Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
V minulosti se Rusko vždy spoléhalo na válečné konflikty jako na nástroj pro udržení autokratické vlády. Toto platilo pro carskou i sovětskou éru a platí to i pro Putinův režim. Jeho cílem je získat absolutní kontrolu nad Ruskem a zároveň si podmanit ukrajinský národ.
Tyto dva cíle se navzájem posilují. Bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski kdysi prohlásil: "Bez Ukrajiny Rusko přestává být impériem, ale s Ukrajinou, která je podřízená, se Rusko automaticky impériem stává."
Pro Putina představuje nezávislá a demokratická Ukrajina existenční hrozbu. Svobodná a úspěšná Ukrajina by odhalila lež, na které je jeho režim postaven, a sice že Rusko může být stabilní pouze pod centralizovanou autoritativní kontrolou. Pokud by si Ukrajinci dokázali zvolit jinou cestu, demokratickou a prosperující, mohli by po tom samém jednoho dne zatoužit i Rusové.
Proto se Putin snaží manipulovat historií a popírat existenci Ukrajiny. Hlavní součástí tohoto překrucování je mýtus o původu moskevského knížectví. Jeho vzestup ve 14. století byl postaven na lži, že je dědicem Kyjevské Rusi. Ve skutečnosti se jednalo o středověký stát s centrem v Kyjevě, který se rozpadl dlouho předtím, než se Moskevské knížectví objevilo jako hlavní stát budoucího Ruského impéria.
Počátky Putinovy posedlosti Ukrajinou sahají minimálně do roku 2004, kdy se na Ukrajině konaly prezidentské volby. Oranžová revoluce v roce 2004 ale zhatila plány Kremlu. Masové protesty proti volebním podvodům vynesly do úřadu Viktora Juščenka, i přes silné vměšování Moskvy.
To pro Putina znamenalo více než jen porážku jeho preferovaného kandidáta. Byla to ponižující porážka a přímá výzva pro jeho světový názor. Od té doby se zahraniční politika Moskvy přitvrdila.
Kreml začal vnímat demokracii jako hrozbu, ruský hyper-nacionalismus jako nutnost a vojenskou agresi jako nástroj přežití. Putin se začal bouřit proti takzvaným "barevným revolucím", ve kterých viděl nejen ukrajinský vzdor, ale také nebezpečný vzor, který by mohli jednoho dne následovat i Rusové.
Útoky laciných ruských dronů na Polsko zviditelnily nedostatečnou připravenost NATO čelit těmto hrozbám. Drony vyrobené z levných materiálů, jako je dřevo a pěna, vletěly do polského vzdušného prostoru, kde byly sestřeleny pomocí drahých zbraňových systémů. Tato situace poukázala na neefektivnost a finanční neudržitelnost takové obrany, píše server Politico.
Mezi Ursulou von der Leyen a Donaldem Trumpem se začíná rozvíjet přímá komunikace, která nabývá stále většího geopolitického významu. Předsedkyně Evropské komise si podle webu Politico získává u amerického prezidenta přízeň v záležitostech spojených s válkou na Ukrajině, což však s sebou nese jistou cenu. Minulý měsíc, po rozsáhlém ruském útoku drony, který vážně poškodil delegaci EU v Kyjevě, von der Leyen nečekala na oficiální diplomatické kanály a zavolala Trumpovi přímo.
Rusko-ukrajinská válka není jen geopolitickým konfliktem, ale i válkou o přežití pro samotného Vladimira Putina. Odborníci se shodují, že invaze nebyla ve skutečnosti o rozšiřování NATO nebo o západních bezpečnostních zárukách. Vždy šlo o Putinovy imperiální ambice a jeho osobní moc.
Během svého proslovu na Valném shromáždění OSN, které slavilo 80. výročí, Donald Trump kritizoval instituci a vybrané země. Své poselství adresoval lídrům s varováním, že jejich země „jdou do pekla“. Na úvod si vysloužil 13 vteřin potlesku, na konci 20 vteřin. Sice byl požádán, aby se vešel do 15 minut, ale nakonec mluvil 57 minut.
Odborníci varují, že Německo musí rychleji provádět reformy, které by mohly být potenciálně bolestivé. Kancléř Friedrich Merz slíbil podpořit největší evropskou ekonomiku pomocí veřejných výdajů, které budou financované z dluhů a zaměří se na obranu a infrastrukturu.
Čína představila své plány na budoucí snižování emisí skleníkových plynů. Tyto plány ovšem vyvolaly ostrou kritiku ze strany odborníků, kteří je označili za příliš slabé na to, aby odvrátily globální katastrofu.
Rusko nově zahájilo denní útoky ovlivňující životy milionů lidí. Zatímco dříve probíhaly převážně v noci, v posledních týdnech přibývá hrozeb i během dne. Od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, zažil pouze Kyjev přes 1800 leteckých poplachů, které dohromady trvaly více než 2200 hodin. V prvních dvou týdnech tohoto měsíce se ve městě rozezněl poplach v průměru dvakrát denně.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyvrátila tvrzení Trumpovy administrativy, podle nichž může užívání paracetamolu během těhotenství vést k autismu. Podle prohlášení WHO rozsáhlý výzkum nezjistil žádnou konzistentní souvislost mezi užíváním léku a autismem. Organizace proto apeluje na všechny těhotné ženy, aby se i nadále řídily radami svých lékařů, kteří jim pomohou posoudit jejich individuální situaci a doporučí jim vhodnou léčbu.
Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Rozhodnutí Izraele uzavřít jediný pozemní přechod, který spojuje Západní břeh Jordánu s okolním světem, vyvolalo u Palestinců obavy z dalších opatření. Uzavření přechodu s názvem Allenby (nebo také Most krále Husajna) je vnímáno jako odveta za nedávné uznání palestinského státu několika západními zeměmi. Kvůli tomuto náhlému kroku zůstali Palestinci v zahraničí, rodiny se rozdělily a tisíce lidí čekají v nejistotě.
Již příští týden to bude šest let, co Karel Gott odešel na věčnost. Zanechal po sobě manželku Ivanu a čtyři dcery. Starší z těch manželských v poslední době dělá radost fanouškům svého zesnulého otce. Na začátku týdne se opět podělila o nové fotografie.
Vyšetřování útoku na expremiéra a volebního lídra favorizovaného hnutí ANO Andreje Babiše se posunulo do další fáze. Policie sdělila třiašedesátiletému muži, který udeřil politika berlí, podezření ze dvou přečinů. Útočníkovi hrozí až tři roky za mřížemi.