Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Západ se ale podle všeho k sankcím na Rusko chová stejně jako opilec ke skleničce whisky. Nedokáže pochopit Putinovy cíle a jeho způsob myšlení. Ruská invaze na Ukrajinu totiž není jen o ekonomickém zisku. Jde o strategickou a ideologickou hru, jejímž cílem je zničit koncept prosperujících demokratických národů v sousedství Ruska.
Evropská unie se pokouší řešit situaci prostřednictvím sankcí v energetice, jež se soustředí na snížení dovozu, cenový strop a sekundární sankce. Jejich účinek je ale zanedbatelný, navíc nemají žádnou morální váhu, protože evropské vlády nadále platí miliardy za ruský plyn. Přesvědčení, že Putinův válečný stroj lze postupně zbankrotovat, jednoduše nefunguje.
Evropští lídři se snaží vyhovět spíše domácímu politickému publiku, ale Putin má opačný názor. Pro něj jsou národní zájmy naprosto nadřazené jakýmkoli ústupkům veřejnému mínění. Odstranění až pěti milionů barelů ruské ropy a dvou milionů barelů ropných produktů z trhu, aniž by došlo k ropnému šoku, je složitý úkol. Proto se ho západní lídři zdráhají provést.
I tak má Rusko dostatek trhů pro ropu v jiných zemích. Jediným možným řešením je tlak postupně zvyšovat koordinovaným úsilím, což ale podle čísel nevychází. Pro ruský federální rozpočet to představuje daňový příjem 60 miliard dolarů. Zhruba 40 % z toho se použije na financování války.
Nyní se tato částka díky sankcím snížila na 30 až 40 miliard dolarů, přičemž sekundární sankce by mohly příjmy rozpočtu snížit o dalších 10 až 15 miliard dolarů. I taková ztráta ale ruské vedení nepřinutí ke změně kurzu. Ztrátu může Rusko snadno kompenzovat devalvací rublu, protože nemá žádnou domácí opozici, jejíž hlas by muselo brát v úvahu.
V Evropě je situace opačná. Evropští lídři se k omezení ruské energetiky stavěli chladně od samého začátku. Donald Trump Evropany právem kritizoval za jejich pokrytectví v této věci. Zatímco Bílý dům možná doufá, že Evropa nahradí ruskou energii americkou ropou a plynem, Trumpův přístup dává jasně najevo, že by to mělo svou finanční cenu, kterou evropské země nechtějí platit.
Další možné řešení je posílení technologických sankcí zaměřením se na produkty, které nelze získat z Číny. Tento krok by připomínal CoCom, který kontroloval vývoz strategického zboží a technologií do Sovětského svazu a dalších komunistických zemí během studené války. I kdyby ale vznikl nový CoCom, svět se za posledních 35 let nesmírně změnil a jeho potenciál by byl omezený.
Sankce nebudou pro Putina nikdy zásadní. Možná je ani nebere v úvahu, protože jeho režim byl od samého počátku charakterizován podvody, nezákonností a klamem. Vyhnout se sankcím nebo zmírnit jejich účinek je pro něj jen menší nepříjemnost.
Jedinou cestou, jak Putina přimět k zastavení války, je masivní a trvalé posílení armády NATO. Nic jiného nebude tak rozhodující. Přesto se lídři EU snaží přesvědčit své voliče, že je nezbytná trvalá finanční a politická investice do obrany.
Válka proti Ukrajině, jíž se všichni účastníme, je zásadní otázkou naší doby. Nedávné vpády ruských dronů do Polska a Rumunska ukázaly existenční hrozbu, jíž čelíme. Taková hrozba vyžaduje nekompromisní reakci. Je třeba si uvědomit, že i když sankce mohou být krokem správným směrem, pouze škrábou po povrchu a na to, aby Putina přinutily ustoupit, zdaleka nestačí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.