Když je dotazován tzv. superstoletý člověk (starší 110 let), nevyhnutelně se ho novináři ptají na tipy pro dlouhověkost. Vědci se ale snaží zjistit, co může o stárnutí a odolnosti vůči nemocem odhalit jejich genom. Právě na tyto otázky se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Cell Reports Medicine, která zkoumala genom Marie Branyas Morerové. Tato Američankou narozená Španělka zemřela v srpnu 2024 ve věku 117 let a 168 dní a v té době byla nejstarší žijící osobou na světě.
Doktor Manel Esteller, spoluautor studie z Institutu pro výzkum leukémie Josepa Carrerase v Barceloně, uvedl, že s Branyasovou se skvěle spolupracovalo, protože byla velmi štědrým člověkem. Jeho tým odebral vzorky z její krve, slin, moči a stolice. Poté zkoumali její genom a porovnávali ho se vzorky od 75 jiných iberských žen.
Výzkumníci dospěli k závěru, že Branyasová se dožila tak vysokého věku díky kombinaci genetické výhody a zdravého životního stylu. Přibližně polovinu její dlouhověkosti přisuzuje Esteller genetice, druhou polovinu životnímu stylu. Zesnulá superstoletá žena vlastnila geny, které ji chránily před běžnými nemocemi souvisejícími s věkem.
Její zdravý životní styl zahrnoval nekouření a abstinenci alkoholu, a také práci, dokud to bylo možné. Žila na venkově, mírně cvičila (většinou hodinovou chůzí denně) a dodržovala středomořskou stravu s olivovým olejem a ve jejím případě s jogurtem.
Právě jogurt byl možná lehce neobvyklou součástí jejího jídelníčku, protože ho jedla třikrát denně. Vědci předpokládají, že tato potravina spolu s dalšími prvky její diety pomohla udržet její střevní mikrobiom podobný mikrobiomu mnohem mladší osoby a snížila míru zánětů v těle.
Claire Steves, profesorka stárnutí z King's College London, která se studie neúčastnila, ale označila ji za mimořádně detailní, upozornila, že láska k jogurtům nemusela být přímou příčinou Branyasové celkové kondice. Její mikrobiom spíše reflektoval zdraví těla díky všem ostatním faktorům. Kromě jogurtů měla Branyasová také genetické varianty, které podporovaly zdravé stárnutí. Mezi identifikované geny patří ten spojený s imunitními a kognitivními funkcemi, gen ovlivňující metabolismus tuků a gen spojený se zdravím mozku a srdečními chorobami.
Vědci i profesorka Steves varují před vyvozováním širokých závěrů, jelikož jde o studii zaměřenou pouze na jednu osobu a proces stárnutí je individuální. Studie nicméně jasně ukázala, že extrémní věk a špatný zdravotní stav nejsou nevyhnutelně spojeny. Nemoc v pokročilém věku není nevyhnutelná a lze ji změnit, říká Steves.
Zjištění naznačují, že neexistuje jediná „zázračná kulka“, ale jde o více různých cest. Identifikací genů a proteinů spojených se zdravým stárnutím Esteller doufá, že se výzkumníci zaměří na vývoj léčiv, které by mohly cílit na tyto konkrétní prvky. Podle Steves není cílem žít do 117 let, ale minimalizovat čas, kdy jsme nemocní a trpíme, což se Marii Branyas Morerové zjevně podařilo.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.