Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Zprávy z Teheránu naznačují, že lidé vnímají nového vůdce jako postavu, která v radikalismu svého otce Alího Chameneího možná i překoná. Jedna z místních žen pro BBC Persian uvedla, že Modžtaba je podle ní „horší než jeho táta“. Mezi lidmi převládá pocit, že pokud byl jeho otec tvůrcem systému, jeho syn bude jeho nejneúprosnějším vykonavatelem.
Mladá generace, která tvoří většinu obyvatel, přijala zprávu o jmenování s kombinací obav a rezignace. Mladí lidé se obávají, že pod Modžtabovou vládou zemi čeká jen prohloubení nesvobody. Někteří v této bezvýchodné situaci paradoxně upínají naděje k probíhajícímu válečnému konfliktu a doufají, že zásahy zvenčí ukončí nadvládu celého náboženského establishmentu.
V centru hlavního města se mezitím konají masové manifestace loajality, kde tisíce příznivců mávají portréty nového i starého vůdce. Symbolické předání moci z otce na syna má demonstrovat jednotu, přestože jde o historicky první případ dědičného nástupnictví v islámské republice. Pro radikální křídlo je Modžtaba zárukou, že revoluční ideály nebudou nijak oslabeny.
Modžtaba Chameneí, narozený v roce 1969, vyrůstal v samotném centru revolučního dění. Přestože získal náboženské vzdělání, jeho profil je spíše vojenský a bezpečnostní. Od roku 1987 působil v Islámských revolučních gardách a bojoval ve válce s Irákem, což mu zajistilo klíčovou podporu armádních špiček, bez nichž by se na vrchol moci nedostal.
Dlouhá léta působil jako „šedá eminence“ v úřadu svého otce a kontroloval přístup k nejvyšším politickým rozhodnutím. V roce 2009 se stal symbolem represí, když řídil milice Basídž při brutálním potlačení protestů po prezidentských volbách. Tato zkušenost mu vynesla pověst bezohledného zastánce tvrdé linie, který se nebojí použít násilí proti vlastním lidem.
Analytici varují, že Modžtaba patří k nejextrémnějšímu křídlu konzervativců a mohl by usilovat o další vyostření vztahů se Západem. Na rozdíl od svého otce je považován za silného zastánce vývoje jaderných zbraní. Jeho jmenování je navíc kontroverzní i uvnitř režimu, protože dědičná moc byla dříve v islámské republice považována za nepřípustný návrat k monarchii.
Nový vůdce čelí také silnému ekonomickému tlaku a americkým sankcím, které na něj byly uvaleny již v roce 2019. V íránských městech se nyní šíří spekulace o tom, zda bylo jeho jmenování součástí širší zákulisní dohody vyvolané válečným chaosem. Budoucnost země pod jeho vládou zůstává nejistá a svět s napětím sleduje, zda Modžtaba přinese jen další izolaci a represe.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.