Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Každý z těchto poplachů zastaví životy milionů lidí. Cílem této strategie je terorizovat a vyčerpávat civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Analytička Christina Harward z Institutu pro studium války to vnímá jako jasný signál od ruského prezidenta Putina a dalších vysokých úředníků Kremlu, že Rusko nemá zájem na jednáních nebo na zastavení války.
Kvůli neustálým hrozbám se ukrajinské školy musely naučit žít s novou realitou. Dnes mají podrobné bezpečnostní protokoly. Součástí orientace pro nové žáky jsou informace o evakuačních trasách a umístění krytů, stejně jako běžné detaily o rozvrhu hodin a systému objednávání jídel. Zástupkyně ředitele Kyjevského gymnázia orientálních jazyků 1, Ljudmila Andruk, říká, že 700 studentů školy se dostane do krytu za šest minut. Také dodává, že ačkoli je fyzická bezpečnost prioritou, učitelé nesou také zodpovědnost za duševní pohodu každého dítěte. Pokud poplach trvá několik hodin, hrají hry, vyprávějí příběhy nebo ukazují videa. I tak se ale děti vrací do třídy vyčerpané.
Rusko zaplavuje ukrajinské nebe drony a raketami se stále větší intenzitou. Začátkem tohoto měsíce zaútočilo s více než 800 drony a 13 raketami. To je nejvíce za jedinou noc. O život tehdy přišlo nejméně 11 civilistů.
Ruské útoky mění každodenní život. Například v kyjevském nákupním centru Lavina Mall se musí zaměstnanci vyrovnávat s obrovským logistickým problémem, když se má přes 20 000 lidí dostat do bezpečí. Generální ředitel Dmytro Lašyn uvádí, že lidé si už na poplachy zvykli a nepohybují se tak rychle, proto bylo nutné navýšit počet ostrahy. Změnily se také nákupní zvyklosti. Lidé už tolik neprocházejí obchody bezcílně. Spontánní a emocionální nákupy jsou ale častější. Podle průzkumů, které si v nákupním centru dělali, lidé žijí ze dne na den a říkají si, proč by si měli něco odpírat, když zítra už třeba nebudou naživu.
Také kulturní akce, koncerty a divadelní představení jsou pravidelně narušovány. Filmový producent Oleksij Komarovskij uvedl, že poplachy vytvořily zcela nový způsob hodnocení filmů: „Pokud se diváci vrátí, aby film po dlouhém přerušení dokoukali, pak je film opravdu dobrý.“
Rozsah nedávných útoků si žádá jakoukoli pomoc, která může minimalizovat dopady. Na obraně se proto stále častěji podílejí dobrovolníci. Civilisté tvoří jednotky, jejichž úkolem je sestřelovat menší drony buď pomocí kulometů, nebo speciálně vyvinutých stíhacích dronů. Šéf štábu jedné z dobrovolnických jednotek Andrij řekl, že jeho jednotku tvoří lidé ze všech společenských vrstev – od stavebních dělníků přes podnikatele až po básníky.
Harward uvedla, že podle zpráv Rusko v současné době vyrábí asi 5100 útočných dronů s dlouhým doletem měsíčně a plánuje zvýšit počet na 5700. Závisí to hlavně na schopnosti Moskvy získávat komponenty z Číny. „Bez čínských komponentů by Rusko nebylo schopno udržet tento nový vyšší výrobní rytmus,“ řekla Harward. Americké ministerstvo financí uvedlo, že čínské společnosti dodávají Rusku takzvané technologie dvojího užití, tedy komponenty, které lze použít pro civilní i vojenské účely.
Školy přeměnily kryty na improvizované třídy, kde se děti učí, i když jsou pod zemí. Třídy jsou sice stísněné a studenti si dělí lavice, ale hodiny pokračují. Každý student musí mít připravený batoh s vodou, svačinou a nalepovacími štítky s telefonními čísly a dalšími důležitými informacemi. To se hodilo, když musela třída pětiletého Tima Hryščuka, který zrovna začal chodit do školy, strávit druhý den ve škole v krytu více než tři hodiny. "Seděl jsem, čekal, jedl svačinu z batohu a hrál hry," řekl Tim s tím, že se při čekání trochu
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
