Systém „zelené vlny“, který synchronizuje semafory ve prospěch cyklistů, je podle mnohých obyvatel Kodaně ten nejlepší pocit, zvláště když spěchají. Naopak za „červenou vlnu“ je považován opak, tedy neustálé zastavování na semaforech. Před šestnácti lety začaly kodaňské úřady synchronizovat semafory na několika hlavních komunikacích, aby cyklista jedoucí v dopravní špičce rychlostí 20 km/h projel celou trasu na zelenou.
Město nyní schválilo v rozpočtu nové cyklistické projekty, které počítají s rozšířením zelených vln na dalších 15 tras. Lars, třiatřicetiletý analytik, který jezdí po Nørrebrogade, kde byl pilotní projekt spuštěn, kvituje tento nápad. Dodává, že by si přál ještě další rozšíření, protože semafory jsou obvykle nastaveny na rychlost automobilů.
Stejně jako mnohá evropská města se i Kodaň po druhé světové válce stala městem automobilů. V 70. letech minulého století však začala bojovat proti dopravě masivními cyklistickými protesty, které přiměly radnici k vybudování rozsáhlé sítě cyklostezek. Jedna studie v červnu zjistila, že kdyby každé město mělo tolik cyklostezek, celkové emise oxidu uhličitého z osobních vozidel by klesly o šest procent.
Úředníci přiznávají, že i Kodaň má problémy s omezením používání aut těmi, kteří do města dojíždějí zvenčí. Budování cyklistických superdálnic sice pomohlo dojíždějícím dostat se na okraj města na kole, ale na ulicích je zpomalují červená světla. Právě zde by mohly pomoci zelené vlny, v což doufají dopravní plánovači.
Rozšíření úprav semaforů se setkalo jen s malým politickým odporem a obyvatelé mluví o zelených vlnách s nadšením. Line Barfod, starostka pro technologie a životní prostředí, jezdící denně na kole na radnici, tvrdí, že více zelených vln povzbudí lidi k tomu, aby se vzdali aut. Podle ní je důležité mít na kole svobodu a možnost jet dobrou rychlostí, kdy cyklista cítí, že ho město vítá a podporuje.
Místní lidé však upozorňují, že v době dopravní špičky se kodaňská cyklistická kultura stala obětí vlastního úspěchu. Šedesátiletá Pia dojíždějící vlakem a jezdící na kole domů říká, že cyklostezky jsou příliš plné na to, aby si člověk užil nerušenou zelenou vlnu. Dodává, že je na nich takový nával, že nestihne dojet k dalšímu semaforu včas.
Lars, který sám jezdí příliš rychle na to, aby vlnu využil, si myslí, že město se dostává do bodu, kdy je třeba volit mezi auty a koly. Pokud se dá cyklistům více prostoru, omezí to možnost řidičů dostat se do různých částí města. Kodaň soupeří s Amsterdamem o titul evropského cyklistického hlavního města.
Nově schválený balíček pro cyklistiku v hodnotě 602 milionů dánských korun (přibližně 70,5 milionu liber) se zaměří na zlepšení zelených vln a zvýšení plynulosti provozu v dopravní špičce. Má také sloužit k výstavbě nejdelšího cyklistického mostu v zemi a zlepšení osvětlení cyklostezek. Město nainstalovalo 19 „cyklistických barometrů“, aby zjistilo, jakou rychlostí se cyklisté pohybují, a má v plánu načasovat zelené vlny podle toho, kdy na začátek úseku dorazí velký počet cyklistů.
Gernot Sieg, dopravní vědec z univerzity v Münsteru, říká, že takové systémy sice mohou zlepšit plynulost cyklistické dopravy, ale nejsou ještě rozšířené. Důvodem je, že cyklisté často jezdí různými rychlostmi. V některých nizozemských městech semafory detekují přijíždějící cyklisty a dávají jim prioritu, aby se rozsvítila zelená. Nejlepším řešením jsou podle Siega cyklistické dálnice, které se vůbec nekříží s automobilovou dopravou.
Přesun lidí z aut na kola je efektivní způsob, jak chránit planetu a zachraňovat životy. Ročně zemře na silnicích EU asi 20 000 lidí a nárůst velkých aut, které jsou nebezpečnější, ohrožuje pokroky v oblasti bezpečnosti. Pro Leenu Ylä-Mononen, která se před dvěma lety přestěhovala do Kodaně z Helsinek, je město příkladem toho, čeho mohou ostatní dosáhnout. Sama potřebovala pět měsíců, než se odvážila jet na kole v jízdních pruzích plných rychle jedoucích lidí. I když je Kodaň rovné město, cyklista musí hodně šlapat kvůli větru. Přesto je to podle ní nejpohodlnější způsob dopravy.
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.