Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Trump v Oválné pracovně Bílého domu vyzval tureckého prezidenta, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení moskevské invaze. Dále naznačil ochotu oživit pozastavenou dohodu o stíhačkách F-35 a zrušit sankce spojené s nákupem ruského raketového systému Ankarou.
Turecko, které je členem NATO, bylo z programu amerických stíhaček vyloučeno již během Trumpova prvního funkčního období. Stalo se tak poté, co vzdorovalo USA a pořídilo si ruský systém protiletadlových raket S-400.
Prezident Trump novinářům v přítomnosti Erdogana sdělil: „Chtěl bych, aby přestal nakupovat jakoukoli ropu z Ruska, dokud Rusko pokračuje v tomto běsnění.“ Trump vyjádřil přesvědčení, že Erdogan je „velmi respektován“ jak Putinem, tak ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa by tak turecký lídr „mohl mít velký vliv, kdyby chtěl, ačkoli je momentálně velmi neutrální.“ Doplnil, že nejlepší věc, kterou by mohl udělat, je nekupovat ropu a plyn z Ruska.
Na dotaz, kdy by mohly být zrušeny americké sankce uvalené na turecký obranný sektor kvůli ruským raketám, Trump odpověděl, že „pokud budeme mít dobré jednání, tak téměř okamžitě“. První Trumpova administrativa uvalila sankce z obavy, že by nákup ruského protiletadlového systému Tureckem mohl hlavnímu protivníkovi NATO poskytnout přehled o schopnostech aliance.
Trump, který měl na klopě saka odznak zlaté stíhačky, potvrdil, že budou projednávat tureckou snahu ukončit dlouhotrvající spor o nákup dalších amerických letounů. Řekl, že Erdogan „chce F-35 a mluvíme o tom velmi vážně“, dodal také, že Turecko má zájem i o starší stíhačky F-16 a že „výsledek bude znám do konce dne“.
Trump, který je známý svým obdivem k silným zahraničním lídrům, dlouhodobě projevuje sympatie k Erdoganovi a vřele ho přijal i navzdory rozdílným názorům s klíčovým americkým spojencem Izraelem ohledně Gazy a Sýrie.
„Tohle je chlapík, který má silně vyhraněné názory. Obvykle nemám lidi s vyhraněnými názory rád, ale tohoto jsem měl rád vždy, je to tvrďák,“ prohlásil Trump o svém protějšku. Zmínil také, že Erdogan „ví o zmanipulovaných volbách víc než kdokoli jiný“, a dodal to poté, co poznamenal, že zůstali přáteli i v době, kdy byl republikán mimo úřad kvůli tomu, co nazval „zmanipulovanými volbami“.
Agresivitu ruského prezidenta Vladimira Putina není možné zastavit jen ekonomickými opatřeními. Sankce, které nejsou podpořené odpovídajícími investicemi do obrany a ochoty ji použít, neuspějí. Místo ekonomických sankcí je nutné zaměřit se na masivní vojenské posílení, tvrdí server Politico.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Návrhy na referendum o vystoupení z Evropské unie se vracejí s železnou pravidelností. Ačkoliv Czexit nemá širokou podporu, debata o něm odvádí pozornost od reálných dopadů takového kroku. Ty by byly bezprostřední a závažné, od ztráty volného pohybu přes oslabení ekonomiky až po výrazné omezení mezinárodního vlivu České republiky. Členství v EU není jen o dotacích a trhu, ale o možnosti ovlivňovat světové dění z pozice rovnocenného partnera.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl shledán vinným ze zločinného spolčení v případu souvisejícím s libyjským financováním jeho prezidentské kampaně z roku 2007. Dostal trest v délce pěti let odnětí svobody a k soudu má nastoupit 13. října, aby se dozvěděl datum zahájení výkonu trestu. Tento rozsudek, který nemá podle webu The Conversation v novodobé historii obdoby, představuje zlom v praxi francouzské justice, která se postupně osvobozuje od vlivu politické moci.
Schopnost cítit strach je pro přežití evoluční taktikou. Existuje ale malá skupina lidí se vzácným onemocněním, která jim brání mít strach. Jak vypadá život, ve kterém člověk necítí strach? Představte si, že vyskočíte z letadla a nic necítíte – žádný nával adrenalinu ani zrychlený tep.
Technologická společnost Microsoft zrušila izraelské armádní zpravodajské jednotce přístup k technologii, kterou využívala k provozování výkonného monitorovacího systému. Ten denně shromažďoval miliony telefonních hovorů palestinských civilistů z Gazy a Západního břehu.
Necelých pět měsíců po nástupu do funkce kancléře se Friedrich Merz potýká s neradostnou realitou. Jeho možnosti, jak rychle ukončit vleklou ekonomickou stagnaci Německa, se jeví jako velmi omezené. Merz vyhrál volby se slibem rychlé nápravy průmyslového úpadku, ale ekonomický výhled se od jeho květnového nástupu pouze zhoršil, a navíc mu nepomáhá ani jeho politická křehkost.
Finská vláda představila rozsáhlou "Zprávu o budoucnosti", která detailně popisuje možné vyhlídky světa v horizontu následujících dvou desetiletí, až do roku 2045. Tato unikátní studie, která má 171 stran a je vydávána každé čtyři roky od roku 1993, slouží jako stěžejní strategický podklad pro finské ministry a zákonodárce při jejich rozhodování. Zpráva se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které autoři považují za nejpravděpodobnější v závislosti na krocích, jež vlády podniknou v nejbližších letech.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný, který si od začátku července odpykává tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky, si udělal jméno sám. Nemělo by se však zapomínat, že je synem slavného baviče Petra Novotného. Co ten říká na chování svého syna?
Americký prezident Donald Trump se nevídaným způsobem rozhodl potupit svého předchůdce Joea Bidena. Jak informovala zpravodajská stanice CNN, Trump v Bílém domě vyvěsil portréty všech hlav států federace. Jedinou výjimkou je Biden, kterého reprezentuje automatické pero.
Jaromír Soukup se měl v tomto týdnu dostavit k úvodnímu jednání ve svém sporu s Mirkem Dopitou. Osobně ale nepřišel, proto se stal terčem kritiky ze strany Dopitovy manželky Agáty Hanychové. Miliardář nyní vysvětlil, proč se rozhodl nepřijít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil konání prezidentských voleb na Ukrajině, pokud bude uzavřeno příměří. Naznačil také, že by v nich nemusel obhajovat mandát. Zelenského hlavním cílem v politice je momentálně dokončení války se sousedním Ruskem.