Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Unijní představitelé chtějí do přístupové smlouvy s Černou Horou zahrnout dlouhodobé pojistky, které by Bruselu umožnily efektivně reagovat v případě, že by v zemi došlo k úpadku demokracie nebo právního státu. Tento krok vychází ze zkušeností s velkým rozšířením v roce 2004, kdy do bloku vstoupilo mimo jiné právě Maďarsko a Slovensko. Podle úředníků Komise unie momentálně postrádá dostatečné mechanismy, jak na zpětné kroky členských zemí účinně reagovat.
Maďarsko pod vedením Viktora Orbána se pro Evropskou unii stalo odstrašujícím příkladem a častou překážkou v rozhodovacích procesech. Budapešť například minulý měsíc zablokovala dvacátý balík sankcí proti Rusku a také finanční pomoc pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Prioritou Bruselu je proto zajistit, aby Černá Hora nebo Ukrajina, která usiluje o vstup v roce 2027, neopakovaly podobný scénář politické blokády a odklonu od společných hodnot.
Samotná příprava návrhu přístupové smlouvy s Černou Horou je nyní v závěrečné fázi. Pracovní skupina pod kyperským předsednictvím by měla začít fungovat během několika týdnů a zapojí se do ní všechny členské státy. Jedinou zemí, která prozatím odmítá dát přípravě dokumentu zelenou, je Francie. Paříž zastává k rozšiřování velmi opatrný postoj, což souvisí i s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027.
O konkrétní podobě ochranných mechanismů se v Bruselu stále vedou debaty a zatím neexistuje finální oficiální návrh. Mezi zvažovanými nápady se objevuje možnost dočasného pozastavení práva veta v případě, že nový člen poruší základní hodnoty unie. Diskutuje se také o tom, jak dlouho by tato omezení měla platit, protože pojistky z roku 2004 byly aktivovatelné pouze po dobu tří let a ukázaly se jako málo robustní.
Černá Hora se k těmto úvahám staví tak, že je ochotna přijmout různé záruky, ale její červenou linií je omezení hlasovacích práv. Podgorica nechce přijít o svůj hlas u rozhodovacího stolu hned po vstupu do bloku. Nedávno byl také v Bruselu zamítnut návrh na takzvané reverzní rozšiřování, které počítalo s udělováním členství s omezenými privilegii, což se u unijních diplomatů nesetkalo s pochopením.
Cíl Černé Hory stát se osmadvacátým členem Evropské unie do roku 2028 vyžaduje bleskové tempo reforem a přijímání nových zákonů. Tato rychlost však vyvolává vnitropolitické spory, kdy prezident Jakov Milatović kritizoval poslance za to, že zákony schvalují bez řádného čtení a debaty. Přestože je toto tempo kontroverzní, země se snaží přizpůsobit evropským standardům co nejrychleji, aby stihla stanovený termín.
Technicky je sice vstup v roce 2028 možný, ale před Černou Horou stojí ještě obrovské množství práce v podobě uzavření zbývajících dvaceti vyjednávacích kapitol. Pokud se jí podaří splnit ambiciózní plán a dokončit vyjednávání do konce roku 2026, bude následovat proces ratifikace ve všech sedmadvaceti členských státech. Tento proces je sám o sobě velmi zdlouhavý a bude vyžadovat souhlas i ze strany Maďarska.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.