Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Již před vypuknutím otevřeného konfliktu se v Íránu množily signály blížícího se konce jedné éry. Lednové celonárodní demonstrace, které byly brutálně potlačeny a vyžádaly si desetitisíce obětí, byly předzvěstí zúčtování s vládnoucími teokraty. Podobně jako pád Berlínské zdi v roce 1989 předznamenal konec východoněmeckého režimu, smrt Chameneího podle analytiků značí psychologický i faktický rozpad stávajícího systému.
Chameneí byl ústřední postavou íránského politického uspořádání a měl konečné slovo ve všech zásadních otázkách státu. Rozhodoval o jaderném programu, vztazích s USA, uznání Izraele i o přísných pravidlech oblékání žen. Jeho neústupnost a dogmatismus znemožňovaly jakoukoli vnitřní reformu režimu, což zemi postupně vmanévrovalo do slepé uličky.
Ačkoliv režim aktivoval plán nástupnictví a do popředí se dostal Chameneího syn Mojtaba, situace je kritická. Jak poznamenávají analytici s odkazem na citát Mika Tysona, každý má plán, dokud nedostane ránu do obličeje. Smrt vůdce přišla v nejnásilnějších možných podmínkách, kdy jsou pod palbou nejen státní instituce, ale i lidé, kteří by měli tvořit přechodnou radu.
Známky naprostého přetížení systému jsou patrné na každém kroku. Chameneího pohřeb, který by za normálních okolností sloužil jako masivní propaganda, musel být odložen z obavy z dalších útoků na vysoké představitele. Sbor znalců, zodpovědný za volbu nového vůdce, se musel sejít na dálku, protože jeho sídlo v posvátném městě Kom se stalo terčem bombardování.
Vězeňský systém je pod extrémním tlakem a bezpečnostní složky se snaží udržet kontrolu za cenu stupňujícího se násilí. Z teheránské věznice Evín byli političtí vězni preventivně převezeni na tajná místa. V ulicích dochází ke střetům, kdy policie střílí na domy, z jejichž oken se ozývají protivládní hesla, zatímco milice Basídž se snaží demonstrativně zastrašit obyvatelstvo.
Někteří odborníci se domnívají, že systém vlády islámských právníků je bez osobnosti Chameneího „klinicky mrtvý“. Jeho neústupnost sice režim dlouho držela pohromadě, ale zároveň ho připravila o schopnost evoluce. Bez jeho nezlomné vůle nyní zbývající prvky aparátu ztrácejí schopnost ovládat populaci pomocí strachu, který se mezi lidmi postupně vytrácí.
Určitou šanci na přežití režimu vidí někteří analytici v roli Revolučních gard (IRGC). Ty by se teoreticky mohly pokusit o zmírnění domácích represí a vsadit na nacionalistickou kartu. Využitím tradiční šíitské symboliky mučednictví by se mohly pokusit sjednotit národ proti vnějšímu nepříteli – Spojeným státům a Izraeli – a prezentovat se jako obránci vlasti.
Zásadním problémem pro režim však zůstává skutečnost, že k udržení moci v takto vyhrocené situaci je zapotřebí nejen aparát ochotný zabíjet, ale i zastrašené obyvatelstvo. V Íránu se však zdá, že bariéra strachu padla. Pokud autoritářský režim ztratí schopnost vyvolávat děs, jeho šance na dlouhodobé přežití se podle historických paralel blíží nule.
Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.
V Íránu se podle nejnovějších informací již rozhodlo o tom, kdo se stane novým nejvyšším vůdcem. Identita nástupce ajatolláha Chameneího však ještě nebyla odhalena. Může to souviset i s nebezpečím, které dotyčnému hrozí. Izraelská armáda totiž předem varovala příštího vůdce, že se na něj zaměří.
Jiřina Bohdalová oslaví za necelé dva měsíce pětadevadesáté narozeniny, takže přípravy jsou v plném proudu. Slavná herečka se o chystané akci zmínila už jednou v televizi. Nyní se do debaty vložil jiný známý Čech. Ten se totiž obává, že by na oslavě mohl chybět.
Na dnes oznámený konec moderátora Václava Moravce v České televizi reagují i politici. Šéf občanských demokratů Martin Kupka slíbil, že jeho strana bude pečlivě hlídat dění kolem veřejnoprávní televize. Piráti nechtějí dovolit, aby ČT potkal osud, jaký je znám například ze sousedního Slovenska.
Prezident Petr Pavel zahajuje čtvrtý rok ve funkci. Podle Pavla se v uplynulých měsících ukázalo, že nejdůležitější je vzájemná důvěra mezi lidmi a státy. Prezident slíbil, že nadále bude apelovat na slušnost, solidaritu a vzájemný respekt.
Agáta Hanychová a Veronika Žilková jsou parťačkami nejen v životě, ale už také u mikrofonu. Populární herečka se dceři rozhodla v jejich společném podcastu prozradit tajemství. Agáta má podle jejích slov šlechtické geny.
Spojené státy americké si nepřejí, aby se Kurdové zapojovali do konfliktu s Íránem, uvedl americký prezident Donald Trump. Podle jeho slov je také možné, že íránské hranice budou po konci války překresleny.
Moderátor Václav Moravec na konci nedělního vydání svého diskuzního pořadu oznámil, že v České televizi končí. Podle jeho slov už není garantována nezávislost redakční práce a kritická reflexe událostí.
Po celém světě a samozřejmě i v Česku se dnes slaví Mezinárodní den žen. Ženám už popřál například premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov je svět se ženami krásnější.
Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu.
Izraelská armáda varovala nového íránského vůdce, jehož volba se nadále očekává. Vojáci se hodlají zaměřit i na osoby, které budou nástupce ajatolláha Chameneího volit. Podle posledních informací by nový vůdce mohl být znám ještě během víkendu.