Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Podle unikajících informací zvažuje skupina G7 ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) uvolnění rekordních 300 milionů barelů ropy ze strategických nouzových rezerv. Samotná spekulace o tomto masivním kroku sice stačila k mírnému ochlazení trhu a zpomalení růstu cen, nicméně hodnoty zůstávají stále výrazně nad úrovní z minulého pátku a vysoko nad předválečným průměrem.
Situace v Perském zálivu je kritická a trhy na ni reagují s pochopitelnou nervozitou. Miliony barelů ropy jsou v oblasti fakticky uvězněny a většina tamních těžařských zemí hlásí v lepším případě výrazné zpomalení produkce. V tom horším pak dochází k úplnému zastavení těžby s odvoláním na vyšší moc, což je právní klauzule zbavující dodavatele odpovědnosti za nesplnění kontraktů kvůli událostem mimo jejich kontrolu.
Navrhované uvolnění 300 milionů barelů představuje skutečně gigantické číslo. Pokud by k němu došlo, šlo by o více než dvojnásobek dosud největší intervence z dubna 2022, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Tyto strategické rezervy byly v historii využity pouze pětkrát a aktuálně zvažovaný objem by představoval celou čtvrtinu všech dostupných zásob členských zemí.
Navzdory ohromujícímu objemu pomoci však odborníci varují, že čelíme potenciálně největšímu ropnému šoku v dějinách. Tři sta milionů barelů totiž v globálním měřítku představuje méně než třídenní světovou spotřebu, která se pohybuje kolem 104 milionů barelů denně. Pro lepší představu jde o množství, které běžně proteče Hormuzským průlivem za pouhé dva týdny.
Dalším úskalím je možná nejednotnost uvnitř samotné skupiny G7. Ministři financí se nemusí shodnout na tom, zda doprovázet tankery vojenskými eskortami nebo jak řešit pojištění lodí v situaci, kdy nad Perským zálivem létají útočné drony a rakety, které občas zasahují civilní plavidla. Spojené státy se dokonce pokoušejí najít částečné řešení uvolněním sankcí na ruskou ropu, což je krok, který by byl ještě nedávno nepředstavitelný.
Samotné uvolnění ropných rezerv navíc neřeší komplexnost celého problému. Klíčovými odběrateli ropy a plynu z Perského zálivu jsou Čína, Indie a Jižní Korea. Situace už nyní vede k logistickému chaosu, kdy tankery se zkapalněným plynem z USA, původně mířící do Evropy, provádějí v Atlantiku obrat a přes Panamský průplav míří k asijským zákazníkům, kteří nabízejí vyšší ceny.
Kromě ropy zůstávají v Zálivu zablokovány také dodávky leteckého paliva nebo surovin pro výrobu hnojiv, což jsou komodity, které uvolnění strategických zásob ropy nijak nenahradí. Diskutovaná intervence G7 sice může na chvíli zabránit skoku ceny na 150 dolarů za barel, ale jen málokdo na finančních trzích je v tuto chvíli ochoten sázet na to, že by energie v dohledné době začaly zlevňovat.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.