Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Podnikatelská komunita dává své frustraci veřejně najevo. Bertram Kawlath, prezident vlivné lobby strojírenského průmyslu VDMA, na nedávné akci v Berlíně přímo před kancléřem uvedl, že nálada v průmyslu je "zuřivá a zklamaná". Strach z reforem je prý jako pomyslný slon v místnosti a toto váhání se prodražuje, jelikož mnoho firem propouští a o práci přicházejí lidé. Merz nemá mnoho pádných možností, jak realizovat slibované rozsáhlé reformy a rychlý obrat.
Společnosti, které byly kdysi pilířem poválečného německého hospodářského zázraku, nyní snižují počet pracovních míst. Po dvou letech ekonomického poklesu očekávají ekonomové pro letošní rok jen minimální, pokud vůbec nějaký, růst. Počet nezaměstnaných dosáhl v srpnu 3,02 milionu, což je nejvíce za poslední desetiletí. K tomu navíc klesá podnikatelská nálada.
Merzova vláda se sice nemůže přímo vinit ze strukturálních problémů, kterým Německo čelí. Mezi tyto dlouhodobé potíže patří celní války prezidenta Donalda Trumpa, vysoké ceny energií, sílící konkurence z Číny a stárnutí populace. Tyto faktory existovaly dlouho před jeho příchodem, nebo jsou mimo jeho dosah.
Navzdory tomu pociťuje Merz politické důsledky. Spokojenost s jeho výkonem klesla na pouhých 26 % a nespokojenost s vládou roste. Jeho hlavní politický soupeř, krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou, kancléře tvrdě kritizuje právě za ekonomickou politiku a spoléhání se na půjčky. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová v Bundestagu prohlásila, že Merz "se zapíše do historie Spolkové republiky Německo jako nejvíce zadlužený ze všech kancléřů".
Tato taktika AfD se vyplácí. Podle průzkumu POLITICO's Poll of Polls poprvé od svého vzniku před více než deseti lety předstihla AfD Merzovy konzervativce a stala se nejoblíbenější stranou v zemi.
Merz si je plně vědom rostoucí alarmující nálady v průmyslu a uvědomuje si, že jeho politické přežití závisí na rychlé akci. Počáteční měsíce v úřadu se sice soustředil hlavně na zahraniční politiku (zejména na zajištění vojenské pomoci Ukrajině v kontextu slábnoucí americké podpory za Trumpovy vlády), ale nyní se obrátil k domácím tématům. Uskutečnil sérii jednání s byznysmeny a přiznal, že se nejedná jen o dočasný pokles, ale o strukturální růstovou krizi.
Kancléř slíbil, že na podzim zahájí zásadní reformy, které někteří jeho konzervativci nazývají "reformační podzim". Pro Merze je však zásadní problém, zda se jeho ideologicky rozdělená koalice, tvořená konzervativním spojenectvím a Sociálně demokratickou stranou (SPD), bude schopna na významné legislativě shodnout.
Zatímco zákonodárci zvažují drobnější úpravy, jako je omezení dlouhodobých dávek v nezaměstnanosti a zvýšení finančních pobídek pro pracující důchodce, návrhy na nejzásadnější reformy, jako je strukturální přepracování důchodového systému a rozsáhlejší reforma ústavních brzd zadlužování, byly přesunuty na expertní komise. To brání rychlému a odvážnému jednání vzhledem ke složitosti úkolů.
Někteří politici SPD dokonce zpochybňují, že z "reformačního podzimu" něco vzejde, a označují to za prázdné politické gesto. Merz v reakci na to svolal další zasedání, včetně dvoudenního koaličního summitu zaměřeného na konkurenceschopnost. Také jmenoval komisaře pro zahraniční investice, který plánuje uspořádat investiční konferenci.
Zástupci podniků však varují, že čas na skutečně ambiciózní reformy se krátí. Jörg Dittrich, prezident Německé konfederace řemesel, přirovnal ekonomiku k pacientovi na jednotce intenzivní péče, který potřebuje okamžitou léčbu. Vyzval vládu k odstranění zbytečné byrokracie a k reformě systému sociálního zabezpečení, aby se omezily rostoucí náklady.
Jedním z důvodů Merzových omezených možností je jeho politická slabost. Kvůli vzestupu politických extrémů má jeho koalice jednu z nejužších většin v poválečné historii Německa. Tato slabost ho v březnu přiměla k přijetí ambiciózních reforem ještě před nástupem do funkce, kdy využil předchozího parlamentu k prosazení historického balíčku výdajových reforem. Ty částečně uvolnily ústavní dluhovou brzdu, čímž se uvolnilo 500 miliard eur na investice do infrastruktury a obrany.
Ekonomové se však shodují, že ani toto masivní zadlužení pravděpodobně nebude stačit k zajištění robustního růstu. Například studie Mannheimské univerzity naznačuje, že každé euro utracené za obranu přinese jen 50 centů dodatečné ekonomické aktivity. Podle ekonoma Toma Krebse Merzova vláda postrádá "rozumnou a strategickou průmyslovou politiku". „Neexistuje žádný plán,“ dodal.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.