Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Již před vypuknutím otevřeného konfliktu se v Íránu množily signály blížícího se konce jedné éry. Lednové celonárodní demonstrace, které byly brutálně potlačeny a vyžádaly si desetitisíce obětí, byly předzvěstí zúčtování s vládnoucími teokraty. Podobně jako pád Berlínské zdi v roce 1989 předznamenal konec východoněmeckého režimu, smrt Chameneího podle analytiků značí psychologický i faktický rozpad stávajícího systému.
Chameneí byl ústřední postavou íránského politického uspořádání a měl konečné slovo ve všech zásadních otázkách státu. Rozhodoval o jaderném programu, vztazích s USA, uznání Izraele i o přísných pravidlech oblékání žen. Jeho neústupnost a dogmatismus znemožňovaly jakoukoli vnitřní reformu režimu, což zemi postupně vmanévrovalo do slepé uličky.
Ačkoliv režim aktivoval plán nástupnictví a do popředí se dostal Chameneího syn Mojtaba, situace je kritická. Jak poznamenávají analytici s odkazem na citát Mika Tysona, každý má plán, dokud nedostane ránu do obličeje. Smrt vůdce přišla v nejnásilnějších možných podmínkách, kdy jsou pod palbou nejen státní instituce, ale i lidé, kteří by měli tvořit přechodnou radu.
Známky naprostého přetížení systému jsou patrné na každém kroku. Chameneího pohřeb, který by za normálních okolností sloužil jako masivní propaganda, musel být odložen z obavy z dalších útoků na vysoké představitele. Sbor znalců, zodpovědný za volbu nového vůdce, se musel sejít na dálku, protože jeho sídlo v posvátném městě Kom se stalo terčem bombardování.
Vězeňský systém je pod extrémním tlakem a bezpečnostní složky se snaží udržet kontrolu za cenu stupňujícího se násilí. Z teheránské věznice Evín byli političtí vězni preventivně převezeni na tajná místa. V ulicích dochází ke střetům, kdy policie střílí na domy, z jejichž oken se ozývají protivládní hesla, zatímco milice Basídž se snaží demonstrativně zastrašit obyvatelstvo.
Někteří odborníci se domnívají, že systém vlády islámských právníků je bez osobnosti Chameneího „klinicky mrtvý“. Jeho neústupnost sice režim dlouho držela pohromadě, ale zároveň ho připravila o schopnost evoluce. Bez jeho nezlomné vůle nyní zbývající prvky aparátu ztrácejí schopnost ovládat populaci pomocí strachu, který se mezi lidmi postupně vytrácí.
Určitou šanci na přežití režimu vidí někteří analytici v roli Revolučních gard (IRGC). Ty by se teoreticky mohly pokusit o zmírnění domácích represí a vsadit na nacionalistickou kartu. Využitím tradiční šíitské symboliky mučednictví by se mohly pokusit sjednotit národ proti vnějšímu nepříteli – Spojeným státům a Izraeli – a prezentovat se jako obránci vlasti.
Zásadním problémem pro režim však zůstává skutečnost, že k udržení moci v takto vyhrocené situaci je zapotřebí nejen aparát ochotný zabíjet, ale i zastrašené obyvatelstvo. V Íránu se však zdá, že bariéra strachu padla. Pokud autoritářský režim ztratí schopnost vyvolávat děs, jeho šance na dlouhodobé přežití se podle historických paralel blíží nule.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.