Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Taková je realita Brita Jordyho Cernika, který podstoupil odstranění nadledvinek kvůli snížení úzkosti způsobené Cushingovým syndromem. Jde o vzácné onemocnění, při němž nadledvinky produkují příliš mnoho stresového hormonu kortizolu. Léčba se však ukázala být až příliš účinná. Jordy přestal cítit úzkost, ale po jízdě na horské dráze v Disneylandu v roce 2012 zjistil, že necítí ani strach. Následně skákal z letadla, sjížděl na laně z mostu Tyne Bridge a slaňoval mrakodrap Shard, aniž by se mu zrychlil puls.
Cernikův případ je neobvyklý, ale není jedinečný. Podobné zkušenosti mají i lidé s genetickou poruchou zvanou Urbach-Wietheho choroba (nebo lipoidní proteinóza), která byla diagnostikována pouze u zhruba 400 lidí na celém světě. Jedna slavná pacientka s touto nemocí, známá jako SM, je od poloviny 80. let objektem vědeckých studií na Iowské univerzitě v USA, píše BBC.
Justin Feinstein, klinický neuropsycholog, který se ke studii připojil na začátku roku 2000, hledal způsob, jak SM vystrašit. Promítali jí všechny horory, které našli, včetně filmů jako Záhada Blair Witch, Arachnofobie nebo Mlčení jehňátek, ale žádný u ní nevyvolal strach. Nepomohla ani prohlídka strašidelného sanatoria. Feinstein říká, že ji vystavili i skutečným hrozbám, jako jsou hadi a pavouci, ale SM nejenže neprojevila strach, ale s přehnanou zvědavostí se k nim blížila a chtěla s nimi komunikovat.
Urbach-Wietheho choroba je způsobena jedinou mutací v genu ECM1 a vede k odumírání buněk. Obzvláště zranitelná je při tomto procesu amygdala, mandlovitá oblast mozku, o které se dlouho soudilo, že hraje klíčovou roli ve zpracování strachu. U pacientky SM přestala amygdala poškozená nemocí fungovat, a proto přestala strach cítit. Feinstein dodává, že její schopnost zpracovávat jiné emoce, jako je štěstí, hněv či smutek, zůstala většinou nedotčená.
Příběh je ale složitější, protože amygdala má zřejmě větší vliv na některé typy strachu než na jiné. Je například zásadní pro tzv. podmiňování strachem. I když SM ví, že se nemá dotknout horké pánve, nelze ji podmínit strachem – tedy při podnětu spojeném s bolestí nepociťuje zrychlený tep a nával adrenalinu. Také nedokáže rozpoznat ustrašené výrazy obličeje jiných lidí, ačkoli výrazy radosti a smutku rozliší.
Je sice extrémně společenská, ale zároveň má problémy s rozpoznáním a vyhýbáním se nebezpečným situacím, kvůli čemuž jí již vícekrát hrozili nožem nebo zbraní. SM má tendenci přistupovat k lidem, kterým by se měla vyhýbat, a dostává se kvůli tomu do potíží, protože neumí vycítit důvěryhodnost druhých. Studie ukázala, že její preferovaná vzdálenost od cizích lidí je zhruba poloviční oproti ostatním, což naznačuje, že s narušením osobního prostoru nemá takový problém. To naznačuje, že amygdala má vliv na to, jak reagujeme na společenský svět.
Nicméně, některé typy strachu se objevují nezávisle na amygdale. V jednom experimentu nechali Feinstein a jeho kolegové SM vdechnout oxid uhličitý, který u některých lidí spouští pocit strachu a dušení. Vědci čekali, že SM bude bez strachu, ale k jejich překvapení zpanikařila. U SM to vyvolalo úplný záchvat paniky, nejsilnější strach, jaký kdy v dospělosti zažila. Dva další pacienti s poškozenou amygdalou reagovali stejně.
Feinsteinova práce ukázala, že v mozku existují dvě odlišné cesty strachu v závislosti na tom, zda je hrozba externí či interní. V případě externí hrozby funguje amygdala jako dirigent, který řídí reakci mozku a těla (např. při setkání s lupičem nebo hadem). Amygdala obdrží informace a vyšle signály do hypotalamu, který následně přes hypofýzu přiměje nadledvinky uvolnit kortizol a adrenalin. To vyvolá zrychlený tep a klasické příznaky reakce bojuj nebo uteč.
U interních hrozeb, jako je zvýšená hladina CO2 v krvi, mozek reaguje jinak. Oxid uhličitý je interpretován jako signál hrozícího udušení, přičemž pocit paniky iniciuje mozkový kmen, který reguluje nevědomé tělesné funkce, jako je dýchání. Amygdala tuto reakci brzdí, proto pacienti jako SM, kterým chybí, reagují tak přehnaně. To potvrdilo, že amygdala není klíčová pro všechny formy strachu, paniky a úzkosti. Zdá se, že je zásadní pro orchestraci strachu v reakci na vnější hrozby, ale není zodpovědná za spuštění silné paniky v reakci na vnitřní spouštěče.
Neobyčejný příběh SM poukazuje na to, proč se strach vyvinul. Všichni obratlovci mají amygdalu, která je velkou pomocí k přežití. Feinstein říká, že pokud by zvíře s poškozenou amygdalou vrátili do volné přírody, typicky by do několika hodin či dnů zemřelo, jelikož by se vystavovalo nebezpečným situacím. Pacientka SM však žije bez amygdaly přes půl století, což Feinsteina vede k otázce, zda je tato prvotní emoce strachu v moderním životě nutná. V západní společnosti, kde jsou základní potřeby přežití zajištěny, se totiž objevují závratné úrovně stresu a úzkostných poruch.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.