Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Podle unikajících informací zvažuje skupina G7 ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) uvolnění rekordních 300 milionů barelů ropy ze strategických nouzových rezerv. Samotná spekulace o tomto masivním kroku sice stačila k mírnému ochlazení trhu a zpomalení růstu cen, nicméně hodnoty zůstávají stále výrazně nad úrovní z minulého pátku a vysoko nad předválečným průměrem.
Situace v Perském zálivu je kritická a trhy na ni reagují s pochopitelnou nervozitou. Miliony barelů ropy jsou v oblasti fakticky uvězněny a většina tamních těžařských zemí hlásí v lepším případě výrazné zpomalení produkce. V tom horším pak dochází k úplnému zastavení těžby s odvoláním na vyšší moc, což je právní klauzule zbavující dodavatele odpovědnosti za nesplnění kontraktů kvůli událostem mimo jejich kontrolu.
Navrhované uvolnění 300 milionů barelů představuje skutečně gigantické číslo. Pokud by k němu došlo, šlo by o více než dvojnásobek dosud největší intervence z dubna 2022, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Tyto strategické rezervy byly v historii využity pouze pětkrát a aktuálně zvažovaný objem by představoval celou čtvrtinu všech dostupných zásob členských zemí.
Navzdory ohromujícímu objemu pomoci však odborníci varují, že čelíme potenciálně největšímu ropnému šoku v dějinách. Tři sta milionů barelů totiž v globálním měřítku představuje méně než třídenní světovou spotřebu, která se pohybuje kolem 104 milionů barelů denně. Pro lepší představu jde o množství, které běžně proteče Hormuzským průlivem za pouhé dva týdny.
Dalším úskalím je možná nejednotnost uvnitř samotné skupiny G7. Ministři financí se nemusí shodnout na tom, zda doprovázet tankery vojenskými eskortami nebo jak řešit pojištění lodí v situaci, kdy nad Perským zálivem létají útočné drony a rakety, které občas zasahují civilní plavidla. Spojené státy se dokonce pokoušejí najít částečné řešení uvolněním sankcí na ruskou ropu, což je krok, který by byl ještě nedávno nepředstavitelný.
Samotné uvolnění ropných rezerv navíc neřeší komplexnost celého problému. Klíčovými odběrateli ropy a plynu z Perského zálivu jsou Čína, Indie a Jižní Korea. Situace už nyní vede k logistickému chaosu, kdy tankery se zkapalněným plynem z USA, původně mířící do Evropy, provádějí v Atlantiku obrat a přes Panamský průplav míří k asijským zákazníkům, kteří nabízejí vyšší ceny.
Kromě ropy zůstávají v Zálivu zablokovány také dodávky leteckého paliva nebo surovin pro výrobu hnojiv, což jsou komodity, které uvolnění strategických zásob ropy nijak nenahradí. Diskutovaná intervence G7 sice může na chvíli zabránit skoku ceny na 150 dolarů za barel, ale jen málokdo na finančních trzích je v tuto chvíli ochoten sázet na to, že by energie v dohledné době začaly zlevňovat.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.