Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Putin ve svém projevu uznal vážnost situace, ve které se Írán momentálně nachází. Uvedl, že v době, kdy země čelí ozbrojené agresi, bude výkon takto vysoké funkce vyžadovat od Modžtaby Chameneího značnou odvahu a obětavost. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že nový vůdce se ctí naváže na dílo svého otce a dokáže sjednotit íránský lid tváří v tvář těžké zkoušce.
Jmenování Modžtaby Chameneího přichází devět dní poté, co byl jeho otec, ajatolláh Alí Chameneí, zabit při společných americko-izraelských náletech. Proces výběru nového vůdce v Íránu nepodléhá přímému lidovému hlasování, ale je v kompetenci vlivného orgánu známého jako Shromáždění znalců. Toto uskupení tvoří 88 vysokých duchovních, kteří mají za úkol nejen volbu, ale i dohled nad nejvyšší autoritou země.
Shromáždění znalců má podle íránské ústavy rozsáhlé pravomoci, včetně možnosti nejvyššího vůdce odvolat, pokud by byl shledán nezpůsobilým pro výkon své funkce. Ačkoliv jsou členové tohoto shromáždění voleni občany každých osm let, proces není zcela otevřený. Každý kandidát musí nejprve projít schválením Rady dohlížitelů, což výrazně omezuje výběr a zajišťuje, že se do sboru dostanou pouze loajální duchovní.
Volba Modžtaby Chameneího představuje v dějinách islámské republiky historický zlom. Od revoluce v roce 1979 jde o vůbec první případ, kdy moc přešla přímo z otce na syna. Tato skutečnost je o to zajímavější, že jak Alí Chameneí, tak zakladatel republiky Rúholláh Chomejní v minulosti princip dědičného následnictví veřejně kritizovali jako neslučitelný s revolučními ideály.
Krok Shromáždění znalců je vnímán jako snaha o zachování maximální stability v době, kdy Írán čelí bezprecedentnímu vojenskému tlaku. Jmenování syna zesnulého vůdce má zajistit ideologickou kontinuitu a zabránit vnitřnímu rozštěpení mocenských elit. Podle ruského prezidenta je právě tato jednota klíčová pro přežití současného režimu pod útoky zahraničních sil.
Ruská podpora Teheránu, kterou Putin znovu potvrdil, podtrhuje strategické partnerství obou zemí. Moskva sleduje vývoj v Íránu velmi pozorně, neboť stabilitu tamního režimu považuje za zásadní pro své vlastní geopolitické zájmy v regionu. Ujištění o „neochvějné podpoře“ v době probíhajících bojů vysílá jasný signál nejen do Teheránu, ale i směrem k Washingtonu a Tel Avivu.
Zatímco se nový nejvyšší vůdce ujímá moci, Írán zůstává v nejistotě ohledně dalšího vývoje války. Modžtaba Chameneí přebírá zemi v momentě hluboké krize, kdy bude muset prokázat, zda dokáže naplnit Putinovo očekávání a udržet režim pohromadě.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.