Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Datová centra se proměnila z anonymních komerčních hal v kritické body strategického týlu. Jsou to fixní, energeticky mimořádně náročné cíle, jejichž vyřazení způsobuje okamžité hospodářské i operační škody. V moderním konfliktu už nestačí jen ochrana proti hackerům a malwaru; budovy, v nichž sídlí výpočetní výkon pro finance, logistiku i armádní umělou inteligenci, se staly legitimními cíli pro rakety a drony.
Aktuální události z války v Íránu tuto změnu drasticky ilustrují. Íránské drony nedávno poškodily několik cloudových zařízení v Perském zálivu, včetně dvou datových center Amazon Web Services (AWS) ve Spojených arabských emirátech. Zásahy v Bahrajnu a okolí způsobily výpadky napájení a poškození vodou při hašení požárů, což donutilo operátory narychlo přesouvat data do jiných regionů. Tato situace definitivně pohřbila iluzi, že digitální svět stojí mimo bojiště.
Strategická logika útoku na tuto infrastrukturu je prostá a mrazivě efektivní. Podobně jako byly v minulém století klíčovými cíli rafinerie, přístavy nebo železniční uzly, dnes tuto roli přebírají datové huby. Pokud se podaří ochromit digitální uzel, následky se okamžitě přelijou do bankovnictví, státní správy i vojenského velení. Budoucnost války se sice vede pomocí kódu, ale rozhoduje se v budovách, které tento kód drží při životě.
Koncentrace výpočetního výkonu, která byla v dobách míru považována za vrchol efektivity, se v čase války mění v obrovskou slabinu. Například severní Virginie v USA hostí největší koncentraci datových center na světě. Obrovské kampusy společností Google, Microsoft nebo Amazon, zabírající stovky akrů, představují pro nepřítele lákavé cíle. Stačí několik přesných zásahů a ekonomika založená na cloudu se může zhroutit jako domeček z karet.
Zkušenosti z jiných konfliktů, například z ruské invaze na Ukrajinu, ukazují, že protivník se nespokojí pouze s kyberútoky. Microsoft již dříve informoval o ruském raketovém útoku přímo na vládní datové centrum v Kyjevě. To potvrzuje základní pravidlo: jakmile na digitálním systému záleží dostatečně na to, aby ovlivnil průběh války, nepřítel nepoužije jen virus, ale pošle na budovu řízenou střelu.
K vyřazení cloudu navíc často není nutné zničit samotné servery. Mnohem efektivnější cestou je útok na podpůrné systémy – elektrické rozvodny, chladicí věže nebo optické spoje. Bez elektřiny a chlazení je i to nejmodernější datové centrum jen hromadou drahého a nefunkčního šrotu. Digitální odolnost je v moderním světě neoddělitelná od odolnosti energetické sítě.
Příklad z občanské války v Súdánu ukazuje, jak ničivé může být ovládnutí telekomunikační infrastruktury. Přerušení spojení v Chartúmu vedlo k celostátnímu blackoutu, který znemožnil distribuci pomoci, provádění plateb i kontakt s okolním světem pro miliony lidí. Útoky na digitální uzly tak generují nátlakový efekt, který sahá daleko za hranice bezprostřední frontové linie.
Technologický pokrok navíc dramaticky snižuje náklady na likvidaci těchto cílů. Drony schopné nést výbušniny jsou levné, snadno dostupné a pro klasickou protivzdušnou obranu obtížně zachytitelné. Komerční infrastruktura, která nikdy nebyla navržena k obraně proti vytrvalým leteckým útokům, se tak ocitá v první linii. Vzdálenost mezi civilním sektorem a bojištěm se neustále zmenšuje.
Aby státy dokázaly ochránit svou digitální suverenitu, musí přejít k nové strategii. Prvním krokem je podle odborníků geografický rozptyl. Extrémní koncentrace výkonu do několika málo „hyperscale“ center musí být nahrazena distribuovanou architekturou. Pokud útok vyřadí jeden uzel, systém musí být schopen okamžitě a automaticky přenést zátěž do jiné jurisdikce, která není konfliktem přímo zasažena.
Zadruhé je nutné, aby vlády začaly k velkým datovým centrům přistupovat jako ke kritické národní infrastruktuře se všemi důsledky. To znamená zahrnout tyto objekty do plánů civilní obrany, a v některých případech dokonce i do strategií protiraketové ochrany. Země, které nyní investují miliardy do rozvoje umělé inteligence, si musí uvědomit, že budují strategická aktiva, na která se budoucí protivníci nepochybně zaměří.
V neposlední řadě musí standardy odolnosti překročit dosavadní zaměření pouze na kybernetickou bezpečnost. Budovy v exponovaných oblastech potřebují robustnější záložní zdroje energie, alternativní systémy chlazení a víceúrovňovou konektivitu. Cílem není proměnit každé serverové pole v bunkr, ale přestat předstírat, že cloud existuje v nějakém vakuu odděleném od fyzického světa a války.
Cloud sice začal jako abstraktní koncept bez hranic, ale válka má schopnost najít asymetrické výhody a udeřit tam, kde je nepřítel nejzranitelnější. To, co z cloudu zbývá pod nánosem marketingu, je beton, kabely, transformátory a energie. A cokoliv, co je postaveno z těchto věcí, může a bude v budoucích konfliktech napadeno.
Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News.
Na Slovensku jde o jedno z hlavních aktuálních témat. Ačkoliv Zuzana Čaputová už téměř dva roky není prezidentkou, řeší se jedna zásadní změna v jejím životě. Co občanům oznámila bývalá hlava státu?
Od přelomu měsíce bylo v Česku zaznamenáno již pět tornád. Upozornili na to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), když potvrdil výskyt dalšího tornáda v pátek v Děčíně.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.