Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Mise by měla být zahájena co nejdříve poté, co skončí nejintenzivnější fáze probíhajícího konfliktu. Macron zdůraznil, že volný průjezd průlivem je naprosto nezbytný pro světový obchod, zejména pro export ropy a plynu z regionu. Situaci v průlivu označil za alarmující také řecký ministr lodní dopravy, podle kterého zde uvízlo množství tankerů v důsledku amerických a izraelských náletů na Írán.
Evropská unie hodlá plně stát za Kyprem, kam již několik členských států vyslalo své válečné lodě a stíhačky. Toto nasazení následovalo po dronovém útoku na britskou základnu na ostrově. Macron přislíbil, že Evropa udělá vše pro zajištění bezpečnosti svého nejbližšího členského státu v oblasti Blízkého východu.
Americký prezident Donald Trump k vývoji války uvedl, že operace probíhají podle plánu a v mnoha ohledech jsou již cíle splněny. Zároveň však dodal, že vítězství zatím není dostatečné, a odmítl prohlásit misi za ukončenou. Podle jeho slov vstoupil konflikt do svého jedenáctého dne a situace se vyvíjí rychleji, než se očekávalo.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí reagoval prohlášením, že Teherán je připraven pokračovat v raketových útocích tak dlouho, jak bude nutné. Rozhovory se Spojenými státy podle něj již nejsou na pořadu dne. Íránské revoluční gardy navíc pohrozily, že pokud budou útoky pokračovat, nedovolí vyvézt z Blízkého východu ani litr ropy.
Na tyto hrozby Trump odpověděl varováním, že pokud Írán zablokuje dopravu v Hormuzském průlivu, USA udeří dvacetkrát silněji. Přes tyto ostré slovní výměny ceny ropy na světových trzích mírně poklesly a akcie posílily. Stalo se tak poté, co americký prezident naznačil, že by válka mohla skončit velmi brzy.
Izraelská armáda mezitím potvrdila nové údery v centrálním Íránu a také útoky v libanonském hlavním městě Bejrútu. Tamní kampaň je zaměřena proti milicím Hizballáhu, které Írán podporuje. V severním Iráku pak při náletech připisovaných Spojeným státům zahynuli čtyři bojovníci skupiny Katáib Imám Alí.
V samotném Izraeli bylo za posledních 24 hodin hospitalizováno 191 lidí se zraněními souvisejícími s válkou. Od začátku konfliktu bylo do nemocnic přijato celkem 2 339 osob. Izraelské ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že jeden pacient je v kritickém stavu a tři utrpěli těžká zranění, zatímco většina ostatních má zranění lehká nebo trpí úzkostnými stavy.
V Teheránu se po zásahu ropné rafinérie šíří hustý černý dým, což představuje další eskalaci útoků na íránské energetické zdroje. Turecko navíc informovalo, že protivzdušná obrana NATO sestřelila balistickou střelu vypálenou z Íránu, která narušila turecký vzdušný prostor. Trump také po rozhovoru s Vladimirem Putinem uvedl, že USA uvolní ropné sankce pro některé země, aby zmírnily nedostatek suroviny.
Podle íránského velvyslance při OSN zahynulo od začátku útoků 28. února nejméně 1 332 íránských civilistů a tisíce dalších byly zraněny. Humanitární rozměr krize se projevuje i v zahraničí, například v Austrálii, kde pět hráček íránského ženského fotbalového týmu získalo humanitární víza poté, co požádaly o azyl z obavy před perzekucí ve své vlasti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.