Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy uzavřeli miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.
Kromě toho se Dauhá stalo centrem diplomatického úsilí o ukončení války v Gaze. Hostilo jednání mezi Izraelem a Hamásem. Premiér Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání se dokonce setkal s hlavním vyjednavačem Hamásu Khalílem Al-Hayyou, aby projednal příměří. Jen několik hodin předtím, než se měla uskutečnit další schůzka, izraelské stíhačky zaútočily na obytnou budovu v Dauhá.
Útok si vyžádal životy pěti členů Hamásu a jednoho katarského bezpečnostního pracovníka. V katarské metropoli je nyní cítit šok a zrada. Premiér Ál Thání v rozhovoru pro CNN odsoudil útok jako „státní terorismus“ a varoval, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „zabil veškerou naději“ na propuštění rukojmích a na mír. Označil ho za zločince, který porušil veškeré mezinárodní právo.
Závažnost útoku přesahuje hranice Kataru. Několik arabských spojenců, kteří se po desetiletí spoléhali na spojenectví s USA, se teď pravděpodobně ptá, zda je toto partnerství opravdu chrání. Implicitní bezpečnostní záruky, které USA poskytovaly, jsou nyní zpochybňovány.
Podle analytiků, jako je HA Hellyer z Carnegie Endowment for International Peace, si tyto národy nyní kladou otázku, jak by mohly v budoucnu odradit podobné útoky. Řešením by mohlo být budování vlastní bezpečnostní architektury, místo aby se spoléhaly na partnera, který je nedokáže ochránit ani před svým vlastním spojencem.
Útok v Dauhá poškodil důvěru mezi USA a jejich spojenci v Perském zálivu. Do jaké míry, se teprve uvidí. Záleží totiž na tom, jaké ujištění jim prezident Trump poskytne a jak se veřejně vyjádří k Izraeli. Tento incident také vyvolává obavy o budoucnost dalších mírových jednání.
Zatímco Katar nevyloučil možnost, že bude nadále působit jako prostředník v Gaze, jednání jsou prozatím v nejisté situaci. Jak uvádí Hasan Alhasan z International Institute for Strategic Studies, po takovém útoku už jen málokterá země bude ochotna riskovat svou suverenitu.
Lídři Saúdské Arábie, Ománu, Spojených arabských emirátů a dalších zemí, které se aktivně podílejí na zprostředkování mírových dohod, budou bedlivě sledovat Trumpovu reakci. Útok v Dauhá totiž posílil přesvědčení v regionu, že záměrem Izraele je sabotovat mírová jednání.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
