Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Netanjahu obvinil lídry, že ustupují tlaku aktivistů a médií a posílají Palestincům vzkaz, že „vražda Židů se vyplácí“. Uvedl, že tyto země uznaly palestinský stát „bezpodmínečně“ a to po zvěrstvech Hamásu ze 7. října 2023, které v ten den schvalovalo téměř 90 % palestinské populace. Nejvíce pravicová izraelská vláda tak vyslala dosud nejsilnější prohlášení, že žádný palestinský stát nevznikne.
Premiér obvinil světové lídry z „uklidňování zla“ namísto podpory Izraele. Prohlásil, že mnoho lídrů, kteří Izrael veřejně odsuzují, mu „za zavřenými dveřmi děkují“. Zároveň se hájil proti obviněním, že Izrael páchá v Gaze válečné zločiny.
Tvrdil, že Izrael používá více opatření k minimalizaci civilních obětí než jakákoli armáda v historii. „Chtěla by země páchající genocidu naléhavě žádat civilní obyvatelstvo, na které údajně cílí, aby se dostalo z nebezpečí?“ zeptal se. Připomněl, že Izrael shodil miliony letáků, poslal miliony textových zpráv a bezpočet telefonátů, aby vyzval civilisty k opuštění Gazy.
V sále Valného shromáždění desítky delegátů na protest odešly, než premiér začal mluvit. Jeho slova byla doprovázena bučením i potleskem.
Netanjahu zároveň přislíbil, že Izrael „musí dokončit práci v Gaze tak rychle, jak je to jen možné“. Uvedl, že „poslední zbytky Hamásu se skrývají v Gaze“. Zopakoval, že Izrael „nezapomněl na 7. říjen“, kdy Hamás zavraždil 1200 lidí a vzal rukojmí, z nichž 48 jich zůstává v Gaze. Reakce Izraele si však podle místních zdravotnických úřadů vyžádala přes 65 000 obětí v Gaze.
Premiér se také obrátil přímo k rukojmím v Gaze, a to prostřednictvím reproduktorů instalovaných směrem k území. „Nezapomněli jsme na vás – ani na vteřinu,“ řekl v hebrejštině. Zároveň Hamásu vzkázal, aby složili zbraně a propustili všechna rukojmí. „Pokud tak učiníte, budete žít. Pokud ne, Izrael vás vystopuje,“ pohrozil Netanjahu.
V závěru poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za „odvážnou, rozhodnou akci proti Íránu“. Izraelský premiér vyzval delegáty, aby zůstali ostražití a nedovolili Íránu obnovit jeho jaderné kapacity. Zdůraznil, že Izrael „odstranil existenční hrozbu Íránu“ pro svou zemi.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.