Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Taková je realita Brita Jordyho Cernika, který podstoupil odstranění nadledvinek kvůli snížení úzkosti způsobené Cushingovým syndromem. Jde o vzácné onemocnění, při němž nadledvinky produkují příliš mnoho stresového hormonu kortizolu. Léčba se však ukázala být až příliš účinná. Jordy přestal cítit úzkost, ale po jízdě na horské dráze v Disneylandu v roce 2012 zjistil, že necítí ani strach. Následně skákal z letadla, sjížděl na laně z mostu Tyne Bridge a slaňoval mrakodrap Shard, aniž by se mu zrychlil puls.
Cernikův případ je neobvyklý, ale není jedinečný. Podobné zkušenosti mají i lidé s genetickou poruchou zvanou Urbach-Wietheho choroba (nebo lipoidní proteinóza), která byla diagnostikována pouze u zhruba 400 lidí na celém světě. Jedna slavná pacientka s touto nemocí, známá jako SM, je od poloviny 80. let objektem vědeckých studií na Iowské univerzitě v USA, píše BBC.
Justin Feinstein, klinický neuropsycholog, který se ke studii připojil na začátku roku 2000, hledal způsob, jak SM vystrašit. Promítali jí všechny horory, které našli, včetně filmů jako Záhada Blair Witch, Arachnofobie nebo Mlčení jehňátek, ale žádný u ní nevyvolal strach. Nepomohla ani prohlídka strašidelného sanatoria. Feinstein říká, že ji vystavili i skutečným hrozbám, jako jsou hadi a pavouci, ale SM nejenže neprojevila strach, ale s přehnanou zvědavostí se k nim blížila a chtěla s nimi komunikovat.
Urbach-Wietheho choroba je způsobena jedinou mutací v genu ECM1 a vede k odumírání buněk. Obzvláště zranitelná je při tomto procesu amygdala, mandlovitá oblast mozku, o které se dlouho soudilo, že hraje klíčovou roli ve zpracování strachu. U pacientky SM přestala amygdala poškozená nemocí fungovat, a proto přestala strach cítit. Feinstein dodává, že její schopnost zpracovávat jiné emoce, jako je štěstí, hněv či smutek, zůstala většinou nedotčená.
Příběh je ale složitější, protože amygdala má zřejmě větší vliv na některé typy strachu než na jiné. Je například zásadní pro tzv. podmiňování strachem. I když SM ví, že se nemá dotknout horké pánve, nelze ji podmínit strachem – tedy při podnětu spojeném s bolestí nepociťuje zrychlený tep a nával adrenalinu. Také nedokáže rozpoznat ustrašené výrazy obličeje jiných lidí, ačkoli výrazy radosti a smutku rozliší.
Je sice extrémně společenská, ale zároveň má problémy s rozpoznáním a vyhýbáním se nebezpečným situacím, kvůli čemuž jí již vícekrát hrozili nožem nebo zbraní. SM má tendenci přistupovat k lidem, kterým by se měla vyhýbat, a dostává se kvůli tomu do potíží, protože neumí vycítit důvěryhodnost druhých. Studie ukázala, že její preferovaná vzdálenost od cizích lidí je zhruba poloviční oproti ostatním, což naznačuje, že s narušením osobního prostoru nemá takový problém. To naznačuje, že amygdala má vliv na to, jak reagujeme na společenský svět.
Nicméně, některé typy strachu se objevují nezávisle na amygdale. V jednom experimentu nechali Feinstein a jeho kolegové SM vdechnout oxid uhličitý, který u některých lidí spouští pocit strachu a dušení. Vědci čekali, že SM bude bez strachu, ale k jejich překvapení zpanikařila. U SM to vyvolalo úplný záchvat paniky, nejsilnější strach, jaký kdy v dospělosti zažila. Dva další pacienti s poškozenou amygdalou reagovali stejně.
Feinsteinova práce ukázala, že v mozku existují dvě odlišné cesty strachu v závislosti na tom, zda je hrozba externí či interní. V případě externí hrozby funguje amygdala jako dirigent, který řídí reakci mozku a těla (např. při setkání s lupičem nebo hadem). Amygdala obdrží informace a vyšle signály do hypotalamu, který následně přes hypofýzu přiměje nadledvinky uvolnit kortizol a adrenalin. To vyvolá zrychlený tep a klasické příznaky reakce bojuj nebo uteč.
U interních hrozeb, jako je zvýšená hladina CO2 v krvi, mozek reaguje jinak. Oxid uhličitý je interpretován jako signál hrozícího udušení, přičemž pocit paniky iniciuje mozkový kmen, který reguluje nevědomé tělesné funkce, jako je dýchání. Amygdala tuto reakci brzdí, proto pacienti jako SM, kterým chybí, reagují tak přehnaně. To potvrdilo, že amygdala není klíčová pro všechny formy strachu, paniky a úzkosti. Zdá se, že je zásadní pro orchestraci strachu v reakci na vnější hrozby, ale není zodpovědná za spuštění silné paniky v reakci na vnitřní spouštěče.
Neobyčejný příběh SM poukazuje na to, proč se strach vyvinul. Všichni obratlovci mají amygdalu, která je velkou pomocí k přežití. Feinstein říká, že pokud by zvíře s poškozenou amygdalou vrátili do volné přírody, typicky by do několika hodin či dnů zemřelo, jelikož by se vystavovalo nebezpečným situacím. Pacientka SM však žije bez amygdaly přes půl století, což Feinsteina vede k otázce, zda je tato prvotní emoce strachu v moderním životě nutná. V západní společnosti, kde jsou základní potřeby přežití zajištěny, se totiž objevují závratné úrovně stresu a úzkostných poruch.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.