Jmenování Modžtaby Chameneího do čela Íránu může vést k další eskalaci války

Modžtaba Chámeneí
Modžtaba Chámeneí, foto: reprofoto X
Klára Marková DNES 08:55
Sdílej:

Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.

Íránské státní instituce a klíčoví politici okamžitě vyjádřili novému vůdci svou věrnost. Ministerstvo zahraničí i zákonodárci vydali prohlášení o oddanosti, přičemž rada obrany zdůraznila, že bude nového vrchního velitele poslouchat do poslední kapky krve. Podporu vyjádřily také revoluční gardy a vedení ozbrojených sil, což signalizuje pevné postavení Modžtaby v jádru režimu.

Jmenování Modžtaby Chameneího však může vést k další eskalaci války, zejména kvůli postoji Washingtonu. Americký prezident Donald Trump již dříve označil Modžtabu za nepřijatelnou volbu. Podle Trumpových slov íránský vůdce dlouho nevydrží, pokud nezíská souhlas Spojených států, a dodal, že budoucí kroky se teprve ukážou v závislosti na dalším vývoji.

V nedávném rozhovoru Trump také uvedl, že o termínu ukončení války rozhodne společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident tvrdí, že bez jejich společného úsilí by Írán zničil Izrael i jeho okolí. Podle něj se podařilo zasáhnout zemi, která usilovala o likvidaci židovského státu, a současný tlak vnímá jako nezbytný.

Izraelská armáda v pondělí oznámila novou vlnu útoků na vládní infrastrukturu v centrálním Íránu. Jedná se o první oficiální vojenskou akci od chvíle, kdy se Modžtaba ujal moci. Kromě cílů v samotném Íránu se údery zaměřily také na pozice hnutí Hizballáh v Libanonu, které je klíčovým spojencem teheránského režimu.

Odveta ze strany Íránu a jeho spojenců na sebe nenechala dlouho čekat. Rakety a drony cílily na americké diplomatické zařízení u letiště v Bagdádu, kde musel zasahovat obranný systém. Další útoky drony směřovaly na americkou základnu v iráckém Kurdistánu a saúdské úřady hlásily zachycení bezpilotního letounu nad severní částí své země.

Nástup Modžtaby Chameneího k moci představuje historický zlom, neboť poprvé od islámské revoluce v roce 1979 přechází nejvyšší úřad z otce na syna. Tento krok vyvolává v Íránu debaty o vzniku dynastického systému. Stát přitom vznikl právě na základě odporu proti dědičné vládě šáha, kterou tehdejší revoluce svrhla.

Šestapadesátiletý Modžtaba Chameneí je sice dlouholetou součástí mocenského centra, ale dosud se držel spíše v ústraní. Nikdy nezastával volenou funkci ani vysoký vládní post. Většinu života strávil v úřadu svého otce, kde spravoval politický přístup k nejvyššímu vůdci a budoval si úzké vazby na konzervativní duchovní a revoluční gardy.

Zatímco příznivci vidí v Modžtabovi záruku kontinuity ideologické linie, kritici poukazují na nebezpečnou koncentraci moci. Situaci komplikuje i ekonomický kolaps, kdy ceny ropy v pondělí vyskočily o více než 25 %. Kvůli útokům na lodě v Hormuzském průlivu se prakticky zastavila doprava surovin, což odřízlo svět od pětiny globálních dodávek energie.

Stalo se