Když je dotazován tzv. superstoletý člověk (starší 110 let), nevyhnutelně se ho novináři ptají na tipy pro dlouhověkost. Vědci se ale snaží zjistit, co může o stárnutí a odolnosti vůči nemocem odhalit jejich genom. Právě na tyto otázky se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Cell Reports Medicine, která zkoumala genom Marie Branyas Morerové. Tato Američankou narozená Španělka zemřela v srpnu 2024 ve věku 117 let a 168 dní a v té době byla nejstarší žijící osobou na světě.
Doktor Manel Esteller, spoluautor studie z Institutu pro výzkum leukémie Josepa Carrerase v Barceloně, uvedl, že s Branyasovou se skvěle spolupracovalo, protože byla velmi štědrým člověkem. Jeho tým odebral vzorky z její krve, slin, moči a stolice. Poté zkoumali její genom a porovnávali ho se vzorky od 75 jiných iberských žen.
Výzkumníci dospěli k závěru, že Branyasová se dožila tak vysokého věku díky kombinaci genetické výhody a zdravého životního stylu. Přibližně polovinu její dlouhověkosti přisuzuje Esteller genetice, druhou polovinu životnímu stylu. Zesnulá superstoletá žena vlastnila geny, které ji chránily před běžnými nemocemi souvisejícími s věkem.
Její zdravý životní styl zahrnoval nekouření a abstinenci alkoholu, a také práci, dokud to bylo možné. Žila na venkově, mírně cvičila (většinou hodinovou chůzí denně) a dodržovala středomořskou stravu s olivovým olejem a ve jejím případě s jogurtem.
Právě jogurt byl možná lehce neobvyklou součástí jejího jídelníčku, protože ho jedla třikrát denně. Vědci předpokládají, že tato potravina spolu s dalšími prvky její diety pomohla udržet její střevní mikrobiom podobný mikrobiomu mnohem mladší osoby a snížila míru zánětů v těle.
Claire Steves, profesorka stárnutí z King's College London, která se studie neúčastnila, ale označila ji za mimořádně detailní, upozornila, že láska k jogurtům nemusela být přímou příčinou Branyasové celkové kondice. Její mikrobiom spíše reflektoval zdraví těla díky všem ostatním faktorům. Kromě jogurtů měla Branyasová také genetické varianty, které podporovaly zdravé stárnutí. Mezi identifikované geny patří ten spojený s imunitními a kognitivními funkcemi, gen ovlivňující metabolismus tuků a gen spojený se zdravím mozku a srdečními chorobami.
Vědci i profesorka Steves varují před vyvozováním širokých závěrů, jelikož jde o studii zaměřenou pouze na jednu osobu a proces stárnutí je individuální. Studie nicméně jasně ukázala, že extrémní věk a špatný zdravotní stav nejsou nevyhnutelně spojeny. Nemoc v pokročilém věku není nevyhnutelná a lze ji změnit, říká Steves.
Zjištění naznačují, že neexistuje jediná „zázračná kulka“, ale jde o více různých cest. Identifikací genů a proteinů spojených se zdravým stárnutím Esteller doufá, že se výzkumníci zaměří na vývoj léčiv, které by mohly cílit na tyto konkrétní prvky. Podle Steves není cílem žít do 117 let, ale minimalizovat čas, kdy jsme nemocní a trpíme, což se Marii Branyas Morerové zjevně podařilo.
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.