Technologická společnost Microsoft zrušila izraelské armádní zpravodajské jednotce přístup k technologii, kterou využívala k provozování výkonného monitorovacího systému. Ten denně shromažďoval miliony telefonních hovorů palestinských civilistů z Gazy a Západního břehu.
Microsoft na konci minulého týdne informoval izraelské představitele, že elitní špionážní jednotka Unit 8200 porušila podmínky služby tím, že obrovské množství sledovacích dat ukládala na cloudové platformě Azure. Toto rozhodnutí o omezení přístupu k technologiím je přímým důsledkem investigativní zprávy, kterou Guardian zveřejnil minulý měsíc. Zpráva odhalila, jak byla platforma Azure používána k ukládání a zpracování komunikace Palestinců v rámci rozsáhlého programu hromadného dohledu.
Projekt započal po setkání generálního ředitele Microsoftu Satya Nadelly s tehdejším velitelem Unit 8200 Yossi Sarielem v roce 2021. Unit 8200, která je rozsahem srovnatelná s americkou NSA, díky téměř neomezené kapacitě a výpočetní síle Azure vytvořila systém, který umožňoval zpravodajským důstojníkům sbírat, přehrávat a analyzovat obsah mobilních hovorů celé populace.
Projekt byl tak masivní, že se uvnitř jednotky vžil interní slogan: „Milion hovorů za hodinu.“ Podle informací The Guardian se odhadem až 8 000 terabajtů odposlechnutých hovorů nacházelo v datovém centru Microsoftu v Nizozemsku. Během několika dní po zveřejnění investigace Unit 8200 data z evropské země údajně rychle přesunula, přičemž plánovala je uložit na cloudové platformě Amazon Web Services.
Mimořádné rozhodnutí Microsoftu ukončit přístup špionážní agentury ke klíčovým technologiím padlo pod tlakem zaměstnanců a investorů, kteří kritizovali spolupráci s izraelskou armádou a roli jejích technologií v bojích v Gaze. Nedávná vyšetřovací komise OSN navíc dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopustil genocidy, což sice Izrael popírá, ale podpořila to řada expertů na mezinárodní právo.
Investigace Guardianu vyvolala protesty v centrále Microsoftu v USA i u jednoho z evropských datových center. Vicepředseda Microsoftu Brad Smith informoval zaměstnance e-mailem, že společnost „přerušila a deaktivovala sadu služeb pro jednotku v rámci izraelského ministerstva obrany“, včetně cloudového úložiště a služeb umělé inteligence. Smith zdůraznil, že „neposkytujeme technologie k usnadnění hromadného sledování civilistů“.
Unit 8200 využívala přizpůsobenou a oddělenou oblast v rámci platformy Azure, což umožnilo uchovávat data po dlouhou dobu a analyzovat je pomocí technik umělé inteligence. Ačkoli byl systém původně zaměřen na Západní břeh, zpravodajské zdroje uvedly, že byl v průběhu ofenzívy v Gaze používán k usnadnění přípravy smrtících leteckých úderů.
Odhalení ukázala, jak se Izrael spoléhá na služby a infrastrukturu velkých amerických technologických společností při své kampani v Gaze. Vyšší manažer Microsoftu v dopise izraelskému ministerstvu obrany potvrdil, že společnost „zjistila důkazy, které podporují prvky reportáže Guardianu“ a že „nejsme v oboru, který by usnadňoval hromadné sledování civilistů“.
Jde o první známý případ, kdy americká technologická společnost stáhla služby poskytované izraelské armádě od zahájení války v Gaze. Toto rozhodnutí se však nedotklo širší obchodní spolupráce s IDF, která zůstává dlouholetým klientem. Smith ve své zprávě pro zaměstnance poděkoval Guardianu za „informace, ke kterým jsme se nemohli dostat s ohledem na závazky ochrany soukromí zákazníků“. Uvedl také, že interní přezkum společnosti nadále probíhá.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.