Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.
Íránské státní instituce a klíčoví politici okamžitě vyjádřili novému vůdci svou věrnost. Ministerstvo zahraničí i zákonodárci vydali prohlášení o oddanosti, přičemž rada obrany zdůraznila, že bude nového vrchního velitele poslouchat do poslední kapky krve. Podporu vyjádřily také revoluční gardy a vedení ozbrojených sil, což signalizuje pevné postavení Modžtaby v jádru režimu.
Jmenování Modžtaby Chameneího však může vést k další eskalaci války, zejména kvůli postoji Washingtonu. Americký prezident Donald Trump již dříve označil Modžtabu za nepřijatelnou volbu. Podle Trumpových slov íránský vůdce dlouho nevydrží, pokud nezíská souhlas Spojených států, a dodal, že budoucí kroky se teprve ukážou v závislosti na dalším vývoji.
V nedávném rozhovoru Trump také uvedl, že o termínu ukončení války rozhodne společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident tvrdí, že bez jejich společného úsilí by Írán zničil Izrael i jeho okolí. Podle něj se podařilo zasáhnout zemi, která usilovala o likvidaci židovského státu, a současný tlak vnímá jako nezbytný.
Izraelská armáda v pondělí oznámila novou vlnu útoků na vládní infrastrukturu v centrálním Íránu. Jedná se o první oficiální vojenskou akci od chvíle, kdy se Modžtaba ujal moci. Kromě cílů v samotném Íránu se údery zaměřily také na pozice hnutí Hizballáh v Libanonu, které je klíčovým spojencem teheránského režimu.
Odveta ze strany Íránu a jeho spojenců na sebe nenechala dlouho čekat. Rakety a drony cílily na americké diplomatické zařízení u letiště v Bagdádu, kde musel zasahovat obranný systém. Další útoky drony směřovaly na americkou základnu v iráckém Kurdistánu a saúdské úřady hlásily zachycení bezpilotního letounu nad severní částí své země.
Nástup Modžtaby Chameneího k moci představuje historický zlom, neboť poprvé od islámské revoluce v roce 1979 přechází nejvyšší úřad z otce na syna. Tento krok vyvolává v Íránu debaty o vzniku dynastického systému. Stát přitom vznikl právě na základě odporu proti dědičné vládě šáha, kterou tehdejší revoluce svrhla.
Šestapadesátiletý Modžtaba Chameneí je sice dlouholetou součástí mocenského centra, ale dosud se držel spíše v ústraní. Nikdy nezastával volenou funkci ani vysoký vládní post. Většinu života strávil v úřadu svého otce, kde spravoval politický přístup k nejvyššímu vůdci a budoval si úzké vazby na konzervativní duchovní a revoluční gardy.
Zatímco příznivci vidí v Modžtabovi záruku kontinuity ideologické linie, kritici poukazují na nebezpečnou koncentraci moci. Situaci komplikuje i ekonomický kolaps, kdy ceny ropy v pondělí vyskočily o více než 25 %. Kvůli útokům na lodě v Hormuzském průlivu se prakticky zastavila doprava surovin, což odřízlo svět od pětiny globálních dodávek energie.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.