Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Dnešních rozhovorů se účastní Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina. Jednání vede eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, přičemž na technické úrovni je zapojeno i NATO.
Komisař Kubilius uvedl, že pro řešení výzev, jako je 1300 kilometrů dlouhá hranice Finska s Ruskem nebo 900 kilometrů hranice Litvy s Ruskem a Běloruskem, je potřeba najít účinná řešení na velké vzdálenosti. Uznává, že stávající efektivita při sestřelování dronů není na potřebné úrovni a je nutné ji zvýšit.
Zkušenosti Ukrajiny ukazují, že EU „potřebuje rozvinout dodatečné kapacity, které v současnosti postrádá“. Hlavní prioritou je detekce – tedy radary, akustické senzory a další vybavení schopné odhalit všechny drony, včetně malých letounů ve velmi nízkých výškách.
Dále je třeba řešit, jak drony sestřelit, a to buď pomocí elektronického boje, jako je účinné rušení signálu, které používá Ukrajina, nebo přímým zásahem dronovými stíhači. Je nutné promyšleně zapojit i klasické dělostřelectvo, které Ukrajinci efektivně využívají, aby nedocházelo k nákladnému nasazení střel v hodnotě milionu eur proti dronu za deset tisíc eur.
Finský ministr obrany Antti Häkkänen zdůraznil, že státy východního křídla a severní Evropy by měly nyní očekávat solidaritu od západních a jižních zemí EU. Argumentuje tím, že severní Evropa projevila solidaritu s jihem EU během pandemie. „Každý má v některých letech nějakou krizi a nyní je řada na nás,“ prohlásil Häkkänen.
Kubilius uvedl, že ministři se dohodli předat další jednání pověřeným vyjednavačům, aby se brzy uskutečnila další schůzka. Jako nejnaléhavější prioritu vidí zavedení efektivního detekčního systému. Někteří odborníci navrhují, že projekt dronové zdi by mohla EU dokončit do jednoho roku, ačkoliv si Kubilius není tímto časovým plánem jistý. Zásadní bude využít znalosti a zkušenosti Ukrajiny, která má v Evropě nejlepší poznatky o tom, co proti dronům funguje.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že Dánsko nemá v úmyslu aktivovat článek 4 Smlouvy NATO v souvislosti s pozorováním dronů nad zemí. Článek 4 umožňuje spojencům konzultovat situaci, kdy je ohrožena územní celistvost nebo bezpečnost některého z nich. Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován pouze devětkrát a Dánsko k tomu nevidí důvod. Aktivace článku 4 je oddělena od závažnějšího článku 5, který stanovuje, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku ostře odsoudil západní země za to, že uznaly palestinskou státnost. Učinil tak jen několik dní poté, co Francie, Británie, Austrálie, Kanada a další spojenci USA podnikli kroky prohlubující mezinárodní izolaci Izraele kvůli válce v Gaze.
Systém „zelené vlny“, který synchronizuje semafory ve prospěch cyklistů, je podle mnohých obyvatel Kodaně ten nejlepší pocit, zvláště když spěchají. Naopak za „červenou vlnu“ je považován opak, tedy neustálé zastavování na semaforech. Před šestnácti lety začaly kodaňské úřady synchronizovat semafory na několika hlavních komunikacích, aby cyklista jedoucí v dopravní špičce rychlostí 20 km/h projel celou trasu na zelenou.
Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Návrhy na referendum o vystoupení z Evropské unie se vracejí s železnou pravidelností. Ačkoliv Czexit nemá širokou podporu, debata o něm odvádí pozornost od reálných dopadů takového kroku. Ty by byly bezprostřední a závažné, od ztráty volného pohybu přes oslabení ekonomiky až po výrazné omezení mezinárodního vlivu České republiky. Členství v EU není jen o dotacích a trhu, ale o možnosti ovlivňovat světové dění z pozice rovnocenného partnera.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl shledán vinným ze zločinného spolčení v případu souvisejícím s libyjským financováním jeho prezidentské kampaně z roku 2007. Dostal trest v délce pěti let odnětí svobody a k soudu má nastoupit 13. října, aby se dozvěděl datum zahájení výkonu trestu. Tento rozsudek, který nemá podle webu The Conversation v novodobé historii obdoby, představuje zlom v praxi francouzské justice, která se postupně osvobozuje od vlivu politické moci.
Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Technologická společnost Microsoft zrušila izraelské armádní zpravodajské jednotce přístup k technologii, kterou využívala k provozování výkonného monitorovacího systému. Ten denně shromažďoval miliony telefonních hovorů palestinských civilistů z Gazy a Západního břehu.
Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný, který si od začátku července odpykává tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky, si udělal jméno sám. Nemělo by se však zapomínat, že je synem slavného baviče Petra Novotného. Co ten říká na chování svého syna?