Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Dnešních rozhovorů se účastní Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina. Jednání vede eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, přičemž na technické úrovni je zapojeno i NATO.
Komisař Kubilius uvedl, že pro řešení výzev, jako je 1300 kilometrů dlouhá hranice Finska s Ruskem nebo 900 kilometrů hranice Litvy s Ruskem a Běloruskem, je potřeba najít účinná řešení na velké vzdálenosti. Uznává, že stávající efektivita při sestřelování dronů není na potřebné úrovni a je nutné ji zvýšit.
Zkušenosti Ukrajiny ukazují, že EU „potřebuje rozvinout dodatečné kapacity, které v současnosti postrádá“. Hlavní prioritou je detekce – tedy radary, akustické senzory a další vybavení schopné odhalit všechny drony, včetně malých letounů ve velmi nízkých výškách.
Dále je třeba řešit, jak drony sestřelit, a to buď pomocí elektronického boje, jako je účinné rušení signálu, které používá Ukrajina, nebo přímým zásahem dronovými stíhači. Je nutné promyšleně zapojit i klasické dělostřelectvo, které Ukrajinci efektivně využívají, aby nedocházelo k nákladnému nasazení střel v hodnotě milionu eur proti dronu za deset tisíc eur.
Finský ministr obrany Antti Häkkänen zdůraznil, že státy východního křídla a severní Evropy by měly nyní očekávat solidaritu od západních a jižních zemí EU. Argumentuje tím, že severní Evropa projevila solidaritu s jihem EU během pandemie. „Každý má v některých letech nějakou krizi a nyní je řada na nás,“ prohlásil Häkkänen.
Kubilius uvedl, že ministři se dohodli předat další jednání pověřeným vyjednavačům, aby se brzy uskutečnila další schůzka. Jako nejnaléhavější prioritu vidí zavedení efektivního detekčního systému. Někteří odborníci navrhují, že projekt dronové zdi by mohla EU dokončit do jednoho roku, ačkoliv si Kubilius není tímto časovým plánem jistý. Zásadní bude využít znalosti a zkušenosti Ukrajiny, která má v Evropě nejlepší poznatky o tom, co proti dronům funguje.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že Dánsko nemá v úmyslu aktivovat článek 4 Smlouvy NATO v souvislosti s pozorováním dronů nad zemí. Článek 4 umožňuje spojencům konzultovat situaci, kdy je ohrožena územní celistvost nebo bezpečnost některého z nich. Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován pouze devětkrát a Dánsko k tomu nevidí důvod. Aktivace článku 4 je oddělena od závažnějšího článku 5, který stanovuje, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.