Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Unijní představitelé chtějí do přístupové smlouvy s Černou Horou zahrnout dlouhodobé pojistky, které by Bruselu umožnily efektivně reagovat v případě, že by v zemi došlo k úpadku demokracie nebo právního státu. Tento krok vychází ze zkušeností s velkým rozšířením v roce 2004, kdy do bloku vstoupilo mimo jiné právě Maďarsko a Slovensko. Podle úředníků Komise unie momentálně postrádá dostatečné mechanismy, jak na zpětné kroky členských zemí účinně reagovat.
Maďarsko pod vedením Viktora Orbána se pro Evropskou unii stalo odstrašujícím příkladem a častou překážkou v rozhodovacích procesech. Budapešť například minulý měsíc zablokovala dvacátý balík sankcí proti Rusku a také finanční pomoc pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Prioritou Bruselu je proto zajistit, aby Černá Hora nebo Ukrajina, která usiluje o vstup v roce 2027, neopakovaly podobný scénář politické blokády a odklonu od společných hodnot.
Samotná příprava návrhu přístupové smlouvy s Černou Horou je nyní v závěrečné fázi. Pracovní skupina pod kyperským předsednictvím by měla začít fungovat během několika týdnů a zapojí se do ní všechny členské státy. Jedinou zemí, která prozatím odmítá dát přípravě dokumentu zelenou, je Francie. Paříž zastává k rozšiřování velmi opatrný postoj, což souvisí i s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027.
O konkrétní podobě ochranných mechanismů se v Bruselu stále vedou debaty a zatím neexistuje finální oficiální návrh. Mezi zvažovanými nápady se objevuje možnost dočasného pozastavení práva veta v případě, že nový člen poruší základní hodnoty unie. Diskutuje se také o tom, jak dlouho by tato omezení měla platit, protože pojistky z roku 2004 byly aktivovatelné pouze po dobu tří let a ukázaly se jako málo robustní.
Černá Hora se k těmto úvahám staví tak, že je ochotna přijmout různé záruky, ale její červenou linií je omezení hlasovacích práv. Podgorica nechce přijít o svůj hlas u rozhodovacího stolu hned po vstupu do bloku. Nedávno byl také v Bruselu zamítnut návrh na takzvané reverzní rozšiřování, které počítalo s udělováním členství s omezenými privilegii, což se u unijních diplomatů nesetkalo s pochopením.
Cíl Černé Hory stát se osmadvacátým členem Evropské unie do roku 2028 vyžaduje bleskové tempo reforem a přijímání nových zákonů. Tato rychlost však vyvolává vnitropolitické spory, kdy prezident Jakov Milatović kritizoval poslance za to, že zákony schvalují bez řádného čtení a debaty. Přestože je toto tempo kontroverzní, země se snaží přizpůsobit evropským standardům co nejrychleji, aby stihla stanovený termín.
Technicky je sice vstup v roce 2028 možný, ale před Černou Horou stojí ještě obrovské množství práce v podobě uzavření zbývajících dvaceti vyjednávacích kapitol. Pokud se jí podaří splnit ambiciózní plán a dokončit vyjednávání do konce roku 2026, bude následovat proces ratifikace ve všech sedmadvaceti členských státech. Tento proces je sám o sobě velmi zdlouhavý a bude vyžadovat souhlas i ze strany Maďarska.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.