Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Podnikatelská komunita dává své frustraci veřejně najevo. Bertram Kawlath, prezident vlivné lobby strojírenského průmyslu VDMA, na nedávné akci v Berlíně přímo před kancléřem uvedl, že nálada v průmyslu je "zuřivá a zklamaná". Strach z reforem je prý jako pomyslný slon v místnosti a toto váhání se prodražuje, jelikož mnoho firem propouští a o práci přicházejí lidé. Merz nemá mnoho pádných možností, jak realizovat slibované rozsáhlé reformy a rychlý obrat.
Společnosti, které byly kdysi pilířem poválečného německého hospodářského zázraku, nyní snižují počet pracovních míst. Po dvou letech ekonomického poklesu očekávají ekonomové pro letošní rok jen minimální, pokud vůbec nějaký, růst. Počet nezaměstnaných dosáhl v srpnu 3,02 milionu, což je nejvíce za poslední desetiletí. K tomu navíc klesá podnikatelská nálada.
Merzova vláda se sice nemůže přímo vinit ze strukturálních problémů, kterým Německo čelí. Mezi tyto dlouhodobé potíže patří celní války prezidenta Donalda Trumpa, vysoké ceny energií, sílící konkurence z Číny a stárnutí populace. Tyto faktory existovaly dlouho před jeho příchodem, nebo jsou mimo jeho dosah.
Navzdory tomu pociťuje Merz politické důsledky. Spokojenost s jeho výkonem klesla na pouhých 26 % a nespokojenost s vládou roste. Jeho hlavní politický soupeř, krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou, kancléře tvrdě kritizuje právě za ekonomickou politiku a spoléhání se na půjčky. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová v Bundestagu prohlásila, že Merz "se zapíše do historie Spolkové republiky Německo jako nejvíce zadlužený ze všech kancléřů".
Tato taktika AfD se vyplácí. Podle průzkumu POLITICO's Poll of Polls poprvé od svého vzniku před více než deseti lety předstihla AfD Merzovy konzervativce a stala se nejoblíbenější stranou v zemi.
Merz si je plně vědom rostoucí alarmující nálady v průmyslu a uvědomuje si, že jeho politické přežití závisí na rychlé akci. Počáteční měsíce v úřadu se sice soustředil hlavně na zahraniční politiku (zejména na zajištění vojenské pomoci Ukrajině v kontextu slábnoucí americké podpory za Trumpovy vlády), ale nyní se obrátil k domácím tématům. Uskutečnil sérii jednání s byznysmeny a přiznal, že se nejedná jen o dočasný pokles, ale o strukturální růstovou krizi.
Kancléř slíbil, že na podzim zahájí zásadní reformy, které někteří jeho konzervativci nazývají "reformační podzim". Pro Merze je však zásadní problém, zda se jeho ideologicky rozdělená koalice, tvořená konzervativním spojenectvím a Sociálně demokratickou stranou (SPD), bude schopna na významné legislativě shodnout.
Zatímco zákonodárci zvažují drobnější úpravy, jako je omezení dlouhodobých dávek v nezaměstnanosti a zvýšení finančních pobídek pro pracující důchodce, návrhy na nejzásadnější reformy, jako je strukturální přepracování důchodového systému a rozsáhlejší reforma ústavních brzd zadlužování, byly přesunuty na expertní komise. To brání rychlému a odvážnému jednání vzhledem ke složitosti úkolů.
Někteří politici SPD dokonce zpochybňují, že z "reformačního podzimu" něco vzejde, a označují to za prázdné politické gesto. Merz v reakci na to svolal další zasedání, včetně dvoudenního koaličního summitu zaměřeného na konkurenceschopnost. Také jmenoval komisaře pro zahraniční investice, který plánuje uspořádat investiční konferenci.
Zástupci podniků však varují, že čas na skutečně ambiciózní reformy se krátí. Jörg Dittrich, prezident Německé konfederace řemesel, přirovnal ekonomiku k pacientovi na jednotce intenzivní péče, který potřebuje okamžitou léčbu. Vyzval vládu k odstranění zbytečné byrokracie a k reformě systému sociálního zabezpečení, aby se omezily rostoucí náklady.
Jedním z důvodů Merzových omezených možností je jeho politická slabost. Kvůli vzestupu politických extrémů má jeho koalice jednu z nejužších většin v poválečné historii Německa. Tato slabost ho v březnu přiměla k přijetí ambiciózních reforem ještě před nástupem do funkce, kdy využil předchozího parlamentu k prosazení historického balíčku výdajových reforem. Ty částečně uvolnily ústavní dluhovou brzdu, čímž se uvolnilo 500 miliard eur na investice do infrastruktury a obrany.
Ekonomové se však shodují, že ani toto masivní zadlužení pravděpodobně nebude stačit k zajištění robustního růstu. Například studie Mannheimské univerzity naznačuje, že každé euro utracené za obranu přinese jen 50 centů dodatečné ekonomické aktivity. Podle ekonoma Toma Krebse Merzova vláda postrádá "rozumnou a strategickou průmyslovou politiku". „Neexistuje žádný plán,“ dodal.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.