Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Netanjahu obvinil lídry, že ustupují tlaku aktivistů a médií a posílají Palestincům vzkaz, že „vražda Židů se vyplácí“. Uvedl, že tyto země uznaly palestinský stát „bezpodmínečně“ a to po zvěrstvech Hamásu ze 7. října 2023, které v ten den schvalovalo téměř 90 % palestinské populace. Nejvíce pravicová izraelská vláda tak vyslala dosud nejsilnější prohlášení, že žádný palestinský stát nevznikne.
Premiér obvinil světové lídry z „uklidňování zla“ namísto podpory Izraele. Prohlásil, že mnoho lídrů, kteří Izrael veřejně odsuzují, mu „za zavřenými dveřmi děkují“. Zároveň se hájil proti obviněním, že Izrael páchá v Gaze válečné zločiny.
Tvrdil, že Izrael používá více opatření k minimalizaci civilních obětí než jakákoli armáda v historii. „Chtěla by země páchající genocidu naléhavě žádat civilní obyvatelstvo, na které údajně cílí, aby se dostalo z nebezpečí?“ zeptal se. Připomněl, že Izrael shodil miliony letáků, poslal miliony textových zpráv a bezpočet telefonátů, aby vyzval civilisty k opuštění Gazy.
V sále Valného shromáždění desítky delegátů na protest odešly, než premiér začal mluvit. Jeho slova byla doprovázena bučením i potleskem.
Netanjahu zároveň přislíbil, že Izrael „musí dokončit práci v Gaze tak rychle, jak je to jen možné“. Uvedl, že „poslední zbytky Hamásu se skrývají v Gaze“. Zopakoval, že Izrael „nezapomněl na 7. říjen“, kdy Hamás zavraždil 1200 lidí a vzal rukojmí, z nichž 48 jich zůstává v Gaze. Reakce Izraele si však podle místních zdravotnických úřadů vyžádala přes 65 000 obětí v Gaze.
Premiér se také obrátil přímo k rukojmím v Gaze, a to prostřednictvím reproduktorů instalovaných směrem k území. „Nezapomněli jsme na vás – ani na vteřinu,“ řekl v hebrejštině. Zároveň Hamásu vzkázal, aby složili zbraně a propustili všechna rukojmí. „Pokud tak učiníte, budete žít. Pokud ne, Izrael vás vystopuje,“ pohrozil Netanjahu.
V závěru poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za „odvážnou, rozhodnou akci proti Íránu“. Izraelský premiér vyzval delegáty, aby zůstali ostražití a nedovolili Íránu obnovit jeho jaderné kapacity. Zdůraznil, že Izrael „odstranil existenční hrozbu Íránu“ pro svou zemi.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.
Vzestup Vladimira Putina k moci na přelomu tisíciletí byl zpočátku doprovázen snahou o navazování přátelství na světové scéně. Tehdy nově zvolený ruský prezident se usmíval na fotografiích ze summitů G8 a byl vůbec prvním zahraničním lídrem, který po útocích z 11. září 2001 volal Georgi W. Bushovi, aby mu nabídl podporu v boji proti terorismu. James Rodgers, odborník na mezinárodní žurnalistiku z londýnské City St George's, se ve své nové knize The Return of Russia zamýšlí nad tím, co přesně způsobilo tak radikální obrat k agresi.
Donald Trump v sobotu oznámil, že do Grónska vysílá americkou nemocniční loď. Toto prohlášení učinil v souvislosti se svou dlouhodobou snahou získat toto autonomní dánské území pod kontrolu USA. Grónští i dánští představitelé však nabídku okamžitě a rázně odmítli s tím, že o americkou pomoc nestojí a své zdravotnictví zvládají sami.
Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.