Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy uzavřeli miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.
Kromě toho se Dauhá stalo centrem diplomatického úsilí o ukončení války v Gaze. Hostilo jednání mezi Izraelem a Hamásem. Premiér Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání se dokonce setkal s hlavním vyjednavačem Hamásu Khalílem Al-Hayyou, aby projednal příměří. Jen několik hodin předtím, než se měla uskutečnit další schůzka, izraelské stíhačky zaútočily na obytnou budovu v Dauhá.
Útok si vyžádal životy pěti členů Hamásu a jednoho katarského bezpečnostního pracovníka. V katarské metropoli je nyní cítit šok a zrada. Premiér Ál Thání v rozhovoru pro CNN odsoudil útok jako „státní terorismus“ a varoval, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „zabil veškerou naději“ na propuštění rukojmích a na mír. Označil ho za zločince, který porušil veškeré mezinárodní právo.
Závažnost útoku přesahuje hranice Kataru. Několik arabských spojenců, kteří se po desetiletí spoléhali na spojenectví s USA, se teď pravděpodobně ptá, zda je toto partnerství opravdu chrání. Implicitní bezpečnostní záruky, které USA poskytovaly, jsou nyní zpochybňovány.
Podle analytiků, jako je HA Hellyer z Carnegie Endowment for International Peace, si tyto národy nyní kladou otázku, jak by mohly v budoucnu odradit podobné útoky. Řešením by mohlo být budování vlastní bezpečnostní architektury, místo aby se spoléhaly na partnera, který je nedokáže ochránit ani před svým vlastním spojencem.
Útok v Dauhá poškodil důvěru mezi USA a jejich spojenci v Perském zálivu. Do jaké míry, se teprve uvidí. Záleží totiž na tom, jaké ujištění jim prezident Trump poskytne a jak se veřejně vyjádří k Izraeli. Tento incident také vyvolává obavy o budoucnost dalších mírových jednání.
Zatímco Katar nevyloučil možnost, že bude nadále působit jako prostředník v Gaze, jednání jsou prozatím v nejisté situaci. Jak uvádí Hasan Alhasan z International Institute for Strategic Studies, po takovém útoku už jen málokterá země bude ochotna riskovat svou suverenitu.
Lídři Saúdské Arábie, Ománu, Spojených arabských emirátů a dalších zemí, které se aktivně podílejí na zprostředkování mírových dohod, budou bedlivě sledovat Trumpovu reakci. Útok v Dauhá totiž posílil přesvědčení v regionu, že záměrem Izraele je sabotovat mírová jednání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil konání prezidentských voleb na Ukrajině, pokud bude uzavřeno příměří. Naznačil také, že by v nich nemusel obhajovat mandát. Zelenského hlavním cílem v politice je momentálně dokončení války se sousedním Ruskem.
Jiřina Bohdalová je pro všechny Čechy především slavnou herečkou, ale její lidskou stránku dopodrobna znají jen lidé z jejího nejbližšího okolí. Jak hezky se legenda umí chovat ke svým přátelům, to prozradil právě jeden z nich.
Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy uzavřeli miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.
Útoky laciných ruských dronů na Polsko zviditelnily nedostatečnou připravenost NATO čelit těmto hrozbám. Drony vyrobené z levných materiálů, jako je dřevo a pěna, vletěly do polského vzdušného prostoru, kde byly sestřeleny pomocí drahých zbraňových systémů. Tato situace poukázala na neefektivnost a finanční neudržitelnost takové obrany, píše server Politico.
Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Odborníci varují, že Německo musí rychleji provádět reformy, které by mohly být potenciálně bolestivé. Kancléř Friedrich Merz slíbil podpořit největší evropskou ekonomiku pomocí veřejných výdajů, které budou financované z dluhů a zaměří se na obranu a infrastrukturu.
Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyvrátila tvrzení Trumpovy administrativy, podle nichž může užívání paracetamolu během těhotenství vést k autismu. Podle prohlášení WHO rozsáhlý výzkum nezjistil žádnou konzistentní souvislost mezi užíváním léku a autismem. Organizace proto apeluje na všechny těhotné ženy, aby se i nadále řídily radami svých lékařů, kteří jim pomohou posoudit jejich individuální situaci a doporučí jim vhodnou léčbu.
Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.