Systém „zelené vlny“, který synchronizuje semafory ve prospěch cyklistů, je podle mnohých obyvatel Kodaně ten nejlepší pocit, zvláště když spěchají. Naopak za „červenou vlnu“ je považován opak, tedy neustálé zastavování na semaforech. Před šestnácti lety začaly kodaňské úřady synchronizovat semafory na několika hlavních komunikacích, aby cyklista jedoucí v dopravní špičce rychlostí 20 km/h projel celou trasu na zelenou.
Město nyní schválilo v rozpočtu nové cyklistické projekty, které počítají s rozšířením zelených vln na dalších 15 tras. Lars, třiatřicetiletý analytik, který jezdí po Nørrebrogade, kde byl pilotní projekt spuštěn, kvituje tento nápad. Dodává, že by si přál ještě další rozšíření, protože semafory jsou obvykle nastaveny na rychlost automobilů.
Stejně jako mnohá evropská města se i Kodaň po druhé světové válce stala městem automobilů. V 70. letech minulého století však začala bojovat proti dopravě masivními cyklistickými protesty, které přiměly radnici k vybudování rozsáhlé sítě cyklostezek. Jedna studie v červnu zjistila, že kdyby každé město mělo tolik cyklostezek, celkové emise oxidu uhličitého z osobních vozidel by klesly o šest procent.
Úředníci přiznávají, že i Kodaň má problémy s omezením používání aut těmi, kteří do města dojíždějí zvenčí. Budování cyklistických superdálnic sice pomohlo dojíždějícím dostat se na okraj města na kole, ale na ulicích je zpomalují červená světla. Právě zde by mohly pomoci zelené vlny, v což doufají dopravní plánovači.
Rozšíření úprav semaforů se setkalo jen s malým politickým odporem a obyvatelé mluví o zelených vlnách s nadšením. Line Barfod, starostka pro technologie a životní prostředí, jezdící denně na kole na radnici, tvrdí, že více zelených vln povzbudí lidi k tomu, aby se vzdali aut. Podle ní je důležité mít na kole svobodu a možnost jet dobrou rychlostí, kdy cyklista cítí, že ho město vítá a podporuje.
Místní lidé však upozorňují, že v době dopravní špičky se kodaňská cyklistická kultura stala obětí vlastního úspěchu. Šedesátiletá Pia dojíždějící vlakem a jezdící na kole domů říká, že cyklostezky jsou příliš plné na to, aby si člověk užil nerušenou zelenou vlnu. Dodává, že je na nich takový nával, že nestihne dojet k dalšímu semaforu včas.
Lars, který sám jezdí příliš rychle na to, aby vlnu využil, si myslí, že město se dostává do bodu, kdy je třeba volit mezi auty a koly. Pokud se dá cyklistům více prostoru, omezí to možnost řidičů dostat se do různých částí města. Kodaň soupeří s Amsterdamem o titul evropského cyklistického hlavního města.
Nově schválený balíček pro cyklistiku v hodnotě 602 milionů dánských korun (přibližně 70,5 milionu liber) se zaměří na zlepšení zelených vln a zvýšení plynulosti provozu v dopravní špičce. Má také sloužit k výstavbě nejdelšího cyklistického mostu v zemi a zlepšení osvětlení cyklostezek. Město nainstalovalo 19 „cyklistických barometrů“, aby zjistilo, jakou rychlostí se cyklisté pohybují, a má v plánu načasovat zelené vlny podle toho, kdy na začátek úseku dorazí velký počet cyklistů.
Gernot Sieg, dopravní vědec z univerzity v Münsteru, říká, že takové systémy sice mohou zlepšit plynulost cyklistické dopravy, ale nejsou ještě rozšířené. Důvodem je, že cyklisté často jezdí různými rychlostmi. V některých nizozemských městech semafory detekují přijíždějící cyklisty a dávají jim prioritu, aby se rozsvítila zelená. Nejlepším řešením jsou podle Siega cyklistické dálnice, které se vůbec nekříží s automobilovou dopravou.
Přesun lidí z aut na kola je efektivní způsob, jak chránit planetu a zachraňovat životy. Ročně zemře na silnicích EU asi 20 000 lidí a nárůst velkých aut, které jsou nebezpečnější, ohrožuje pokroky v oblasti bezpečnosti. Pro Leenu Ylä-Mononen, která se před dvěma lety přestěhovala do Kodaně z Helsinek, je město příkladem toho, čeho mohou ostatní dosáhnout. Sama potřebovala pět měsíců, než se odvážila jet na kole v jízdních pruzích plných rychle jedoucích lidí. I když je Kodaň rovné město, cyklista musí hodně šlapat kvůli větru. Přesto je to podle ní nejpohodlnější způsob dopravy.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.