Jak se bránit Rusku? Evropské státy a Ukrajina jednají o dronové zdi

Dnešních rozhovorů se účastní Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina. Jednání vede eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, přičemž na technické úrovni je zapojeno i NATO.

Komisař Kubilius uvedl, že pro řešení výzev, jako je 1300 kilometrů dlouhá hranice Finska s Ruskem nebo 900 kilometrů hranice Litvy s Ruskem a Běloruskem, je potřeba najít účinná řešení na velké vzdálenosti. Uznává, že stávající efektivita při sestřelování dronů není na potřebné úrovni a je nutné ji zvýšit.

Zkušenosti Ukrajiny ukazují, že EU „potřebuje rozvinout dodatečné kapacity, které v současnosti postrádá“. Hlavní prioritou je detekce – tedy radary, akustické senzory a další vybavení schopné odhalit všechny drony, včetně malých letounů ve velmi nízkých výškách.

Dále je třeba řešit, jak drony sestřelit, a to buď pomocí elektronického boje, jako je účinné rušení signálu, které používá Ukrajina, nebo přímým zásahem dronovými stíhači. Je nutné promyšleně zapojit i klasické dělostřelectvo, které Ukrajinci efektivně využívají, aby nedocházelo k nákladnému nasazení střel v hodnotě milionu eur proti dronu za deset tisíc eur.

Finský ministr obrany Antti Häkkänen zdůraznil, že státy východního křídla a severní Evropy by měly nyní očekávat solidaritu od západních a jižních zemí EU. Argumentuje tím, že severní Evropa projevila solidaritu s jihem EU během pandemie. „Každý má v některých letech nějakou krizi a nyní je řada na nás,“ prohlásil Häkkänen.

Kubilius uvedl, že ministři se dohodli předat další jednání pověřeným vyjednavačům, aby se brzy uskutečnila další schůzka. Jako nejnaléhavější prioritu vidí zavedení efektivního detekčního systému. Někteří odborníci navrhují, že projekt dronové zdi by mohla EU dokončit do jednoho roku, ačkoliv si Kubilius není tímto časovým plánem jistý. Zásadní bude využít znalosti a zkušenosti Ukrajiny, která má v Evropě nejlepší poznatky o tom, co proti dronům funguje.

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že Dánsko nemá v úmyslu aktivovat článek 4 Smlouvy NATO v souvislosti s pozorováním dronů nad zemí. Článek 4 umožňuje spojencům konzultovat situaci, kdy je ohrožena územní celistvost nebo bezpečnost některého z nich. Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován pouze devětkrát a Dánsko k tomu nevidí důvod. Aktivace článku 4 je oddělena od závažnějšího článku 5, který stanovuje, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny.