Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Ve svém projevu se Trump vyjadřoval k nedostatkům předchozích amerických vlád a k otázce, proč migrační politika OSN ničí svět. O klimatické změně prohlásil, že jde o podvod. Ocenil sám sebe za to, že proměnil USA v „nejžhavější zemi kdekoli na světě“, že odrazil „kolosální invazi“ migrantů na jižní hranici a že ukončil sedm válek. Za to, jak řekl, měl dostat Nobelovu cenu míru.
Rovněž ostře kritizoval OSN, o které řekl, že se v žádném z konfliktů ani nepokusila pomoci. „OSN má obrovský potenciál. Vždy jsem to říkal. Má tak obrovský, obrovský potenciál, ale ani se nepřibližuje k tomu, aby tento potenciál naplnila. Z větší části, alespoň prozatím, se zdá, že vše, co dělají, je napsat skutečně ostře formulovaný dopis a pak se tím dopisem nikdy neřídit.“ Dodal, že prázdná slova válku nevyřeší.
Zpochybnil, zda může OSN hrát produktivní roli, a nabídl „ruku amerického vedení a přátelství každému národu v tomto shromáždění, který je ochoten se k nám připojit při utváření bezpečnějšího a prosperujícího světa“. Multilateralismus pod vedením OSN je tedy podle něj pasé a měl by ho nahradit bilaterální vztah, kterému dominují Spojené státy.
Tato organizace se aktuálně potýká s rozpočtovou krizí, kdy členské státy neuhradily poplatky ve výši 2,4 miliardy dolarů. Z toho největší část, asi 1,5 miliardy dolarů, dluží právě Spojené státy. Trumpova administrativa prosazuje snížený rozpočet, který zahrnuje nulové financování pro mírové operace OSN.
V projevu se Trump nevyhnul ani dalším důležitým tématům. Zdůraznil potřebu „zastavit válku“ v Gaze a vyjednat mír. Zkritizoval také Rusko za invazi na Ukrajinu. Jeho názory se ale zaměřovaly spíše na jednotlivé státy než na OSN a multilateralismus obecně. Co se týče Gazy, kritizoval státy, které jednostranně uznaly palestinskou státnost. Když mluvil o Ukrajině, kritizoval evropské státy za to, že nepřerušily nákupy ruské energie.
Nejostřeji se vyjadřoval k otázce migrace. Zahájil část o migraci slovy, že „vaše země jdou do pekla“, a tvrdil, že „Organizace spojených národů financuje útok na západní země a jejich hranice“. Dále uvedl, že OSN poskytuje finanční pomoc migrantům, kteří se vydávají na cestu do Spojených států, a prohlásil: „OSN má invazím zabraňovat, ne je vytvářet.“ Zbytek diskuze o migraci byl namířen proti Evropě, přičemž uvedl nepodložené tvrzení o Londýně.
Podle Davida Currana, experta na budování míru z Coventry University, jazyk, který Trump použil, posílí anti-migrační nálady na globální úrovni. Také jeho názory na klimatické změny se dostaly na titulní strany. Ačkoli označil klimatickou vědu za „největší podvod, který byl kdy na světě spáchán“, jeho pohrdání nebylo namířeno proti OSN. Místo toho se zaměřil na Čínu, o které řekl, že staví větrné turbíny a posílá je po celém světě, ale sotva je používá.
Je nepravděpodobné, že by Trumpův projev vedl k nejhoršímu scénáři pro ty, kteří podporují mezinárodní spolupráci, jelikož výslovně nevytáhl USA z žádného jiného programu OSN. Avšak z pohledu multilateralismu se z 57minutového projevu nedá vyvodit téměř žádná útěcha. Z Trumpova pohledu OSN není schopna budovat mír, nefunguje správně a je druhotná oproti bilaterálním snahám.
Prohlásil také, že OSN podporuje „invazi“ migrantů. Nebezpečí spočívá v tom, že pohrdání amerického prezidenta multilateralismem a systémem OSN může znamenat, že ostatní členské státy přehodnotí své rozpočty a financování dále sníží. To by vedlo k ještě většímu rozdělení systému OSN, který je již nyní pod silným tlakem.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.