Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Zelenskyj ve svém čtvrtečním projevu naznačil, že by mohl dát adresu „jisté osoby“ ukrajinským vojákům k přímému rozhovoru „v jejich vlastním jazyce“, což bylo všeobecně pochopeno jako hrozba směřující k Orbánovi.
Mluvčí Komise Olof Gill uvedl, že podobný typ jazyka je naprosto nepřijatelný a proti členským státům Evropské unie nesmí zaznívat žádné výhrůžky. Toto vzácné veřejné odsouzení ukrajinského lídra přichází v době, kdy Maďarsko nadále blokuje klíčový balíček půjčky ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu. Budapešť si dlouhodobě stěžuje na zastavení dodávek ruské ropy potrubím Družba, z čehož viní právě Kyjev. Ukrajina tato obvinění odmítá a tvrdí, že ropovod byl vážně poškozen lednovým ruským útokem.
Napětí mezi oběma sousedy se vyhrotilo i v dalších rovinách. Ukrajina v pátek obvinila Maďarsko z únosu sedmi zaměstnanců státní banky Oschadbank a ze zabavení značné hotovosti a zlata. Viktor Orbán zase na sociálních sítích pohrozil, že ukrajinskou ropnou blokádu prolomí silou. Zelenskyj po svém emocionálním výlevu nicméně dodal, že je připraven ropovod během měsíce opravit a zprovoznit, pokud o to EU oficiálně požádá a zaručí, že Orbán uvolní zmíněnou finanční pomoc.
Situace je pro Kyjev kritická, protože se očekává, že Ukrajině do konce března dojdou finanční prostředky potřebné k obraně proti ruské invazi. Právě tento existenční tlak a nervozita z maďarského veta pravděpodobně stojí za Zelenského agresivní rétorikou. Brusel nyní naléhavě vyzývá obě strany ke zklidnění emocí. Podle Gilla není stupňující se a pobuřující rétorika ani jedné ze stran užitečná pro dosažení společných bezpečnostních cílů.
Evropská komise se nyní snaží udržet jednotu unie a soustředit se na klíčové úkoly, mezi které patří zvýšení tlaku na Rusko, zajištění energetické bezpečnosti bloku a doručení slíbené půjčky Ukrajině. Přestože Brusel Zelenského slova odsoudil, na dotazy, zda hodlá vyjádřit solidaritu přímo s Viktorem Orbánem, mluvčí odmítl odpovědět s tím, že k tématu již nemá co dodat.
Celý spor podtrhuje rostoucí frustraci v rámci EU, kde se snaha o podporu bránící se Ukrajiny střetává s energetickými zájmy a politickými blokádami jednotlivých členských zemí. Nadcházející týdny ukážou, zda diplomatický tlak Bruselu přiměje Kyjev i Budapešť k návratu ke konstruktivnímu dialogu, nebo zda finanční tíseň Ukrajiny povede k dalšímu prohloubení krize.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.