Oběť vlastního úspěchu? Zelená vlna v Kodani uspokojuje cyklisty, zároveň jim ale leze krkem

Město nyní schválilo v rozpočtu nové cyklistické projekty, které počítají s rozšířením zelených vln na dalších 15 tras. Lars, třiatřicetiletý analytik, který jezdí po Nørrebrogade, kde byl pilotní projekt spuštěn, kvituje tento nápad. Dodává, že by si přál ještě další rozšíření, protože semafory jsou obvykle nastaveny na rychlost automobilů.

Stejně jako mnohá evropská města se i Kodaň po druhé světové válce stala městem automobilů. V 70. letech minulého století však začala bojovat proti dopravě masivními cyklistickými protesty, které přiměly radnici k vybudování rozsáhlé sítě cyklostezek. Jedna studie v červnu zjistila, že kdyby každé město mělo tolik cyklostezek, celkové emise oxidu uhličitého z osobních vozidel by klesly o šest procent.

Úředníci přiznávají, že i Kodaň má problémy s omezením používání aut těmi, kteří do města dojíždějí zvenčí. Budování cyklistických superdálnic sice pomohlo dojíždějícím dostat se na okraj města na kole, ale na ulicích je zpomalují červená světla. Právě zde by mohly pomoci zelené vlny, v což doufají dopravní plánovači.

Rozšíření úprav semaforů se setkalo jen s malým politickým odporem a obyvatelé mluví o zelených vlnách s nadšením. Line Barfod, starostka pro technologie a životní prostředí, jezdící denně na kole na radnici, tvrdí, že více zelených vln povzbudí lidi k tomu, aby se vzdali aut. Podle ní je důležité mít na kole svobodu a možnost jet dobrou rychlostí, kdy cyklista cítí, že ho město vítá a podporuje.

Místní lidé však upozorňují, že v době dopravní špičky se kodaňská cyklistická kultura stala obětí vlastního úspěchu. Šedesátiletá Pia dojíždějící vlakem a jezdící na kole domů říká, že cyklostezky jsou příliš plné na to, aby si člověk užil nerušenou zelenou vlnu. Dodává, že je na nich takový nával, že nestihne dojet k dalšímu semaforu včas.

Lars, který sám jezdí příliš rychle na to, aby vlnu využil, si myslí, že město se dostává do bodu, kdy je třeba volit mezi auty a koly. Pokud se dá cyklistům více prostoru, omezí to možnost řidičů dostat se do různých částí města. Kodaň soupeří s Amsterdamem o titul evropského cyklistického hlavního města.

Nově schválený balíček pro cyklistiku v hodnotě 602 milionů dánských korun (přibližně 70,5 milionu liber) se zaměří na zlepšení zelených vln a zvýšení plynulosti provozu v dopravní špičce. Má také sloužit k výstavbě nejdelšího cyklistického mostu v zemi a zlepšení osvětlení cyklostezek. Město nainstalovalo 19 „cyklistických barometrů“, aby zjistilo, jakou rychlostí se cyklisté pohybují, a má v plánu načasovat zelené vlny podle toho, kdy na začátek úseku dorazí velký počet cyklistů.

Gernot Sieg, dopravní vědec z univerzity v Münsteru, říká, že takové systémy sice mohou zlepšit plynulost cyklistické dopravy, ale nejsou ještě rozšířené. Důvodem je, že cyklisté často jezdí různými rychlostmi. V některých nizozemských městech semafory detekují přijíždějící cyklisty a dávají jim prioritu, aby se rozsvítila zelená. Nejlepším řešením jsou podle Siega cyklistické dálnice, které se vůbec nekříží s automobilovou dopravou.

Přesun lidí z aut na kola je efektivní způsob, jak chránit planetu a zachraňovat životy. Ročně zemře na silnicích EU asi 20 000 lidí a nárůst velkých aut, které jsou nebezpečnější, ohrožuje pokroky v oblasti bezpečnosti. Pro Leenu Ylä-Mononen, která se před dvěma lety přestěhovala do Kodaně z Helsinek, je město příkladem toho, čeho mohou ostatní dosáhnout. Sama potřebovala pět měsíců, než se odvážila jet na kole v jízdních pruzích plných rychle jedoucích lidí. I když je Kodaň rovné město, cyklista musí hodně šlapat kvůli větru. Přesto je to podle ní nejpohodlnější způsob dopravy.