Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Každý z těchto poplachů zastaví životy milionů lidí. Cílem této strategie je terorizovat a vyčerpávat civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Analytička Christina Harward z Institutu pro studium války to vnímá jako jasný signál od ruského prezidenta Putina a dalších vysokých úředníků Kremlu, že Rusko nemá zájem na jednáních nebo na zastavení války.
Kvůli neustálým hrozbám se ukrajinské školy musely naučit žít s novou realitou. Dnes mají podrobné bezpečnostní protokoly. Součástí orientace pro nové žáky jsou informace o evakuačních trasách a umístění krytů, stejně jako běžné detaily o rozvrhu hodin a systému objednávání jídel. Zástupkyně ředitele Kyjevského gymnázia orientálních jazyků 1, Ljudmila Andruk, říká, že 700 studentů školy se dostane do krytu za šest minut. Také dodává, že ačkoli je fyzická bezpečnost prioritou, učitelé nesou také zodpovědnost za duševní pohodu každého dítěte. Pokud poplach trvá několik hodin, hrají hry, vyprávějí příběhy nebo ukazují videa. I tak se ale děti vrací do třídy vyčerpané.
Rusko zaplavuje ukrajinské nebe drony a raketami se stále větší intenzitou. Začátkem tohoto měsíce zaútočilo s více než 800 drony a 13 raketami. To je nejvíce za jedinou noc. O život tehdy přišlo nejméně 11 civilistů.
Ruské útoky mění každodenní život. Například v kyjevském nákupním centru Lavina Mall se musí zaměstnanci vyrovnávat s obrovským logistickým problémem, když se má přes 20 000 lidí dostat do bezpečí. Generální ředitel Dmytro Lašyn uvádí, že lidé si už na poplachy zvykli a nepohybují se tak rychle, proto bylo nutné navýšit počet ostrahy. Změnily se také nákupní zvyklosti. Lidé už tolik neprocházejí obchody bezcílně. Spontánní a emocionální nákupy jsou ale častější. Podle průzkumů, které si v nákupním centru dělali, lidé žijí ze dne na den a říkají si, proč by si měli něco odpírat, když zítra už třeba nebudou naživu.
Také kulturní akce, koncerty a divadelní představení jsou pravidelně narušovány. Filmový producent Oleksij Komarovskij uvedl, že poplachy vytvořily zcela nový způsob hodnocení filmů: „Pokud se diváci vrátí, aby film po dlouhém přerušení dokoukali, pak je film opravdu dobrý.“
Rozsah nedávných útoků si žádá jakoukoli pomoc, která může minimalizovat dopady. Na obraně se proto stále častěji podílejí dobrovolníci. Civilisté tvoří jednotky, jejichž úkolem je sestřelovat menší drony buď pomocí kulometů, nebo speciálně vyvinutých stíhacích dronů. Šéf štábu jedné z dobrovolnických jednotek Andrij řekl, že jeho jednotku tvoří lidé ze všech společenských vrstev – od stavebních dělníků přes podnikatele až po básníky.
Harward uvedla, že podle zpráv Rusko v současné době vyrábí asi 5100 útočných dronů s dlouhým doletem měsíčně a plánuje zvýšit počet na 5700. Závisí to hlavně na schopnosti Moskvy získávat komponenty z Číny. „Bez čínských komponentů by Rusko nebylo schopno udržet tento nový vyšší výrobní rytmus,“ řekla Harward. Americké ministerstvo financí uvedlo, že čínské společnosti dodávají Rusku takzvané technologie dvojího užití, tedy komponenty, které lze použít pro civilní i vojenské účely.
Školy přeměnily kryty na improvizované třídy, kde se děti učí, i když jsou pod zemí. Třídy jsou sice stísněné a studenti si dělí lavice, ale hodiny pokračují. Každý student musí mít připravený batoh s vodou, svačinou a nalepovacími štítky s telefonními čísly a dalšími důležitými informacemi. To se hodilo, když musela třída pětiletého Tima Hryščuka, který zrovna začal chodit do školy, strávit druhý den ve škole v krytu více než tři hodiny. "Seděl jsem, čekal, jedl svačinu z batohu a hrál hry," řekl Tim s tím, že se při čekání trochu
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.