Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Taková je realita Brita Jordyho Cernika, který podstoupil odstranění nadledvinek kvůli snížení úzkosti způsobené Cushingovým syndromem. Jde o vzácné onemocnění, při němž nadledvinky produkují příliš mnoho stresového hormonu kortizolu. Léčba se však ukázala být až příliš účinná. Jordy přestal cítit úzkost, ale po jízdě na horské dráze v Disneylandu v roce 2012 zjistil, že necítí ani strach. Následně skákal z letadla, sjížděl na laně z mostu Tyne Bridge a slaňoval mrakodrap Shard, aniž by se mu zrychlil puls.
Cernikův případ je neobvyklý, ale není jedinečný. Podobné zkušenosti mají i lidé s genetickou poruchou zvanou Urbach-Wietheho choroba (nebo lipoidní proteinóza), která byla diagnostikována pouze u zhruba 400 lidí na celém světě. Jedna slavná pacientka s touto nemocí, známá jako SM, je od poloviny 80. let objektem vědeckých studií na Iowské univerzitě v USA, píše BBC.
Justin Feinstein, klinický neuropsycholog, který se ke studii připojil na začátku roku 2000, hledal způsob, jak SM vystrašit. Promítali jí všechny horory, které našli, včetně filmů jako Záhada Blair Witch, Arachnofobie nebo Mlčení jehňátek, ale žádný u ní nevyvolal strach. Nepomohla ani prohlídka strašidelného sanatoria. Feinstein říká, že ji vystavili i skutečným hrozbám, jako jsou hadi a pavouci, ale SM nejenže neprojevila strach, ale s přehnanou zvědavostí se k nim blížila a chtěla s nimi komunikovat.
Urbach-Wietheho choroba je způsobena jedinou mutací v genu ECM1 a vede k odumírání buněk. Obzvláště zranitelná je při tomto procesu amygdala, mandlovitá oblast mozku, o které se dlouho soudilo, že hraje klíčovou roli ve zpracování strachu. U pacientky SM přestala amygdala poškozená nemocí fungovat, a proto přestala strach cítit. Feinstein dodává, že její schopnost zpracovávat jiné emoce, jako je štěstí, hněv či smutek, zůstala většinou nedotčená.
Příběh je ale složitější, protože amygdala má zřejmě větší vliv na některé typy strachu než na jiné. Je například zásadní pro tzv. podmiňování strachem. I když SM ví, že se nemá dotknout horké pánve, nelze ji podmínit strachem – tedy při podnětu spojeném s bolestí nepociťuje zrychlený tep a nával adrenalinu. Také nedokáže rozpoznat ustrašené výrazy obličeje jiných lidí, ačkoli výrazy radosti a smutku rozliší.
Je sice extrémně společenská, ale zároveň má problémy s rozpoznáním a vyhýbáním se nebezpečným situacím, kvůli čemuž jí již vícekrát hrozili nožem nebo zbraní. SM má tendenci přistupovat k lidem, kterým by se měla vyhýbat, a dostává se kvůli tomu do potíží, protože neumí vycítit důvěryhodnost druhých. Studie ukázala, že její preferovaná vzdálenost od cizích lidí je zhruba poloviční oproti ostatním, což naznačuje, že s narušením osobního prostoru nemá takový problém. To naznačuje, že amygdala má vliv na to, jak reagujeme na společenský svět.
Nicméně, některé typy strachu se objevují nezávisle na amygdale. V jednom experimentu nechali Feinstein a jeho kolegové SM vdechnout oxid uhličitý, který u některých lidí spouští pocit strachu a dušení. Vědci čekali, že SM bude bez strachu, ale k jejich překvapení zpanikařila. U SM to vyvolalo úplný záchvat paniky, nejsilnější strach, jaký kdy v dospělosti zažila. Dva další pacienti s poškozenou amygdalou reagovali stejně.
Feinsteinova práce ukázala, že v mozku existují dvě odlišné cesty strachu v závislosti na tom, zda je hrozba externí či interní. V případě externí hrozby funguje amygdala jako dirigent, který řídí reakci mozku a těla (např. při setkání s lupičem nebo hadem). Amygdala obdrží informace a vyšle signály do hypotalamu, který následně přes hypofýzu přiměje nadledvinky uvolnit kortizol a adrenalin. To vyvolá zrychlený tep a klasické příznaky reakce bojuj nebo uteč.
U interních hrozeb, jako je zvýšená hladina CO2 v krvi, mozek reaguje jinak. Oxid uhličitý je interpretován jako signál hrozícího udušení, přičemž pocit paniky iniciuje mozkový kmen, který reguluje nevědomé tělesné funkce, jako je dýchání. Amygdala tuto reakci brzdí, proto pacienti jako SM, kterým chybí, reagují tak přehnaně. To potvrdilo, že amygdala není klíčová pro všechny formy strachu, paniky a úzkosti. Zdá se, že je zásadní pro orchestraci strachu v reakci na vnější hrozby, ale není zodpovědná za spuštění silné paniky v reakci na vnitřní spouštěče.
Neobyčejný příběh SM poukazuje na to, proč se strach vyvinul. Všichni obratlovci mají amygdalu, která je velkou pomocí k přežití. Feinstein říká, že pokud by zvíře s poškozenou amygdalou vrátili do volné přírody, typicky by do několika hodin či dnů zemřelo, jelikož by se vystavovalo nebezpečným situacím. Pacientka SM však žije bez amygdaly přes půl století, což Feinsteina vede k otázce, zda je tato prvotní emoce strachu v moderním životě nutná. V západní společnosti, kde jsou základní potřeby přežití zajištěny, se totiž objevují závratné úrovně stresu a úzkostných poruch.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.