Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Íránské ministerstvo zahraničí prostřednictvím mluvčího Esmaíla Bagháího dalo jasně najevo, že za současné situace nehodlá o příměří vyjednávat. Podle prohlášení, které citovala íránská síť SNN, nemá smysl hovořit o ničem jiném než o obraně a „drtivé odplatě nepřátelům“. Teherán zároveň popřel, že by útočil na své sousedy, jako jsou Turecko, Ázerbájdžán nebo Kypr. Veškeré incidenty na jejich území označil za útoky pod „falešnou vlajkou“.
Napětí se však citelně dotýká i členských států NATO. Turecké ministerstvo obrany v pondělí informovalo o druhém incidentu během pěti dnů, kdy balistická střela odpálená z Íránu narušila turecký vzdušný prostor. Raketa byla zneškodněna aliančními systémy protivzdušné obrany ve východním Středomoří. Trosky dopadly do neobydlené oblasti v provincii Gaziantep na jihu země, přičemž nezpůsobily žádná zranění.
Složitá situace panuje také na Kypru. Prezident Nikos Christodoulides v pondělí zdůraznil, že ostrovní stát se nebude zapojovat do žádných vojenských operací souvisejících s íránským konfliktem a hodlá se soustředit výhradně na svou humanitární roli. Reagoval tak na rostoucí neklid v regionu a obavy o bezpečnost civilního obyvatelstva v blízkosti bojových zón.
Kyperský ministr zahraničí se zároveň nechal slyšet, že budoucnost britských vojenských základen na ostrově je nyní provázena „otazníky“. Tato nejistota pramení z nedávného útoku drony na základnu RAF Akrotiri, ze kterého je podezříváno libanonské hnutí Hizballáh. Přestože útok způsobil jen minimální škody a nikoho nezranil, vyvolal vlnu diplomatických diskusí o bezpečnosti cizích vojenských objektů na kyperském území.
Celková situace na Blízkém východě tak v pondělí odpoledne zůstává extrémně výbušná. Zatímco Izrael stupňuje své nálety na íránská centra, Teherán odmítá jakýkoliv dialog a sousední státy se snaží čelit zbloudilým střelám a dronům.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Boje na Blízkém východě v pondělí opět eskalovaly, což se okamžitě projevilo na světových trzích i v bezpečnosti civilní infrastruktury. Nad Teheránem se po ranních náletech vznáší černý kouř a Izrael potvrdil další vlnu úderů cílících na íránská odpalovací zařízení a infrastrukturu režimu. Útoky zasáhly také pozice hnutí Hizballáh v libanonském Bejrútu.
Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.
V Íránu se podle nejnovějších informací již rozhodlo o tom, kdo se stane novým nejvyšším vůdcem. Identita nástupce ajatolláha Chameneího však ještě nebyla odhalena. Může to souviset i s nebezpečím, které dotyčnému hrozí. Izraelská armáda totiž předem varovala příštího vůdce, že se na něj zaměří.
Jiřina Bohdalová oslaví za necelé dva měsíce pětadevadesáté narozeniny, takže přípravy jsou v plném proudu. Slavná herečka se o chystané akci zmínila už jednou v televizi. Nyní se do debaty vložil jiný známý Čech. Ten se totiž obává, že by na oslavě mohl chybět.
Na dnes oznámený konec moderátora Václava Moravce v České televizi reagují i politici. Šéf občanských demokratů Martin Kupka slíbil, že jeho strana bude pečlivě hlídat dění kolem veřejnoprávní televize. Piráti nechtějí dovolit, aby ČT potkal osud, jaký je znám například ze sousedního Slovenska.
Prezident Petr Pavel zahajuje čtvrtý rok ve funkci. Podle Pavla se v uplynulých měsících ukázalo, že nejdůležitější je vzájemná důvěra mezi lidmi a státy. Prezident slíbil, že nadále bude apelovat na slušnost, solidaritu a vzájemný respekt.