Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Taková je realita Brita Jordyho Cernika, který podstoupil odstranění nadledvinek kvůli snížení úzkosti způsobené Cushingovým syndromem. Jde o vzácné onemocnění, při němž nadledvinky produkují příliš mnoho stresového hormonu kortizolu. Léčba se však ukázala být až příliš účinná. Jordy přestal cítit úzkost, ale po jízdě na horské dráze v Disneylandu v roce 2012 zjistil, že necítí ani strach. Následně skákal z letadla, sjížděl na laně z mostu Tyne Bridge a slaňoval mrakodrap Shard, aniž by se mu zrychlil puls.
Cernikův případ je neobvyklý, ale není jedinečný. Podobné zkušenosti mají i lidé s genetickou poruchou zvanou Urbach-Wietheho choroba (nebo lipoidní proteinóza), která byla diagnostikována pouze u zhruba 400 lidí na celém světě. Jedna slavná pacientka s touto nemocí, známá jako SM, je od poloviny 80. let objektem vědeckých studií na Iowské univerzitě v USA, píše BBC.
Justin Feinstein, klinický neuropsycholog, který se ke studii připojil na začátku roku 2000, hledal způsob, jak SM vystrašit. Promítali jí všechny horory, které našli, včetně filmů jako Záhada Blair Witch, Arachnofobie nebo Mlčení jehňátek, ale žádný u ní nevyvolal strach. Nepomohla ani prohlídka strašidelného sanatoria. Feinstein říká, že ji vystavili i skutečným hrozbám, jako jsou hadi a pavouci, ale SM nejenže neprojevila strach, ale s přehnanou zvědavostí se k nim blížila a chtěla s nimi komunikovat.
Urbach-Wietheho choroba je způsobena jedinou mutací v genu ECM1 a vede k odumírání buněk. Obzvláště zranitelná je při tomto procesu amygdala, mandlovitá oblast mozku, o které se dlouho soudilo, že hraje klíčovou roli ve zpracování strachu. U pacientky SM přestala amygdala poškozená nemocí fungovat, a proto přestala strach cítit. Feinstein dodává, že její schopnost zpracovávat jiné emoce, jako je štěstí, hněv či smutek, zůstala většinou nedotčená.
Příběh je ale složitější, protože amygdala má zřejmě větší vliv na některé typy strachu než na jiné. Je například zásadní pro tzv. podmiňování strachem. I když SM ví, že se nemá dotknout horké pánve, nelze ji podmínit strachem – tedy při podnětu spojeném s bolestí nepociťuje zrychlený tep a nával adrenalinu. Také nedokáže rozpoznat ustrašené výrazy obličeje jiných lidí, ačkoli výrazy radosti a smutku rozliší.
Je sice extrémně společenská, ale zároveň má problémy s rozpoznáním a vyhýbáním se nebezpečným situacím, kvůli čemuž jí již vícekrát hrozili nožem nebo zbraní. SM má tendenci přistupovat k lidem, kterým by se měla vyhýbat, a dostává se kvůli tomu do potíží, protože neumí vycítit důvěryhodnost druhých. Studie ukázala, že její preferovaná vzdálenost od cizích lidí je zhruba poloviční oproti ostatním, což naznačuje, že s narušením osobního prostoru nemá takový problém. To naznačuje, že amygdala má vliv na to, jak reagujeme na společenský svět.
Nicméně, některé typy strachu se objevují nezávisle na amygdale. V jednom experimentu nechali Feinstein a jeho kolegové SM vdechnout oxid uhličitý, který u některých lidí spouští pocit strachu a dušení. Vědci čekali, že SM bude bez strachu, ale k jejich překvapení zpanikařila. U SM to vyvolalo úplný záchvat paniky, nejsilnější strach, jaký kdy v dospělosti zažila. Dva další pacienti s poškozenou amygdalou reagovali stejně.
Feinsteinova práce ukázala, že v mozku existují dvě odlišné cesty strachu v závislosti na tom, zda je hrozba externí či interní. V případě externí hrozby funguje amygdala jako dirigent, který řídí reakci mozku a těla (např. při setkání s lupičem nebo hadem). Amygdala obdrží informace a vyšle signály do hypotalamu, který následně přes hypofýzu přiměje nadledvinky uvolnit kortizol a adrenalin. To vyvolá zrychlený tep a klasické příznaky reakce bojuj nebo uteč.
U interních hrozeb, jako je zvýšená hladina CO2 v krvi, mozek reaguje jinak. Oxid uhličitý je interpretován jako signál hrozícího udušení, přičemž pocit paniky iniciuje mozkový kmen, který reguluje nevědomé tělesné funkce, jako je dýchání. Amygdala tuto reakci brzdí, proto pacienti jako SM, kterým chybí, reagují tak přehnaně. To potvrdilo, že amygdala není klíčová pro všechny formy strachu, paniky a úzkosti. Zdá se, že je zásadní pro orchestraci strachu v reakci na vnější hrozby, ale není zodpovědná za spuštění silné paniky v reakci na vnitřní spouštěče.
Neobyčejný příběh SM poukazuje na to, proč se strach vyvinul. Všichni obratlovci mají amygdalu, která je velkou pomocí k přežití. Feinstein říká, že pokud by zvíře s poškozenou amygdalou vrátili do volné přírody, typicky by do několika hodin či dnů zemřelo, jelikož by se vystavovalo nebezpečným situacím. Pacientka SM však žije bez amygdaly přes půl století, což Feinsteina vede k otázce, zda je tato prvotní emoce strachu v moderním životě nutná. V západní společnosti, kde jsou základní potřeby přežití zajištěny, se totiž objevují závratné úrovně stresu a úzkostných poruch.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.