Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na setkání v Bílém domě naléhal na svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana, aby přestal nakupovat ruskou ropu. Důvodem je pokračující válka na Ukrajině. Setkání lídrů se uskutečnilo v době, kdy se Erdogan snaží domluvit na dlouho odkládaném nákupu amerických stíhaček.
Trump v Oválné pracovně Bílého domu vyzval tureckého prezidenta, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení moskevské invaze. Dále naznačil ochotu oživit pozastavenou dohodu o stíhačkách F-35 a zrušit sankce spojené s nákupem ruského raketového systému Ankarou.
Turecko, které je členem NATO, bylo z programu amerických stíhaček vyloučeno již během Trumpova prvního funkčního období. Stalo se tak poté, co vzdorovalo USA a pořídilo si ruský systém protiletadlových raket S-400.
Prezident Trump novinářům v přítomnosti Erdogana sdělil: „Chtěl bych, aby přestal nakupovat jakoukoli ropu z Ruska, dokud Rusko pokračuje v tomto běsnění.“ Trump vyjádřil přesvědčení, že Erdogan je „velmi respektován“ jak Putinem, tak ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Trumpa by tak turecký lídr „mohl mít velký vliv, kdyby chtěl, ačkoli je momentálně velmi neutrální.“ Doplnil, že nejlepší věc, kterou by mohl udělat, je nekupovat ropu a plyn z Ruska.
Na dotaz, kdy by mohly být zrušeny americké sankce uvalené na turecký obranný sektor kvůli ruským raketám, Trump odpověděl, že „pokud budeme mít dobré jednání, tak téměř okamžitě“. První Trumpova administrativa uvalila sankce z obavy, že by nákup ruského protiletadlového systému Tureckem mohl hlavnímu protivníkovi NATO poskytnout přehled o schopnostech aliance.
Trump, který měl na klopě saka odznak zlaté stíhačky, potvrdil, že budou projednávat tureckou snahu ukončit dlouhotrvající spor o nákup dalších amerických letounů. Řekl, že Erdogan „chce F-35 a mluvíme o tom velmi vážně“, dodal také, že Turecko má zájem i o starší stíhačky F-16 a že „výsledek bude znám do konce dne“.
Trump, který je známý svým obdivem k silným zahraničním lídrům, dlouhodobě projevuje sympatie k Erdoganovi a vřele ho přijal i navzdory rozdílným názorům s klíčovým americkým spojencem Izraelem ohledně Gazy a Sýrie.
„Tohle je chlapík, který má silně vyhraněné názory. Obvykle nemám lidi s vyhraněnými názory rád, ale tohoto jsem měl rád vždy, je to tvrďák,“ prohlásil Trump o svém protějšku. Zmínil také, že Erdogan „ví o zmanipulovaných volbách víc než kdokoli jiný“, a dodal to poté, co poznamenal, že zůstali přáteli i v době, kdy byl republikán mimo úřad kvůli tomu, co nazval „zmanipulovanými volbami“.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.