Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Datová centra se proměnila z anonymních komerčních hal v kritické body strategického týlu. Jsou to fixní, energeticky mimořádně náročné cíle, jejichž vyřazení způsobuje okamžité hospodářské i operační škody. V moderním konfliktu už nestačí jen ochrana proti hackerům a malwaru; budovy, v nichž sídlí výpočetní výkon pro finance, logistiku i armádní umělou inteligenci, se staly legitimními cíli pro rakety a drony.
Aktuální události z války v Íránu tuto změnu drasticky ilustrují. Íránské drony nedávno poškodily několik cloudových zařízení v Perském zálivu, včetně dvou datových center Amazon Web Services (AWS) ve Spojených arabských emirátech. Zásahy v Bahrajnu a okolí způsobily výpadky napájení a poškození vodou při hašení požárů, což donutilo operátory narychlo přesouvat data do jiných regionů. Tato situace definitivně pohřbila iluzi, že digitální svět stojí mimo bojiště.
Strategická logika útoku na tuto infrastrukturu je prostá a mrazivě efektivní. Podobně jako byly v minulém století klíčovými cíli rafinerie, přístavy nebo železniční uzly, dnes tuto roli přebírají datové huby. Pokud se podaří ochromit digitální uzel, následky se okamžitě přelijou do bankovnictví, státní správy i vojenského velení. Budoucnost války se sice vede pomocí kódu, ale rozhoduje se v budovách, které tento kód drží při životě.
Koncentrace výpočetního výkonu, která byla v dobách míru považována za vrchol efektivity, se v čase války mění v obrovskou slabinu. Například severní Virginie v USA hostí největší koncentraci datových center na světě. Obrovské kampusy společností Google, Microsoft nebo Amazon, zabírající stovky akrů, představují pro nepřítele lákavé cíle. Stačí několik přesných zásahů a ekonomika založená na cloudu se může zhroutit jako domeček z karet.
Zkušenosti z jiných konfliktů, například z ruské invaze na Ukrajinu, ukazují, že protivník se nespokojí pouze s kyberútoky. Microsoft již dříve informoval o ruském raketovém útoku přímo na vládní datové centrum v Kyjevě. To potvrzuje základní pravidlo: jakmile na digitálním systému záleží dostatečně na to, aby ovlivnil průběh války, nepřítel nepoužije jen virus, ale pošle na budovu řízenou střelu.
K vyřazení cloudu navíc často není nutné zničit samotné servery. Mnohem efektivnější cestou je útok na podpůrné systémy – elektrické rozvodny, chladicí věže nebo optické spoje. Bez elektřiny a chlazení je i to nejmodernější datové centrum jen hromadou drahého a nefunkčního šrotu. Digitální odolnost je v moderním světě neoddělitelná od odolnosti energetické sítě.
Příklad z občanské války v Súdánu ukazuje, jak ničivé může být ovládnutí telekomunikační infrastruktury. Přerušení spojení v Chartúmu vedlo k celostátnímu blackoutu, který znemožnil distribuci pomoci, provádění plateb i kontakt s okolním světem pro miliony lidí. Útoky na digitální uzly tak generují nátlakový efekt, který sahá daleko za hranice bezprostřední frontové linie.
Technologický pokrok navíc dramaticky snižuje náklady na likvidaci těchto cílů. Drony schopné nést výbušniny jsou levné, snadno dostupné a pro klasickou protivzdušnou obranu obtížně zachytitelné. Komerční infrastruktura, která nikdy nebyla navržena k obraně proti vytrvalým leteckým útokům, se tak ocitá v první linii. Vzdálenost mezi civilním sektorem a bojištěm se neustále zmenšuje.
Aby státy dokázaly ochránit svou digitální suverenitu, musí přejít k nové strategii. Prvním krokem je podle odborníků geografický rozptyl. Extrémní koncentrace výkonu do několika málo „hyperscale“ center musí být nahrazena distribuovanou architekturou. Pokud útok vyřadí jeden uzel, systém musí být schopen okamžitě a automaticky přenést zátěž do jiné jurisdikce, která není konfliktem přímo zasažena.
Zadruhé je nutné, aby vlády začaly k velkým datovým centrům přistupovat jako ke kritické národní infrastruktuře se všemi důsledky. To znamená zahrnout tyto objekty do plánů civilní obrany, a v některých případech dokonce i do strategií protiraketové ochrany. Země, které nyní investují miliardy do rozvoje umělé inteligence, si musí uvědomit, že budují strategická aktiva, na která se budoucí protivníci nepochybně zaměří.
V neposlední řadě musí standardy odolnosti překročit dosavadní zaměření pouze na kybernetickou bezpečnost. Budovy v exponovaných oblastech potřebují robustnější záložní zdroje energie, alternativní systémy chlazení a víceúrovňovou konektivitu. Cílem není proměnit každé serverové pole v bunkr, ale přestat předstírat, že cloud existuje v nějakém vakuu odděleném od fyzického světa a války.
Cloud sice začal jako abstraktní koncept bez hranic, ale válka má schopnost najít asymetrické výhody a udeřit tam, kde je nepřítel nejzranitelnější. To, co z cloudu zbývá pod nánosem marketingu, je beton, kabely, transformátory a energie. A cokoliv, co je postaveno z těchto věcí, může a bude v budoucích konfliktech napadeno.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.