Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Oba představitelé vyjádřili v rámci společného prohlášení otevřenost k posílení obranných misí Aspides a Atalanta, které mají za úkol chránit klíčové vodní cesty v Rudém moři a jeho okolí a předcházet narušení dodavatelských řetězců.
Operace Aspides vznikla v roce 2024 jako přímá reakce na útoky húsíjských povstalců na mezinárodní plavidla. Mise Atalanta byla založena již v roce 2008 původně proti somálským pirátům v oblasti Afrického rohu, ale postupem času se její mandát rozšířil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron již v této souvislosti potvrdil, že Francie vyšle do Rudého moře dvě fregaty, aby posílila kapacity operace Aspides. Mluvčí Evropské komise sice odmítl upřesnit, které další členské státy by se mohly připojit, ale potvrdil, že unie aktivně zkoumá způsoby, jak svou přítomnost v regionu upevnit.
Kromě bezpečnosti na moři vyjádřili von der Leyenová a Costa hluboké znepokojení nad dopady regionální krize na Libanon, zejména nad rozsáhlým vysídlováním civilistů. Šéfka komise přislíbila humanitární pomoc určenou pro 130 000 lidí v Libanonu, přičemž první letadlo s nákladem má odstartovat již v úterý. Tato pomoc je součástí širší snahy unie přispět k deeskalaci situace a usnadnit návrat znepřátelených stran k jednacímu stolu.
Pondělní rozhovory proběhly formou videokonference, které se zúčastnili lídři a ministři z Jordánska, Egypta, Bahrajnu, Libanonu, Sýrie, Turecka, Arménie, Iráku, Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Ománu. Unie v prohlášení označila toto setkání za projev pokračující solidarity a diplomatického úsilí. Brusel se tímto způsobem snaží profilovat jako dlouhodobý a spolehlivý partner regionu v těchto obtížných chvílích.
Navzdory těmto prohlášením však evropský blok čelí v posledním týdnu ostré kritice, a to i z řad bývalých diplomatů. Jeden z nich, který dříve zastupoval unii na palestinských územích, označil reakci Evropy na válku v Íránu za „hanebnou“ a „nejednotnou“. Jeho kritika mířila především na velké unijní mocnosti, zejména na Německo. Další bývalý vysoký úředník unijní diplomatické služby pak v článku z 3. března popsal EU jako pouhého „komentátora geopolitických otřesů na svém jižním křídle“.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
