Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Již před vypuknutím otevřeného konfliktu se v Íránu množily signály blížícího se konce jedné éry. Lednové celonárodní demonstrace, které byly brutálně potlačeny a vyžádaly si desetitisíce obětí, byly předzvěstí zúčtování s vládnoucími teokraty. Podobně jako pád Berlínské zdi v roce 1989 předznamenal konec východoněmeckého režimu, smrt Chameneího podle analytiků značí psychologický i faktický rozpad stávajícího systému.
Chameneí byl ústřední postavou íránského politického uspořádání a měl konečné slovo ve všech zásadních otázkách státu. Rozhodoval o jaderném programu, vztazích s USA, uznání Izraele i o přísných pravidlech oblékání žen. Jeho neústupnost a dogmatismus znemožňovaly jakoukoli vnitřní reformu režimu, což zemi postupně vmanévrovalo do slepé uličky.
Ačkoliv režim aktivoval plán nástupnictví a do popředí se dostal Chameneího syn Mojtaba, situace je kritická. Jak poznamenávají analytici s odkazem na citát Mika Tysona, každý má plán, dokud nedostane ránu do obličeje. Smrt vůdce přišla v nejnásilnějších možných podmínkách, kdy jsou pod palbou nejen státní instituce, ale i lidé, kteří by měli tvořit přechodnou radu.
Známky naprostého přetížení systému jsou patrné na každém kroku. Chameneího pohřeb, který by za normálních okolností sloužil jako masivní propaganda, musel být odložen z obavy z dalších útoků na vysoké představitele. Sbor znalců, zodpovědný za volbu nového vůdce, se musel sejít na dálku, protože jeho sídlo v posvátném městě Kom se stalo terčem bombardování.
Vězeňský systém je pod extrémním tlakem a bezpečnostní složky se snaží udržet kontrolu za cenu stupňujícího se násilí. Z teheránské věznice Evín byli političtí vězni preventivně převezeni na tajná místa. V ulicích dochází ke střetům, kdy policie střílí na domy, z jejichž oken se ozývají protivládní hesla, zatímco milice Basídž se snaží demonstrativně zastrašit obyvatelstvo.
Někteří odborníci se domnívají, že systém vlády islámských právníků je bez osobnosti Chameneího „klinicky mrtvý“. Jeho neústupnost sice režim dlouho držela pohromadě, ale zároveň ho připravila o schopnost evoluce. Bez jeho nezlomné vůle nyní zbývající prvky aparátu ztrácejí schopnost ovládat populaci pomocí strachu, který se mezi lidmi postupně vytrácí.
Určitou šanci na přežití režimu vidí někteří analytici v roli Revolučních gard (IRGC). Ty by se teoreticky mohly pokusit o zmírnění domácích represí a vsadit na nacionalistickou kartu. Využitím tradiční šíitské symboliky mučednictví by se mohly pokusit sjednotit národ proti vnějšímu nepříteli – Spojeným státům a Izraeli – a prezentovat se jako obránci vlasti.
Zásadním problémem pro režim však zůstává skutečnost, že k udržení moci v takto vyhrocené situaci je zapotřebí nejen aparát ochotný zabíjet, ale i zastrašené obyvatelstvo. V Íránu se však zdá, že bariéra strachu padla. Pokud autoritářský režim ztratí schopnost vyvolávat děs, jeho šance na dlouhodobé přežití se podle historických paralel blíží nule.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.