Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Mise by měla být zahájena co nejdříve poté, co skončí nejintenzivnější fáze probíhajícího konfliktu. Macron zdůraznil, že volný průjezd průlivem je naprosto nezbytný pro světový obchod, zejména pro export ropy a plynu z regionu. Situaci v průlivu označil za alarmující také řecký ministr lodní dopravy, podle kterého zde uvízlo množství tankerů v důsledku amerických a izraelských náletů na Írán.
Evropská unie hodlá plně stát za Kyprem, kam již několik členských států vyslalo své válečné lodě a stíhačky. Toto nasazení následovalo po dronovém útoku na britskou základnu na ostrově. Macron přislíbil, že Evropa udělá vše pro zajištění bezpečnosti svého nejbližšího členského státu v oblasti Blízkého východu.
Americký prezident Donald Trump k vývoji války uvedl, že operace probíhají podle plánu a v mnoha ohledech jsou již cíle splněny. Zároveň však dodal, že vítězství zatím není dostatečné, a odmítl prohlásit misi za ukončenou. Podle jeho slov vstoupil konflikt do svého jedenáctého dne a situace se vyvíjí rychleji, než se očekávalo.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí reagoval prohlášením, že Teherán je připraven pokračovat v raketových útocích tak dlouho, jak bude nutné. Rozhovory se Spojenými státy podle něj již nejsou na pořadu dne. Íránské revoluční gardy navíc pohrozily, že pokud budou útoky pokračovat, nedovolí vyvézt z Blízkého východu ani litr ropy.
Na tyto hrozby Trump odpověděl varováním, že pokud Írán zablokuje dopravu v Hormuzském průlivu, USA udeří dvacetkrát silněji. Přes tyto ostré slovní výměny ceny ropy na světových trzích mírně poklesly a akcie posílily. Stalo se tak poté, co americký prezident naznačil, že by válka mohla skončit velmi brzy.
Izraelská armáda mezitím potvrdila nové údery v centrálním Íránu a také útoky v libanonském hlavním městě Bejrútu. Tamní kampaň je zaměřena proti milicím Hizballáhu, které Írán podporuje. V severním Iráku pak při náletech připisovaných Spojeným státům zahynuli čtyři bojovníci skupiny Katáib Imám Alí.
V samotném Izraeli bylo za posledních 24 hodin hospitalizováno 191 lidí se zraněními souvisejícími s válkou. Od začátku konfliktu bylo do nemocnic přijato celkem 2 339 osob. Izraelské ministerstvo zdravotnictví upřesnilo, že jeden pacient je v kritickém stavu a tři utrpěli těžká zranění, zatímco většina ostatních má zranění lehká nebo trpí úzkostnými stavy.
V Teheránu se po zásahu ropné rafinérie šíří hustý černý dým, což představuje další eskalaci útoků na íránské energetické zdroje. Turecko navíc informovalo, že protivzdušná obrana NATO sestřelila balistickou střelu vypálenou z Íránu, která narušila turecký vzdušný prostor. Trump také po rozhovoru s Vladimirem Putinem uvedl, že USA uvolní ropné sankce pro některé země, aby zmírnily nedostatek suroviny.
Podle íránského velvyslance při OSN zahynulo od začátku útoků 28. února nejméně 1 332 íránských civilistů a tisíce dalších byly zraněny. Humanitární rozměr krize se projevuje i v zahraničí, například v Austrálii, kde pět hráček íránského ženského fotbalového týmu získalo humanitární víza poté, co požádaly o azyl z obavy před perzekucí ve své vlasti.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.