Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Trump v Oválné pracovně Bílého domu vyzval tureckého prezidenta, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení moskevské invaze. Dále naznačil ochotu oživit pozastavenou dohodu o stíhačkách F-35 a zrušit sankce spojené s nákupem ruského raketového systému Ankarou.
Turecko, které je členem NATO, bylo z programu amerických stíhaček vyloučeno již během Trumpova prvního funkčního období. Stalo se tak poté, co vzdorovalo USA a pořídilo si ruský systém protiletadlových raket S-400.
Prezident Trump novinářům v přítomnosti Erdogana sdělil: „Chtěl bych, aby přestal nakupovat jakoukoli ropu z Ruska, dokud Rusko pokračuje v tomto běsnění.“ Trump vyjádřil přesvědčení, že Erdogan je „velmi respektován“ jak Putinem, tak ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa by tak turecký lídr „mohl mít velký vliv, kdyby chtěl, ačkoli je momentálně velmi neutrální.“ Doplnil, že nejlepší věc, kterou by mohl udělat, je nekupovat ropu a plyn z Ruska.
Na dotaz, kdy by mohly být zrušeny americké sankce uvalené na turecký obranný sektor kvůli ruským raketám, Trump odpověděl, že „pokud budeme mít dobré jednání, tak téměř okamžitě“. První Trumpova administrativa uvalila sankce z obavy, že by nákup ruského protiletadlového systému Tureckem mohl hlavnímu protivníkovi NATO poskytnout přehled o schopnostech aliance.
Trump, který měl na klopě saka odznak zlaté stíhačky, potvrdil, že budou projednávat tureckou snahu ukončit dlouhotrvající spor o nákup dalších amerických letounů. Řekl, že Erdogan „chce F-35 a mluvíme o tom velmi vážně“, dodal také, že Turecko má zájem i o starší stíhačky F-16 a že „výsledek bude znám do konce dne“.
Trump, který je známý svým obdivem k silným zahraničním lídrům, dlouhodobě projevuje sympatie k Erdoganovi a vřele ho přijal i navzdory rozdílným názorům s klíčovým americkým spojencem Izraelem ohledně Gazy a Sýrie.
„Tohle je chlapík, který má silně vyhraněné názory. Obvykle nemám lidi s vyhraněnými názory rád, ale tohoto jsem měl rád vždy, je to tvrďák,“ prohlásil Trump o svém protějšku. Zmínil také, že Erdogan „ví o zmanipulovaných volbách víc než kdokoli jiný“, a dodal to poté, co poznamenal, že zůstali přáteli i v době, kdy byl republikán mimo úřad kvůli tomu, co nazval „zmanipulovanými volbami“.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.