Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rozhodnutí druhé největší ekonomiky světa, která je zároveň největším producentem oxidu uhličitého, ovlivní, zda svět zůstane v mezích relativně bezpečné teploty. Čína hodlá do roku 2035 snížit emise o 7 až 10 % oproti jejich maximu, což je daleko od 30 %, které odborníci považují za nutné a proveditelné.
Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil plány na summitu světových lídrů, kteří jednali o klimatické krizi v New Yorku. Donald Trump se schůzky nezúčastnil. Si Ťin-pching poukázal na to, že některé země nečelí klimatickým problémům s dostatečnou odpovědností, a dodal, že mezinárodní společenství by se mělo držet správného směru.
Odborníci se shodují, že Čína neukazuje dostatečné odhodlání. Kaysie Brown, zástupkyně ředitele pro klimatickou diplomacii a řízení v think-tanku E3G, uvedla, že čínský cíl pro rok 2035 je nedostatečný a není v souladu s čínskou dekarbonizací ekonomiky ani s cílem uhlíkové neutrality do roku 2060. Dodává, že pokud Čína neprojeví v krátkodobém horizontu silnější ambice, riskuje tím podkopání svého postavení v oblasti multilaterální spolupráce a vedoucí role v čisté ekonomice.
Jiní odborníci ale soukromě poznamenávají, že je u Číny zvykem stanovovat si málo ambiciózní cíle, které následně výrazně překoná. Podle Bernice Lee z think-tanku Chatham House budou ostatní státy vnímat jasný směr, kterým se Čína ubírá, a nikoliv jemné detaily plánů. Minulý rok Čína investovala 625 miliard dolarů do čisté energie, což je 31 % celosvětové sumy. Tento nárůst pomalu nahrazuje uhlí a přetváří světovou ekonomiku.
Čínský národní plán, známý pod Pařížskou dohodou jako tzv. národně stanovený příspěvek (NDC), obsahuje také opatření pro zvýšení podílu nefosilních paliv na více než 30 % spotřeby energie. Současně se plánuje rozšíření kapacity větrné a solární energie na 3600 gigawattů, což je více než šestkrát více, než bylo v roce 2020. Čistá energie již tvoří více než 10 % čínského HDP a asi čtvrtinu jejího hospodářského růstu.
Paul Bledsoe, bývalý poradce Bílého domu pro klima, prohlásil, že ačkoli je čínský závazek dobrým znamením, není to dostatečně rychlé. Podle něj by mohla Čína dosáhnout svých cílů mnohem dříve, a to již do konce tohoto desetiletí. Paul Bledsoe zdůrazňuje, že Čína musí zavřít mnoho svých zastaralých uhelných dolů, které jsou nejen největším zdrojem emisí CO2, ale i 20 % globálních emisí metanu. Závazky Číny pomohou utvářet klimatický summit Cop30 OSN, který se bude konat v listopadu v Brazílii. Na tomto summitu mají všechny země odhalit své NDC v souladu s Pařížskou dohodou.
Vedoucí představitel OSN pro klima přiznal, že závazky, které mají být učiněny na summitu v Belému, nebudou dostačující pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Cílem bude ukázat, jak lze nedostatečné národní cíle zlepšit, a stanovit globální plán, který umožní splnění Pařížské dohody.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.