Boje na Blízkém východě v pondělí opět eskalovaly, což se okamžitě projevilo na světových trzích i v bezpečnosti civilní infrastruktury. Nad Teheránem se po ranních náletech vznáší černý kouř a Izrael potvrdil další vlnu úderů cílících na íránská odpalovací zařízení a infrastrukturu režimu. Útoky zasáhly také pozice hnutí Hizballáh v libanonském Bejrútu.
V samotném Íránu probíhá vnitropolitická konsolidace moci pod novým vedením. Teherán na pondělí vyhlásil celonárodní shromáždění, jehož účelem je vyjádření věrnosti novému nejvyššímu vůdci Mojtabovi Chameneímu. Ten v úřadu nahradil svého otce Alího Chameneího, který byl před deseti dny zabit.
Ekonomické dopady konfliktu začínají pociťovat spotřebitelé po celém světě. Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel, což vedlo k prudkému propadu asijských i evropských akciových trhů. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva varovala, že každé desetiprocentní zvýšení cen ropy může vyvolat další vlnu globální inflace.
Situace v Perském zálivu je kritická zejména pro energetický sektor. Bahrajnská národní ropná společnost v pondělí vyhlásila stav „vyšší moci“, protože kvůli pokračující válce není schopna plnit své smluvní závazky. Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Kuvajt i Katar navíc o víkendu a v pondělí ráno hlásily zachycení íránských dronů a raket.
Kromě energetiky útoky přímo ohrožují i základní životní potřeby obyvatel regionu. V neděli byla v Bahrajnu poškozena odsolovací stanice, která je klíčová pro dodávky pitné vody. Přestože úřady uvedly, že zásobování vodou zatím nebylo přerušeno, zásahy do takto kritické infrastruktury vyvolávají v celém Zálivu značné obavy.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján se přitom v sobotu pokusil o diplomatické gesto, když se sousedním státům omluvil a slíbil, že na ně Írán nebude útočit, pokud samy nenapadnou Teherán. Navzdory tomuto prohlášení však útoky na Saúdskou Arábii, Katar, Bahrajn a SAE během víkendu pokračovaly.
Na mezinárodní scéně roste napětí i kvůli vyjádřením amerických představitelů o konci války. Prezident Donald Trump prohlásil, že o termínu ukončení bojů rozhodne společně s Izraelem. Americký ministr obrany Pete Hegseth zašel ještě dál, když uvedl, že Spojené státy a Trump sami určí „podmínky kapitulace“ Íránu, aniž by však specifikoval podrobnosti.
Středem pozornosti zůstává také tragický incident v íránském Mínábu. Nové videozáznamy naznačují, že americký nálet na íránskou námořní základnu zasáhl i přilehlou základní školu, kde 28. února zahynulo více než 160 dětí. Tato svědectví odporují tvrzení prezidenta Trumpa, který vinu svaloval na Írán. Ministr Hegseth na dotazy novinářů odpověděl pouze tím, že událost prověřují.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA neplánuje vyloučit Írán z nadcházejícího mistrovství světa a nahradit jej Itálií. Tento neobvyklý krok navrhl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Paolo Zampolli, avšak zdroje BBC z prostředí FIFA potvrzují, že federace se tímto podnětem nehodlá zabývat.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.