Když je dotazován tzv. superstoletý člověk (starší 110 let), nevyhnutelně se ho novináři ptají na tipy pro dlouhověkost. Vědci se ale snaží zjistit, co může o stárnutí a odolnosti vůči nemocem odhalit jejich genom. Právě na tyto otázky se zaměřila nedávná studie publikovaná v časopise Cell Reports Medicine, která zkoumala genom Marie Branyas Morerové. Tato Američankou narozená Španělka zemřela v srpnu 2024 ve věku 117 let a 168 dní a v té době byla nejstarší žijící osobou na světě.
Doktor Manel Esteller, spoluautor studie z Institutu pro výzkum leukémie Josepa Carrerase v Barceloně, uvedl, že s Branyasovou se skvěle spolupracovalo, protože byla velmi štědrým člověkem. Jeho tým odebral vzorky z její krve, slin, moči a stolice. Poté zkoumali její genom a porovnávali ho se vzorky od 75 jiných iberských žen.
Výzkumníci dospěli k závěru, že Branyasová se dožila tak vysokého věku díky kombinaci genetické výhody a zdravého životního stylu. Přibližně polovinu její dlouhověkosti přisuzuje Esteller genetice, druhou polovinu životnímu stylu. Zesnulá superstoletá žena vlastnila geny, které ji chránily před běžnými nemocemi souvisejícími s věkem.
Její zdravý životní styl zahrnoval nekouření a abstinenci alkoholu, a také práci, dokud to bylo možné. Žila na venkově, mírně cvičila (většinou hodinovou chůzí denně) a dodržovala středomořskou stravu s olivovým olejem a ve jejím případě s jogurtem.
Právě jogurt byl možná lehce neobvyklou součástí jejího jídelníčku, protože ho jedla třikrát denně. Vědci předpokládají, že tato potravina spolu s dalšími prvky její diety pomohla udržet její střevní mikrobiom podobný mikrobiomu mnohem mladší osoby a snížila míru zánětů v těle.
Claire Steves, profesorka stárnutí z King's College London, která se studie neúčastnila, ale označila ji za mimořádně detailní, upozornila, že láska k jogurtům nemusela být přímou příčinou Branyasové celkové kondice. Její mikrobiom spíše reflektoval zdraví těla díky všem ostatním faktorům. Kromě jogurtů měla Branyasová také genetické varianty, které podporovaly zdravé stárnutí. Mezi identifikované geny patří ten spojený s imunitními a kognitivními funkcemi, gen ovlivňující metabolismus tuků a gen spojený se zdravím mozku a srdečními chorobami.
Vědci i profesorka Steves varují před vyvozováním širokých závěrů, jelikož jde o studii zaměřenou pouze na jednu osobu a proces stárnutí je individuální. Studie nicméně jasně ukázala, že extrémní věk a špatný zdravotní stav nejsou nevyhnutelně spojeny. Nemoc v pokročilém věku není nevyhnutelná a lze ji změnit, říká Steves.
Zjištění naznačují, že neexistuje jediná „zázračná kulka“, ale jde o více různých cest. Identifikací genů a proteinů spojených se zdravým stárnutím Esteller doufá, že se výzkumníci zaměří na vývoj léčiv, které by mohly cílit na tyto konkrétní prvky. Podle Steves není cílem žít do 117 let, ale minimalizovat čas, kdy jsme nemocní a trpíme, což se Marii Branyas Morerové zjevně podařilo.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.