Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.
Dle Jaany Tapanainen-Thiess, hlavní specialistky a generální tajemnice pro Zprávu o budoucnosti z úřadu finského premiéra, zpráva připomíná, co je třeba udělat teď, aby bylo dosaženo co nejlepší budoucnosti. Nejoptimističtější možností je "Svět spolupráce", kde vládne mír, kde jsou vztahy definovány kooperací na všech úrovních, od vlád po neziskové organizace. Autoři, kteří jsou všichni státními úředníky, uvádějí, že se posílí mezinárodní řád založený na pravidlech a celosvětové i společenské problémy se podaří úspěšně vyřešit.
V tomto pozitivním scénáři by se přechod k zelené ekonomice spravedlivě rozšířil po celém světě. Evropská unie je pak popisována jako silný geopolitický hráč a globální průkopník. Udržitelný přístup k technologiím, zaměřený na člověka, by současně podpořil ekonomický růst. Předpokládá se také snížení polarizace ve Spojených státech a překonání zásadních rozdílů mezi politickými stranami.
V Číně by došlo k uvolnění vládní kontroly nad společností a Rusko by zažilo návrat demokracie s posílením federálních a regionálních institucí. Jediným rizikem tohoto idylického scénáře je, že silný pocit bezpečí by mohl vést k uspokojení a nepřipravenosti vlád na budoucí výzvy.
Druhý scénář, označovaný jako "Svět technologických gigantů", už vzbuzuje větší obavy. V něm udávají tón společnosti typu budoucích Amazonů a Nvidií, které disponují nejen obrovským bohatstvím, ale i masou dat, což jim dává vliv na směřování světa. Zpráva varuje, že pokud tito tech magnáti zůstanou nekontrolovaní, vytvoří si vlastní podmínky pro dominanci v systému, čímž mohou erodovat demokracii v mnoha státech.
Předpokládá se, že Čína bude v tomto kontextu téměř soběstačná v oblasti kritických technologií a výrobních sektorů. USA by mohly ztratit část své dosavadní dominance a Rusko by nemělo své vlastní technologické giganty. Autoři zdůrazňují, že je nesmírně důležité usilovat o pozici mezi vítězi, zároveň však upozorňují, že svět řízený technologiemi zvýší nerovnosti. Pozitivní stránkou je očekávaný obrovský skok v produktivitě, prevenci kriminality a udržitelnější ekonomika méně závislá na fosilních palivech.
Třetí scénář, "Konfrontační svět", si představuje svět plný těsných aliancí vystavěných na národních zájmech, nikoli globálních. Různé soupeřící bloky zde bojují o kontrolu nad přírodními zdroji, technologickou nadvládu a geopolitický vliv. Zpráva varuje, že v Arktidě by se vystupňovalo soupeření mezi bloky, krize a konflikty by po celém světě eskalovaly a globální ekonomika by se regionalizovala.
Klimatická krize v tomto scénáři způsobuje závažné ekonomické dopady pro všechny a také vede k významné migraci do Evropy. Evropská unie je v této vizi popisována jako "pevnost pod útokem". Čína je nepředvídatelná, USA silné a Rusko "putinistické" a agresivní.
Nejhorší možný scénář nese název "Rozpadající se svět" a maluje obraz chaosu, vnitřních konfliktů a bujícího autoritářství, kde je globální oteplování již nezvratné. Ekologický kolaps současně narušuje společenský a ekonomický řád, globální ekonomika je v krizi a obchodní války se stávají normou. Životní úroveň v západních zemích klesá, zatímco ty nejzranitelnější národy se hroutí a extrémní chudoba narůstá.
Zpráva předpokládá, že klimatická krize povede k masivní migraci, a mnohostranné aliance, jako jsou Evropská unie a NATO, se rozpadají. Spojené státy prožívají "nejhorší noční můru", ztrácí své globální prvenství a obrací se dovnitř. Čína je paralyzována svými četnými vnitřními konflikty a Rusko je popsáno jako plně fašistické.
Finská zpráva uvádí i takzvané "černé labutě" (wild cards), což jsou nepředvídané události, které by mohly radikálně změnit globální vyhlídky, a to jak pozitivně, tak negativně. Jednou z takových událostí je "Africký ekonomický zázrak", jenž by byl poháněn zlepšenou správou věcí veřejných, populačním růstem a hojnými přírodními zdroji.
Na druhou stranu, ke klimatické změně by mohlo dojít i v podobě nové doby ledové v Evropě. Ta by byla spuštěna kolapsem Golfského proudu, což by vedlo k poklesu průměrných teplot v Evropě zhruba o 5 stupňů Celsia. Důsledkem by byly delší a chladnější zimy, zamrzání řek, narušení dopravní infrastruktury a zvýšená spotřeba energie.
Mezi další nečekané události patří možnost extrémní dlouhověkosti, kdy by lékařské průlomy umožnily lidem dožít se až 160 let. To by mělo obrovské důsledky pro sociální systémy, politiku a mentalitu společnosti. Zpráva též zmiňuje konec svobodného internetu, nové vesmírné závody nebo kolaps Ruska v jeho současné podobě. Finsko je jedinou zemí, která vydává takovouto vládní zprávu, a je často považováno za měřítko pro ostatní státy a mezinárodní organizace.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.