Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Podnikatelská komunita dává své frustraci veřejně najevo. Bertram Kawlath, prezident vlivné lobby strojírenského průmyslu VDMA, na nedávné akci v Berlíně přímo před kancléřem uvedl, že nálada v průmyslu je "zuřivá a zklamaná". Strach z reforem je prý jako pomyslný slon v místnosti a toto váhání se prodražuje, jelikož mnoho firem propouští a o práci přicházejí lidé. Merz nemá mnoho pádných možností, jak realizovat slibované rozsáhlé reformy a rychlý obrat.
Společnosti, které byly kdysi pilířem poválečného německého hospodářského zázraku, nyní snižují počet pracovních míst. Po dvou letech ekonomického poklesu očekávají ekonomové pro letošní rok jen minimální, pokud vůbec nějaký, růst. Počet nezaměstnaných dosáhl v srpnu 3,02 milionu, což je nejvíce za poslední desetiletí. K tomu navíc klesá podnikatelská nálada.
Merzova vláda se sice nemůže přímo vinit ze strukturálních problémů, kterým Německo čelí. Mezi tyto dlouhodobé potíže patří celní války prezidenta Donalda Trumpa, vysoké ceny energií, sílící konkurence z Číny a stárnutí populace. Tyto faktory existovaly dlouho před jeho příchodem, nebo jsou mimo jeho dosah.
Navzdory tomu pociťuje Merz politické důsledky. Spokojenost s jeho výkonem klesla na pouhých 26 % a nespokojenost s vládou roste. Jeho hlavní politický soupeř, krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou, kancléře tvrdě kritizuje právě za ekonomickou politiku a spoléhání se na půjčky. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová v Bundestagu prohlásila, že Merz "se zapíše do historie Spolkové republiky Německo jako nejvíce zadlužený ze všech kancléřů".
Tato taktika AfD se vyplácí. Podle průzkumu POLITICO's Poll of Polls poprvé od svého vzniku před více než deseti lety předstihla AfD Merzovy konzervativce a stala se nejoblíbenější stranou v zemi.
Merz si je plně vědom rostoucí alarmující nálady v průmyslu a uvědomuje si, že jeho politické přežití závisí na rychlé akci. Počáteční měsíce v úřadu se sice soustředil hlavně na zahraniční politiku (zejména na zajištění vojenské pomoci Ukrajině v kontextu slábnoucí americké podpory za Trumpovy vlády), ale nyní se obrátil k domácím tématům. Uskutečnil sérii jednání s byznysmeny a přiznal, že se nejedná jen o dočasný pokles, ale o strukturální růstovou krizi.
Kancléř slíbil, že na podzim zahájí zásadní reformy, které někteří jeho konzervativci nazývají "reformační podzim". Pro Merze je však zásadní problém, zda se jeho ideologicky rozdělená koalice, tvořená konzervativním spojenectvím a Sociálně demokratickou stranou (SPD), bude schopna na významné legislativě shodnout.
Zatímco zákonodárci zvažují drobnější úpravy, jako je omezení dlouhodobých dávek v nezaměstnanosti a zvýšení finančních pobídek pro pracující důchodce, návrhy na nejzásadnější reformy, jako je strukturální přepracování důchodového systému a rozsáhlejší reforma ústavních brzd zadlužování, byly přesunuty na expertní komise. To brání rychlému a odvážnému jednání vzhledem ke složitosti úkolů.
Někteří politici SPD dokonce zpochybňují, že z "reformačního podzimu" něco vzejde, a označují to za prázdné politické gesto. Merz v reakci na to svolal další zasedání, včetně dvoudenního koaličního summitu zaměřeného na konkurenceschopnost. Také jmenoval komisaře pro zahraniční investice, který plánuje uspořádat investiční konferenci.
Zástupci podniků však varují, že čas na skutečně ambiciózní reformy se krátí. Jörg Dittrich, prezident Německé konfederace řemesel, přirovnal ekonomiku k pacientovi na jednotce intenzivní péče, který potřebuje okamžitou léčbu. Vyzval vládu k odstranění zbytečné byrokracie a k reformě systému sociálního zabezpečení, aby se omezily rostoucí náklady.
Jedním z důvodů Merzových omezených možností je jeho politická slabost. Kvůli vzestupu politických extrémů má jeho koalice jednu z nejužších většin v poválečné historii Německa. Tato slabost ho v březnu přiměla k přijetí ambiciózních reforem ještě před nástupem do funkce, kdy využil předchozího parlamentu k prosazení historického balíčku výdajových reforem. Ty částečně uvolnily ústavní dluhovou brzdu, čímž se uvolnilo 500 miliard eur na investice do infrastruktury a obrany.
Ekonomové se však shodují, že ani toto masivní zadlužení pravděpodobně nebude stačit k zajištění robustního růstu. Například studie Mannheimské univerzity naznačuje, že každé euro utracené za obranu přinese jen 50 centů dodatečné ekonomické aktivity. Podle ekonoma Toma Krebse Merzova vláda postrádá "rozumnou a strategickou průmyslovou politiku". „Neexistuje žádný plán,“ dodal.
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.