Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Netanjahu obvinil lídry, že ustupují tlaku aktivistů a médií a posílají Palestincům vzkaz, že „vražda Židů se vyplácí“. Uvedl, že tyto země uznaly palestinský stát „bezpodmínečně“ a to po zvěrstvech Hamásu ze 7. října 2023, které v ten den schvalovalo téměř 90 % palestinské populace. Nejvíce pravicová izraelská vláda tak vyslala dosud nejsilnější prohlášení, že žádný palestinský stát nevznikne.
Premiér obvinil světové lídry z „uklidňování zla“ namísto podpory Izraele. Prohlásil, že mnoho lídrů, kteří Izrael veřejně odsuzují, mu „za zavřenými dveřmi děkují“. Zároveň se hájil proti obviněním, že Izrael páchá v Gaze válečné zločiny.
Tvrdil, že Izrael používá více opatření k minimalizaci civilních obětí než jakákoli armáda v historii. „Chtěla by země páchající genocidu naléhavě žádat civilní obyvatelstvo, na které údajně cílí, aby se dostalo z nebezpečí?“ zeptal se. Připomněl, že Izrael shodil miliony letáků, poslal miliony textových zpráv a bezpočet telefonátů, aby vyzval civilisty k opuštění Gazy.
V sále Valného shromáždění desítky delegátů na protest odešly, než premiér začal mluvit. Jeho slova byla doprovázena bučením i potleskem.
Netanjahu zároveň přislíbil, že Izrael „musí dokončit práci v Gaze tak rychle, jak je to jen možné“. Uvedl, že „poslední zbytky Hamásu se skrývají v Gaze“. Zopakoval, že Izrael „nezapomněl na 7. říjen“, kdy Hamás zavraždil 1200 lidí a vzal rukojmí, z nichž 48 jich zůstává v Gaze. Reakce Izraele si však podle místních zdravotnických úřadů vyžádala přes 65 000 obětí v Gaze.
Premiér se také obrátil přímo k rukojmím v Gaze, a to prostřednictvím reproduktorů instalovaných směrem k území. „Nezapomněli jsme na vás – ani na vteřinu,“ řekl v hebrejštině. Zároveň Hamásu vzkázal, aby složili zbraně a propustili všechna rukojmí. „Pokud tak učiníte, budete žít. Pokud ne, Izrael vás vystopuje,“ pohrozil Netanjahu.
V závěru poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za „odvážnou, rozhodnou akci proti Íránu“. Izraelský premiér vyzval delegáty, aby zůstali ostražití a nedovolili Íránu obnovit jeho jaderné kapacity. Zdůraznil, že Izrael „odstranil existenční hrozbu Íránu“ pro svou zemi.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.