Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Mise by měla být zahájena co nejdříve poté, co skončí nejintenzivnější fáze probíhajícího konfliktu. Macron zdůraznil, že volný průjezd průlivem je naprosto nezbytný pro světový obchod, zejména pro export ropy a plynu z regionu. Situaci v průlivu označil za alarmující také řecký ministr lodní dopravy, podle kterého zde uvízlo množství tankerů v důsledku amerických a izraelských náletů na Írán.
Evropská unie hodlá plně stát za Kyprem, kam již několik členských států vyslalo své válečné lodě a stíhačky. Toto nasazení následovalo po dronovém útoku na britskou základnu na ostrově. Macron přislíbil, že Evropa udělá vše pro zajištění bezpečnosti svého nejbližšího členského státu v oblasti Blízkého východu.
Americký prezident Donald Trump k vývoji války uvedl, že operace probíhají podle plánu a v mnoha ohledech jsou již cíle splněny. Zároveň však dodal, že vítězství zatím není dostatečné, a odmítl prohlásit misi za ukončenou. Podle jeho slov vstoupil konflikt do svého jedenáctého dne a situace se vyvíjí rychleji, než se očekávalo.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí reagoval prohlášením, že Teherán je připraven pokračovat v raketových útocích tak dlouho, jak bude nutné. Rozhovory se Spojenými státy podle něj již nejsou na pořadu dne. Íránské revoluční gardy navíc pohrozily, že pokud budou útoky pokračovat, nedovolí vyvézt z Blízkého východu ani litr ropy.
Na tyto hrozby Trump odpověděl varováním, že pokud Írán zablokuje dopravu v Hormuzském průlivu, USA udeří dvacetkrát silněji. Přes tyto ostré slovní výměny ceny ropy na světových trzích mírně poklesly a akcie posílily. Stalo se tak poté, co americký prezident naznačil, že by válka mohla skončit velmi brzy.
Izraelská armáda mezitím potvrdila nové údery v centrálním Íránu a také útoky v libanonském hlavním městě Bejrútu. Tamní kampaň je zaměřena proti milicím Hizballáhu, které Írán podporuje. V severním Iráku pak při náletech připisovaných Spojeným státům zahynuli čtyři bojovníci skupiny Katáib Imám Alí.
V samotném Izraeli bylo za posledních 24 hodin hospitalizováno 191 lidí se zraněními souvisejícími s válkou. Od začátku konfliktu bylo do nemocnic přijato celkem 2 339 osob. Izraelské ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že jeden pacient je v kritickém stavu a tři utrpěli těžká zranění, zatímco většina ostatních má zranění lehká nebo trpí úzkostnými stavy.
V Teheránu se po zásahu ropné rafinérie šíří hustý černý dým, což představuje další eskalaci útoků na íránské energetické zdroje. Turecko navíc informovalo, že protivzdušná obrana NATO sestřelila balistickou střelu vypálenou z Íránu, která narušila turecký vzdušný prostor. Trump také po rozhovoru s Vladimirem Putinem uvedl, že USA uvolní ropné sankce pro některé země, aby zmírnily nedostatek suroviny.
Podle íránského velvyslance při OSN zahynulo od začátku útoků 28. února nejméně 1 332 íránských civilistů a tisíce dalších byly zraněny. Humanitární rozměr krize se projevuje i v zahraničí, například v Austrálii, kde pět hráček íránského ženského fotbalového týmu získalo humanitární víza poté, co požádaly o azyl z obavy před perzekucí ve své vlasti.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.