Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Cena ropy Brent v pondělí ráno v Asii skokově vzrostla o více než 25 % a krátce se dotkla hranice 120 dolarů za barel, než se ustálila kolem 102 dolarů. Podobné výkyvy zaznamenala i americká ropa WTI. Trhy reagují na stupňující se destrukci energetické infrastruktury v Perském zálivu, kde o víkendu americké a izraelské nálety zasáhly íránské rafinerie a sklady ropy, zatímco Saúdská Arábie musela likvidovat drony mířící na její klíčová ropná pole.
Šéf IEA Fatih Birol upozornil, že situace na trzích se v posledních dnech výrazně zhoršila. Kromě faktického zastavení dopravy skrze strategický Hormuzský průliv došlo k citelnému omezení samotné těžby v oblasti. Členské země IEA sice disponují nouzovými zásobami ve výši 1,2 miliardy barelů, francouzský ministr financí Roland Lescure však po jednání poznamenal, že k rozhodnutí o jejich uvolnění „ještě nedospěli“.
Tento energetický šok vyvolal okamžitý propad na světových akciových trzích. Japonský index Nikkei klesl o více než 5 %, zatímco evropské a americké burzy ztrácely v úvodu obchodování kolem 1,5 %. Jedinou výjimkou byly akcie energetických gigantů jako BP či Shell, které díky drahé ropě posilovaly. Ceny plynu v Británii rovněž zaznamenaly prudký nárůst a od začátku konfliktu se již téměř zdvojnásobily.
Americký prezident Donald Trump obavy z drahé ropy opakovaně odmítá. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že krátkodobý růst cen je jen malou daní za bezpečnost USA a celého světa a že ceny po odstranění íránské jaderné hrozby opět rychle klesnou. Odborníci však varují, že pokud konflikt potrvá déle, nervozita trhů poroste a ceny by mohly dosáhnout úrovně 120 až 150 dolarů za barel, což by vedlo k drastickému omezení spotřeby.
Ekonomické dopady krize začínají pociťovat i běžní spotřebitelé a firmy skrze rostoucí inflaci. Ta pravděpodobně donutí centrální banky přehodnotit plány na snižování úrokových sazeb. Například ve Velké Británii, kde se letos očekávalo zlevňování úvěrů, nyní finanční trhy spekulují o možném zvýšení sazeb do konce roku. Náklady na státní půjčky v důsledku těchto očekávání již citelně vzrostly.
Analytici poukazují na to, že svět si začíná uvědomovat, že tento konflikt nebude mít rychlé řešení. Přísliby Spojených států ohledně zajištění bezpečnosti plavby a pojištění tankerů se v kontextu probíhající destrukce infrastruktury v celém Zálivu zdají být čím dál méně realistické. Skupina G7 tak zůstává v pohotovosti a uvolnění strategických zásob ropy, ke kterému došlo naposledy po invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává hlavním nástrojem v záloze.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Boje na Blízkém východě v pondělí opět eskalovaly, což se okamžitě projevilo na světových trzích i v bezpečnosti civilní infrastruktury. Nad Teheránem se po ranních náletech vznáší černý kouř a Izrael potvrdil další vlnu úderů cílících na íránská odpalovací zařízení a infrastrukturu režimu. Útoky zasáhly také pozice hnutí Hizballáh v libanonském Bejrútu.