Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Zelenskyj ve svém čtvrtečním projevu naznačil, že by mohl dát adresu „jisté osoby“ ukrajinským vojákům k přímému rozhovoru „v jejich vlastním jazyce“, což bylo všeobecně pochopeno jako hrozba směřující k Orbánovi.
Mluvčí Komise Olof Gill uvedl, že podobný typ jazyka je naprosto nepřijatelný a proti členským státům Evropské unie nesmí zaznívat žádné výhrůžky. Toto vzácné veřejné odsouzení ukrajinského lídra přichází v době, kdy Maďarsko nadále blokuje klíčový balíček půjčky ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu. Budapešť si dlouhodobě stěžuje na zastavení dodávek ruské ropy potrubím Družba, z čehož viní právě Kyjev. Ukrajina tato obvinění odmítá a tvrdí, že ropovod byl vážně poškozen lednovým ruským útokem.
Napětí mezi oběma sousedy se vyhrotilo i v dalších rovinách. Ukrajina v pátek obvinila Maďarsko z únosu sedmi zaměstnanců státní banky Oschadbank a ze zabavení značné hotovosti a zlata. Viktor Orbán zase na sociálních sítích pohrozil, že ukrajinskou ropnou blokádu prolomí silou. Zelenskyj po svém emocionálním výlevu nicméně dodal, že je připraven ropovod během měsíce opravit a zprovoznit, pokud o to EU oficiálně požádá a zaručí, že Orbán uvolní zmíněnou finanční pomoc.
Situace je pro Kyjev kritická, protože se očekává, že Ukrajině do konce března dojdou finanční prostředky potřebné k obraně proti ruské invazi. Právě tento existenční tlak a nervozita z maďarského veta pravděpodobně stojí za Zelenského agresivní rétorikou. Brusel nyní naléhavě vyzývá obě strany ke zklidnění emocí. Podle Gilla není stupňující se a pobuřující rétorika ani jedné ze stran užitečná pro dosažení společných bezpečnostních cílů.
Evropská komise se nyní snaží udržet jednotu unie a soustředit se na klíčové úkoly, mezi které patří zvýšení tlaku na Rusko, zajištění energetické bezpečnosti bloku a doručení slíbené půjčky Ukrajině. Přestože Brusel Zelenského slova odsoudil, na dotazy, zda hodlá vyjádřit solidaritu přímo s Viktorem Orbánem, mluvčí odmítl odpovědět s tím, že k tématu již nemá co dodat.
Celý spor podtrhuje rostoucí frustraci v rámci EU, kde se snaha o podporu bránící se Ukrajiny střetává s energetickými zájmy a politickými blokádami jednotlivých členských zemí. Nadcházející týdny ukážou, zda diplomatický tlak Bruselu přiměje Kyjev i Budapešť k návratu ke konstruktivnímu dialogu, nebo zda finanční tíseň Ukrajiny povede k dalšímu prohloubení krize.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.