Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rozhodnutí druhé největší ekonomiky světa, která je zároveň největším producentem oxidu uhličitého, ovlivní, zda svět zůstane v mezích relativně bezpečné teploty. Čína hodlá do roku 2035 snížit emise o 7 až 10 % oproti jejich maximu, což je daleko od 30 %, které odborníci považují za nutné a proveditelné.
Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil plány na summitu světových lídrů, kteří jednali o klimatické krizi v New Yorku. Donald Trump se schůzky nezúčastnil. Si Ťin-pching poukázal na to, že některé země nečelí klimatickým problémům s dostatečnou odpovědností, a dodal, že mezinárodní společenství by se mělo držet správného směru.
Odborníci se shodují, že Čína neukazuje dostatečné odhodlání. Kaysie Brown, zástupkyně ředitele pro klimatickou diplomacii a řízení v think-tanku E3G, uvedla, že čínský cíl pro rok 2035 je nedostatečný a není v souladu s čínskou dekarbonizací ekonomiky ani s cílem uhlíkové neutrality do roku 2060. Dodává, že pokud Čína neprojeví v krátkodobém horizontu silnější ambice, riskuje tím podkopání svého postavení v oblasti multilaterální spolupráce a vedoucí role v čisté ekonomice.
Jiní odborníci ale soukromě poznamenávají, že je u Číny zvykem stanovovat si málo ambiciózní cíle, které následně výrazně překoná. Podle Bernice Lee z think-tanku Chatham House budou ostatní státy vnímat jasný směr, kterým se Čína ubírá, a nikoliv jemné detaily plánů. Minulý rok Čína investovala 625 miliard dolarů do čisté energie, což je 31 % celosvětové sumy. Tento nárůst pomalu nahrazuje uhlí a přetváří světovou ekonomiku.
Čínský národní plán, známý pod Pařížskou dohodou jako tzv. národně stanovený příspěvek (NDC), obsahuje také opatření pro zvýšení podílu nefosilních paliv na více než 30 % spotřeby energie. Současně se plánuje rozšíření kapacity větrné a solární energie na 3600 gigawattů, což je více než šestkrát více, než bylo v roce 2020. Čistá energie již tvoří více než 10 % čínského HDP a asi čtvrtinu jejího hospodářského růstu.
Paul Bledsoe, bývalý poradce Bílého domu pro klima, prohlásil, že ačkoli je čínský závazek dobrým znamením, není to dostatečně rychlé. Podle něj by mohla Čína dosáhnout svých cílů mnohem dříve, a to již do konce tohoto desetiletí. Paul Bledsoe zdůrazňuje, že Čína musí zavřít mnoho svých zastaralých uhelných dolů, které jsou nejen největším zdrojem emisí CO2, ale i 20 % globálních emisí metanu. Závazky Číny pomohou utvářet klimatický summit Cop30 OSN, který se bude konat v listopadu v Brazílii. Na tomto summitu mají všechny země odhalit své NDC v souladu s Pařížskou dohodou.
Vedoucí představitel OSN pro klima přiznal, že závazky, které mají být učiněny na summitu v Belému, nebudou dostačující pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Cílem bude ukázat, jak lze nedostatečné národní cíle zlepšit, a stanovit globální plán, který umožní splnění Pařížské dohody.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.