Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Podnikatelská komunita dává své frustraci veřejně najevo. Bertram Kawlath, prezident vlivné lobby strojírenského průmyslu VDMA, na nedávné akci v Berlíně přímo před kancléřem uvedl, že nálada v průmyslu je "zuřivá a zklamaná". Strach z reforem je prý jako pomyslný slon v místnosti a toto váhání se prodražuje, jelikož mnoho firem propouští a o práci přicházejí lidé. Merz nemá mnoho pádných možností, jak realizovat slibované rozsáhlé reformy a rychlý obrat.
Společnosti, které byly kdysi pilířem poválečného německého hospodářského zázraku, nyní snižují počet pracovních míst. Po dvou letech ekonomického poklesu očekávají ekonomové pro letošní rok jen minimální, pokud vůbec nějaký, růst. Počet nezaměstnaných dosáhl v srpnu 3,02 milionu, což je nejvíce za poslední desetiletí. K tomu navíc klesá podnikatelská nálada.
Merzova vláda se sice nemůže přímo vinit ze strukturálních problémů, kterým Německo čelí. Mezi tyto dlouhodobé potíže patří celní války prezidenta Donalda Trumpa, vysoké ceny energií, sílící konkurence z Číny a stárnutí populace. Tyto faktory existovaly dlouho před jeho příchodem, nebo jsou mimo jeho dosah.
Navzdory tomu pociťuje Merz politické důsledky. Spokojenost s jeho výkonem klesla na pouhých 26 % a nespokojenost s vládou roste. Jeho hlavní politický soupeř, krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou, kancléře tvrdě kritizuje právě za ekonomickou politiku a spoléhání se na půjčky. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová v Bundestagu prohlásila, že Merz "se zapíše do historie Spolkové republiky Německo jako nejvíce zadlužený ze všech kancléřů".
Tato taktika AfD se vyplácí. Podle průzkumu POLITICO's Poll of Polls poprvé od svého vzniku před více než deseti lety předstihla AfD Merzovy konzervativce a stala se nejoblíbenější stranou v zemi.
Merz si je plně vědom rostoucí alarmující nálady v průmyslu a uvědomuje si, že jeho politické přežití závisí na rychlé akci. Počáteční měsíce v úřadu se sice soustředil hlavně na zahraniční politiku (zejména na zajištění vojenské pomoci Ukrajině v kontextu slábnoucí americké podpory za Trumpovy vlády), ale nyní se obrátil k domácím tématům. Uskutečnil sérii jednání s byznysmeny a přiznal, že se nejedná jen o dočasný pokles, ale o strukturální růstovou krizi.
Kancléř slíbil, že na podzim zahájí zásadní reformy, které někteří jeho konzervativci nazývají "reformační podzim". Pro Merze je však zásadní problém, zda se jeho ideologicky rozdělená koalice, tvořená konzervativním spojenectvím a Sociálně demokratickou stranou (SPD), bude schopna na významné legislativě shodnout.
Zatímco zákonodárci zvažují drobnější úpravy, jako je omezení dlouhodobých dávek v nezaměstnanosti a zvýšení finančních pobídek pro pracující důchodce, návrhy na nejzásadnější reformy, jako je strukturální přepracování důchodového systému a rozsáhlejší reforma ústavních brzd zadlužování, byly přesunuty na expertní komise. To brání rychlému a odvážnému jednání vzhledem ke složitosti úkolů.
Někteří politici SPD dokonce zpochybňují, že z "reformačního podzimu" něco vzejde, a označují to za prázdné politické gesto. Merz v reakci na to svolal další zasedání, včetně dvoudenního koaličního summitu zaměřeného na konkurenceschopnost. Také jmenoval komisaře pro zahraniční investice, který plánuje uspořádat investiční konferenci.
Zástupci podniků však varují, že čas na skutečně ambiciózní reformy se krátí. Jörg Dittrich, prezident Německé konfederace řemesel, přirovnal ekonomiku k pacientovi na jednotce intenzivní péče, který potřebuje okamžitou léčbu. Vyzval vládu k odstranění zbytečné byrokracie a k reformě systému sociálního zabezpečení, aby se omezily rostoucí náklady.
Jedním z důvodů Merzových omezených možností je jeho politická slabost. Kvůli vzestupu politických extrémů má jeho koalice jednu z nejužších většin v poválečné historii Německa. Tato slabost ho v březnu přiměla k přijetí ambiciózních reforem ještě před nástupem do funkce, kdy využil předchozího parlamentu k prosazení historického balíčku výdajových reforem. Ty částečně uvolnily ústavní dluhovou brzdu, čímž se uvolnilo 500 miliard eur na investice do infrastruktury a obrany.
Ekonomové se však shodují, že ani toto masivní zadlužení pravděpodobně nebude stačit k zajištění robustního růstu. Například studie Mannheimské univerzity naznačuje, že každé euro utracené za obranu přinese jen 50 centů dodatečné ekonomické aktivity. Podle ekonoma Toma Krebse Merzova vláda postrádá "rozumnou a strategickou průmyslovou politiku". „Neexistuje žádný plán,“ dodal.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.
Pražská doprava je a zřejmě už navždy bude budit velké vášně. Do končícího náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) se nejnověji pustil herec Michal Suchánek. Hřib se ale nedal a rozhodl se reagovat, přičemž Suchánka označil za naivního.