Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Západ se ale podle všeho k sankcím na Rusko chová stejně jako opilec ke skleničce whisky. Nedokáže pochopit Putinovy cíle a jeho způsob myšlení. Ruská invaze na Ukrajinu totiž není jen o ekonomickém zisku. Jde o strategickou a ideologickou hru, jejímž cílem je zničit koncept prosperujících demokratických národů v sousedství Ruska.
Evropská unie se pokouší řešit situaci prostřednictvím sankcí v energetice, jež se soustředí na snížení dovozu, cenový strop a sekundární sankce. Jejich účinek je ale zanedbatelný, navíc nemají žádnou morální váhu, protože evropské vlády nadále platí miliardy za ruský plyn. Přesvědčení, že Putinův válečný stroj lze postupně zbankrotovat, jednoduše nefunguje.
Evropští lídři se snaží vyhovět spíše domácímu politickému publiku, ale Putin má opačný názor. Pro něj jsou národní zájmy naprosto nadřazené jakýmkoli ústupkům veřejnému mínění. Odstranění až pěti milionů barelů ruské ropy a dvou milionů barelů ropných produktů z trhu, aniž by došlo k ropnému šoku, je složitý úkol. Proto se ho západní lídři zdráhají provést.
I tak má Rusko dostatek trhů pro ropu v jiných zemích. Jediným možným řešením je tlak postupně zvyšovat koordinovaným úsilím, což ale podle čísel nevychází. Pro ruský federální rozpočet to představuje daňový příjem 60 miliard dolarů. Zhruba 40 % z toho se použije na financování války.
Nyní se tato částka díky sankcím snížila na 30 až 40 miliard dolarů, přičemž sekundární sankce by mohly příjmy rozpočtu snížit o dalších 10 až 15 miliard dolarů. I taková ztráta ale ruské vedení nepřinutí ke změně kurzu. Ztrátu může Rusko snadno kompenzovat devalvací rublu, protože nemá žádnou domácí opozici, jejíž hlas by muselo brát v úvahu.
V Evropě je situace opačná. Evropští lídři se k omezení ruské energetiky stavěli chladně od samého začátku. Donald Trump Evropany právem kritizoval za jejich pokrytectví v této věci. Zatímco Bílý dům možná doufá, že Evropa nahradí ruskou energii americkou ropou a plynem, Trumpův přístup dává jasně najevo, že by to mělo svou finanční cenu, kterou evropské země nechtějí platit.
Další možné řešení je posílení technologických sankcí zaměřením se na produkty, které nelze získat z Číny. Tento krok by připomínal CoCom, který kontroloval vývoz strategického zboží a technologií do Sovětského svazu a dalších komunistických zemí během studené války. I kdyby ale vznikl nový CoCom, svět se za posledních 35 let nesmírně změnil a jeho potenciál by byl omezený.
Sankce nebudou pro Putina nikdy zásadní. Možná je ani nebere v úvahu, protože jeho režim byl od samého počátku charakterizován podvody, nezákonností a klamem. Vyhnout se sankcím nebo zmírnit jejich účinek je pro něj jen menší nepříjemnost.
Jedinou cestou, jak Putina přimět k zastavení války, je masivní a trvalé posílení armády NATO. Nic jiného nebude tak rozhodující. Přesto se lídři EU snaží přesvědčit své voliče, že je nezbytná trvalá finanční a politická investice do obrany.
Válka proti Ukrajině, jíž se všichni účastníme, je zásadní otázkou naší doby. Nedávné vpády ruských dronů do Polska a Rumunska ukázaly existenční hrozbu, jíž čelíme. Taková hrozba vyžaduje nekompromisní reakci. Je třeba si uvědomit, že i když sankce mohou být krokem správným směrem, pouze škrábou po povrchu a na to, aby Putina přinutily ustoupit, zdaleka nestačí.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.