Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Již před vypuknutím otevřeného konfliktu se v Íránu množily signály blížícího se konce jedné éry. Lednové celonárodní demonstrace, které byly brutálně potlačeny a vyžádaly si desetitisíce obětí, byly předzvěstí zúčtování s vládnoucími teokraty. Podobně jako pád Berlínské zdi v roce 1989 předznamenal konec východoněmeckého režimu, smrt Chameneího podle analytiků značí psychologický i faktický rozpad stávajícího systému.
Chameneí byl ústřední postavou íránského politického uspořádání a měl konečné slovo ve všech zásadních otázkách státu. Rozhodoval o jaderném programu, vztazích s USA, uznání Izraele i o přísných pravidlech oblékání žen. Jeho neústupnost a dogmatismus znemožňovaly jakoukoli vnitřní reformu režimu, což zemi postupně vmanévrovalo do slepé uličky.
Ačkoliv režim aktivoval plán nástupnictví a do popředí se dostal Chameneího syn Mojtaba, situace je kritická. Jak poznamenávají analytici s odkazem na citát Mika Tysona, každý má plán, dokud nedostane ránu do obličeje. Smrt vůdce přišla v nejnásilnějších možných podmínkách, kdy jsou pod palbou nejen státní instituce, ale i lidé, kteří by měli tvořit přechodnou radu.
Známky naprostého přetížení systému jsou patrné na každém kroku. Chameneího pohřeb, který by za normálních okolností sloužil jako masivní propaganda, musel být odložen z obavy z dalších útoků na vysoké představitele. Sbor znalců, zodpovědný za volbu nového vůdce, se musel sejít na dálku, protože jeho sídlo v posvátném městě Kom se stalo terčem bombardování.
Vězeňský systém je pod extrémním tlakem a bezpečnostní složky se snaží udržet kontrolu za cenu stupňujícího se násilí. Z teheránské věznice Evín byli političtí vězni preventivně převezeni na tajná místa. V ulicích dochází ke střetům, kdy policie střílí na domy, z jejichž oken se ozývají protivládní hesla, zatímco milice Basídž se snaží demonstrativně zastrašit obyvatelstvo.
Někteří odborníci se domnívají, že systém vlády islámských právníků je bez osobnosti Chameneího „klinicky mrtvý“. Jeho neústupnost sice režim dlouho držela pohromadě, ale zároveň ho připravila o schopnost evoluce. Bez jeho nezlomné vůle nyní zbývající prvky aparátu ztrácejí schopnost ovládat populaci pomocí strachu, který se mezi lidmi postupně vytrácí.
Určitou šanci na přežití režimu vidí někteří analytici v roli Revolučních gard (IRGC). Ty by se teoreticky mohly pokusit o zmírnění domácích represí a vsadit na nacionalistickou kartu. Využitím tradiční šíitské symboliky mučednictví by se mohly pokusit sjednotit národ proti vnějšímu nepříteli – Spojeným státům a Izraeli – a prezentovat se jako obránci vlasti.
Zásadním problémem pro režim však zůstává skutečnost, že k udržení moci v takto vyhrocené situaci je zapotřebí nejen aparát ochotný zabíjet, ale i zastrašené obyvatelstvo. V Íránu se však zdá, že bariéra strachu padla. Pokud autoritářský režim ztratí schopnost vyvolávat děs, jeho šance na dlouhodobé přežití se podle historických paralel blíží nule.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.