Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Podle unikajících informací zvažuje skupina G7 ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) uvolnění rekordních 300 milionů barelů ropy ze strategických nouzových rezerv. Samotná spekulace o tomto masivním kroku sice stačila k mírnému ochlazení trhu a zpomalení růstu cen, nicméně hodnoty zůstávají stále výrazně nad úrovní z minulého pátku a vysoko nad předválečným průměrem.
Situace v Perském zálivu je kritická a trhy na ni reagují s pochopitelnou nervozitou. Miliony barelů ropy jsou v oblasti fakticky uvězněny a většina tamních těžařských zemí hlásí v lepším případě výrazné zpomalení produkce. V tom horším pak dochází k úplnému zastavení těžby s odvoláním na vyšší moc, což je právní klauzule zbavující dodavatele odpovědnosti za nesplnění kontraktů kvůli událostem mimo jejich kontrolu.
Navrhované uvolnění 300 milionů barelů představuje skutečně gigantické číslo. Pokud by k němu došlo, šlo by o více než dvojnásobek dosud největší intervence z dubna 2022, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Tyto strategické rezervy byly v historii využity pouze pětkrát a aktuálně zvažovaný objem by představoval celou čtvrtinu všech dostupných zásob členských zemí.
Navzdory ohromujícímu objemu pomoci však odborníci varují, že čelíme potenciálně největšímu ropnému šoku v dějinách. Tři sta milionů barelů totiž v globálním měřítku představuje méně než třídenní světovou spotřebu, která se pohybuje kolem 104 milionů barelů denně. Pro lepší představu jde o množství, které běžně proteče Hormuzským průlivem za pouhé dva týdny.
Dalším úskalím je možná nejednotnost uvnitř samotné skupiny G7. Ministři financí se nemusí shodnout na tom, zda doprovázet tankery vojenskými eskortami nebo jak řešit pojištění lodí v situaci, kdy nad Perským zálivem létají útočné drony a rakety, které občas zasahují civilní plavidla. Spojené státy se dokonce pokoušejí najít částečné řešení uvolněním sankcí na ruskou ropu, což je krok, který by byl ještě nedávno nepředstavitelný.
Samotné uvolnění ropných rezerv navíc neřeší komplexnost celého problému. Klíčovými odběrateli ropy a plynu z Perského zálivu jsou Čína, Indie a Jižní Korea. Situace už nyní vede k logistickému chaosu, kdy tankery se zkapalněným plynem z USA, původně mířící do Evropy, provádějí v Atlantiku obrat a přes Panamský průplav míří k asijským zákazníkům, kteří nabízejí vyšší ceny.
Kromě ropy zůstávají v Zálivu zablokovány také dodávky leteckého paliva nebo surovin pro výrobu hnojiv, což jsou komodity, které uvolnění strategických zásob ropy nijak nenahradí. Diskutovaná intervence G7 sice může na chvíli zabránit skoku ceny na 150 dolarů za barel, ale jen málokdo na finančních trzích je v tuto chvíli ochoten sázet na to, že by energie v dohledné době začaly zlevňovat.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Boje na Blízkém východě v pondělí opět eskalovaly, což se okamžitě projevilo na světových trzích i v bezpečnosti civilní infrastruktury. Nad Teheránem se po ranních náletech vznáší černý kouř a Izrael potvrdil další vlnu úderů cílících na íránská odpalovací zařízení a infrastrukturu režimu. Útoky zasáhly také pozice hnutí Hizballáh v libanonském Bejrútu.