Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Každý z těchto poplachů zastaví životy milionů lidí. Cílem této strategie je terorizovat a vyčerpávat civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Analytička Christina Harward z Institutu pro studium války to vnímá jako jasný signál od ruského prezidenta Putina a dalších vysokých úředníků Kremlu, že Rusko nemá zájem na jednáních nebo na zastavení války.
Kvůli neustálým hrozbám se ukrajinské školy musely naučit žít s novou realitou. Dnes mají podrobné bezpečnostní protokoly. Součástí orientace pro nové žáky jsou informace o evakuačních trasách a umístění krytů, stejně jako běžné detaily o rozvrhu hodin a systému objednávání jídel. Zástupkyně ředitele Kyjevského gymnázia orientálních jazyků 1, Ljudmila Andruk, říká, že 700 studentů školy se dostane do krytu za šest minut. Také dodává, že ačkoli je fyzická bezpečnost prioritou, učitelé nesou také zodpovědnost za duševní pohodu každého dítěte. Pokud poplach trvá několik hodin, hrají hry, vyprávějí příběhy nebo ukazují videa. I tak se ale děti vrací do třídy vyčerpané.
Rusko zaplavuje ukrajinské nebe drony a raketami se stále větší intenzitou. Začátkem tohoto měsíce zaútočilo s více než 800 drony a 13 raketami. To je nejvíce za jedinou noc. O život tehdy přišlo nejméně 11 civilistů.
Ruské útoky mění každodenní život. Například v kyjevském nákupním centru Lavina Mall se musí zaměstnanci vyrovnávat s obrovským logistickým problémem, když se má přes 20 000 lidí dostat do bezpečí. Generální ředitel Dmytro Lašyn uvádí, že lidé si už na poplachy zvykli a nepohybují se tak rychle, proto bylo nutné navýšit počet ostrahy. Změnily se také nákupní zvyklosti. Lidé už tolik neprocházejí obchody bezcílně. Spontánní a emocionální nákupy jsou ale častější. Podle průzkumů, které si v nákupním centru dělali, lidé žijí ze dne na den a říkají si, proč by si měli něco odpírat, když zítra už třeba nebudou naživu.
Také kulturní akce, koncerty a divadelní představení jsou pravidelně narušovány. Filmový producent Oleksij Komarovskij uvedl, že poplachy vytvořily zcela nový způsob hodnocení filmů: „Pokud se diváci vrátí, aby film po dlouhém přerušení dokoukali, pak je film opravdu dobrý.“
Rozsah nedávných útoků si žádá jakoukoli pomoc, která může minimalizovat dopady. Na obraně se proto stále častěji podílejí dobrovolníci. Civilisté tvoří jednotky, jejichž úkolem je sestřelovat menší drony buď pomocí kulometů, nebo speciálně vyvinutých stíhacích dronů. Šéf štábu jedné z dobrovolnických jednotek Andrij řekl, že jeho jednotku tvoří lidé ze všech společenských vrstev – od stavebních dělníků přes podnikatele až po básníky.
Harward uvedla, že podle zpráv Rusko v současné době vyrábí asi 5100 útočných dronů s dlouhým doletem měsíčně a plánuje zvýšit počet na 5700. Závisí to hlavně na schopnosti Moskvy získávat komponenty z Číny. „Bez čínských komponentů by Rusko nebylo schopno udržet tento nový vyšší výrobní rytmus,“ řekla Harward. Americké ministerstvo financí uvedlo, že čínské společnosti dodávají Rusku takzvané technologie dvojího užití, tedy komponenty, které lze použít pro civilní i vojenské účely.
Školy přeměnily kryty na improvizované třídy, kde se děti učí, i když jsou pod zemí. Třídy jsou sice stísněné a studenti si dělí lavice, ale hodiny pokračují. Každý student musí mít připravený batoh s vodou, svačinou a nalepovacími štítky s telefonními čísly a dalšími důležitými informacemi. To se hodilo, když musela třída pětiletého Tima Hryščuka, který zrovna začal chodit do školy, strávit druhý den ve škole v krytu více než tři hodiny. "Seděl jsem, čekal, jedl svačinu z batohu a hrál hry," řekl Tim s tím, že se při čekání trochu
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Hynek Čermák opravdu nebude oblíbeným hercem vládních Motoristů. V pondělí marně čekal na jejich ministra kultury Oto Klempíře, jehož několik umělců zvalo na veřejnou debatu v jednom z pražských divadel. Poté se herec dostal do výměny názorů s předsedou Motoristů a šéfem české diplomacie Petrem Macinkou.
Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
V areálu ZOO Praha byla zjištěna ptačí chřipka. Podezření na nákazu se objevilo po úhynu několika ptáků. Vyšetření následně nemoc potvrdilo. V zoologické zahradě sice byla zavedena mimořádná veterinární opatření, ale vstup návštěvníků nijak omezen není.