Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Podle unikajících informací zvažuje skupina G7 ve spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) uvolnění rekordních 300 milionů barelů ropy ze strategických nouzových rezerv. Samotná spekulace o tomto masivním kroku sice stačila k mírnému ochlazení trhu a zpomalení růstu cen, nicméně hodnoty zůstávají stále výrazně nad úrovní z minulého pátku a vysoko nad předválečným průměrem.
Situace v Perském zálivu je kritická a trhy na ni reagují s pochopitelnou nervozitou. Miliony barelů ropy jsou v oblasti fakticky uvězněny a většina tamních těžařských zemí hlásí v lepším případě výrazné zpomalení produkce. V tom horším pak dochází k úplnému zastavení těžby s odvoláním na vyšší moc, což je právní klauzule zbavující dodavatele odpovědnosti za nesplnění kontraktů kvůli událostem mimo jejich kontrolu.
Navrhované uvolnění 300 milionů barelů představuje skutečně gigantické číslo. Pokud by k němu došlo, šlo by o více než dvojnásobek dosud největší intervence z dubna 2022, která následovala po ruské invazi na Ukrajinu. Tyto strategické rezervy byly v historii využity pouze pětkrát a aktuálně zvažovaný objem by představoval celou čtvrtinu všech dostupných zásob členských zemí.
Navzdory ohromujícímu objemu pomoci však odborníci varují, že čelíme potenciálně největšímu ropnému šoku v dějinách. Tři sta milionů barelů totiž v globálním měřítku představuje méně než třídenní světovou spotřebu, která se pohybuje kolem 104 milionů barelů denně. Pro lepší představu jde o množství, které běžně proteče Hormuzským průlivem za pouhé dva týdny.
Dalším úskalím je možná nejednotnost uvnitř samotné skupiny G7. Ministři financí se nemusí shodnout na tom, zda doprovázet tankery vojenskými eskortami nebo jak řešit pojištění lodí v situaci, kdy nad Perským zálivem létají útočné drony a rakety, které občas zasahují civilní plavidla. Spojené státy se dokonce pokoušejí najít částečné řešení uvolněním sankcí na ruskou ropu, což je krok, který by byl ještě nedávno nepředstavitelný.
Samotné uvolnění ropných rezerv navíc neřeší komplexnost celého problému. Klíčovými odběrateli ropy a plynu z Perského zálivu jsou Čína, Indie a Jižní Korea. Situace už nyní vede k logistickému chaosu, kdy tankery se zkapalněným plynem z USA, původně mířící do Evropy, provádějí v Atlantiku obrat a přes Panamský průplav míří k asijským zákazníkům, kteří nabízejí vyšší ceny.
Kromě ropy zůstávají v Zálivu zablokovány také dodávky leteckého paliva nebo surovin pro výrobu hnojiv, což jsou komodity, které uvolnění strategických zásob ropy nijak nenahradí. Diskutovaná intervence G7 sice může na chvíli zabránit skoku ceny na 150 dolarů za barel, ale jen málokdo na finančních trzích je v tuto chvíli ochoten sázet na to, že by energie v dohledné době začaly zlevňovat.
Už pěkných pár let se táhne případ, v němž je Jiřina Bohdalová poškozenou osobou. Slavná herečka se nyní rozhodla promluvit o tom, jak podle svých slov naletěla. Zmínila také, jak snáší policejní vyšetřování celé věci.
Budoucnost StarDance se momentálně řeší i v nejvyšších patrech české politiky. Objevily se totiž jisté pochybnosti, když se o taneční show vyjadřoval jeden z ministrů. Situaci musí žehlit premiér Andrej Babiš (ANO).
Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.
Jak umí být jarní počasí nevyzpytatelné, to si připomeneme v dalších dnech. Maximální teploty budou nejprve příjemné, mají totiž atakovat dvacítku. Během nadcházejícího víkendu ale nastane výrazné ochlazení.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA neplánuje vyloučit Írán z nadcházejícího mistrovství světa a nahradit jej Itálií. Tento neobvyklý krok navrhl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Paolo Zampolli, avšak zdroje BBC z prostředí FIFA potvrzují, že federace se tímto podnětem nehodlá zabývat.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.