Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Netanjahu obvinil lídry, že ustupují tlaku aktivistů a médií a posílají Palestincům vzkaz, že „vražda Židů se vyplácí“. Uvedl, že tyto země uznaly palestinský stát „bezpodmínečně“ a to po zvěrstvech Hamásu ze 7. října 2023, které v ten den schvalovalo téměř 90 % palestinské populace. Nejvíce pravicová izraelská vláda tak vyslala dosud nejsilnější prohlášení, že žádný palestinský stát nevznikne.
Premiér obvinil světové lídry z „uklidňování zla“ namísto podpory Izraele. Prohlásil, že mnoho lídrů, kteří Izrael veřejně odsuzují, mu „za zavřenými dveřmi děkují“. Zároveň se hájil proti obviněním, že Izrael páchá v Gaze válečné zločiny.
Tvrdil, že Izrael používá více opatření k minimalizaci civilních obětí než jakákoli armáda v historii. „Chtěla by země páchající genocidu naléhavě žádat civilní obyvatelstvo, na které údajně cílí, aby se dostalo z nebezpečí?“ zeptal se. Připomněl, že Izrael shodil miliony letáků, poslal miliony textových zpráv a bezpočet telefonátů, aby vyzval civilisty k opuštění Gazy.
V sále Valného shromáždění desítky delegátů na protest odešly, než premiér začal mluvit. Jeho slova byla doprovázena bučením i potleskem.
Netanjahu zároveň přislíbil, že Izrael „musí dokončit práci v Gaze tak rychle, jak je to jen možné“. Uvedl, že „poslední zbytky Hamásu se skrývají v Gaze“. Zopakoval, že Izrael „nezapomněl na 7. říjen“, kdy Hamás zavraždil 1200 lidí a vzal rukojmí, z nichž 48 jich zůstává v Gaze. Reakce Izraele si však podle místních zdravotnických úřadů vyžádala přes 65 000 obětí v Gaze.
Premiér se také obrátil přímo k rukojmím v Gaze, a to prostřednictvím reproduktorů instalovaných směrem k území. „Nezapomněli jsme na vás – ani na vteřinu,“ řekl v hebrejštině. Zároveň Hamásu vzkázal, aby složili zbraně a propustili všechna rukojmí. „Pokud tak učiníte, budete žít. Pokud ne, Izrael vás vystopuje,“ pohrozil Netanjahu.
V závěru poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za „odvážnou, rozhodnou akci proti Íránu“. Izraelský premiér vyzval delegáty, aby zůstali ostražití a nedovolili Íránu obnovit jeho jaderné kapacity. Zdůraznil, že Izrael „odstranil existenční hrozbu Íránu“ pro svou zemi.
Když je dotazován tzv. superstoletý člověk (starší 110 let), nevyhnutelně se ho novináři ptají na tipy pro dlouhověkost. Vědci se ale snaží zjistit, co může o stárnutí a odolnosti vůči nemocem odhalit jejich genom. Právě na tyto otázky se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Cell Reports Medicine, která zkoumala genom Marie Branyas Morerové. Tato Američankou narozená Španělka zemřela v srpnu 2024 ve věku 117 let a 168 dní a v té době byla nejstarší žijící osobou na světě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Systém „zelené vlny“, který synchronizuje semafory ve prospěch cyklistů, je podle mnohých obyvatel Kodaně ten nejlepší pocit, zvláště když spěchají. Naopak za „červenou vlnu“ je považován opak, tedy neustálé zastavování na semaforech. Před šestnácti lety začaly kodaňské úřady synchronizovat semafory na několika hlavních komunikacích, aby cyklista jedoucí v dopravní špičce rychlostí 20 km/h projel celou trasu na zelenou.
Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Návrhy na referendum o vystoupení z Evropské unie se vracejí s železnou pravidelností. Ačkoliv Czexit nemá širokou podporu, debata o něm odvádí pozornost od reálných dopadů takového kroku. Ty by byly bezprostřední a závažné, od ztráty volného pohybu přes oslabení ekonomiky až po výrazné omezení mezinárodního vlivu České republiky. Členství v EU není jen o dotacích a trhu, ale o možnosti ovlivňovat světové dění z pozice rovnocenného partnera.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl shledán vinným ze zločinného spolčení v případu souvisejícím s libyjským financováním jeho prezidentské kampaně z roku 2007. Dostal trest v délce pěti let odnětí svobody a k soudu má nastoupit 13. října, aby se dozvěděl datum zahájení výkonu trestu. Tento rozsudek, který nemá podle webu The Conversation v novodobé historii obdoby, představuje zlom v praxi francouzské justice, která se postupně osvobozuje od vlivu politické moci.
Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Technologická společnost Microsoft zrušila izraelské armádní zpravodajské jednotce přístup k technologii, kterou využívala k provozování výkonného monitorovacího systému. Ten denně shromažďoval miliony telefonních hovorů palestinských civilistů z Gazy a Západního břehu.
Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.