Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Unijní představitelé chtějí do přístupové smlouvy s Černou Horou zahrnout dlouhodobé pojistky, které by Bruselu umožnily efektivně reagovat v případě, že by v zemi došlo k úpadku demokracie nebo právního státu. Tento krok vychází ze zkušeností s velkým rozšířením v roce 2004, kdy do bloku vstoupilo mimo jiné právě Maďarsko a Slovensko. Podle úředníků Komise unie momentálně postrádá dostatečné mechanismy, jak na zpětné kroky členských zemí účinně reagovat.
Maďarsko pod vedením Viktora Orbána se pro Evropskou unii stalo odstrašujícím příkladem a častou překážkou v rozhodovacích procesech. Budapešť například minulý měsíc zablokovala dvacátý balík sankcí proti Rusku a také finanční pomoc pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Prioritou Bruselu je proto zajistit, aby Černá Hora nebo Ukrajina, která usiluje o vstup v roce 2027, neopakovaly podobný scénář politické blokády a odklonu od společných hodnot.
Samotná příprava návrhu přístupové smlouvy s Černou Horou je nyní v závěrečné fázi. Pracovní skupina pod kyperským předsednictvím by měla začít fungovat během několika týdnů a zapojí se do ní všechny členské státy. Jedinou zemí, která prozatím odmítá dát přípravě dokumentu zelenou, je Francie. Paříž zastává k rozšiřování velmi opatrný postoj, což souvisí i s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027.
O konkrétní podobě ochranných mechanismů se v Bruselu stále vedou debaty a zatím neexistuje finální oficiální návrh. Mezi zvažovanými nápady se objevuje možnost dočasného pozastavení práva veta v případě, že nový člen poruší základní hodnoty unie. Diskutuje se také o tom, jak dlouho by tato omezení měla platit, protože pojistky z roku 2004 byly aktivovatelné pouze po dobu tří let a ukázaly se jako málo robustní.
Černá Hora se k těmto úvahám staví tak, že je ochotna přijmout různé záruky, ale její červenou linií je omezení hlasovacích práv. Podgorica nechce přijít o svůj hlas u rozhodovacího stolu hned po vstupu do bloku. Nedávno byl také v Bruselu zamítnut návrh na takzvané reverzní rozšiřování, které počítalo s udělováním členství s omezenými privilegii, což se u unijních diplomatů nesetkalo s pochopením.
Cíl Černé Hory stát se osmadvacátým členem Evropské unie do roku 2028 vyžaduje bleskové tempo reforem a přijímání nových zákonů. Tato rychlost však vyvolává vnitropolitické spory, kdy prezident Jakov Milatović kritizoval poslance za to, že zákony schvalují bez řádného čtení a debaty. Přestože je toto tempo kontroverzní, země se snaží přizpůsobit evropským standardům co nejrychleji, aby stihla stanovený termín.
Technicky je sice vstup v roce 2028 možný, ale před Černou Horou stojí ještě obrovské množství práce v podobě uzavření zbývajících dvaceti vyjednávacích kapitol. Pokud se jí podaří splnit ambiciózní plán a dokončit vyjednávání do konce roku 2026, bude následovat proces ratifikace ve všech sedmadvaceti členských státech. Tento proces je sám o sobě velmi zdlouhavý a bude vyžadovat souhlas i ze strany Maďarska.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.