Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rozhodnutí druhé největší ekonomiky světa, která je zároveň největším producentem oxidu uhličitého, ovlivní, zda svět zůstane v mezích relativně bezpečné teploty. Čína hodlá do roku 2035 snížit emise o 7 až 10 % oproti jejich maximu, což je daleko od 30 %, které odborníci považují za nutné a proveditelné.
Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil plány na summitu světových lídrů, kteří jednali o klimatické krizi v New Yorku. Donald Trump se schůzky nezúčastnil. Si Ťin-pching poukázal na to, že některé země nečelí klimatickým problémům s dostatečnou odpovědností, a dodal, že mezinárodní společenství by se mělo držet správného směru.
Odborníci se shodují, že Čína neukazuje dostatečné odhodlání. Kaysie Brown, zástupkyně ředitele pro klimatickou diplomacii a řízení v think-tanku E3G, uvedla, že čínský cíl pro rok 2035 je nedostatečný a není v souladu s čínskou dekarbonizací ekonomiky ani s cílem uhlíkové neutrality do roku 2060. Dodává, že pokud Čína neprojeví v krátkodobém horizontu silnější ambice, riskuje tím podkopání svého postavení v oblasti multilaterální spolupráce a vedoucí role v čisté ekonomice.
Jiní odborníci ale soukromě poznamenávají, že je u Číny zvykem stanovovat si málo ambiciózní cíle, které následně výrazně překoná. Podle Bernice Lee z think-tanku Chatham House budou ostatní státy vnímat jasný směr, kterým se Čína ubírá, a nikoliv jemné detaily plánů. Minulý rok Čína investovala 625 miliard dolarů do čisté energie, což je 31 % celosvětové sumy. Tento nárůst pomalu nahrazuje uhlí a přetváří světovou ekonomiku.
Čínský národní plán, známý pod Pařížskou dohodou jako tzv. národně stanovený příspěvek (NDC), obsahuje také opatření pro zvýšení podílu nefosilních paliv na více než 30 % spotřeby energie. Současně se plánuje rozšíření kapacity větrné a solární energie na 3600 gigawattů, což je více než šestkrát více, než bylo v roce 2020. Čistá energie již tvoří více než 10 % čínského HDP a asi čtvrtinu jejího hospodářského růstu.
Paul Bledsoe, bývalý poradce Bílého domu pro klima, prohlásil, že ačkoli je čínský závazek dobrým znamením, není to dostatečně rychlé. Podle něj by mohla Čína dosáhnout svých cílů mnohem dříve, a to již do konce tohoto desetiletí. Paul Bledsoe zdůrazňuje, že Čína musí zavřít mnoho svých zastaralých uhelných dolů, které jsou nejen největším zdrojem emisí CO2, ale i 20 % globálních emisí metanu. Závazky Číny pomohou utvářet klimatický summit Cop30 OSN, který se bude konat v listopadu v Brazílii. Na tomto summitu mají všechny země odhalit své NDC v souladu s Pařížskou dohodou.
Vedoucí představitel OSN pro klima přiznal, že závazky, které mají být učiněny na summitu v Belému, nebudou dostačující pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Cílem bude ukázat, jak lze nedostatečné národní cíle zlepšit, a stanovit globální plán, který umožní splnění Pařížské dohody.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.