Systém „zelené vlny“, který synchronizuje semafory ve prospěch cyklistů, je podle mnohých obyvatel Kodaně ten nejlepší pocit, zvláště když spěchají. Naopak za „červenou vlnu“ je považován opak, tedy neustálé zastavování na semaforech. Před šestnácti lety začaly kodaňské úřady synchronizovat semafory na několika hlavních komunikacích, aby cyklista jedoucí v dopravní špičce rychlostí 20 km/h projel celou trasu na zelenou.
Město nyní schválilo v rozpočtu nové cyklistické projekty, které počítají s rozšířením zelených vln na dalších 15 tras. Lars, třiatřicetiletý analytik, který jezdí po Nørrebrogade, kde byl pilotní projekt spuštěn, kvituje tento nápad. Dodává, že by si přál ještě další rozšíření, protože semafory jsou obvykle nastaveny na rychlost automobilů.
Stejně jako mnohá evropská města se i Kodaň po druhé světové válce stala městem automobilů. V 70. letech minulého století však začala bojovat proti dopravě masivními cyklistickými protesty, které přiměly radnici k vybudování rozsáhlé sítě cyklostezek. Jedna studie v červnu zjistila, že kdyby každé město mělo tolik cyklostezek, celkové emise oxidu uhličitého z osobních vozidel by klesly o šest procent.
Úředníci přiznávají, že i Kodaň má problémy s omezením používání aut těmi, kteří do města dojíždějí zvenčí. Budování cyklistických superdálnic sice pomohlo dojíždějícím dostat se na okraj města na kole, ale na ulicích je zpomalují červená světla. Právě zde by mohly pomoci zelené vlny, v což doufají dopravní plánovači.
Rozšíření úprav semaforů se setkalo jen s malým politickým odporem a obyvatelé mluví o zelených vlnách s nadšením. Line Barfod, starostka pro technologie a životní prostředí, jezdící denně na kole na radnici, tvrdí, že více zelených vln povzbudí lidi k tomu, aby se vzdali aut. Podle ní je důležité mít na kole svobodu a možnost jet dobrou rychlostí, kdy cyklista cítí, že ho město vítá a podporuje.
Místní lidé však upozorňují, že v době dopravní špičky se kodaňská cyklistická kultura stala obětí vlastního úspěchu. Šedesátiletá Pia dojíždějící vlakem a jezdící na kole domů říká, že cyklostezky jsou příliš plné na to, aby si člověk užil nerušenou zelenou vlnu. Dodává, že je na nich takový nával, že nestihne dojet k dalšímu semaforu včas.
Lars, který sám jezdí příliš rychle na to, aby vlnu využil, si myslí, že město se dostává do bodu, kdy je třeba volit mezi auty a koly. Pokud se dá cyklistům více prostoru, omezí to možnost řidičů dostat se do různých částí města. Kodaň soupeří s Amsterdamem o titul evropského cyklistického hlavního města.
Nově schválený balíček pro cyklistiku v hodnotě 602 milionů dánských korun (přibližně 70,5 milionu liber) se zaměří na zlepšení zelených vln a zvýšení plynulosti provozu v dopravní špičce. Má také sloužit k výstavbě nejdelšího cyklistického mostu v zemi a zlepšení osvětlení cyklostezek. Město nainstalovalo 19 „cyklistických barometrů“, aby zjistilo, jakou rychlostí se cyklisté pohybují, a má v plánu načasovat zelené vlny podle toho, kdy na začátek úseku dorazí velký počet cyklistů.
Gernot Sieg, dopravní vědec z univerzity v Münsteru, říká, že takové systémy sice mohou zlepšit plynulost cyklistické dopravy, ale nejsou ještě rozšířené. Důvodem je, že cyklisté často jezdí různými rychlostmi. V některých nizozemských městech semafory detekují přijíždějící cyklisty a dávají jim prioritu, aby se rozsvítila zelená. Nejlepším řešením jsou podle Siega cyklistické dálnice, které se vůbec nekříží s automobilovou dopravou.
Přesun lidí z aut na kola je efektivní způsob, jak chránit planetu a zachraňovat životy. Ročně zemře na silnicích EU asi 20 000 lidí a nárůst velkých aut, které jsou nebezpečnější, ohrožuje pokroky v oblasti bezpečnosti. Pro Leenu Ylä-Mononen, která se před dvěma lety přestěhovala do Kodaně z Helsinek, je město příkladem toho, čeho mohou ostatní dosáhnout. Sama potřebovala pět měsíců, než se odvážila jet na kole v jízdních pruzích plných rychle jedoucích lidí. I když je Kodaň rovné město, cyklista musí hodně šlapat kvůli větru. Přesto je to podle ní nejpohodlnější způsob dopravy.
Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Čína se stala první zemí na světě, která zakázala používání skrytých klik u elektromobilů. Tento kontroverzní designový prvek, který zpopularizovala společnost Tesla miliardáře Elona Muska, nyní čelí restrikcím kvůli bezpečnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou elektrická vozidla pod přísným dohledem regulátorů po několika tragických nehodách. V Číně došlo mimo jiné ke dvěma smrtelným haváriím vozů značky Xiaomi, u nichž existuje podezření, že výpadek proudu zabránil otevření dveří.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.