Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Zprávy z Teheránu naznačují, že lidé vnímají nového vůdce jako postavu, která v radikalismu svého otce Alího Chameneího možná i překoná. Jedna z místních žen pro BBC Persian uvedla, že Modžtaba je podle ní „horší než jeho táta“. Mezi lidmi převládá pocit, že pokud byl jeho otec tvůrcem systému, jeho syn bude jeho nejneúprosnějším vykonavatelem.
Mladá generace, která tvoří většinu obyvatel, přijala zprávu o jmenování s kombinací obav a rezignace. Mladí lidé se obávají, že pod Modžtabovou vládou zemi čeká jen prohloubení nesvobody. Někteří v této bezvýchodné situaci paradoxně upínají naděje k probíhajícímu válečnému konfliktu a doufají, že zásahy zvenčí ukončí nadvládu celého náboženského establishmentu.
V centru hlavního města se mezitím konají masové manifestace loajality, kde tisíce příznivců mávají portréty nového i starého vůdce. Symbolické předání moci z otce na syna má demonstrovat jednotu, přestože jde o historicky první případ dědičného nástupnictví v islámské republice. Pro radikální křídlo je Modžtaba zárukou, že revoluční ideály nebudou nijak oslabeny.
Modžtaba Chameneí, narozený v roce 1969, vyrůstal v samotném centru revolučního dění. Přestože získal náboženské vzdělání, jeho profil je spíše vojenský a bezpečnostní. Od roku 1987 působil v Islámských revolučních gardách a bojoval ve válce s Irákem, což mu zajistilo klíčovou podporu armádních špiček, bez nichž by se na vrchol moci nedostal.
Dlouhá léta působil jako „šedá eminence“ v úřadu svého otce a kontroloval přístup k nejvyšším politickým rozhodnutím. V roce 2009 se stal symbolem represí, když řídil milice Basídž při brutálním potlačení protestů po prezidentských volbách. Tato zkušenost mu vynesla pověst bezohledného zastánce tvrdé linie, který se nebojí použít násilí proti vlastním lidem.
Analytici varují, že Modžtaba patří k nejextrémnějšímu křídlu konzervativců a mohl by usilovat o další vyostření vztahů se Západem. Na rozdíl od svého otce je považován za silného zastánce vývoje jaderných zbraní. Jeho jmenování je navíc kontroverzní i uvnitř režimu, protože dědičná moc byla dříve v islámské republice považována za nepřípustný návrat k monarchii.
Nový vůdce čelí také silnému ekonomickému tlaku a americkým sankcím, které na něj byly uvaleny již v roce 2019. V íránských městech se nyní šíří spekulace o tom, zda bylo jeho jmenování součástí širší zákulisní dohody vyvolané válečným chaosem. Budoucnost země pod jeho vládou zůstává nejistá a svět s napětím sleduje, zda Modžtaba přinese jen další izolaci a represe.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.