Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Unijní představitelé chtějí do přístupové smlouvy s Černou Horou zahrnout dlouhodobé pojistky, které by Bruselu umožnily efektivně reagovat v případě, že by v zemi došlo k úpadku demokracie nebo právního státu. Tento krok vychází ze zkušeností s velkým rozšířením v roce 2004, kdy do bloku vstoupilo mimo jiné právě Maďarsko a Slovensko. Podle úředníků Komise unie momentálně postrádá dostatečné mechanismy, jak na zpětné kroky členských zemí účinně reagovat.
Maďarsko pod vedením Viktora Orbána se pro Evropskou unii stalo odstrašujícím příkladem a častou překážkou v rozhodovacích procesech. Budapešť například minulý měsíc zablokovala dvacátý balík sankcí proti Rusku a také finanční pomoc pro Kyjev ve výši 90 miliard eur. Prioritou Bruselu je proto zajistit, aby Černá Hora nebo Ukrajina, která usiluje o vstup v roce 2027, neopakovaly podobný scénář politické blokády a odklonu od společných hodnot.
Samotná příprava návrhu přístupové smlouvy s Černou Horou je nyní v závěrečné fázi. Pracovní skupina pod kyperským předsednictvím by měla začít fungovat během několika týdnů a zapojí se do ní všechny členské státy. Jedinou zemí, která prozatím odmítá dát přípravě dokumentu zelenou, je Francie. Paříž zastává k rozšiřování velmi opatrný postoj, což souvisí i s blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027.
O konkrétní podobě ochranných mechanismů se v Bruselu stále vedou debaty a zatím neexistuje finální oficiální návrh. Mezi zvažovanými nápady se objevuje možnost dočasného pozastavení práva veta v případě, že nový člen poruší základní hodnoty unie. Diskutuje se také o tom, jak dlouho by tato omezení měla platit, protože pojistky z roku 2004 byly aktivovatelné pouze po dobu tří let a ukázaly se jako málo robustní.
Černá Hora se k těmto úvahám staví tak, že je ochotna přijmout různé záruky, ale její červenou linií je omezení hlasovacích práv. Podgorica nechce přijít o svůj hlas u rozhodovacího stolu hned po vstupu do bloku. Nedávno byl také v Bruselu zamítnut návrh na takzvané reverzní rozšiřování, které počítalo s udělováním členství s omezenými privilegii, což se u unijních diplomatů nesetkalo s pochopením.
Cíl Černé Hory stát se osmadvacátým členem Evropské unie do roku 2028 vyžaduje bleskové tempo reforem a přijímání nových zákonů. Tato rychlost však vyvolává vnitropolitické spory, kdy prezident Jakov Milatović kritizoval poslance za to, že zákony schvalují bez řádného čtení a debaty. Přestože je toto tempo kontroverzní, země se snaží přizpůsobit evropským standardům co nejrychleji, aby stihla stanovený termín.
Technicky je sice vstup v roce 2028 možný, ale před Černou Horou stojí ještě obrovské množství práce v podobě uzavření zbývajících dvaceti vyjednávacích kapitol. Pokud se jí podaří splnit ambiciózní plán a dokončit vyjednávání do konce roku 2026, bude následovat proces ratifikace ve všech sedmadvaceti členských státech. Tento proces je sám o sobě velmi zdlouhavý a bude vyžadovat souhlas i ze strany Maďarska.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.