Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rozhodnutí druhé největší ekonomiky světa, která je zároveň největším producentem oxidu uhličitého, ovlivní, zda svět zůstane v mezích relativně bezpečné teploty. Čína hodlá do roku 2035 snížit emise o 7 až 10 % oproti jejich maximu, což je daleko od 30 %, které odborníci považují za nutné a proveditelné.
Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil plány na summitu světových lídrů, kteří jednali o klimatické krizi v New Yorku. Donald Trump se schůzky nezúčastnil. Si Ťin-pching poukázal na to, že některé země nečelí klimatickým problémům s dostatečnou odpovědností, a dodal, že mezinárodní společenství by se mělo držet správného směru.
Odborníci se shodují, že Čína neukazuje dostatečné odhodlání. Kaysie Brown, zástupkyně ředitele pro klimatickou diplomacii a řízení v think-tanku E3G, uvedla, že čínský cíl pro rok 2035 je nedostatečný a není v souladu s čínskou dekarbonizací ekonomiky ani s cílem uhlíkové neutrality do roku 2060. Dodává, že pokud Čína neprojeví v krátkodobém horizontu silnější ambice, riskuje tím podkopání svého postavení v oblasti multilaterální spolupráce a vedoucí role v čisté ekonomice.
Jiní odborníci ale soukromě poznamenávají, že je u Číny zvykem stanovovat si málo ambiciózní cíle, které následně výrazně překoná. Podle Bernice Lee z think-tanku Chatham House budou ostatní státy vnímat jasný směr, kterým se Čína ubírá, a nikoliv jemné detaily plánů. Minulý rok Čína investovala 625 miliard dolarů do čisté energie, což je 31 % celosvětové sumy. Tento nárůst pomalu nahrazuje uhlí a přetváří světovou ekonomiku.
Čínský národní plán, známý pod Pařížskou dohodou jako tzv. národně stanovený příspěvek (NDC), obsahuje také opatření pro zvýšení podílu nefosilních paliv na více než 30 % spotřeby energie. Současně se plánuje rozšíření kapacity větrné a solární energie na 3600 gigawattů, což je více než šestkrát více, než bylo v roce 2020. Čistá energie již tvoří více než 10 % čínského HDP a asi čtvrtinu jejího hospodářského růstu.
Paul Bledsoe, bývalý poradce Bílého domu pro klima, prohlásil, že ačkoli je čínský závazek dobrým znamením, není to dostatečně rychlé. Podle něj by mohla Čína dosáhnout svých cílů mnohem dříve, a to již do konce tohoto desetiletí. Paul Bledsoe zdůrazňuje, že Čína musí zavřít mnoho svých zastaralých uhelných dolů, které jsou nejen největším zdrojem emisí CO2, ale i 20 % globálních emisí metanu. Závazky Číny pomohou utvářet klimatický summit Cop30 OSN, který se bude konat v listopadu v Brazílii. Na tomto summitu mají všechny země odhalit své NDC v souladu s Pařížskou dohodou.
Vedoucí představitel OSN pro klima přiznal, že závazky, které mají být učiněny na summitu v Belému, nebudou dostačující pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Cílem bude ukázat, jak lze nedostatečné národní cíle zlepšit, a stanovit globální plán, který umožní splnění Pařížské dohody.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.