Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Ve svém projevu se Trump vyjadřoval k nedostatkům předchozích amerických vlád a k otázce, proč migrační politika OSN ničí svět. O klimatické změně prohlásil, že jde o podvod. Ocenil sám sebe za to, že proměnil USA v „nejžhavější zemi kdekoli na světě“, že odrazil „kolosální invazi“ migrantů na jižní hranici a že ukončil sedm válek. Za to, jak řekl, měl dostat Nobelovu cenu míru.
Rovněž ostře kritizoval OSN, o které řekl, že se v žádném z konfliktů ani nepokusila pomoci. „OSN má obrovský potenciál. Vždy jsem to říkal. Má tak obrovský, obrovský potenciál, ale ani se nepřibližuje k tomu, aby tento potenciál naplnila. Z větší části, alespoň prozatím, se zdá, že vše, co dělají, je napsat skutečně ostře formulovaný dopis a pak se tím dopisem nikdy neřídit.“ Dodal, že prázdná slova válku nevyřeší.
Zpochybnil, zda může OSN hrát produktivní roli, a nabídl „ruku amerického vedení a přátelství každému národu v tomto shromáždění, který je ochoten se k nám připojit při utváření bezpečnějšího a prosperujícího světa“. Multilateralismus pod vedením OSN je tedy podle něj pasé a měl by ho nahradit bilaterální vztah, kterému dominují Spojené státy.
Tato organizace se aktuálně potýká s rozpočtovou krizí, kdy členské státy neuhradily poplatky ve výši 2,4 miliardy dolarů. Z toho největší část, asi 1,5 miliardy dolarů, dluží právě Spojené státy. Trumpova administrativa prosazuje snížený rozpočet, který zahrnuje nulové financování pro mírové operace OSN.
V projevu se Trump nevyhnul ani dalším důležitým tématům. Zdůraznil potřebu „zastavit válku“ v Gaze a vyjednat mír. Zkritizoval také Rusko za invazi na Ukrajinu. Jeho názory se ale zaměřovaly spíše na jednotlivé státy než na OSN a multilateralismus obecně. Co se týče Gazy, kritizoval státy, které jednostranně uznaly palestinskou státnost. Když mluvil o Ukrajině, kritizoval evropské státy za to, že nepřerušily nákupy ruské energie.
Nejostřeji se vyjadřoval k otázce migrace. Zahájil část o migraci slovy, že „vaše země jdou do pekla“, a tvrdil, že „Organizace spojených národů financuje útok na západní země a jejich hranice“. Dále uvedl, že OSN poskytuje finanční pomoc migrantům, kteří se vydávají na cestu do Spojených států, a prohlásil: „OSN má invazím zabraňovat, ne je vytvářet.“ Zbytek diskuze o migraci byl namířen proti Evropě, přičemž uvedl nepodložené tvrzení o Londýně.
Podle Davida Currana, experta na budování míru z Coventry University, jazyk, který Trump použil, posílí anti-migrační nálady na globální úrovni. Také jeho názory na klimatické změny se dostaly na titulní strany. Ačkoli označil klimatickou vědu za „největší podvod, který byl kdy na světě spáchán“, jeho pohrdání nebylo namířeno proti OSN. Místo toho se zaměřil na Čínu, o které řekl, že staví větrné turbíny a posílá je po celém světě, ale sotva je používá.
Je nepravděpodobné, že by Trumpův projev vedl k nejhoršímu scénáři pro ty, kteří podporují mezinárodní spolupráci, jelikož výslovně nevytáhl USA z žádného jiného programu OSN. Avšak z pohledu multilateralismu se z 57minutového projevu nedá vyvodit téměř žádná útěcha. Z Trumpova pohledu OSN není schopna budovat mír, nefunguje správně a je druhotná oproti bilaterálním snahám.
Prohlásil také, že OSN podporuje „invazi“ migrantů. Nebezpečí spočívá v tom, že pohrdání amerického prezidenta multilateralismem a systémem OSN může znamenat, že ostatní členské státy přehodnotí své rozpočty a financování dále sníží. To by vedlo k ještě většímu rozdělení systému OSN, který je již nyní pod silným tlakem.
Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Odborníci varují, že Německo musí rychleji provádět reformy, které by mohly být potenciálně bolestivé. Kancléř Friedrich Merz slíbil podpořit největší evropskou ekonomiku pomocí veřejných výdajů, které budou financované z dluhů a zaměří se na obranu a infrastrukturu.
Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyvrátila tvrzení Trumpovy administrativy, podle nichž může užívání paracetamolu během těhotenství vést k autismu. Podle prohlášení WHO rozsáhlý výzkum nezjistil žádnou konzistentní souvislost mezi užíváním léku a autismem. Organizace proto apeluje na všechny těhotné ženy, aby se i nadále řídily radami svých lékařů, kteří jim pomohou posoudit jejich individuální situaci a doporučí jim vhodnou léčbu.
Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Již příští týden to bude šest let, co Karel Gott odešel na věčnost. Zanechal po sobě manželku Ivanu a čtyři dcery. Starší z těch manželských v poslední době dělá radost fanouškům svého zesnulého otce. Na začátku týdne se opět podělila o nové fotografie.
Vyšetřování útoku na expremiéra a volebního lídra favorizovaného hnutí ANO Andreje Babiše se posunulo do další fáze. Policie sdělila třiašedesátiletému muži, který udeřil politika berlí, podezření ze dvou přečinů. Útočníkovi hrozí až tři roky za mřížemi.
V Česku začal v probíhajícím týdnu naplno úřadovat podzim, teploty po víkendu významně poklesly. Nově se přidává také silný vítr. Meteorologové varují, že může dosáhnout rychlosti přes 90 kilometrů za hodinu.