Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Unijní představitelé chtějí do přístupové smlouvy s Černou Horou zahrnout dlouhodobé pojistky, které by Bruselu umožnily efektivně reagovat v případě, že by v zemi došlo k úpadku demokracie nebo právního státu. Tento krok vychází ze zkušeností s velkým rozšířením v roce 2004, kdy do bloku vstoupilo mimo jiné právě Maďarsko a Slovensko. Podle úředníků Komise unie momentálně postrádá dostatečné mechanismy, jak na zpětné kroky členských zemí účinně reagovat.
Maďarsko pod vedením Viktora Orbána se pro Evropskou unii stalo odstrašujícím příkladem a častou překážkou v rozhodovacích procesech. Budapešť například minulý měsíc zablokovala dvacátý balík sankcí proti Rusku a také finanční pomoc pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Prioritou Bruselu je proto zajistit, aby Černá Hora nebo Ukrajina, která usiluje o vstup v roce 2027, neopakovaly podobný scénář politické blokády a odklonu od společných hodnot.
Samotná příprava návrhu přístupové smlouvy s Černou Horou je nyní v závěrečné fázi. Pracovní skupina pod kyperským předsednictvím by měla začít fungovat během několika týdnů a zapojí se do ní všechny členské státy. Jedinou zemí, která prozatím odmítá dát přípravě dokumentu zelenou, je Francie. Paříž zastává k rozšiřování velmi opatrný postoj, což souvisí i s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027.
O konkrétní podobě ochranných mechanismů se v Bruselu stále vedou debaty a zatím neexistuje finální oficiální návrh. Mezi zvažovanými nápady se objevuje možnost dočasného pozastavení práva veta v případě, že nový člen poruší základní hodnoty unie. Diskutuje se také o tom, jak dlouho by tato omezení měla platit, protože pojistky z roku 2004 byly aktivovatelné pouze po dobu tří let a ukázaly se jako málo robustní.
Černá Hora se k těmto úvahám staví tak, že je ochotna přijmout různé záruky, ale její červenou linií je omezení hlasovacích práv. Podgorica nechce přijít o svůj hlas u rozhodovacího stolu hned po vstupu do bloku. Nedávno byl také v Bruselu zamítnut návrh na takzvané reverzní rozšiřování, které počítalo s udělováním členství s omezenými privilegii, což se u unijních diplomatů nesetkalo s pochopením.
Cíl Černé Hory stát se osmadvacátým členem Evropské unie do roku 2028 vyžaduje bleskové tempo reforem a přijímání nových zákonů. Tato rychlost však vyvolává vnitropolitické spory, kdy prezident Jakov Milatović kritizoval poslance za to, že zákony schvalují bez řádného čtení a debaty. Přestože je toto tempo kontroverzní, země se snaží přizpůsobit evropským standardům co nejrychleji, aby stihla stanovený termín.
Technicky je sice vstup v roce 2028 možný, ale před Černou Horou stojí ještě obrovské množství práce v podobě uzavření zbývajících dvaceti vyjednávacích kapitol. Pokud se jí podaří splnit ambiciózní plán a dokončit vyjednávání do konce roku 2026, bude následovat proces ratifikace ve všech sedmadvaceti členských státech. Tento proces je sám o sobě velmi zdlouhavý a bude vyžadovat souhlas i ze strany Maďarska.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.