Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
V minulosti se Rusko vždy spoléhalo na válečné konflikty jako na nástroj pro udržení autokratické vlády. Toto platilo pro carskou i sovětskou éru a platí to i pro Putinův režim. Jeho cílem je získat absolutní kontrolu nad Ruskem a zároveň si podmanit ukrajinský národ.
Tyto dva cíle se navzájem posilují. Bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski kdysi prohlásil: "Bez Ukrajiny Rusko přestává být impériem, ale s Ukrajinou, která je podřízená, se Rusko automaticky impériem stává."
Pro Putina představuje nezávislá a demokratická Ukrajina existenční hrozbu. Svobodná a úspěšná Ukrajina by odhalila lež, na které je jeho režim postaven, a sice že Rusko může být stabilní pouze pod centralizovanou autoritativní kontrolou. Pokud by si Ukrajinci dokázali zvolit jinou cestu, demokratickou a prosperující, mohli by po tom samém jednoho dne zatoužit i Rusové.
Proto se Putin snaží manipulovat historií a popírat existenci Ukrajiny. Hlavní součástí tohoto překrucování je mýtus o původu moskevského knížectví. Jeho vzestup ve 14. století byl postaven na lži, že je dědicem Kyjevské Rusi. Ve skutečnosti se jednalo o středověký stát s centrem v Kyjevě, který se rozpadl dlouho předtím, než se Moskevské knížectví objevilo jako hlavní stát budoucího Ruského impéria.
Počátky Putinovy posedlosti Ukrajinou sahají minimálně do roku 2004, kdy se na Ukrajině konaly prezidentské volby. Oranžová revoluce v roce 2004 ale zhatila plány Kremlu. Masové protesty proti volebním podvodům vynesly do úřadu Viktora Juščenka, i přes silné vměšování Moskvy.
To pro Putina znamenalo více než jen porážku jeho preferovaného kandidáta. Byla to ponižující porážka a přímá výzva pro jeho světový názor. Od té doby se zahraniční politika Moskvy přitvrdila.
Kreml začal vnímat demokracii jako hrozbu, ruský hyper-nacionalismus jako nutnost a vojenskou agresi jako nástroj přežití. Putin se začal bouřit proti takzvaným "barevným revolucím", ve kterých viděl nejen ukrajinský vzdor, ale také nebezpečný vzor, který by mohli jednoho dne následovat i Rusové.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.