Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Západ se ale podle všeho k sankcím na Rusko chová stejně jako opilec ke skleničce whisky. Nedokáže pochopit Putinovy cíle a jeho způsob myšlení. Ruská invaze na Ukrajinu totiž není jen o ekonomickém zisku. Jde o strategickou a ideologickou hru, jejímž cílem je zničit koncept prosperujících demokratických národů v sousedství Ruska.
Evropská unie se pokouší řešit situaci prostřednictvím sankcí v energetice, jež se soustředí na snížení dovozu, cenový strop a sekundární sankce. Jejich účinek je ale zanedbatelný, navíc nemají žádnou morální váhu, protože evropské vlády nadále platí miliardy za ruský plyn. Přesvědčení, že Putinův válečný stroj lze postupně zbankrotovat, jednoduše nefunguje.
Evropští lídři se snaží vyhovět spíše domácímu politickému publiku, ale Putin má opačný názor. Pro něj jsou národní zájmy naprosto nadřazené jakýmkoli ústupkům veřejnému mínění. Odstranění až pěti milionů barelů ruské ropy a dvou milionů barelů ropných produktů z trhu, aniž by došlo k ropnému šoku, je složitý úkol. Proto se ho západní lídři zdráhají provést.
I tak má Rusko dostatek trhů pro ropu v jiných zemích. Jediným možným řešením je tlak postupně zvyšovat koordinovaným úsilím, což ale podle čísel nevychází. Pro ruský federální rozpočet to představuje daňový příjem 60 miliard dolarů. Zhruba 40 % z toho se použije na financování války.
Nyní se tato částka díky sankcím snížila na 30 až 40 miliard dolarů, přičemž sekundární sankce by mohly příjmy rozpočtu snížit o dalších 10 až 15 miliard dolarů. I taková ztráta ale ruské vedení nepřinutí ke změně kurzu. Ztrátu může Rusko snadno kompenzovat devalvací rublu, protože nemá žádnou domácí opozici, jejíž hlas by muselo brát v úvahu.
V Evropě je situace opačná. Evropští lídři se k omezení ruské energetiky stavěli chladně od samého začátku. Donald Trump Evropany právem kritizoval za jejich pokrytectví v této věci. Zatímco Bílý dům možná doufá, že Evropa nahradí ruskou energii americkou ropou a plynem, Trumpův přístup dává jasně najevo, že by to mělo svou finanční cenu, kterou evropské země nechtějí platit.
Další možné řešení je posílení technologických sankcí zaměřením se na produkty, které nelze získat z Číny. Tento krok by připomínal CoCom, který kontroloval vývoz strategického zboží a technologií do Sovětského svazu a dalších komunistických zemí během studené války. I kdyby ale vznikl nový CoCom, svět se za posledních 35 let nesmírně změnil a jeho potenciál by byl omezený.
Sankce nebudou pro Putina nikdy zásadní. Možná je ani nebere v úvahu, protože jeho režim byl od samého počátku charakterizován podvody, nezákonností a klamem. Vyhnout se sankcím nebo zmírnit jejich účinek je pro něj jen menší nepříjemnost.
Jedinou cestou, jak Putina přimět k zastavení války, je masivní a trvalé posílení armády NATO. Nic jiného nebude tak rozhodující. Přesto se lídři EU snaží přesvědčit své voliče, že je nezbytná trvalá finanční a politická investice do obrany.
Válka proti Ukrajině, jíž se všichni účastníme, je zásadní otázkou naší doby. Nedávné vpády ruských dronů do Polska a Rumunska ukázaly existenční hrozbu, jíž čelíme. Taková hrozba vyžaduje nekompromisní reakci. Je třeba si uvědomit, že i když sankce mohou být krokem správným směrem, pouze škrábou po povrchu a na to, aby Putina přinutily ustoupit, zdaleka nestačí.
Systém „zelené vlny“, který synchronizuje semafory ve prospěch cyklistů, je podle mnohých obyvatel Kodaně ten nejlepší pocit, zvláště když spěchají. Naopak za „červenou vlnu“ je považován opak, tedy neustálé zastavování na semaforech. Před šestnácti lety začaly kodaňské úřady synchronizovat semafory na několika hlavních komunikacích, aby cyklista jedoucí v dopravní špičce rychlostí 20 km/h projel celou trasu na zelenou.
Evropské státy a Ukrajina jednají o plánu „dronové zdi“, která má čelit rostoucí hrozbě narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska a dalších aktérů. Tato otázka získává na naléhavosti po nedávných ruských průnicích dronů do vzdušného prostoru Litvy, Polska a Rumunska, a také po sérii zatím neobjasněných pozorování dronů nad Dánskem.
Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Návrhy na referendum o vystoupení z Evropské unie se vracejí s železnou pravidelností. Ačkoliv Czexit nemá širokou podporu, debata o něm odvádí pozornost od reálných dopadů takového kroku. Ty by byly bezprostřední a závažné, od ztráty volného pohybu přes oslabení ekonomiky až po výrazné omezení mezinárodního vlivu České republiky. Členství v EU není jen o dotacích a trhu, ale o možnosti ovlivňovat světové dění z pozice rovnocenného partnera.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl shledán vinným ze zločinného spolčení v případu souvisejícím s libyjským financováním jeho prezidentské kampaně z roku 2007. Dostal trest v délce pěti let odnětí svobody a k soudu má nastoupit 13. října, aby se dozvěděl datum zahájení výkonu trestu. Tento rozsudek, který nemá podle webu The Conversation v novodobé historii obdoby, představuje zlom v praxi francouzské justice, která se postupně osvobozuje od vlivu politické moci.
Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Technologická společnost Microsoft zrušila izraelské armádní zpravodajské jednotce přístup k technologii, kterou využívala k provozování výkonného monitorovacího systému. Ten denně shromažďoval miliony telefonních hovorů palestinských civilistů z Gazy a Západního břehu.
Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný, který si od začátku července odpykává tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky, si udělal jméno sám. Nemělo by se však zapomínat, že je synem slavného baviče Petra Novotného. Co ten říká na chování svého syna?
Americký prezident Donald Trump se nevídaným způsobem rozhodl potupit svého předchůdce Joea Bidena. Jak informovala zpravodajská stanice CNN, Trump v Bílém domě vyvěsil portréty všech hlav států federace. Jedinou výjimkou je Biden, kterého reprezentuje automatické pero.