Boje na Blízkém východě v pondělí opět eskalovaly, což se okamžitě projevilo na světových trzích i v bezpečnosti civilní infrastruktury. Nad Teheránem se po ranních náletech vznáší černý kouř a Izrael potvrdil další vlnu úderů cílících na íránská odpalovací zařízení a infrastrukturu režimu. Útoky zasáhly také pozice hnutí Hizballáh v libanonském Bejrútu.
V samotném Íránu probíhá vnitropolitická konsolidace moci pod novým vedením. Teherán na pondělí vyhlásil celonárodní shromáždění, jehož účelem je vyjádření věrnosti novému nejvyššímu vůdci Mojtabovi Chameneímu. Ten v úřadu nahradil svého otce Alího Chameneího, který byl před deseti dny zabit.
Ekonomické dopady konfliktu začínají pociťovat spotřebitelé po celém světě. Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel, což vedlo k prudkému propadu asijských i evropských akciových trhů. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva varovala, že každé desetiprocentní zvýšení cen ropy může vyvolat další vlnu globální inflace.
Situace v Perském zálivu je kritická zejména pro energetický sektor. Bahrajnská národní ropná společnost v pondělí vyhlásila stav „vyšší moci“, protože kvůli pokračující válce není schopna plnit své smluvní závazky. Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Kuvajt i Katar navíc o víkendu a v pondělí ráno hlásily zachycení íránských dronů a raket.
Kromě energetiky útoky přímo ohrožují i základní životní potřeby obyvatel regionu. V neděli byla v Bahrajnu poškozena odsolovací stanice, která je klíčová pro dodávky pitné vody. Přestože úřady uvedly, že zásobování vodou zatím nebylo přerušeno, zásahy do takto kritické infrastruktury vyvolávají v celém Zálivu značné obavy.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján se přitom v sobotu pokusil o diplomatické gesto, když se sousedním státům omluvil a slíbil, že na ně Írán nebude útočit, pokud samy nenapadnou Teherán. Navzdory tomuto prohlášení však útoky na Saúdskou Arábii, Katar, Bahrajn a SAE během víkendu pokračovaly.
Na mezinárodní scéně roste napětí i kvůli vyjádřením amerických představitelů o konci války. Prezident Donald Trump prohlásil, že o termínu ukončení bojů rozhodne společně s Izraelem. Americký ministr obrany Pete Hegseth zašel ještě dál, když uvedl, že Spojené státy a Trump sami určí „podmínky kapitulace“ Íránu, aniž by však specifikoval podrobnosti.
Středem pozornosti zůstává také tragický incident v íránském Mínábu. Nové videozáznamy naznačují, že americký nálet na íránskou námořní základnu zasáhl i přilehlou základní školu, kde 28. února zahynulo více než 160 dětí. Tato svědectví odporují tvrzení prezidenta Trumpa, který vinu svaloval na Írán. Ministr Hegseth na dotazy novinářů odpověděl pouze tím, že událost prověřují.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.