G7 chce přijmout nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií

Cena ropy Brent v pondělí ráno v Asii skokově vzrostla o více než 25 % a krátce se dotkla hranice 120 dolarů za barel, než se ustálila kolem 102 dolarů. Podobné výkyvy zaznamenala i americká ropa WTI. Trhy reagují na stupňující se destrukci energetické infrastruktury v Perském zálivu, kde o víkendu americké a izraelské nálety zasáhly íránské rafinerie a sklady ropy, zatímco Saúdská Arábie musela likvidovat drony mířící na její klíčová ropná pole.

Šéf IEA Fatih Birol upozornil, že situace na trzích se v posledních dnech výrazně zhoršila. Kromě faktického zastavení dopravy skrze strategický Hormuzský průliv došlo k citelnému omezení samotné těžby v oblasti. Členské země IEA sice disponují nouzovými zásobami ve výši 1,2 miliardy barelů, francouzský ministr financí Roland Lescure však po jednání poznamenal, že k rozhodnutí o jejich uvolnění „ještě nedospěli“.

Tento energetický šok vyvolal okamžitý propad na světových akciových trzích. Japonský index Nikkei klesl o více než 5 %, zatímco evropské a americké burzy ztrácely v úvodu obchodování kolem 1,5 %. Jedinou výjimkou byly akcie energetických gigantů jako BP či Shell, které díky drahé ropě posilovaly. Ceny plynu v Británii rovněž zaznamenaly prudký nárůst a od začátku konfliktu se již téměř zdvojnásobily.

Americký prezident Donald Trump obavy z drahé ropy opakovaně odmítá. Na své sociální síti Truth Social uvedl, že krátkodobý růst cen je jen malou daní za bezpečnost USA a celého světa a že ceny po odstranění íránské jaderné hrozby opět rychle klesnou. Odborníci však varují, že pokud konflikt potrvá déle, nervozita trhů poroste a ceny by mohly dosáhnout úrovně 120 až 150 dolarů za barel, což by vedlo k drastickému omezení spotřeby.

Ekonomické dopady krize začínají pociťovat i běžní spotřebitelé a firmy skrze rostoucí inflaci. Ta pravděpodobně donutí centrální banky přehodnotit plány na snižování úrokových sazeb. Například ve Velké Británii, kde se letos očekávalo zlevňování úvěrů, nyní finanční trhy spekulují o možném zvýšení sazeb do konce roku. Náklady na státní půjčky v důsledku těchto očekávání již citelně vzrostly.

Analytici poukazují na to, že svět si začíná uvědomovat, že tento konflikt nebude mít rychlé řešení. Přísliby Spojených států ohledně zajištění bezpečnosti plavby a pojištění tankerů se v kontextu probíhající destrukce infrastruktury v celém Zálivu zdají být čím dál méně realistické. Skupina G7 tak zůstává v pohotovosti a uvolnění strategických zásob ropy, ke kterému došlo naposledy po invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává hlavním nástrojem v záloze.