Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Zprávy z Teheránu naznačují, že lidé vnímají nového vůdce jako postavu, která v radikalismu svého otce Alího Chameneího možná i překoná. Jedna z místních žen pro BBC Persian uvedla, že Modžtaba je podle ní „horší než jeho táta“. Mezi lidmi převládá pocit, že pokud byl jeho otec tvůrcem systému, jeho syn bude jeho nejneúprosnějším vykonavatelem.
Mladá generace, která tvoří většinu obyvatel, přijala zprávu o jmenování s kombinací obav a rezignace. Mladí lidé se obávají, že pod Modžtabovou vládou zemi čeká jen prohloubení nesvobody. Někteří v této bezvýchodné situaci paradoxně upínají naděje k probíhajícímu válečnému konfliktu a doufají, že zásahy zvenčí ukončí nadvládu celého náboženského establishmentu.
V centru hlavního města se mezitím konají masové manifestace loajality, kde tisíce příznivců mávají portréty nového i starého vůdce. Symbolické předání moci z otce na syna má demonstrovat jednotu, přestože jde o historicky první případ dědičného nástupnictví v islámské republice. Pro radikální křídlo je Modžtaba zárukou, že revoluční ideály nebudou nijak oslabeny.
Modžtaba Chameneí, narozený v roce 1969, vyrůstal v samotném centru revolučního dění. Přestože získal náboženské vzdělání, jeho profil je spíše vojenský a bezpečnostní. Od roku 1987 působil v Islámských revolučních gardách a bojoval ve válce s Irákem, což mu zajistilo klíčovou podporu armádních špiček, bez nichž by se na vrchol moci nedostal.
Dlouhá léta působil jako „šedá eminence“ v úřadu svého otce a kontroloval přístup k nejvyšším politickým rozhodnutím. V roce 2009 se stal symbolem represí, když řídil milice Basídž při brutálním potlačení protestů po prezidentských volbách. Tato zkušenost mu vynesla pověst bezohledného zastánce tvrdé linie, který se nebojí použít násilí proti vlastním lidem.
Analytici varují, že Modžtaba patří k nejextrémnějšímu křídlu konzervativců a mohl by usilovat o další vyostření vztahů se Západem. Na rozdíl od svého otce je považován za silného zastánce vývoje jaderných zbraní. Jeho jmenování je navíc kontroverzní i uvnitř režimu, protože dědičná moc byla dříve v islámské republice považována za nepřípustný návrat k monarchii.
Nový vůdce čelí také silnému ekonomickému tlaku a americkým sankcím, které na něj byly uvaleny již v roce 2019. V íránských městech se nyní šíří spekulace o tom, zda bylo jeho jmenování součástí širší zákulisní dohody vyvolané válečným chaosem. Budoucnost země pod jeho vládou zůstává nejistá a svět s napětím sleduje, zda Modžtaba přinese jen další izolaci a represe.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.