Jak bude vypadat svět v roce 2045? Finsko předložilo čtyři scénáře

Dle Jaany Tapanainen-Thiess, hlavní specialistky a generální tajemnice pro Zprávu o budoucnosti z úřadu finského premiéra, zpráva připomíná, co je třeba udělat teď, aby bylo dosaženo co nejlepší budoucnosti. Nejoptimističtější možností je "Svět spolupráce", kde vládne mír, kde jsou vztahy definovány kooperací na všech úrovních, od vlád po neziskové organizace. Autoři, kteří jsou všichni státními úředníky, uvádějí, že se posílí mezinárodní řád založený na pravidlech a celosvětové i společenské problémy se podaří úspěšně vyřešit.

V tomto pozitivním scénáři by se přechod k zelené ekonomice spravedlivě rozšířil po celém světě. Evropská unie je pak popisována jako silný geopolitický hráč a globální průkopník. Udržitelný přístup k technologiím, zaměřený na člověka, by současně podpořil ekonomický růst. Předpokládá se také snížení polarizace ve Spojených státech a překonání zásadních rozdílů mezi politickými stranami.

V Číně by došlo k uvolnění vládní kontroly nad společností a Rusko by zažilo návrat demokracie s posílením federálních a regionálních institucí. Jediným rizikem tohoto idylického scénáře je, že silný pocit bezpečí by mohl vést k uspokojení a nepřipravenosti vlád na budoucí výzvy.

Druhý scénář, označovaný jako "Svět technologických gigantů", už vzbuzuje větší obavy. V něm udávají tón společnosti typu budoucích Amazonů a Nvidií, které disponují nejen obrovským bohatstvím, ale i masou dat, což jim dává vliv na směřování světa. Zpráva varuje, že pokud tito tech magnáti zůstanou nekontrolovaní, vytvoří si vlastní podmínky pro dominanci v systému, čímž mohou erodovat demokracii v mnoha státech.

Předpokládá se, že Čína bude v tomto kontextu téměř soběstačná v oblasti kritických technologií a výrobních sektorů. USA by mohly ztratit část své dosavadní dominance a Rusko by nemělo své vlastní technologické giganty. Autoři zdůrazňují, že je nesmírně důležité usilovat o pozici mezi vítězi, zároveň však upozorňují, že svět řízený technologiemi zvýší nerovnosti. Pozitivní stránkou je očekávaný obrovský skok v produktivitě, prevenci kriminality a udržitelnější ekonomika méně závislá na fosilních palivech.

Třetí scénář, "Konfrontační svět", si představuje svět plný těsných aliancí vystavěných na národních zájmech, nikoli globálních. Různé soupeřící bloky zde bojují o kontrolu nad přírodními zdroji, technologickou nadvládu a geopolitický vliv. Zpráva varuje, že v Arktidě by se vystupňovalo soupeření mezi bloky, krize a konflikty by po celém světě eskalovaly a globální ekonomika by se regionalizovala.

Klimatická krize v tomto scénáři způsobuje závažné ekonomické dopady pro všechny a také vede k významné migraci do Evropy. Evropská unie je v této vizi popisována jako "pevnost pod útokem". Čína je nepředvídatelná, USA silné a Rusko "putinistické" a agresivní.

Nejhorší možný scénář nese název "Rozpadající se svět" a maluje obraz chaosu, vnitřních konfliktů a bujícího autoritářství, kde je globální oteplování již nezvratné. Ekologický kolaps současně narušuje společenský a ekonomický řád, globální ekonomika je v krizi a obchodní války se stávají normou. Životní úroveň v západních zemích klesá, zatímco ty nejzranitelnější národy se hroutí a extrémní chudoba narůstá.

Zpráva předpokládá, že klimatická krize povede k masivní migraci, a mnohostranné aliance, jako jsou Evropská unie a NATO, se rozpadají. Spojené státy prožívají "nejhorší noční můru", ztrácí své globální prvenství a obrací se dovnitř. Čína je paralyzována svými četnými vnitřními konflikty a Rusko je popsáno jako plně fašistické.

Finská zpráva uvádí i takzvané "černé labutě" (wild cards), což jsou nepředvídané události, které by mohly radikálně změnit globální vyhlídky, a to jak pozitivně, tak negativně. Jednou z takových událostí je "Africký ekonomický zázrak", jenž by byl poháněn zlepšenou správou věcí veřejných, populačním růstem a hojnými přírodními zdroji.

Na druhou stranu, ke klimatické změně by mohlo dojít i v podobě nové doby ledové v Evropě. Ta by byla spuštěna kolapsem Golfského proudu, což by vedlo k poklesu průměrných teplot v Evropě zhruba o 5 stupňů Celsia. Důsledkem by byly delší a chladnější zimy, zamrzání řek, narušení dopravní infrastruktury a zvýšená spotřeba energie.

Mezi další nečekané události patří možnost extrémní dlouhověkosti, kdy by lékařské průlomy umožnily lidem dožít se až 160 let. To by mělo obrovské důsledky pro sociální systémy, politiku a mentalitu společnosti. Zpráva též zmiňuje konec svobodného internetu, nové vesmírné závody nebo kolaps Ruska v jeho současné podobě. Finsko je jedinou zemí, která vydává takovouto vládní zprávu, a je často považováno za měřítko pro ostatní státy a mezinárodní organizace.