Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy uzavřeli miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.
Kromě toho se Dauhá stalo centrem diplomatického úsilí o ukončení války v Gaze. Hostilo jednání mezi Izraelem a Hamásem. Premiér Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání se dokonce setkal s hlavním vyjednavačem Hamásu Khalílem Al-Hayyou, aby projednal příměří. Jen několik hodin předtím, než se měla uskutečnit další schůzka, izraelské stíhačky zaútočily na obytnou budovu v Dauhá.
Útok si vyžádal životy pěti členů Hamásu a jednoho katarského bezpečnostního pracovníka. V katarské metropoli je nyní cítit šok a zrada. Premiér Ál Thání v rozhovoru pro CNN odsoudil útok jako „státní terorismus“ a varoval, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „zabil veškerou naději“ na propuštění rukojmích a na mír. Označil ho za zločince, který porušil veškeré mezinárodní právo.
Závažnost útoku přesahuje hranice Kataru. Několik arabských spojenců, kteří se po desetiletí spoléhali na spojenectví s USA, se teď pravděpodobně ptá, zda je toto partnerství opravdu chrání. Implicitní bezpečnostní záruky, které USA poskytovaly, jsou nyní zpochybňovány.
Podle analytiků, jako je HA Hellyer z Carnegie Endowment for International Peace, si tyto národy nyní kladou otázku, jak by mohly v budoucnu odradit podobné útoky. Řešením by mohlo být budování vlastní bezpečnostní architektury, místo aby se spoléhaly na partnera, který je nedokáže ochránit ani před svým vlastním spojencem.
Útok v Dauhá poškodil důvěru mezi USA a jejich spojenci v Perském zálivu. Do jaké míry, se teprve uvidí. Záleží totiž na tom, jaké ujištění jim prezident Trump poskytne a jak se veřejně vyjádří k Izraeli. Tento incident také vyvolává obavy o budoucnost dalších mírových jednání.
Zatímco Katar nevyloučil možnost, že bude nadále působit jako prostředník v Gaze, jednání jsou prozatím v nejisté situaci. Jak uvádí Hasan Alhasan z International Institute for Strategic Studies, po takovém útoku už jen málokterá země bude ochotna riskovat svou suverenitu.
Lídři Saúdské Arábie, Ománu, Spojených arabských emirátů a dalších zemí, které se aktivně podílejí na zprostředkování mírových dohod, budou bedlivě sledovat Trumpovu reakci. Útok v Dauhá totiž posílil přesvědčení v regionu, že záměrem Izraele je sabotovat mírová jednání.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.