Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Trump v Oválné pracovně Bílého domu vyzval tureckého prezidenta, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení moskevské invaze. Dále naznačil ochotu oživit pozastavenou dohodu o stíhačkách F-35 a zrušit sankce spojené s nákupem ruského raketového systému Ankarou.
Turecko, které je členem NATO, bylo z programu amerických stíhaček vyloučeno již během Trumpova prvního funkčního období. Stalo se tak poté, co vzdorovalo USA a pořídilo si ruský systém protiletadlových raket S-400.
Prezident Trump novinářům v přítomnosti Erdogana sdělil: „Chtěl bych, aby přestal nakupovat jakoukoli ropu z Ruska, dokud Rusko pokračuje v tomto běsnění.“ Trump vyjádřil přesvědčení, že Erdogan je „velmi respektován“ jak Putinem, tak ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa by tak turecký lídr „mohl mít velký vliv, kdyby chtěl, ačkoli je momentálně velmi neutrální.“ Doplnil, že nejlepší věc, kterou by mohl udělat, je nekupovat ropu a plyn z Ruska.
Na dotaz, kdy by mohly být zrušeny americké sankce uvalené na turecký obranný sektor kvůli ruským raketám, Trump odpověděl, že „pokud budeme mít dobré jednání, tak téměř okamžitě“. První Trumpova administrativa uvalila sankce z obavy, že by nákup ruského protiletadlového systému Tureckem mohl hlavnímu protivníkovi NATO poskytnout přehled o schopnostech aliance.
Trump, který měl na klopě saka odznak zlaté stíhačky, potvrdil, že budou projednávat tureckou snahu ukončit dlouhotrvající spor o nákup dalších amerických letounů. Řekl, že Erdogan „chce F-35 a mluvíme o tom velmi vážně“, dodal také, že Turecko má zájem i o starší stíhačky F-16 a že „výsledek bude znám do konce dne“.
Trump, který je známý svým obdivem k silným zahraničním lídrům, dlouhodobě projevuje sympatie k Erdoganovi a vřele ho přijal i navzdory rozdílným názorům s klíčovým americkým spojencem Izraelem ohledně Gazy a Sýrie.
„Tohle je chlapík, který má silně vyhraněné názory. Obvykle nemám lidi s vyhraněnými názory rád, ale tohoto jsem měl rád vždy, je to tvrďák,“ prohlásil Trump o svém protějšku. Zmínil také, že Erdogan „ví o zmanipulovaných volbách víc než kdokoli jiný“, a dodal to poté, co poznamenal, že zůstali přáteli i v době, kdy byl republikán mimo úřad kvůli tomu, co nazval „zmanipulovanými volbami“.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.