Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.
Íránské státní instituce a klíčoví politici okamžitě vyjádřili novému vůdci svou věrnost. Ministerstvo zahraničí i zákonodárci vydali prohlášení o oddanosti, přičemž rada obrany zdůraznila, že bude nového vrchního velitele poslouchat do poslední kapky krve. Podporu vyjádřily také revoluční gardy a vedení ozbrojených sil, což signalizuje pevné postavení Modžtaby v jádru režimu.
Jmenování Modžtaby Chameneího však může vést k další eskalaci války, zejména kvůli postoji Washingtonu. Americký prezident Donald Trump již dříve označil Modžtabu za nepřijatelnou volbu. Podle Trumpových slov íránský vůdce dlouho nevydrží, pokud nezíská souhlas Spojených států, a dodal, že budoucí kroky se teprve ukážou v závislosti na dalším vývoji.
V nedávném rozhovoru Trump také uvedl, že o termínu ukončení války rozhodne společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident tvrdí, že bez jejich společného úsilí by Írán zničil Izrael i jeho okolí. Podle něj se podařilo zasáhnout zemi, která usilovala o likvidaci židovského státu, a současný tlak vnímá jako nezbytný.
Izraelská armáda v pondělí oznámila novou vlnu útoků na vládní infrastrukturu v centrálním Íránu. Jedná se o první oficiální vojenskou akci od chvíle, kdy se Modžtaba ujal moci. Kromě cílů v samotném Íránu se údery zaměřily také na pozice hnutí Hizballáh v Libanonu, které je klíčovým spojencem teheránského režimu.
Odveta ze strany Íránu a jeho spojenců na sebe nenechala dlouho čekat. Rakety a drony cílily na americké diplomatické zařízení u letiště v Bagdádu, kde musel zasahovat obranný systém. Další útoky drony směřovaly na americkou základnu v iráckém Kurdistánu a saúdské úřady hlásily zachycení bezpilotního letounu nad severní částí své země.
Nástup Modžtaby Chameneího k moci představuje historický zlom, neboť poprvé od islámské revoluce v roce 1979 přechází nejvyšší úřad z otce na syna. Tento krok vyvolává v Íránu debaty o vzniku dynastického systému. Stát přitom vznikl právě na základě odporu proti dědičné vládě šáha, kterou tehdejší revoluce svrhla.
Šestapadesátiletý Modžtaba Chameneí je sice dlouholetou součástí mocenského centra, ale dosud se držel spíše v ústraní. Nikdy nezastával volenou funkci ani vysoký vládní post. Většinu života strávil v úřadu svého otce, kde spravoval politický přístup k nejvyššímu vůdci a budoval si úzké vazby na konzervativní duchovní a revoluční gardy.
Zatímco příznivci vidí v Modžtabovi záruku kontinuity ideologické linie, kritici poukazují na nebezpečnou koncentraci moci. Situaci komplikuje i ekonomický kolaps, kdy ceny ropy v pondělí vyskočily o více než 25 %. Kvůli útokům na lodě v Hormuzském průlivu se prakticky zastavila doprava surovin, což odřízlo svět od pětiny globálních dodávek energie.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.
Prezident USA Donald Trump se opět rozhodl prodloužit příměří s Íránem, což vyvolalo smíšené reakce a kritiku jeho vyjednávací strategie. Odpůrci si často utahují z jeho kroků a označují je za ústupky, ke kterým dochází krátce poté, co prezident vydá důrazná varování, která Írán následně ignoruje.