Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Datová centra se proměnila z anonymních komerčních hal v kritické body strategického týlu. Jsou to fixní, energeticky mimořádně náročné cíle, jejichž vyřazení způsobuje okamžité hospodářské i operační škody. V moderním konfliktu už nestačí jen ochrana proti hackerům a malwaru; budovy, v nichž sídlí výpočetní výkon pro finance, logistiku i armádní umělou inteligenci, se staly legitimními cíli pro rakety a drony.
Aktuální události z války v Íránu tuto změnu drasticky ilustrují. Íránské drony nedávno poškodily několik cloudových zařízení v Perském zálivu, včetně dvou datových center Amazon Web Services (AWS) ve Spojených arabských emirátech. Zásahy v Bahrajnu a okolí způsobily výpadky napájení a poškození vodou při hašení požárů, což donutilo operátory narychlo přesouvat data do jiných regionů. Tato situace definitivně pohřbila iluzi, že digitální svět stojí mimo bojiště.
Strategická logika útoku na tuto infrastrukturu je prostá a mrazivě efektivní. Podobně jako byly v minulém století klíčovými cíli rafinerie, přístavy nebo železniční uzly, dnes tuto roli přebírají datové huby. Pokud se podaří ochromit digitální uzel, následky se okamžitě přelijou do bankovnictví, státní správy i vojenského velení. Budoucnost války se sice vede pomocí kódu, ale rozhoduje se v budovách, které tento kód drží při životě.
Koncentrace výpočetního výkonu, která byla v dobách míru považována za vrchol efektivity, se v čase války mění v obrovskou slabinu. Například severní Virginie v USA hostí největší koncentraci datových center na světě. Obrovské kampusy společností Google, Microsoft nebo Amazon, zabírající stovky akrů, představují pro nepřítele lákavé cíle. Stačí několik přesných zásahů a ekonomika založená na cloudu se může zhroutit jako domeček z karet.
Zkušenosti z jiných konfliktů, například z ruské invaze na Ukrajinu, ukazují, že protivník se nespokojí pouze s kyberútoky. Microsoft již dříve informoval o ruském raketovém útoku přímo na vládní datové centrum v Kyjevě. To potvrzuje základní pravidlo: jakmile na digitálním systému záleží dostatečně na to, aby ovlivnil průběh války, nepřítel nepoužije jen virus, ale pošle na budovu řízenou střelu.
K vyřazení cloudu navíc často není nutné zničit samotné servery. Mnohem efektivnější cestou je útok na podpůrné systémy – elektrické rozvodny, chladicí věže nebo optické spoje. Bez elektřiny a chlazení je i to nejmodernější datové centrum jen hromadou drahého a nefunkčního šrotu. Digitální odolnost je v moderním světě neoddělitelná od odolnosti energetické sítě.
Příklad z občanské války v Súdánu ukazuje, jak ničivé může být ovládnutí telekomunikační infrastruktury. Přerušení spojení v Chartúmu vedlo k celostátnímu blackoutu, který znemožnil distribuci pomoci, provádění plateb i kontakt s okolním světem pro miliony lidí. Útoky na digitální uzly tak generují nátlakový efekt, který sahá daleko za hranice bezprostřední frontové linie.
Technologický pokrok navíc dramaticky snižuje náklady na likvidaci těchto cílů. Drony schopné nést výbušniny jsou levné, snadno dostupné a pro klasickou protivzdušnou obranu obtížně zachytitelné. Komerční infrastruktura, která nikdy nebyla navržena k obraně proti vytrvalým leteckým útokům, se tak ocitá v první linii. Vzdálenost mezi civilním sektorem a bojištěm se neustále zmenšuje.
Aby státy dokázaly ochránit svou digitální suverenitu, musí přejít k nové strategii. Prvním krokem je podle odborníků geografický rozptyl. Extrémní koncentrace výkonu do několika málo „hyperscale“ center musí být nahrazena distribuovanou architekturou. Pokud útok vyřadí jeden uzel, systém musí být schopen okamžitě a automaticky přenést zátěž do jiné jurisdikce, která není konfliktem přímo zasažena.
Zadruhé je nutné, aby vlády začaly k velkým datovým centrům přistupovat jako ke kritické národní infrastruktuře se všemi důsledky. To znamená zahrnout tyto objekty do plánů civilní obrany, a v některých případech dokonce i do strategií protiraketové ochrany. Země, které nyní investují miliardy do rozvoje umělé inteligence, si musí uvědomit, že budují strategická aktiva, na která se budoucí protivníci nepochybně zaměří.
V neposlední řadě musí standardy odolnosti překročit dosavadní zaměření pouze na kybernetickou bezpečnost. Budovy v exponovaných oblastech potřebují robustnější záložní zdroje energie, alternativní systémy chlazení a víceúrovňovou konektivitu. Cílem není proměnit každé serverové pole v bunkr, ale přestat předstírat, že cloud existuje v nějakém vakuu odděleném od fyzického světa a války.
Cloud sice začal jako abstraktní koncept bez hranic, ale válka má schopnost najít asymetrické výhody a udeřit tam, kde je nepřítel nejzranitelnější. To, co z cloudu zbývá pod nánosem marketingu, je beton, kabely, transformátory a energie. A cokoliv, co je postaveno z těchto věcí, může a bude v budoucích konfliktech napadeno.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.