Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Cena ropy Brent v pondělí ráno v Asii skokově vzrostla o více než 25 % a krátce se dotkla hranice 120 dolarů za barel, než se ustálila kolem 102 dolarů. Podobné výkyvy zaznamenala i americká ropa WTI. Trhy reagují na stupňující se destrukci energetické infrastruktury v Perském zálivu, kde o víkendu americké a izraelské nálety zasáhly íránské rafinerie a sklady ropy, zatímco Saúdská Arábie musela likvidovat drony mířící na její klíčová ropná pole.
Šéf IEA Fatih Birol upozornil, že situace na trzích se v posledních dnech výrazně zhoršila. Kromě faktického zastavení dopravy skrze strategický Hormuzský průliv došlo k citelnému omezení samotné těžby v oblasti. Členské země IEA sice disponují nouzovými zásobami ve výši 1,2 miliardy barelů, francouzský ministr financí Roland Lescure však po jednání poznamenal, že k rozhodnutí o jejich uvolnění „ještě nedospěli“.
Tento energetický šok vyvolal okamžitý propad na světových akciových trzích. Japonský index Nikkei klesl o více než 5 %, zatímco evropské a americké burzy ztrácely v úvodu obchodování kolem 1,5 %. Jedinou výjimkou byly akcie energetických gigantů jako BP či Shell, které díky drahé ropě posilovaly. Ceny plynu v Británii rovněž zaznamenaly prudký nárůst a od začátku konfliktu se již téměř zdvojnásobily.
Americký prezident Donald Trump obavy z drahé ropy opakovaně odmítá. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že krátkodobý růst cen je jen malou daní za bezpečnost USA a celého světa a že ceny po odstranění íránské jaderné hrozby opět rychle klesnou. Odborníci však varují, že pokud konflikt potrvá déle, nervozita trhů poroste a ceny by mohly dosáhnout úrovně 120 až 150 dolarů za barel, což by vedlo k drastickému omezení spotřeby.
Ekonomické dopady krize začínají pociťovat i běžní spotřebitelé a firmy skrze rostoucí inflaci. Ta pravděpodobně donutí centrální banky přehodnotit plány na snižování úrokových sazeb. Například ve Velké Británii, kde se letos očekávalo zlevňování úvěrů, nyní finanční trhy spekulují o možném zvýšení sazeb do konce roku. Náklady na státní půjčky v důsledku těchto očekávání již citelně vzrostly.
Analytici poukazují na to, že svět si začíná uvědomovat, že tento konflikt nebude mít rychlé řešení. Přísliby Spojených států ohledně zajištění bezpečnosti plavby a pojištění tankerů se v kontextu probíhající destrukce infrastruktury v celém Zálivu zdají být čím dál méně realistické. Skupina G7 tak zůstává v pohotovosti a uvolnění strategických zásob ropy, ke kterému došlo naposledy po invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává hlavním nástrojem v záloze.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.