Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Západ se ale podle všeho k sankcím na Rusko chová stejně jako opilec ke skleničce whisky. Nedokáže pochopit Putinovy cíle a jeho způsob myšlení. Ruská invaze na Ukrajinu totiž není jen o ekonomickém zisku. Jde o strategickou a ideologickou hru, jejímž cílem je zničit koncept prosperujících demokratických národů v sousedství Ruska.
Evropská unie se pokouší řešit situaci prostřednictvím sankcí v energetice, jež se soustředí na snížení dovozu, cenový strop a sekundární sankce. Jejich účinek je ale zanedbatelný, navíc nemají žádnou morální váhu, protože evropské vlády nadále platí miliardy za ruský plyn. Přesvědčení, že Putinův válečný stroj lze postupně zbankrotovat, jednoduše nefunguje.
Evropští lídři se snaží vyhovět spíše domácímu politickému publiku, ale Putin má opačný názor. Pro něj jsou národní zájmy naprosto nadřazené jakýmkoli ústupkům veřejnému mínění. Odstranění až pěti milionů barelů ruské ropy a dvou milionů barelů ropných produktů z trhu, aniž by došlo k ropnému šoku, je složitý úkol. Proto se ho západní lídři zdráhají provést.
I tak má Rusko dostatek trhů pro ropu v jiných zemích. Jediným možným řešením je tlak postupně zvyšovat koordinovaným úsilím, což ale podle čísel nevychází. Pro ruský federální rozpočet to představuje daňový příjem 60 miliard dolarů. Zhruba 40 % z toho se použije na financování války.
Nyní se tato částka díky sankcím snížila na 30 až 40 miliard dolarů, přičemž sekundární sankce by mohly příjmy rozpočtu snížit o dalších 10 až 15 miliard dolarů. I taková ztráta ale ruské vedení nepřinutí ke změně kurzu. Ztrátu může Rusko snadno kompenzovat devalvací rublu, protože nemá žádnou domácí opozici, jejíž hlas by muselo brát v úvahu.
V Evropě je situace opačná. Evropští lídři se k omezení ruské energetiky stavěli chladně od samého začátku. Donald Trump Evropany právem kritizoval za jejich pokrytectví v této věci. Zatímco Bílý dům možná doufá, že Evropa nahradí ruskou energii americkou ropou a plynem, Trumpův přístup dává jasně najevo, že by to mělo svou finanční cenu, kterou evropské země nechtějí platit.
Další možné řešení je posílení technologických sankcí zaměřením se na produkty, které nelze získat z Číny. Tento krok by připomínal CoCom, který kontroloval vývoz strategického zboží a technologií do Sovětského svazu a dalších komunistických zemí během studené války. I kdyby ale vznikl nový CoCom, svět se za posledních 35 let nesmírně změnil a jeho potenciál by byl omezený.
Sankce nebudou pro Putina nikdy zásadní. Možná je ani nebere v úvahu, protože jeho režim byl od samého počátku charakterizován podvody, nezákonností a klamem. Vyhnout se sankcím nebo zmírnit jejich účinek je pro něj jen menší nepříjemnost.
Jedinou cestou, jak Putina přimět k zastavení války, je masivní a trvalé posílení armády NATO. Nic jiného nebude tak rozhodující. Přesto se lídři EU snaží přesvědčit své voliče, že je nezbytná trvalá finanční a politická investice do obrany.
Válka proti Ukrajině, jíž se všichni účastníme, je zásadní otázkou naší doby. Nedávné vpády ruských dronů do Polska a Rumunska ukázaly existenční hrozbu, jíž čelíme. Taková hrozba vyžaduje nekompromisní reakci. Je třeba si uvědomit, že i když sankce mohou být krokem správným směrem, pouze škrábou po povrchu a na to, aby Putina přinutily ustoupit, zdaleka nestačí.
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.