Malý, ale vlivný Katar se pravděpodobně domníval, že je pro Izrael nedotknutelný. Je klíčovým spojencem USA a před čtyřmi měsíci hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během jeho návštěvy uzavřeli miliardové obchody a Katar dokonce daroval kontroverzní prezidentské letadlo.
Kromě toho se Dauhá stalo centrem diplomatického úsilí o ukončení války v Gaze. Hostilo jednání mezi Izraelem a Hamásem. Premiér Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání se dokonce setkal s hlavním vyjednavačem Hamásu Khalílem Al-Hayyou, aby projednal příměří. Jen několik hodin předtím, než se měla uskutečnit další schůzka, izraelské stíhačky zaútočily na obytnou budovu v Dauhá.
Útok si vyžádal životy pěti členů Hamásu a jednoho katarského bezpečnostního pracovníka. V katarské metropoli je nyní cítit šok a zrada. Premiér Ál Thání v rozhovoru pro CNN odsoudil útok jako „státní terorismus“ a varoval, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu „zabil veškerou naději“ na propuštění rukojmích a na mír. Označil ho za zločince, který porušil veškeré mezinárodní právo.
Závažnost útoku přesahuje hranice Kataru. Několik arabských spojenců, kteří se po desetiletí spoléhali na spojenectví s USA, se teď pravděpodobně ptá, zda je toto partnerství opravdu chrání. Implicitní bezpečnostní záruky, které USA poskytovaly, jsou nyní zpochybňovány.
Podle analytiků, jako je HA Hellyer z Carnegie Endowment for International Peace, si tyto národy nyní kladou otázku, jak by mohly v budoucnu odradit podobné útoky. Řešením by mohlo být budování vlastní bezpečnostní architektury, místo aby se spoléhaly na partnera, který je nedokáže ochránit ani před svým vlastním spojencem.
Útok v Dauhá poškodil důvěru mezi USA a jejich spojenci v Perském zálivu. Do jaké míry, se teprve uvidí. Záleží totiž na tom, jaké ujištění jim prezident Trump poskytne a jak se veřejně vyjádří k Izraeli. Tento incident také vyvolává obavy o budoucnost dalších mírových jednání.
Zatímco Katar nevyloučil možnost, že bude nadále působit jako prostředník v Gaze, jednání jsou prozatím v nejisté situaci. Jak uvádí Hasan Alhasan z International Institute for Strategic Studies, po takovém útoku už jen málokterá země bude ochotna riskovat svou suverenitu.
Lídři Saúdské Arábie, Ománu, Spojených arabských emirátů a dalších zemí, které se aktivně podílejí na zprostředkování mírových dohod, budou bedlivě sledovat Trumpovu reakci. Útok v Dauhá totiž posílil přesvědčení v regionu, že záměrem Izraele je sabotovat mírová jednání.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.