Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Netanjahu obvinil lídry, že ustupují tlaku aktivistů a médií a posílají Palestincům vzkaz, že „vražda Židů se vyplácí“. Uvedl, že tyto země uznaly palestinský stát „bezpodmínečně“ a to po zvěrstvech Hamásu ze 7. října 2023, které v ten den schvalovalo téměř 90 % palestinské populace. Nejvíce pravicová izraelská vláda tak vyslala dosud nejsilnější prohlášení, že žádný palestinský stát nevznikne.
Premiér obvinil světové lídry z „uklidňování zla“ namísto podpory Izraele. Prohlásil, že mnoho lídrů, kteří Izrael veřejně odsuzují, mu „za zavřenými dveřmi děkují“. Zároveň se hájil proti obviněním, že Izrael páchá v Gaze válečné zločiny.
Tvrdil, že Izrael používá více opatření k minimalizaci civilních obětí než jakákoli armáda v historii. „Chtěla by země páchající genocidu naléhavě žádat civilní obyvatelstvo, na které údajně cílí, aby se dostalo z nebezpečí?“ zeptal se. Připomněl, že Izrael shodil miliony letáků, poslal miliony textových zpráv a bezpočet telefonátů, aby vyzval civilisty k opuštění Gazy.
V sále Valného shromáždění desítky delegátů na protest odešly, než premiér začal mluvit. Jeho slova byla doprovázena bučením i potleskem.
Netanjahu zároveň přislíbil, že Izrael „musí dokončit práci v Gaze tak rychle, jak je to jen možné“. Uvedl, že „poslední zbytky Hamásu se skrývají v Gaze“. Zopakoval, že Izrael „nezapomněl na 7. říjen“, kdy Hamás zavraždil 1200 lidí a vzal rukojmí, z nichž 48 jich zůstává v Gaze. Reakce Izraele si však podle místních zdravotnických úřadů vyžádala přes 65 000 obětí v Gaze.
Premiér se také obrátil přímo k rukojmím v Gaze, a to prostřednictvím reproduktorů instalovaných směrem k území. „Nezapomněli jsme na vás – ani na vteřinu,“ řekl v hebrejštině. Zároveň Hamásu vzkázal, aby složili zbraně a propustili všechna rukojmí. „Pokud tak učiníte, budete žít. Pokud ne, Izrael vás vystopuje,“ pohrozil Netanjahu.
V závěru poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za „odvážnou, rozhodnou akci proti Íránu“. Izraelský premiér vyzval delegáty, aby zůstali ostražití a nedovolili Íránu obnovit jeho jaderné kapacity. Zdůraznil, že Izrael „odstranil existenční hrozbu Íránu“ pro svou zemi.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.