Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Mise by měla být zahájena co nejdříve poté, co skončí nejintenzivnější fáze probíhajícího konfliktu. Macron zdůraznil, že volný průjezd průlivem je naprosto nezbytný pro světový obchod, zejména pro export ropy a plynu z regionu. Situaci v průlivu označil za alarmující také řecký ministr lodní dopravy, podle kterého zde uvízlo množství tankerů v důsledku amerických a izraelských náletů na Írán.
Evropská unie hodlá plně stát za Kyprem, kam již několik členských států vyslalo své válečné lodě a stíhačky. Toto nasazení následovalo po dronovém útoku na britskou základnu na ostrově. Macron přislíbil, že Evropa udělá vše pro zajištění bezpečnosti svého nejbližšího členského státu v oblasti Blízkého východu.
Americký prezident Donald Trump k vývoji války uvedl, že operace probíhají podle plánu a v mnoha ohledech jsou již cíle splněny. Zároveň však dodal, že vítězství zatím není dostatečné, a odmítl prohlásit misi za ukončenou. Podle jeho slov vstoupil konflikt do svého jedenáctého dne a situace se vyvíjí rychleji, než se očekávalo.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí reagoval prohlášením, že Teherán je připraven pokračovat v raketových útocích tak dlouho, jak bude nutné. Rozhovory se Spojenými státy podle něj již nejsou na pořadu dne. Íránské revoluční gardy navíc pohrozily, že pokud budou útoky pokračovat, nedovolí vyvézt z Blízkého východu ani litr ropy.
Na tyto hrozby Trump odpověděl varováním, že pokud Írán zablokuje dopravu v Hormuzském průlivu, USA udeří dvacetkrát silněji. Přes tyto ostré slovní výměny ceny ropy na světových trzích mírně poklesly a akcie posílily. Stalo se tak poté, co americký prezident naznačil, že by válka mohla skončit velmi brzy.
Izraelská armáda mezitím potvrdila nové údery v centrálním Íránu a také útoky v libanonském hlavním městě Bejrútu. Tamní kampaň je zaměřena proti milicím Hizballáhu, které Írán podporuje. V severním Iráku pak při náletech připisovaných Spojeným státům zahynuli čtyři bojovníci skupiny Katáib Imám Alí.
V samotném Izraeli bylo za posledních 24 hodin hospitalizováno 191 lidí se zraněními souvisejícími s válkou. Od začátku konfliktu bylo do nemocnic přijato celkem 2 339 osob. Izraelské ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že jeden pacient je v kritickém stavu a tři utrpěli těžká zranění, zatímco většina ostatních má zranění lehká nebo trpí úzkostnými stavy.
V Teheránu se po zásahu ropné rafinérie šíří hustý černý dým, což představuje další eskalaci útoků na íránské energetické zdroje. Turecko navíc informovalo, že protivzdušná obrana NATO sestřelila balistickou střelu vypálenou z Íránu, která narušila turecký vzdušný prostor. Trump také po rozhovoru s Vladimirem Putinem uvedl, že USA uvolní ropné sankce pro některé země, aby zmírnily nedostatek suroviny.
Podle íránského velvyslance při OSN zahynulo od začátku útoků 28. února nejméně 1 332 íránských civilistů a tisíce dalších byly zraněny. Humanitární rozměr krize se projevuje i v zahraničí, například v Austrálii, kde pět hráček íránského ženského fotbalového týmu získalo humanitární víza poté, co požádaly o azyl z obavy před perzekucí ve své vlasti.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.