Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rozhodnutí druhé největší ekonomiky světa, která je zároveň největším producentem oxidu uhličitého, ovlivní, zda svět zůstane v mezích relativně bezpečné teploty. Čína hodlá do roku 2035 snížit emise o 7 až 10 % oproti jejich maximu, což je daleko od 30 %, které odborníci považují za nutné a proveditelné.
Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil plány na summitu světových lídrů, kteří jednali o klimatické krizi v New Yorku. Donald Trump se schůzky nezúčastnil. Si Ťin-pching poukázal na to, že některé země nečelí klimatickým problémům s dostatečnou odpovědností, a dodal, že mezinárodní společenství by se mělo držet správného směru.
Odborníci se shodují, že Čína neukazuje dostatečné odhodlání. Kaysie Brown, zástupkyně ředitele pro klimatickou diplomacii a řízení v think-tanku E3G, uvedla, že čínský cíl pro rok 2035 je nedostatečný a není v souladu s čínskou dekarbonizací ekonomiky ani s cílem uhlíkové neutrality do roku 2060. Dodává, že pokud Čína neprojeví v krátkodobém horizontu silnější ambice, riskuje tím podkopání svého postavení v oblasti multilaterální spolupráce a vedoucí role v čisté ekonomice.
Jiní odborníci ale soukromě poznamenávají, že je u Číny zvykem stanovovat si málo ambiciózní cíle, které následně výrazně překoná. Podle Bernice Lee z think-tanku Chatham House budou ostatní státy vnímat jasný směr, kterým se Čína ubírá, a nikoliv jemné detaily plánů. Minulý rok Čína investovala 625 miliard dolarů do čisté energie, což je 31 % celosvětové sumy. Tento nárůst pomalu nahrazuje uhlí a přetváří světovou ekonomiku.
Čínský národní plán, známý pod Pařížskou dohodou jako tzv. národně stanovený příspěvek (NDC), obsahuje také opatření pro zvýšení podílu nefosilních paliv na více než 30 % spotřeby energie. Současně se plánuje rozšíření kapacity větrné a solární energie na 3600 gigawattů, což je více než šestkrát více, než bylo v roce 2020. Čistá energie již tvoří více než 10 % čínského HDP a asi čtvrtinu jejího hospodářského růstu.
Paul Bledsoe, bývalý poradce Bílého domu pro klima, prohlásil, že ačkoli je čínský závazek dobrým znamením, není to dostatečně rychlé. Podle něj by mohla Čína dosáhnout svých cílů mnohem dříve, a to již do konce tohoto desetiletí. Paul Bledsoe zdůrazňuje, že Čína musí zavřít mnoho svých zastaralých uhelných dolů, které jsou nejen největším zdrojem emisí CO2, ale i 20 % globálních emisí metanu. Závazky Číny pomohou utvářet klimatický summit Cop30 OSN, který se bude konat v listopadu v Brazílii. Na tomto summitu mají všechny země odhalit své NDC v souladu s Pařížskou dohodou.
Vedoucí představitel OSN pro klima přiznal, že závazky, které mají být učiněny na summitu v Belému, nebudou dostačující pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Cílem bude ukázat, jak lze nedostatečné národní cíle zlepšit, a stanovit globální plán, který umožní splnění Pařížské dohody.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
Pchjongjang zveřejnil nové snímky své první jaderné ponorky, čímž potvrdil významný posun ve svém námořním programu. Severokorejský vůdce Kim Čong-un při inspekci v krytém loděnici (pravděpodobně v Sinpchou) označil plavidlo o výtlaku 8 700 tun za klíčový pilíř národní obrany. Podle odborníků tento výtlak staví ponorku na úroveň amerických útočných ponorek třídy Virginia a překonává očekávání ohledně velikosti severokorejských technologií.
Americké ministerstvo spravedlnosti (DOJ) ve středu překvapilo prohlášením, že nalezlo více než milion dodatečných dokumentů, které by mohly souviset s případem miliardáře Jeffreyho Epsteina. Úřad nyní žádá o několik týdnů času navíc, aby mohl materiály prověřit a následně zveřejnit. Tyto nové spisy byly předány Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) a prokuraturou pro jižní okrsek New Yorku, tedy úřady, které Epsteina a jeho společnici Ghislaine Maxwellovou v minulosti vyšetřovaly.