropské diplomaty teď těší, že se vztah mezi oběma lídry zřejmě zlepšuje. V dřívějších měsících Trumpova druhého funkčního období panovaly obavy, že EU nebude v důležité diplomacii ohledně Ukrajiny brána v potaz.
Od června se ale situace změnila a oba jsou v pravidelném kontaktu. Trump nešetří komplimenty, označuje von der Leyen za „fantastickou“ a „úžasnou“. Evropští diplomaté se domnívají, že tato chemie hraje roli v Trumpově měnícím se postoji vůči Putinovi.
Ostrá změna Trumpova tónu, kdy označil Rusko za „papírového tygra“ a chválil „skvělého ducha“ Ukrajinců, přišla po rozhovorech s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i s von der Leyen. Podle jednoho z unijních úředníků přišla tato zpráva na Trumpově sociální síti Truth Social po podrobném rozhovoru o sankcích, kterého se zúčastnil i americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Otázka, „komu zavolat, když chci mluvit s Evropou?“, trápila americkou diplomacii dlouho. Vzhledem k roztříštěnému vedení EU nebylo nikdy jasné, kdo je ta pravá osoba. Von der Leyen se podařilo stát se tváří Evropy i díky tomu, že Trump nemá jasnou představu o její roli a chválil ji za to, že „vede spoustu různých národů“.
Trumpovy sympatie jsou ale nestálé. Evropané si přesto myslí, že se jim podařilo získat jeho pozornost v kritickém okamžiku. To sice vyžaduje ústupky v oblasti obchodu a technologií, ale úředníci EU jsou přesvědčeni, že von der Leyen má v rozhovorech o klíčových bezpečnostních zájmech své místo.
Podle druhého unijního úředníka nastal zlom na summitu G7 v Kananaskis v Kanadě v červnu, kde se von der Leyen a Trump zaměřili na urychlení obchodní dohody mezi EU a USA. Po tomto setkání se jejich kontakty zintenzivnily. Když von der Leyen v červenci cestovala do Asie, Američané dali najevo, že chtějí urychlit jednání. Po jejím návratu jí zavolal Trump a pozval ji do Skotska, aby dohodu dokončili.
Ačkoliv je dohoda v Evropě vnímána jako jednostranná, vyjednávací styl von der Leyen na Trumpa udělal dojem. Jednání probíhala tak, jak to má rád: žádné právnické termíny ani technické dodatky, jen čísla. Trump hrozil vysokými cly na evropské zboží, von der Leyen ho usmlouvala. Po jednání si z ní Trump žertem dělal legraci: „Myslím, že jste mocnější než všichni tito muži u stolu.“
Když se ho novinářka zeptala na záhadný incident, při němž byl zřejmě rušen signál GPS na letadle von der Leyen, Trump okamžitě reagoval. „S Ursulou? Měla zajímavou událost. Je to úžasná žena,“ řekl. Byla to další známka toho, že se von der Leyen stává hlavním partnerem pro rozhovory s americkým prezidentem, což je pro lídry EU velice důležité.
Von der Leyen, v kontrastu s jinými lídry jako Emmanuel Macron, Giorgia Meloniová, Friedrich Merz nebo britský premiér Keir Starmer, se nikdy nesnažila být „šeptající“ do Trumpova ucha. Podle úředníka EU si „Trump sám uvědomil, že je to velmi tvrdá žena – jak to má rád.“ Ačkoliv Trump mluví i s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, s von der Leyen je to jiné, protože mu nevolá často a kontaktuje ho jen tehdy, když na tom záleží.
Získat Trumpovu přízeň ale není zadarmo. Kromě velmi kritizované obchodní dohody se objevila i kritika, že von der Leyen zmírňuje pravidla pro regulaci velkých technologických firem, aby si ho udobřila. I tak ale platí, že v Evropě, která se snaží mluvit jedním hlasem, je dobré mít někoho, kdo dokáže prorazit hlukem.
Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy uzavřeli miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.
Útoky laciných ruských dronů na Polsko zviditelnily nedostatečnou připravenost NATO čelit těmto hrozbám. Drony vyrobené z levných materiálů, jako je dřevo a pěna, vletěly do polského vzdušného prostoru, kde byly sestřeleny pomocí drahých zbraňových systémů. Tato situace poukázala na neefektivnost a finanční neudržitelnost takové obrany, píše server Politico.
Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Odborníci varují, že Německo musí rychleji provádět reformy, které by mohly být potenciálně bolestivé. Kancléř Friedrich Merz slíbil podpořit největší evropskou ekonomiku pomocí veřejných výdajů, které budou financované z dluhů a zaměří se na obranu a infrastrukturu.
Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyvrátila tvrzení Trumpovy administrativy, podle nichž může užívání paracetamolu během těhotenství vést k autismu. Podle prohlášení WHO rozsáhlý výzkum nezjistil žádnou konzistentní souvislost mezi užíváním léku a autismem. Organizace proto apeluje na všechny těhotné ženy, aby se i nadále řídily radami svých lékařů, kteří jim pomohou posoudit jejich individuální situaci a doporučí jim vhodnou léčbu.
Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Již příští týden to bude šest let, co Karel Gott odešel na věčnost. Zanechal po sobě manželku Ivanu a čtyři dcery. Starší z těch manželských v poslední době dělá radost fanouškům svého zesnulého otce. Na začátku týdne se opět podělila o nové fotografie.