Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Oba představitelé vyjádřili v rámci společného prohlášení otevřenost k posílení obranných misí Aspides a Atalanta, které mají za úkol chránit klíčové vodní cesty v Rudém moři a jeho okolí a předcházet narušení dodavatelských řetězců.
Operace Aspides vznikla v roce 2024 jako přímá reakce na útoky húsíjských povstalců na mezinárodní plavidla. Mise Atalanta byla založena již v roce 2008 původně proti somálským pirátům v oblasti Afrického rohu, ale postupem času se její mandát rozšířil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron již v této souvislosti potvrdil, že Francie vyšle do Rudého moře dvě fregaty, aby posílila kapacity operace Aspides. Mluvčí Evropské komise sice odmítl upřesnit, které další členské státy by se mohly připojit, ale potvrdil, že unie aktivně zkoumá způsoby, jak svou přítomnost v regionu upevnit.
Kromě bezpečnosti na moři vyjádřili von der Leyenová a Costa hluboké znepokojení nad dopady regionální krize na Libanon, zejména nad rozsáhlým vysídlováním civilistů. Šéfka komise přislíbila humanitární pomoc určenou pro 130 000 lidí v Libanonu, přičemž první letadlo s nákladem má odstartovat již v úterý. Tato pomoc je součástí širší snahy unie přispět k deeskalaci situace a usnadnit návrat znepřátelených stran k jednacímu stolu.
Pondělní rozhovory proběhly formou videokonference, které se zúčastnili lídři a ministři z Jordánska, Egypta, Bahrajnu, Libanonu, Sýrie, Turecka, Arménie, Iráku, Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Ománu. Unie v prohlášení označila toto setkání za projev pokračující solidarity a diplomatického úsilí. Brusel se tímto způsobem snaží profilovat jako dlouhodobý a spolehlivý partner regionu v těchto obtížných chvílích.
Navzdory těmto prohlášením však evropský blok čelí v posledním týdnu ostré kritice, a to i z řad bývalých diplomatů. Jeden z nich, který dříve zastupoval unii na palestinských územích, označil reakci Evropy na válku v Íránu za „hanebnou“ a „nejednotnou“. Jeho kritika mířila především na velké unijní mocnosti, zejména na Německo. Další bývalý vysoký úředník unijní diplomatické služby pak v článku z 3. března popsal EU jako pouhého „komentátora geopolitických otřesů na svém jižním křídle“.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.