Odborníci varují, že Německo musí rychleji provádět reformy, které by mohly být potenciálně bolestivé. Kancléř Friedrich Merz slíbil podpořit největší evropskou ekonomiku pomocí veřejných výdajů, které budou financované z dluhů a zaměří se na obranu a infrastrukturu.
Geraldine Dany-Knedlik z Německého institutu pro ekonomický výzkum ale uvedla, že tyto plány samotné přinesou pouze krátkodobé oživení. Podle ní se obnova německé ekonomiky stále nekoná a vyhlídky na růst se nadále zhoršují.
Dany-Knedlik tvrdí, že strukturální problémy jsou pouze maskované. Jako největší hrozbu pro růst uvádí vysoké náklady, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a klesající konkurenceschopnost. Vyzývá vládu, aby podpořila větší zaměstnanost, snížila byrokracii a náklady sociálního státu pro zaměstnavatele. Zmínila, že komplexní oživení ekonomiky zatím není na obzoru.
Upozornění zvyšuje tlak na Merze, který minulý týden slíbil „reformní podzim“ a řekl, že země potřebuje „nový konsensus“ ohledně podoby svého sociálního státu. Německý deník Bild v úterý informoval, že podnikatelské asociace vyčítaly Merzovi za zavřenými dveřmi, že postupuje s reformami příliš pomalu.
Stefan Kooths z Kielského institutu pro světovou ekonomiku se připojil k názoru Dany-Knedlik a řekl, že první signály ohledně snižování nákladů na sociální zabezpečení zaměstnavatelů nejsou slibné. Přirovnal německou ekonomiku k „narkomanovi“, který dostal svou dávku ve formě slíbených miliard na infrastrukturní výdaje.
Uvedl, že bez „jasných, růst podporujících reforem“ účinky Merzových veřejných výdajů brzy vyprchají. Sedm institutů zvýšilo svou prognózu růstu pro rok 2025 o 0,1 procenta na 0,2 procenta ve srovnání s dubnovými odhady. Prognózu pro rok 2026 ponechaly beze změny na 1,3 procentech, přičemž růst bude poháněn vyššími vládními výdaji.
Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Odborníci varují, že Německo musí rychleji provádět reformy, které by mohly být potenciálně bolestivé. Kancléř Friedrich Merz slíbil podpořit největší evropskou ekonomiku pomocí veřejných výdajů, které budou financované z dluhů a zaměří se na obranu a infrastrukturu.
Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyvrátila tvrzení Trumpovy administrativy, podle nichž může užívání paracetamolu během těhotenství vést k autismu. Podle prohlášení WHO rozsáhlý výzkum nezjistil žádnou konzistentní souvislost mezi užíváním léku a autismem. Organizace proto apeluje na všechny těhotné ženy, aby se i nadále řídily radami svých lékařů, kteří jim pomohou posoudit jejich individuální situaci a doporučí jim vhodnou léčbu.
Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Již příští týden to bude šest let, co Karel Gott odešel na věčnost. Zanechal po sobě manželku Ivanu a čtyři dcery. Starší z těch manželských v poslední době dělá radost fanouškům svého zesnulého otce. Na začátku týdne se opět podělila o nové fotografie.
Vyšetřování útoku na expremiéra a volebního lídra favorizovaného hnutí ANO Andreje Babiše se posunulo do další fáze. Policie sdělila třiašedesátiletému muži, který udeřil politika berlí, podezření ze dvou přečinů. Útočníkovi hrozí až tři roky za mřížemi.
V Česku začal v probíhajícím týdnu naplno úřadovat podzim, teploty po víkendu významně poklesly. Nově se přidává také silný vítr. Meteorologové varují, že může dosáhnout rychlosti přes 90 kilometrů za hodinu.
Důchody v příštím roce byly ústředním bodem středečního jednání vlády. Její členové schválili lednovou valorizaci důchodů, průměrná penze se od Nového roku zvýší o 668 korun. Uvedl to Úřad vlády na webových stránkách.