Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Ve svém projevu se Trump vyjadřoval k nedostatkům předchozích amerických vlád a k otázce, proč migrační politika OSN ničí svět. O klimatické změně prohlásil, že jde o podvod. Ocenil sám sebe za to, že proměnil USA v „nejžhavější zemi kdekoli na světě“, že odrazil „kolosální invazi“ migrantů na jižní hranici a že ukončil sedm válek. Za to, jak řekl, měl dostat Nobelovu cenu míru.
Rovněž ostře kritizoval OSN, o které řekl, že se v žádném z konfliktů ani nepokusila pomoci. „OSN má obrovský potenciál. Vždy jsem to říkal. Má tak obrovský, obrovský potenciál, ale ani se nepřibližuje k tomu, aby tento potenciál naplnila. Z větší části, alespoň prozatím, se zdá, že vše, co dělají, je napsat skutečně ostře formulovaný dopis a pak se tím dopisem nikdy neřídit.“ Dodal, že prázdná slova válku nevyřeší.
Zpochybnil, zda může OSN hrát produktivní roli, a nabídl „ruku amerického vedení a přátelství každému národu v tomto shromáždění, který je ochoten se k nám připojit při utváření bezpečnějšího a prosperujícího světa“. Multilateralismus pod vedením OSN je tedy podle něj pasé a měl by ho nahradit bilaterální vztah, kterému dominují Spojené státy.
Tato organizace se aktuálně potýká s rozpočtovou krizí, kdy členské státy neuhradily poplatky ve výši 2,4 miliardy dolarů. Z toho největší část, asi 1,5 miliardy dolarů, dluží právě Spojené státy. Trumpova administrativa prosazuje snížený rozpočet, který zahrnuje nulové financování pro mírové operace OSN.
V projevu se Trump nevyhnul ani dalším důležitým tématům. Zdůraznil potřebu „zastavit válku“ v Gaze a vyjednat mír. Zkritizoval také Rusko za invazi na Ukrajinu. Jeho názory se ale zaměřovaly spíše na jednotlivé státy než na OSN a multilateralismus obecně. Co se týče Gazy, kritizoval státy, které jednostranně uznaly palestinskou státnost. Když mluvil o Ukrajině, kritizoval evropské státy za to, že nepřerušily nákupy ruské energie.
Nejostřeji se vyjadřoval k otázce migrace. Zahájil část o migraci slovy, že „vaše země jdou do pekla“, a tvrdil, že „Organizace spojených národů financuje útok na západní země a jejich hranice“. Dále uvedl, že OSN poskytuje finanční pomoc migrantům, kteří se vydávají na cestu do Spojených států, a prohlásil: „OSN má invazím zabraňovat, ne je vytvářet.“ Zbytek diskuze o migraci byl namířen proti Evropě, přičemž uvedl nepodložené tvrzení o Londýně.
Podle Davida Currana, experta na budování míru z Coventry University, jazyk, který Trump použil, posílí anti-migrační nálady na globální úrovni. Také jeho názory na klimatické změny se dostaly na titulní strany. Ačkoli označil klimatickou vědu za „největší podvod, který byl kdy na světě spáchán“, jeho pohrdání nebylo namířeno proti OSN. Místo toho se zaměřil na Čínu, o které řekl, že staví větrné turbíny a posílá je po celém světě, ale sotva je používá.
Je nepravděpodobné, že by Trumpův projev vedl k nejhoršímu scénáři pro ty, kteří podporují mezinárodní spolupráci, jelikož výslovně nevytáhl USA z žádného jiného programu OSN. Avšak z pohledu multilateralismu se z 57minutového projevu nedá vyvodit téměř žádná útěcha. Z Trumpova pohledu OSN není schopna budovat mír, nefunguje správně a je druhotná oproti bilaterálním snahám.
Prohlásil také, že OSN podporuje „invazi“ migrantů. Nebezpečí spočívá v tom, že pohrdání amerického prezidenta multilateralismem a systémem OSN může znamenat, že ostatní členské státy přehodnotí své rozpočty a financování dále sníží. To by vedlo k ještě většímu rozdělení systému OSN, který je již nyní pod silným tlakem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.