Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.
Íránské státní instituce a klíčoví politici okamžitě vyjádřili novému vůdci svou věrnost. Ministerstvo zahraničí i zákonodárci vydali prohlášení o oddanosti, přičemž rada obrany zdůraznila, že bude nového vrchního velitele poslouchat do poslední kapky krve. Podporu vyjádřily také revoluční gardy a vedení ozbrojených sil, což signalizuje pevné postavení Modžtaby v jádru režimu.
Jmenování Modžtaby Chameneího však může vést k další eskalaci války, zejména kvůli postoji Washingtonu. Americký prezident Donald Trump již dříve označil Modžtabu za nepřijatelnou volbu. Podle Trumpových slov íránský vůdce dlouho nevydrží, pokud nezíská souhlas Spojených států, a dodal, že budoucí kroky se teprve ukážou v závislosti na dalším vývoji.
V nedávném rozhovoru Trump také uvedl, že o termínu ukončení války rozhodne společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident tvrdí, že bez jejich společného úsilí by Írán zničil Izrael i jeho okolí. Podle něj se podařilo zasáhnout zemi, která usilovala o likvidaci židovského státu, a současný tlak vnímá jako nezbytný.
Izraelská armáda v pondělí oznámila novou vlnu útoků na vládní infrastrukturu v centrálním Íránu. Jedná se o první oficiální vojenskou akci od chvíle, kdy se Modžtaba ujal moci. Kromě cílů v samotném Íránu se údery zaměřily také na pozice hnutí Hizballáh v Libanonu, které je klíčovým spojencem teheránského režimu.
Odveta ze strany Íránu a jeho spojenců na sebe nenechala dlouho čekat. Rakety a drony cílily na americké diplomatické zařízení u letiště v Bagdádu, kde musel zasahovat obranný systém. Další útoky drony směřovaly na americkou základnu v iráckém Kurdistánu a saúdské úřady hlásily zachycení bezpilotního letounu nad severní částí své země.
Nástup Modžtaby Chameneího k moci představuje historický zlom, neboť poprvé od islámské revoluce v roce 1979 přechází nejvyšší úřad z otce na syna. Tento krok vyvolává v Íránu debaty o vzniku dynastického systému. Stát přitom vznikl právě na základě odporu proti dědičné vládě šáha, kterou tehdejší revoluce svrhla.
Šestapadesátiletý Modžtaba Chameneí je sice dlouholetou součástí mocenského centra, ale dosud se držel spíše v ústraní. Nikdy nezastával volenou funkci ani vysoký vládní post. Většinu života strávil v úřadu svého otce, kde spravoval politický přístup k nejvyššímu vůdci a budoval si úzké vazby na konzervativní duchovní a revoluční gardy.
Zatímco příznivci vidí v Modžtabovi záruku kontinuity ideologické linie, kritici poukazují na nebezpečnou koncentraci moci. Situaci komplikuje i ekonomický kolaps, kdy ceny ropy v pondělí vyskočily o více než 25 %. Kvůli útokům na lodě v Hormuzském průlivu se prakticky zastavila doprava surovin, což odřízlo svět od pětiny globálních dodávek energie.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.