Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Cena ropy Brent v pondělí ráno v Asii skokově vzrostla o více než 25 % a krátce se dotkla hranice 120 dolarů za barel, než se ustálila kolem 102 dolarů. Podobné výkyvy zaznamenala i americká ropa WTI. Trhy reagují na stupňující se destrukci energetické infrastruktury v Perském zálivu, kde o víkendu americké a izraelské nálety zasáhly íránské rafinerie a sklady ropy, zatímco Saúdská Arábie musela likvidovat drony mířící na její klíčová ropná pole.
Šéf IEA Fatih Birol upozornil, že situace na trzích se v posledních dnech výrazně zhoršila. Kromě faktického zastavení dopravy skrze strategický Hormuzský průliv došlo k citelnému omezení samotné těžby v oblasti. Členské země IEA sice disponují nouzovými zásobami ve výši 1,2 miliardy barelů, francouzský ministr financí Roland Lescure však po jednání poznamenal, že k rozhodnutí o jejich uvolnění „ještě nedospěli“.
Tento energetický šok vyvolal okamžitý propad na světových akciových trzích. Japonský index Nikkei klesl o více než 5 %, zatímco evropské a americké burzy ztrácely v úvodu obchodování kolem 1,5 %. Jedinou výjimkou byly akcie energetických gigantů jako BP či Shell, které díky drahé ropě posilovaly. Ceny plynu v Británii rovněž zaznamenaly prudký nárůst a od začátku konfliktu se již téměř zdvojnásobily.
Americký prezident Donald Trump obavy z drahé ropy opakovaně odmítá. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že krátkodobý růst cen je jen malou daní za bezpečnost USA a celého světa a že ceny po odstranění íránské jaderné hrozby opět rychle klesnou. Odborníci však varují, že pokud konflikt potrvá déle, nervozita trhů poroste a ceny by mohly dosáhnout úrovně 120 až 150 dolarů za barel, což by vedlo k drastickému omezení spotřeby.
Ekonomické dopady krize začínají pociťovat i běžní spotřebitelé a firmy skrze rostoucí inflaci. Ta pravděpodobně donutí centrální banky přehodnotit plány na snižování úrokových sazeb. Například ve Velké Británii, kde se letos očekávalo zlevňování úvěrů, nyní finanční trhy spekulují o možném zvýšení sazeb do konce roku. Náklady na státní půjčky v důsledku těchto očekávání již citelně vzrostly.
Analytici poukazují na to, že svět si začíná uvědomovat, že tento konflikt nebude mít rychlé řešení. Přísliby Spojených států ohledně zajištění bezpečnosti plavby a pojištění tankerů se v kontextu probíhající destrukce infrastruktury v celém Zálivu zdají být čím dál méně realistické. Skupina G7 tak zůstává v pohotovosti a uvolnění strategických zásob ropy, ke kterému došlo naposledy po invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává hlavním nástrojem v záloze.
Už pěkných pár let se táhne případ, v němž je Jiřina Bohdalová poškozenou osobou. Slavná herečka se nyní rozhodla promluvit o tom, jak podle svých slov naletěla. Zmínila také, jak snáší policejní vyšetřování celé věci.
Budoucnost StarDance se momentálně řeší i v nejvyšších patrech české politiky. Objevily se totiž jisté pochybnosti, když se o taneční show vyjadřoval jeden z ministrů. Situaci musí žehlit premiér Andrej Babiš (ANO).
Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.
Jak umí být jarní počasí nevyzpytatelné, to si připomeneme v dalších dnech. Maximální teploty budou nejprve příjemné, mají totiž atakovat dvacítku. Během nadcházejícího víkendu ale nastane výrazné ochlazení.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA neplánuje vyloučit Írán z nadcházejícího mistrovství světa a nahradit jej Itálií. Tento neobvyklý krok navrhl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Paolo Zampolli, avšak zdroje BBC z prostředí FIFA potvrzují, že federace se tímto podnětem nehodlá zabývat.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.