Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Každý z těchto poplachů zastaví životy milionů lidí. Cílem této strategie je terorizovat a vyčerpávat civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Analytička Christina Harward z Institutu pro studium války to vnímá jako jasný signál od ruského prezidenta Putina a dalších vysokých úředníků Kremlu, že Rusko nemá zájem na jednáních nebo na zastavení války.
Kvůli neustálým hrozbám se ukrajinské školy musely naučit žít s novou realitou. Dnes mají podrobné bezpečnostní protokoly. Součástí orientace pro nové žáky jsou informace o evakuačních trasách a umístění krytů, stejně jako běžné detaily o rozvrhu hodin a systému objednávání jídel. Zástupkyně ředitele Kyjevského gymnázia orientálních jazyků 1, Ljudmila Andruk, říká, že 700 studentů školy se dostane do krytu za šest minut. Také dodává, že ačkoli je fyzická bezpečnost prioritou, učitelé nesou také zodpovědnost za duševní pohodu každého dítěte. Pokud poplach trvá několik hodin, hrají hry, vyprávějí příběhy nebo ukazují videa. I tak se ale děti vrací do třídy vyčerpané.
Rusko zaplavuje ukrajinské nebe drony a raketami se stále větší intenzitou. Začátkem tohoto měsíce zaútočilo s více než 800 drony a 13 raketami. To je nejvíce za jedinou noc. O život tehdy přišlo nejméně 11 civilistů.
Ruské útoky mění každodenní život. Například v kyjevském nákupním centru Lavina Mall se musí zaměstnanci vyrovnávat s obrovským logistickým problémem, když se má přes 20 000 lidí dostat do bezpečí. Generální ředitel Dmytro Lašyn uvádí, že lidé si už na poplachy zvykli a nepohybují se tak rychle, proto bylo nutné navýšit počet ostrahy. Změnily se také nákupní zvyklosti. Lidé už tolik neprocházejí obchody bezcílně. Spontánní a emocionální nákupy jsou ale častější. Podle průzkumů, které si v nákupním centru dělali, lidé žijí ze dne na den a říkají si, proč by si měli něco odpírat, když zítra už třeba nebudou naživu.
Také kulturní akce, koncerty a divadelní představení jsou pravidelně narušovány. Filmový producent Oleksij Komarovskij uvedl, že poplachy vytvořily zcela nový způsob hodnocení filmů: „Pokud se diváci vrátí, aby film po dlouhém přerušení dokoukali, pak je film opravdu dobrý.“
Rozsah nedávných útoků si žádá jakoukoli pomoc, která může minimalizovat dopady. Na obraně se proto stále častěji podílejí dobrovolníci. Civilisté tvoří jednotky, jejichž úkolem je sestřelovat menší drony buď pomocí kulometů, nebo speciálně vyvinutých stíhacích dronů. Šéf štábu jedné z dobrovolnických jednotek Andrij řekl, že jeho jednotku tvoří lidé ze všech společenských vrstev – od stavebních dělníků přes podnikatele až po básníky.
Harward uvedla, že podle zpráv Rusko v současné době vyrábí asi 5100 útočných dronů s dlouhým doletem měsíčně a plánuje zvýšit počet na 5700. Závisí to hlavně na schopnosti Moskvy získávat komponenty z Číny. „Bez čínských komponentů by Rusko nebylo schopno udržet tento nový vyšší výrobní rytmus,“ řekla Harward. Americké ministerstvo financí uvedlo, že čínské společnosti dodávají Rusku takzvané technologie dvojího užití, tedy komponenty, které lze použít pro civilní i vojenské účely.
Školy přeměnily kryty na improvizované třídy, kde se děti učí, i když jsou pod zemí. Třídy jsou sice stísněné a studenti si dělí lavice, ale hodiny pokračují. Každý student musí mít připravený batoh s vodou, svačinou a nalepovacími štítky s telefonními čísly a dalšími důležitými informacemi. To se hodilo, když musela třída pětiletého Tima Hryščuka, který zrovna začal chodit do školy, strávit druhý den ve škole v krytu více než tři hodiny. "Seděl jsem, čekal, jedl svačinu z batohu a hrál hry," řekl Tim s tím, že se při čekání trochu
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.