Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.
Dle Jaany Tapanainen-Thiess, hlavní specialistky a generální tajemnice pro Zprávu o budoucnosti z úřadu finského premiéra, zpráva připomíná, co je třeba udělat teď, aby bylo dosaženo co nejlepší budoucnosti. Nejoptimističtější možností je "Svět spolupráce", kde vládne mír, kde jsou vztahy definovány kooperací na všech úrovních, od vlád po neziskové organizace. Autoři, kteří jsou všichni státními úředníky, uvádějí, že se posílí mezinárodní řád založený na pravidlech a celosvětové i společenské problémy se podaří úspěšně vyřešit.
V tomto pozitivním scénáři by se přechod k zelené ekonomice spravedlivě rozšířil po celém světě. Evropská unie je pak popisována jako silný geopolitický hráč a globální průkopník. Udržitelný přístup k technologiím, zaměřený na člověka, by současně podpořil ekonomický růst. Předpokládá se také snížení polarizace ve Spojených státech a překonání zásadních rozdílů mezi politickými stranami.
V Číně by došlo k uvolnění vládní kontroly nad společností a Rusko by zažilo návrat demokracie s posílením federálních a regionálních institucí. Jediným rizikem tohoto idylického scénáře je, že silný pocit bezpečí by mohl vést k uspokojení a nepřipravenosti vlád na budoucí výzvy.
Druhý scénář, označovaný jako "Svět technologických gigantů", už vzbuzuje větší obavy. V něm udávají tón společnosti typu budoucích Amazonů a Nvidií, které disponují nejen obrovským bohatstvím, ale i masou dat, což jim dává vliv na směřování světa. Zpráva varuje, že pokud tito tech magnáti zůstanou nekontrolovaní, vytvoří si vlastní podmínky pro dominanci v systému, čímž mohou erodovat demokracii v mnoha státech.
Předpokládá se, že Čína bude v tomto kontextu téměř soběstačná v oblasti kritických technologií a výrobních sektorů. USA by mohly ztratit část své dosavadní dominance a Rusko by nemělo své vlastní technologické giganty. Autoři zdůrazňují, že je nesmírně důležité usilovat o pozici mezi vítězi, zároveň však upozorňují, že svět řízený technologiemi zvýší nerovnosti. Pozitivní stránkou je očekávaný obrovský skok v produktivitě, prevenci kriminality a udržitelnější ekonomika méně závislá na fosilních palivech.
Třetí scénář, "Konfrontační svět", si představuje svět plný těsných aliancí vystavěných na národních zájmech, nikoli globálních. Různé soupeřící bloky zde bojují o kontrolu nad přírodními zdroji, technologickou nadvládu a geopolitický vliv. Zpráva varuje, že v Arktidě by se vystupňovalo soupeření mezi bloky, krize a konflikty by po celém světě eskalovaly a globální ekonomika by se regionalizovala.
Klimatická krize v tomto scénáři způsobuje závažné ekonomické dopady pro všechny a také vede k významné migraci do Evropy. Evropská unie je v této vizi popisována jako "pevnost pod útokem". Čína je nepředvídatelná, USA silné a Rusko "putinistické" a agresivní.
Nejhorší možný scénář nese název "Rozpadající se svět" a maluje obraz chaosu, vnitřních konfliktů a bujícího autoritářství, kde je globální oteplování již nezvratné. Ekologický kolaps současně narušuje společenský a ekonomický řád, globální ekonomika je v krizi a obchodní války se stávají normou. Životní úroveň v západních zemích klesá, zatímco ty nejzranitelnější národy se hroutí a extrémní chudoba narůstá.
Zpráva předpokládá, že klimatická krize povede k masivní migraci, a mnohostranné aliance, jako jsou Evropská unie a NATO, se rozpadají. Spojené státy prožívají "nejhorší noční můru", ztrácí své globální prvenství a obrací se dovnitř. Čína je paralyzována svými četnými vnitřními konflikty a Rusko je popsáno jako plně fašistické.
Finská zpráva uvádí i takzvané "černé labutě" (wild cards), což jsou nepředvídané události, které by mohly radikálně změnit globální vyhlídky, a to jak pozitivně, tak negativně. Jednou z takových událostí je "Africký ekonomický zázrak", jenž by byl poháněn zlepšenou správou věcí veřejných, populačním růstem a hojnými přírodními zdroji.
Na druhou stranu, ke klimatické změně by mohlo dojít i v podobě nové doby ledové v Evropě. Ta by byla spuštěna kolapsem Golfského proudu, což by vedlo k poklesu průměrných teplot v Evropě zhruba o 5 stupňů Celsia. Důsledkem by byly delší a chladnější zimy, zamrzání řek, narušení dopravní infrastruktury a zvýšená spotřeba energie.
Mezi další nečekané události patří možnost extrémní dlouhověkosti, kdy by lékařské průlomy umožnily lidem dožít se až 160 let. To by mělo obrovské důsledky pro sociální systémy, politiku a mentalitu společnosti. Zpráva též zmiňuje konec svobodného internetu, nové vesmírné závody nebo kolaps Ruska v jeho současné podobě. Finsko je jedinou zemí, která vydává takovouto vládní zprávu, a je často považováno za měřítko pro ostatní státy a mezinárodní organizace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.