Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Oba představitelé vyjádřili v rámci společného prohlášení otevřenost k posílení obranných misí Aspides a Atalanta, které mají za úkol chránit klíčové vodní cesty v Rudém moři a jeho okolí a předcházet narušení dodavatelských řetězců.
Operace Aspides vznikla v roce 2024 jako přímá reakce na útoky húsíjských povstalců na mezinárodní plavidla. Mise Atalanta byla založena již v roce 2008 původně proti somálským pirátům v oblasti Afrického rohu, ale postupem času se její mandát rozšířil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron již v této souvislosti potvrdil, že Francie vyšle do Rudého moře dvě fregaty, aby posílila kapacity operace Aspides. Mluvčí Evropské komise sice odmítl upřesnit, které další členské státy by se mohly připojit, ale potvrdil, že unie aktivně zkoumá způsoby, jak svou přítomnost v regionu upevnit.
Kromě bezpečnosti na moři vyjádřili von der Leyenová a Costa hluboké znepokojení nad dopady regionální krize na Libanon, zejména nad rozsáhlým vysídlováním civilistů. Šéfka komise přislíbila humanitární pomoc určenou pro 130 000 lidí v Libanonu, přičemž první letadlo s nákladem má odstartovat již v úterý. Tato pomoc je součástí širší snahy unie přispět k deeskalaci situace a usnadnit návrat znepřátelených stran k jednacímu stolu.
Pondělní rozhovory proběhly formou videokonference, které se zúčastnili lídři a ministři z Jordánska, Egypta, Bahrajnu, Libanonu, Sýrie, Turecka, Arménie, Iráku, Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Ománu. Unie v prohlášení označila toto setkání za projev pokračující solidarity a diplomatického úsilí. Brusel se tímto způsobem snaží profilovat jako dlouhodobý a spolehlivý partner regionu v těchto obtížných chvílích.
Navzdory těmto prohlášením však evropský blok čelí v posledním týdnu ostré kritice, a to i z řad bývalých diplomatů. Jeden z nich, který dříve zastupoval unii na palestinských územích, označil reakci Evropy na válku v Íránu za „hanebnou“ a „nejednotnou“. Jeho kritika mířila především na velké unijní mocnosti, zejména na Německo. Další bývalý vysoký úředník unijní diplomatické služby pak v článku z 3. března popsal EU jako pouhého „komentátora geopolitických otřesů na svém jižním křídle“.
Už pěkných pár let se táhne případ, v němž je Jiřina Bohdalová poškozenou osobou. Slavná herečka se nyní rozhodla promluvit o tom, jak podle svých slov naletěla. Zmínila také, jak snáší policejní vyšetřování celé věci.
Budoucnost StarDance se momentálně řeší i v nejvyšších patrech české politiky. Objevily se totiž jisté pochybnosti, když se o taneční show vyjadřoval jeden z ministrů. Situaci musí žehlit premiér Andrej Babiš (ANO).
Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.
Jak umí být jarní počasí nevyzpytatelné, to si připomeneme v dalších dnech. Maximální teploty budou nejprve příjemné, mají totiž atakovat dvacítku. Během nadcházejícího víkendu ale nastane výrazné ochlazení.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA neplánuje vyloučit Írán z nadcházejícího mistrovství světa a nahradit jej Itálií. Tento neobvyklý krok navrhl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Paolo Zampolli, avšak zdroje BBC z prostředí FIFA potvrzují, že federace se tímto podnětem nehodlá zabývat.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.