"Míříte do pekla." Expert vysvětlil, co měl znamenat Trumpův projev v OSN

Donald Trump v OSN
Donald Trump v OSN, foto: UN
Klára Marková 25. září 2025 13:28
Sdílej:

Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.

Ve svém projevu se Trump vyjadřoval k nedostatkům předchozích amerických vlád a k otázce, proč migrační politika OSN ničí svět. O klimatické změně prohlásil, že jde o podvod. Ocenil sám sebe za to, že proměnil USA v „nejžhavější zemi kdekoli na světě“, že odrazil „kolosální invazi“ migrantů na jižní hranici a že ukončil sedm válek. Za to, jak řekl, měl dostat Nobelovu cenu míru.

Rovněž ostře kritizoval OSN, o které řekl, že se v žádném z konfliktů ani nepokusila pomoci. „OSN má obrovský potenciál. Vždy jsem to říkal. Má tak obrovský, obrovský potenciál, ale ani se nepřibližuje k tomu, aby tento potenciál naplnila. Z větší části, alespoň prozatím, se zdá, že vše, co dělají, je napsat skutečně ostře formulovaný dopis a pak se tím dopisem nikdy neřídit.“ Dodal, že prázdná slova válku nevyřeší.

Zpochybnil, zda může OSN hrát produktivní roli, a nabídl „ruku amerického vedení a přátelství každému národu v tomto shromáždění, který je ochoten se k nám připojit při utváření bezpečnějšího a prosperujícího světa“. Multilateralismus pod vedením OSN je tedy podle něj pasé a měl by ho nahradit bilaterální vztah, kterému dominují Spojené státy.

Tato organizace se aktuálně potýká s rozpočtovou krizí, kdy členské státy neuhradily poplatky ve výši 2,4 miliardy dolarů. Z toho největší část, asi 1,5 miliardy dolarů, dluží právě Spojené státy. Trumpova administrativa prosazuje snížený rozpočet, který zahrnuje nulové financování pro mírové operace OSN.

V projevu se Trump nevyhnul ani dalším důležitým tématům. Zdůraznil potřebu „zastavit válku“ v Gaze a vyjednat mír. Zkritizoval také Rusko za invazi na Ukrajinu. Jeho názory se ale zaměřovaly spíše na jednotlivé státy než na OSN a multilateralismus obecně. Co se týče Gazy, kritizoval státy, které jednostranně uznaly palestinskou státnost. Když mluvil o Ukrajině, kritizoval evropské státy za to, že nepřerušily nákupy ruské energie.

Nejostřeji se vyjadřoval k otázce migrace. Zahájil část o migraci slovy, že „vaše země jdou do pekla“, a tvrdil, že „Organizace spojených národů financuje útok na západní země a jejich hranice“. Dále uvedl, že OSN poskytuje finanční pomoc migrantům, kteří se vydávají na cestu do Spojených států, a prohlásil: „OSN má invazím zabraňovat, ne je vytvářet.“ Zbytek diskuze o migraci byl namířen proti Evropě, přičemž uvedl nepodložené tvrzení o Londýně.

Podle Davida Currana, experta na budování míru z Coventry University, jazyk, který Trump použil, posílí anti-migrační nálady na globální úrovni. Také jeho názory na klimatické změny se dostaly na titulní strany. Ačkoli označil klimatickou vědu za „největší podvod, který byl kdy na světě spáchán“, jeho pohrdání nebylo namířeno proti OSN. Místo toho se zaměřil na Čínu, o které řekl, že staví větrné turbíny a posílá je po celém světě, ale sotva je používá.

Je nepravděpodobné, že by Trumpův projev vedl k nejhoršímu scénáři pro ty, kteří podporují mezinárodní spolupráci, jelikož výslovně nevytáhl USA z žádného jiného programu OSN. Avšak z pohledu multilateralismu se z 57minutového projevu nedá vyvodit téměř žádná útěcha. Z Trumpova pohledu OSN není schopna budovat mír, nefunguje správně a je druhotná oproti bilaterálním snahám.

Prohlásil také, že OSN podporuje „invazi“ migrantů. Nebezpečí spočívá v tom, že pohrdání amerického prezidenta multilateralismem a systémem OSN může znamenat, že ostatní členské státy přehodnotí své rozpočty a financování dále sníží. To by vedlo k ještě většímu rozdělení systému OSN, který je již nyní pod silným tlakem.

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Rivalita mezi Indií a Pákistánem se přesouvá na nové bojiště. Do vesmíru

Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.

Novinky
Dronový útok na letiště

Válka na Ukrajině se přesunula do vzduchu. Počet mrtvých civilistů díky tomu prudce roste

Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.

Novinky
Kreml

Mír na Ukrajině? Podle Kremlu nepřipadá v úvahu

Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj a Giorgia Meloniová

V Itálii se rodí nová hvězda. Meloniová před volbami přitvrzuje rétoriku

Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.