Když je dotazován tzv. superstoletý člověk (starší 110 let), nevyhnutelně se ho novináři ptají na tipy pro dlouhověkost. Vědci se ale snaží zjistit, co může o stárnutí a odolnosti vůči nemocem odhalit jejich genom. Právě na tyto otázky se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Cell Reports Medicine, která zkoumala genom Marie Branyas Morerové. Tato Američankou narozená Španělka zemřela v srpnu 2024 ve věku 117 let a 168 dní a v té době byla nejstarší žijící osobou na světě.
Doktor Manel Esteller, spoluautor studie z Institutu pro výzkum leukémie Josepa Carrerase v Barceloně, uvedl, že s Branyasovou se skvěle spolupracovalo, protože byla velmi štědrým člověkem. Jeho tým odebral vzorky z její krve, slin, moči a stolice. Poté zkoumali její genom a porovnávali ho se vzorky od 75 jiných iberských žen.
Výzkumníci dospěli k závěru, že Branyasová se dožila tak vysokého věku díky kombinaci genetické výhody a zdravého životního stylu. Přibližně polovinu její dlouhověkosti přisuzuje Esteller genetice, druhou polovinu životnímu stylu. Zesnulá superstoletá žena vlastnila geny, které ji chránily před běžnými nemocemi souvisejícími s věkem.
Její zdravý životní styl zahrnoval nekouření a abstinenci alkoholu, a také práci, dokud to bylo možné. Žila na venkově, mírně cvičila (většinou hodinovou chůzí denně) a dodržovala středomořskou stravu s olivovým olejem a ve jejím případě s jogurtem.
Právě jogurt byl možná lehce neobvyklou součástí jejího jídelníčku, protože ho jedla třikrát denně. Vědci předpokládají, že tato potravina spolu s dalšími prvky její diety pomohla udržet její střevní mikrobiom podobný mikrobiomu mnohem mladší osoby a snížila míru zánětů v těle.
Claire Steves, profesorka stárnutí z King's College London, která se studie neúčastnila, ale označila ji za mimořádně detailní, upozornila, že láska k jogurtům nemusela být přímou příčinou Branyasové celkové kondice. Její mikrobiom spíše reflektoval zdraví těla díky všem ostatním faktorům. Kromě jogurtů měla Branyasová také genetické varianty, které podporovaly zdravé stárnutí. Mezi identifikované geny patří ten spojený s imunitními a kognitivními funkcemi, gen ovlivňující metabolismus tuků a gen spojený se zdravím mozku a srdečními chorobami.
Vědci i profesorka Steves varují před vyvozováním širokých závěrů, jelikož jde o studii zaměřenou pouze na jednu osobu a proces stárnutí je individuální. Studie nicméně jasně ukázala, že extrémní věk a špatný zdravotní stav nejsou nevyhnutelně spojeny. Nemoc v pokročilém věku není nevyhnutelná a lze ji změnit, říká Steves.
Zjištění naznačují, že neexistuje jediná „zázračná kulka“, ale jde o více různých cest. Identifikací genů a proteinů spojených se zdravým stárnutím Esteller doufá, že se výzkumníci zaměří na vývoj léčiv, které by mohly cílit na tyto konkrétní prvky. Podle Steves není cílem žít do 117 let, ale minimalizovat čas, kdy jsme nemocní a trpíme, což se Marii Branyas Morerové zjevně podařilo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.