Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Ve svém projevu se Trump vyjadřoval k nedostatkům předchozích amerických vlád a k otázce, proč migrační politika OSN ničí svět. O klimatické změně prohlásil, že jde o podvod. Ocenil sám sebe za to, že proměnil USA v „nejžhavější zemi kdekoli na světě“, že odrazil „kolosální invazi“ migrantů na jižní hranici a že ukončil sedm válek. Za to, jak řekl, měl dostat Nobelovu cenu míru.
Rovněž ostře kritizoval OSN, o které řekl, že se v žádném z konfliktů ani nepokusila pomoci. „OSN má obrovský potenciál. Vždy jsem to říkal. Má tak obrovský, obrovský potenciál, ale ani se nepřibližuje k tomu, aby tento potenciál naplnila. Z větší části, alespoň prozatím, se zdá, že vše, co dělají, je napsat skutečně ostře formulovaný dopis a pak se tím dopisem nikdy neřídit.“ Dodal, že prázdná slova válku nevyřeší.
Zpochybnil, zda může OSN hrát produktivní roli, a nabídl „ruku amerického vedení a přátelství každému národu v tomto shromáždění, který je ochoten se k nám připojit při utváření bezpečnějšího a prosperujícího světa“. Multilateralismus pod vedením OSN je tedy podle něj pasé a měl by ho nahradit bilaterální vztah, kterému dominují Spojené státy.
Tato organizace se aktuálně potýká s rozpočtovou krizí, kdy členské státy neuhradily poplatky ve výši 2,4 miliardy dolarů. Z toho největší část, asi 1,5 miliardy dolarů, dluží právě Spojené státy. Trumpova administrativa prosazuje snížený rozpočet, který zahrnuje nulové financování pro mírové operace OSN.
V projevu se Trump nevyhnul ani dalším důležitým tématům. Zdůraznil potřebu „zastavit válku“ v Gaze a vyjednat mír. Zkritizoval také Rusko za invazi na Ukrajinu. Jeho názory se ale zaměřovaly spíše na jednotlivé státy než na OSN a multilateralismus obecně. Co se týče Gazy, kritizoval státy, které jednostranně uznaly palestinskou státnost. Když mluvil o Ukrajině, kritizoval evropské státy za to, že nepřerušily nákupy ruské energie.
Nejostřeji se vyjadřoval k otázce migrace. Zahájil část o migraci slovy, že „vaše země jdou do pekla“, a tvrdil, že „Organizace spojených národů financuje útok na západní země a jejich hranice“. Dále uvedl, že OSN poskytuje finanční pomoc migrantům, kteří se vydávají na cestu do Spojených států, a prohlásil: „OSN má invazím zabraňovat, ne je vytvářet.“ Zbytek diskuze o migraci byl namířen proti Evropě, přičemž uvedl nepodložené tvrzení o Londýně.
Podle Davida Currana, experta na budování míru z Coventry University, jazyk, který Trump použil, posílí anti-migrační nálady na globální úrovni. Také jeho názory na klimatické změny se dostaly na titulní strany. Ačkoli označil klimatickou vědu za „největší podvod, který byl kdy na světě spáchán“, jeho pohrdání nebylo namířeno proti OSN. Místo toho se zaměřil na Čínu, o které řekl, že staví větrné turbíny a posílá je po celém světě, ale sotva je používá.
Je nepravděpodobné, že by Trumpův projev vedl k nejhoršímu scénáři pro ty, kteří podporují mezinárodní spolupráci, jelikož výslovně nevytáhl USA z žádného jiného programu OSN. Avšak z pohledu multilateralismu se z 57minutového projevu nedá vyvodit téměř žádná útěcha. Z Trumpova pohledu OSN není schopna budovat mír, nefunguje správně a je druhotná oproti bilaterálním snahám.
Prohlásil také, že OSN podporuje „invazi“ migrantů. Nebezpečí spočívá v tom, že pohrdání amerického prezidenta multilateralismem a systémem OSN může znamenat, že ostatní členské státy přehodnotí své rozpočty a financování dále sníží. To by vedlo k ještě většímu rozdělení systému OSN, který je již nyní pod silným tlakem.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.