Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.
Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.
Zatímco křehké příměří v Gaze trvá, pozornost se soustředí na to, kdo bude vládnout zpustošené enklávě. Dvacetibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje dočasnou technokratickou komisi dohlíženou mezinárodní „Radou míru“. Později by pak měla kontrolu převzít Palestinská samospráva. Kritici ale tvrdí, že tato vize odsouvá mnoho obyvatel Gazy na vedlejší kolej a evokuje ozvěny koloniální nadvlády.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se v pondělí veřejně žertem vyjádřil o stavu ruského námořnictva, zatímco Moskva popírala, že by se jedna z jejích ponorek musela vynořit kvůli technickým problémům. Ruská černomořská flotila uvedla, že dieselelektrická ponorka Novorossijsk se vynořila u pobřeží Francie proto, aby splnila navigační pravidla v Lamanšském průlivu. Ponorku po celou dobu její plavby sledovala britská válečná loď a vrtulník. Nizozemské úřady přitom již v sobotu oznámily, že ponorka je v Severním moři vlečena.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.