Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Dnešních rozhovorů se účastní Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina. Jednání vede eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, přičemž na technické úrovni je zapojeno i NATO.
Komisař Kubilius uvedl, že pro řešení výzev, jako je 1300 kilometrů dlouhá hranice Finska s Ruskem nebo 900 kilometrů hranice Litvy s Ruskem a Běloruskem, je potřeba najít účinná řešení na velké vzdálenosti. Uznává, že stávající efektivita při sestřelování dronů není na potřebné úrovni a je nutné ji zvýšit.
Zkušenosti Ukrajiny ukazují, že EU „potřebuje rozvinout dodatečné kapacity, které v současnosti postrádá“. Hlavní prioritou je detekce – tedy radary, akustické senzory a další vybavení schopné odhalit všechny drony, včetně malých letounů ve velmi nízkých výškách.
Dále je třeba řešit, jak drony sestřelit, a to buď pomocí elektronického boje, jako je účinné rušení signálu, které používá Ukrajina, nebo přímým zásahem dronovými stíhači. Je nutné promyšleně zapojit i klasické dělostřelectvo, které Ukrajinci efektivně využívají, aby nedocházelo k nákladnému nasazení střel v hodnotě milionu eur proti dronu za deset tisíc eur.
Finský ministr obrany Antti Häkkänen zdůraznil, že státy východního křídla a severní Evropy by měly nyní očekávat solidaritu od západních a jižních zemí EU. Argumentuje tím, že severní Evropa projevila solidaritu s jihem EU během pandemie. „Každý má v některých letech nějakou krizi a nyní je řada na nás,“ prohlásil Häkkänen.
Kubilius uvedl, že ministři se dohodli předat další jednání pověřeným vyjednavačům, aby se brzy uskutečnila další schůzka. Jako nejnaléhavější prioritu vidí zavedení efektivního detekčního systému. Někteří odborníci navrhují, že projekt dronové zdi by mohla EU dokončit do jednoho roku, ačkoliv si Kubilius není tímto časovým plánem jistý. Zásadní bude využít znalosti a zkušenosti Ukrajiny, která má v Evropě nejlepší poznatky o tom, co proti dronům funguje.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že Dánsko nemá v úmyslu aktivovat článek 4 Smlouvy NATO v souvislosti s pozorováním dronů nad zemí. Článek 4 umožňuje spojencům konzultovat situaci, kdy je ohrožena územní celistvost nebo bezpečnost některého z nich. Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován pouze devětkrát a Dánsko k tomu nevidí důvod. Aktivace článku 4 je oddělena od závažnějšího článku 5, který stanovuje, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.