Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Dnešních rozhovorů se účastní Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina. Jednání vede eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius, přičemž na technické úrovni je zapojeno i NATO.
Komisař Kubilius uvedl, že pro řešení výzev, jako je 1300 kilometrů dlouhá hranice Finska s Ruskem nebo 900 kilometrů hranice Litvy s Ruskem a Běloruskem, je potřeba najít účinná řešení na velké vzdálenosti. Uznává, že stávající efektivita při sestřelování dronů není na potřebné úrovni a je nutné ji zvýšit.
Zkušenosti Ukrajiny ukazují, že EU „potřebuje rozvinout dodatečné kapacity, které v současnosti postrádá“. Hlavní prioritou je detekce – tedy radary, akustické senzory a další vybavení schopné odhalit všechny drony, včetně malých letounů ve velmi nízkých výškách.
Dále je třeba řešit, jak drony sestřelit, a to buď pomocí elektronického boje, jako je účinné rušení signálu, které používá Ukrajina, nebo přímým zásahem dronovými stíhači. Je nutné promyšleně zapojit i klasické dělostřelectvo, které Ukrajinci efektivně využívají, aby nedocházelo k nákladnému nasazení střel v hodnotě milionu eur proti dronu za deset tisíc eur.
Finský ministr obrany Antti Häkkänen zdůraznil, že státy východního křídla a severní Evropy by měly nyní očekávat solidaritu od západních a jižních zemí EU. Argumentuje tím, že severní Evropa projevila solidaritu s jihem EU během pandemie. „Každý má v některých letech nějakou krizi a nyní je řada na nás,“ prohlásil Häkkänen.
Kubilius uvedl, že ministři se dohodli předat další jednání pověřeným vyjednavačům, aby se brzy uskutečnila další schůzka. Jako nejnaléhavější prioritu vidí zavedení efektivního detekčního systému. Někteří odborníci navrhují, že projekt dronové zdi by mohla EU dokončit do jednoho roku, ačkoliv si Kubilius není tímto časovým plánem jistý. Zásadní bude využít znalosti a zkušenosti Ukrajiny, která má v Evropě nejlepší poznatky o tom, co proti dronům funguje.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen potvrdil, že Dánsko nemá v úmyslu aktivovat článek 4 Smlouvy NATO v souvislosti s pozorováním dronů nad zemí. Článek 4 umožňuje spojencům konzultovat situaci, kdy je ohrožena územní celistvost nebo bezpečnost některého z nich. Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován pouze devětkrát a Dánsko k tomu nevidí důvod. Aktivace článku 4 je oddělena od závažnějšího článku 5, který stanovuje, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.