Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Západ se ale podle všeho k sankcím na Rusko chová stejně jako opilec ke skleničce whisky. Nedokáže pochopit Putinovy cíle a jeho způsob myšlení. Ruská invaze na Ukrajinu totiž není jen o ekonomickém zisku. Jde o strategickou a ideologickou hru, jejímž cílem je zničit koncept prosperujících demokratických národů v sousedství Ruska.
Evropská unie se pokouší řešit situaci prostřednictvím sankcí v energetice, jež se soustředí na snížení dovozu, cenový strop a sekundární sankce. Jejich účinek je ale zanedbatelný, navíc nemají žádnou morální váhu, protože evropské vlády nadále platí miliardy za ruský plyn. Přesvědčení, že Putinův válečný stroj lze postupně zbankrotovat, jednoduše nefunguje.
Evropští lídři se snaží vyhovět spíše domácímu politickému publiku, ale Putin má opačný názor. Pro něj jsou národní zájmy naprosto nadřazené jakýmkoli ústupkům veřejnému mínění. Odstranění až pěti milionů barelů ruské ropy a dvou milionů barelů ropných produktů z trhu, aniž by došlo k ropnému šoku, je složitý úkol. Proto se ho západní lídři zdráhají provést.
I tak má Rusko dostatek trhů pro ropu v jiných zemích. Jediným možným řešením je tlak postupně zvyšovat koordinovaným úsilím, což ale podle čísel nevychází. Pro ruský federální rozpočet to představuje daňový příjem 60 miliard dolarů. Zhruba 40 % z toho se použije na financování války.
Nyní se tato částka díky sankcím snížila na 30 až 40 miliard dolarů, přičemž sekundární sankce by mohly příjmy rozpočtu snížit o dalších 10 až 15 miliard dolarů. I taková ztráta ale ruské vedení nepřinutí ke změně kurzu. Ztrátu může Rusko snadno kompenzovat devalvací rublu, protože nemá žádnou domácí opozici, jejíž hlas by muselo brát v úvahu.
V Evropě je situace opačná. Evropští lídři se k omezení ruské energetiky stavěli chladně od samého začátku. Donald Trump Evropany právem kritizoval za jejich pokrytectví v této věci. Zatímco Bílý dům možná doufá, že Evropa nahradí ruskou energii americkou ropou a plynem, Trumpův přístup dává jasně najevo, že by to mělo svou finanční cenu, kterou evropské země nechtějí platit.
Další možné řešení je posílení technologických sankcí zaměřením se na produkty, které nelze získat z Číny. Tento krok by připomínal CoCom, který kontroloval vývoz strategického zboží a technologií do Sovětského svazu a dalších komunistických zemí během studené války. I kdyby ale vznikl nový CoCom, svět se za posledních 35 let nesmírně změnil a jeho potenciál by byl omezený.
Sankce nebudou pro Putina nikdy zásadní. Možná je ani nebere v úvahu, protože jeho režim byl od samého počátku charakterizován podvody, nezákonností a klamem. Vyhnout se sankcím nebo zmírnit jejich účinek je pro něj jen menší nepříjemnost.
Jedinou cestou, jak Putina přimět k zastavení války, je masivní a trvalé posílení armády NATO. Nic jiného nebude tak rozhodující. Přesto se lídři EU snaží přesvědčit své voliče, že je nezbytná trvalá finanční a politická investice do obrany.
Válka proti Ukrajině, jíž se všichni účastníme, je zásadní otázkou naší doby. Nedávné vpády ruských dronů do Polska a Rumunska ukázaly existenční hrozbu, jíž čelíme. Taková hrozba vyžaduje nekompromisní reakci. Je třeba si uvědomit, že i když sankce mohou být krokem správným směrem, pouze škrábou po povrchu a na to, aby Putina přinutily ustoupit, zdaleka nestačí.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.