Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.
Dle Jaany Tapanainen-Thiess, hlavní specialistky a generální tajemnice pro Zprávu o budoucnosti z úřadu finského premiéra, zpráva připomíná, co je třeba udělat teď, aby bylo dosaženo co nejlepší budoucnosti. Nejoptimističtější možností je "Svět spolupráce", kde vládne mír, kde jsou vztahy definovány kooperací na všech úrovních, od vlád po neziskové organizace. Autoři, kteří jsou všichni státními úředníky, uvádějí, že se posílí mezinárodní řád založený na pravidlech a celosvětové i společenské problémy se podaří úspěšně vyřešit.
V tomto pozitivním scénáři by se přechod k zelené ekonomice spravedlivě rozšířil po celém světě. Evropská unie je pak popisována jako silný geopolitický hráč a globální průkopník. Udržitelný přístup k technologiím, zaměřený na člověka, by současně podpořil ekonomický růst. Předpokládá se také snížení polarizace ve Spojených státech a překonání zásadních rozdílů mezi politickými stranami.
V Číně by došlo k uvolnění vládní kontroly nad společností a Rusko by zažilo návrat demokracie s posílením federálních a regionálních institucí. Jediným rizikem tohoto idylického scénáře je, že silný pocit bezpečí by mohl vést k uspokojení a nepřipravenosti vlád na budoucí výzvy.
Druhý scénář, označovaný jako "Svět technologických gigantů", už vzbuzuje větší obavy. V něm udávají tón společnosti typu budoucích Amazonů a Nvidií, které disponují nejen obrovským bohatstvím, ale i masou dat, což jim dává vliv na směřování světa. Zpráva varuje, že pokud tito tech magnáti zůstanou nekontrolovaní, vytvoří si vlastní podmínky pro dominanci v systému, čímž mohou erodovat demokracii v mnoha státech.
Předpokládá se, že Čína bude v tomto kontextu téměř soběstačná v oblasti kritických technologií a výrobních sektorů. USA by mohly ztratit část své dosavadní dominance a Rusko by nemělo své vlastní technologické giganty. Autoři zdůrazňují, že je nesmírně důležité usilovat o pozici mezi vítězi, zároveň však upozorňují, že svět řízený technologiemi zvýší nerovnosti. Pozitivní stránkou je očekávaný obrovský skok v produktivitě, prevenci kriminality a udržitelnější ekonomika méně závislá na fosilních palivech.
Třetí scénář, "Konfrontační svět", si představuje svět plný těsných aliancí vystavěných na národních zájmech, nikoli globálních. Různé soupeřící bloky zde bojují o kontrolu nad přírodními zdroji, technologickou nadvládu a geopolitický vliv. Zpráva varuje, že v Arktidě by se vystupňovalo soupeření mezi bloky, krize a konflikty by po celém světě eskalovaly a globální ekonomika by se regionalizovala.
Klimatická krize v tomto scénáři způsobuje závažné ekonomické dopady pro všechny a také vede k významné migraci do Evropy. Evropská unie je v této vizi popisována jako "pevnost pod útokem". Čína je nepředvídatelná, USA silné a Rusko "putinistické" a agresivní.
Nejhorší možný scénář nese název "Rozpadající se svět" a maluje obraz chaosu, vnitřních konfliktů a bujícího autoritářství, kde je globální oteplování již nezvratné. Ekologický kolaps současně narušuje společenský a ekonomický řád, globální ekonomika je v krizi a obchodní války se stávají normou. Životní úroveň v západních zemích klesá, zatímco ty nejzranitelnější národy se hroutí a extrémní chudoba narůstá.
Zpráva předpokládá, že klimatická krize povede k masivní migraci, a mnohostranné aliance, jako jsou Evropská unie a NATO, se rozpadají. Spojené státy prožívají "nejhorší noční můru", ztrácí své globální prvenství a obrací se dovnitř. Čína je paralyzována svými četnými vnitřními konflikty a Rusko je popsáno jako plně fašistické.
Finská zpráva uvádí i takzvané "černé labutě" (wild cards), což jsou nepředvídané události, které by mohly radikálně změnit globální vyhlídky, a to jak pozitivně, tak negativně. Jednou z takových událostí je "Africký ekonomický zázrak", jenž by byl poháněn zlepšenou správou věcí veřejných, populačním růstem a hojnými přírodními zdroji.
Na druhou stranu, ke klimatické změně by mohlo dojít i v podobě nové doby ledové v Evropě. Ta by byla spuštěna kolapsem Golfského proudu, což by vedlo k poklesu průměrných teplot v Evropě zhruba o 5 stupňů Celsia. Důsledkem by byly delší a chladnější zimy, zamrzání řek, narušení dopravní infrastruktury a zvýšená spotřeba energie.
Mezi další nečekané události patří možnost extrémní dlouhověkosti, kdy by lékařské průlomy umožnily lidem dožít se až 160 let. To by mělo obrovské důsledky pro sociální systémy, politiku a mentalitu společnosti. Zpráva též zmiňuje konec svobodného internetu, nové vesmírné závody nebo kolaps Ruska v jeho současné podobě. Finsko je jedinou zemí, která vydává takovouto vládní zprávu, a je často považováno za měřítko pro ostatní státy a mezinárodní organizace.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.