Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Cena ropy Brent v pondělí ráno v Asii skokově vzrostla o více než 25 % a krátce se dotkla hranice 120 dolarů za barel, než se ustálila kolem 102 dolarů. Podobné výkyvy zaznamenala i americká ropa WTI. Trhy reagují na stupňující se destrukci energetické infrastruktury v Perském zálivu, kde o víkendu americké a izraelské nálety zasáhly íránské rafinerie a sklady ropy, zatímco Saúdská Arábie musela likvidovat drony mířící na její klíčová ropná pole.
Šéf IEA Fatih Birol upozornil, že situace na trzích se v posledních dnech výrazně zhoršila. Kromě faktického zastavení dopravy skrze strategický Hormuzský průliv došlo k citelnému omezení samotné těžby v oblasti. Členské země IEA sice disponují nouzovými zásobami ve výši 1,2 miliardy barelů, francouzský ministr financí Roland Lescure však po jednání poznamenal, že k rozhodnutí o jejich uvolnění „ještě nedospěli“.
Tento energetický šok vyvolal okamžitý propad na světových akciových trzích. Japonský index Nikkei klesl o více než 5 %, zatímco evropské a americké burzy ztrácely v úvodu obchodování kolem 1,5 %. Jedinou výjimkou byly akcie energetických gigantů jako BP či Shell, které díky drahé ropě posilovaly. Ceny plynu v Británii rovněž zaznamenaly prudký nárůst a od začátku konfliktu se již téměř zdvojnásobily.
Americký prezident Donald Trump obavy z drahé ropy opakovaně odmítá. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že krátkodobý růst cen je jen malou daní za bezpečnost USA a celého světa a že ceny po odstranění íránské jaderné hrozby opět rychle klesnou. Odborníci však varují, že pokud konflikt potrvá déle, nervozita trhů poroste a ceny by mohly dosáhnout úrovně 120 až 150 dolarů za barel, což by vedlo k drastickému omezení spotřeby.
Ekonomické dopady krize začínají pociťovat i běžní spotřebitelé a firmy skrze rostoucí inflaci. Ta pravděpodobně donutí centrální banky přehodnotit plány na snižování úrokových sazeb. Například ve Velké Británii, kde se letos očekávalo zlevňování úvěrů, nyní finanční trhy spekulují o možném zvýšení sazeb do konce roku. Náklady na státní půjčky v důsledku těchto očekávání již citelně vzrostly.
Analytici poukazují na to, že svět si začíná uvědomovat, že tento konflikt nebude mít rychlé řešení. Přísliby Spojených států ohledně zajištění bezpečnosti plavby a pojištění tankerů se v kontextu probíhající destrukce infrastruktury v celém Zálivu zdají být čím dál méně realistické. Skupina G7 tak zůstává v pohotovosti a uvolnění strategických zásob ropy, ke kterému došlo naposledy po invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává hlavním nástrojem v záloze.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.