Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Oba představitelé vyjádřili v rámci společného prohlášení otevřenost k posílení obranných misí Aspides a Atalanta, které mají za úkol chránit klíčové vodní cesty v Rudém moři a jeho okolí a předcházet narušení dodavatelských řetězců.
Operace Aspides vznikla v roce 2024 jako přímá reakce na útoky húsíjských povstalců na mezinárodní plavidla. Mise Atalanta byla založena již v roce 2008 původně proti somálským pirátům v oblasti Afrického rohu, ale postupem času se její mandát rozšířil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron již v této souvislosti potvrdil, že Francie vyšle do Rudého moře dvě fregaty, aby posílila kapacity operace Aspides. Mluvčí Evropské komise sice odmítl upřesnit, které další členské státy by se mohly připojit, ale potvrdil, že unie aktivně zkoumá způsoby, jak svou přítomnost v regionu upevnit.
Kromě bezpečnosti na moři vyjádřili von der Leyenová a Costa hluboké znepokojení nad dopady regionální krize na Libanon, zejména nad rozsáhlým vysídlováním civilistů. Šéfka komise přislíbila humanitární pomoc určenou pro 130 000 lidí v Libanonu, přičemž první letadlo s nákladem má odstartovat již v úterý. Tato pomoc je součástí širší snahy unie přispět k deeskalaci situace a usnadnit návrat znepřátelených stran k jednacímu stolu.
Pondělní rozhovory proběhly formou videokonference, které se zúčastnili lídři a ministři z Jordánska, Egypta, Bahrajnu, Libanonu, Sýrie, Turecka, Arménie, Iráku, Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Ománu. Unie v prohlášení označila toto setkání za projev pokračující solidarity a diplomatického úsilí. Brusel se tímto způsobem snaží profilovat jako dlouhodobý a spolehlivý partner regionu v těchto obtížných chvílích.
Navzdory těmto prohlášením však evropský blok čelí v posledním týdnu ostré kritice, a to i z řad bývalých diplomatů. Jeden z nich, který dříve zastupoval unii na palestinských územích, označil reakci Evropy na válku v Íránu za „hanebnou“ a „nejednotnou“. Jeho kritika mířila především na velké unijní mocnosti, zejména na Německo. Další bývalý vysoký úředník unijní diplomatické služby pak v článku z 3. března popsal EU jako pouhého „komentátora geopolitických otřesů na svém jižním křídle“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Boje na Blízkém východě v pondělí opět eskalovaly, což se okamžitě projevilo na světových trzích i v bezpečnosti civilní infrastruktury. Nad Teheránem se po ranních náletech vznáší černý kouř a Izrael potvrdil další vlnu úderů cílících na íránská odpalovací zařízení a infrastrukturu režimu. Útoky zasáhly také pozice hnutí Hizballáh v libanonském Bejrútu.
Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.
V Íránu se podle nejnovějších informací již rozhodlo o tom, kdo se stane novým nejvyšším vůdcem. Identita nástupce ajatolláha Chameneího však ještě nebyla odhalena. Může to souviset i s nebezpečím, které dotyčnému hrozí. Izraelská armáda totiž předem varovala příštího vůdce, že se na něj zaměří.