G7 zvažuje kvůli cenám ropy unikátní krok. Růst cen ale zřejmě nezastaví

Podle unikajících informací zvažuje skupina G7 ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) uvolnění rekordních 300 milionů barelů ropy ze strategických nouzových rezerv. Samotná spekulace o tomto masivním kroku sice stačila k mírnému ochlazení trhu a zpomalení růstu cen, nicméně hodnoty zůstávají stále výrazně nad úrovní z minulého pátku a vysoko nad předválečným průměrem.

Situace v Perském zálivu je kritická a trhy na ni reagují s pochopitelnou nervozitou. Miliony barelů ropy jsou v oblasti fakticky uvězněny a většina tamních těžařských zemí hlásí v lepším případě výrazné zpomalení produkce. V tom horším pak dochází k úplnému zastavení těžby s odvoláním na vyšší moc, což je právní klauzule zbavující dodavatele odpovědnosti za nesplnění kontraktů kvůli událostem mimo jejich kontrolu.

Navrhované uvolnění 300 milionů barelů představuje skutečně gigantické číslo. Pokud by k němu došlo, šlo by o více než dvojnásobek dosud největší intervence z dubna 2022, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Tyto strategické rezervy byly v historii využity pouze pětkrát a aktuálně zvažovaný objem by představoval celou čtvrtinu všech dostupných zásob členských zemí.

Navzdory ohromujícímu objemu pomoci však odborníci varují, že čelíme potenciálně největšímu ropnému šoku v dějinách. Tři sta milionů barelů totiž v globálním měřítku představuje méně než třídenní světovou spotřebu, která se pohybuje kolem 104 milionů barelů denně. Pro lepší představu jde o množství, které běžně proteče Hormuzským průlivem za pouhé dva týdny.

Dalším úskalím je možná nejednotnost uvnitř samotné skupiny G7. Ministři financí se nemusí shodnout na tom, zda doprovázet tankery vojenskými eskortami nebo jak řešit pojištění lodí v situaci, kdy nad Perským zálivem létají útočné drony a rakety, které občas zasahují civilní plavidla. Spojené státy se dokonce pokoušejí najít částečné řešení uvolněním sankcí na ruskou ropu, což je krok, který by byl ještě nedávno nepředstavitelný.

Samotné uvolnění ropných rezerv navíc neřeší komplexnost celého problému. Klíčovými odběrateli ropy a plynu z Perského zálivu jsou Čína, Indie a Jižní Korea. Situace už nyní vede k logistickému chaosu, kdy tankery se zkapalněným plynem z USA, původně mířící do Evropy, provádějí v Atlantiku obrat a přes Panamský průplav míří k asijským zákazníkům, kteří nabízejí vyšší ceny.

Kromě ropy zůstávají v Zálivu zablokovány také dodávky leteckého paliva nebo surovin pro výrobu hnojiv, což jsou komodity, které uvolnění strategických zásob ropy nijak nenahradí. Diskutovaná intervence G7 sice může na chvíli zabránit skoku ceny na 150 dolarů za barel, ale jen málokdo na finančních trzích je v tuto chvíli ochoten sázet na to, že by energie v dohledné době začaly zlevňovat.