Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Každý z těchto poplachů zastaví životy milionů lidí. Cílem této strategie je terorizovat a vyčerpávat civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Analytička Christina Harward z Institutu pro studium války to vnímá jako jasný signál od ruského prezidenta Putina a dalších vysokých úředníků Kremlu, že Rusko nemá zájem na jednáních nebo na zastavení války.
Kvůli neustálým hrozbám se ukrajinské školy musely naučit žít s novou realitou. Dnes mají podrobné bezpečnostní protokoly. Součástí orientace pro nové žáky jsou informace o evakuačních trasách a umístění krytů, stejně jako běžné detaily o rozvrhu hodin a systému objednávání jídel. Zástupkyně ředitele Kyjevského gymnázia orientálních jazyků 1, Ljudmila Andruk, říká, že 700 studentů školy se dostane do krytu za šest minut. Také dodává, že ačkoli je fyzická bezpečnost prioritou, učitelé nesou také zodpovědnost za duševní pohodu každého dítěte. Pokud poplach trvá několik hodin, hrají hry, vyprávějí příběhy nebo ukazují videa. I tak se ale děti vrací do třídy vyčerpané.
Rusko zaplavuje ukrajinské nebe drony a raketami se stále větší intenzitou. Začátkem tohoto měsíce zaútočilo s více než 800 drony a 13 raketami. To je nejvíce za jedinou noc. O život tehdy přišlo nejméně 11 civilistů.
Ruské útoky mění každodenní život. Například v kyjevském nákupním centru Lavina Mall se musí zaměstnanci vyrovnávat s obrovským logistickým problémem, když se má přes 20 000 lidí dostat do bezpečí. Generální ředitel Dmytro Lašyn uvádí, že lidé si už na poplachy zvykli a nepohybují se tak rychle, proto bylo nutné navýšit počet ostrahy. Změnily se také nákupní zvyklosti. Lidé už tolik neprocházejí obchody bezcílně. Spontánní a emocionální nákupy jsou ale častější. Podle průzkumů, které si v nákupním centru dělali, lidé žijí ze dne na den a říkají si, proč by si měli něco odpírat, když zítra už třeba nebudou naživu.
Také kulturní akce, koncerty a divadelní představení jsou pravidelně narušovány. Filmový producent Oleksij Komarovskij uvedl, že poplachy vytvořily zcela nový způsob hodnocení filmů: „Pokud se diváci vrátí, aby film po dlouhém přerušení dokoukali, pak je film opravdu dobrý.“
Rozsah nedávných útoků si žádá jakoukoli pomoc, která může minimalizovat dopady. Na obraně se proto stále častěji podílejí dobrovolníci. Civilisté tvoří jednotky, jejichž úkolem je sestřelovat menší drony buď pomocí kulometů, nebo speciálně vyvinutých stíhacích dronů. Šéf štábu jedné z dobrovolnických jednotek Andrij řekl, že jeho jednotku tvoří lidé ze všech společenských vrstev – od stavebních dělníků přes podnikatele až po básníky.
Harward uvedla, že podle zpráv Rusko v současné době vyrábí asi 5100 útočných dronů s dlouhým doletem měsíčně a plánuje zvýšit počet na 5700. Závisí to hlavně na schopnosti Moskvy získávat komponenty z Číny. „Bez čínských komponentů by Rusko nebylo schopno udržet tento nový vyšší výrobní rytmus,“ řekla Harward. Americké ministerstvo financí uvedlo, že čínské společnosti dodávají Rusku takzvané technologie dvojího užití, tedy komponenty, které lze použít pro civilní i vojenské účely.
Školy přeměnily kryty na improvizované třídy, kde se děti učí, i když jsou pod zemí. Třídy jsou sice stísněné a studenti si dělí lavice, ale hodiny pokračují. Každý student musí mít připravený batoh s vodou, svačinou a nalepovacími štítky s telefonními čísly a dalšími důležitými informacemi. To se hodilo, když musela třída pětiletého Tima Hryščuka, který zrovna začal chodit do školy, strávit druhý den ve škole v krytu více než tři hodiny. "Seděl jsem, čekal, jedl svačinu z batohu a hrál hry," řekl Tim s tím, že se při čekání trochu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.