Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Izraelské letectvo v posledních hodinách zasadilo režimu několik citelných ran. Mezi hlavní cíle patřilo velitelství vzdušných sil Revolučních gard (IRGC) v Teheránu a také vesmírné a satelitní středisko. Podle IDF právě z těchto míst Írán koordinoval odpalování raket a dronů nejen na Izrael, ale i na další země v regionu. Zasažené vesmírné středisko navíc sloužilo k ovládání satelitu Chajjam, který IRGC využívaly ke sledování izraelského území.
Kromě strategických center se údery zaměřily na logistické zázemí režimu. IDF oznámila zničení 50 bunkrů s municí, základen polovojenských milicí Basídž a objektů pozemních sil IRGC. Izrael také potvrdil likvidaci Abolghasema Babaeiana, nově jmenovaného vojenského tajemníka, který měl koordinovat nouzové mechanismy režimu po smrti Alího Chameneího.
Izraelská armáda zároveň varovala íránské duchovní shromáždění, které se má sejít v posvátném městě Kom za účelem volby nového nejvyššího vůdce. IDF otevřeně deklarovala, že hodlá pronásledovat každého nástupce i ty, kteří se na jeho výběru budou podílet. Upozornění, že Izrael nebude váhat zaútočit přímo na účastníky tohoto shromáždění, podtrhuje snahu o úplnou demontáž mocenských struktur režimu.
Situace v Izraeli zůstává napjatá, protože Írán během neděle vypálil devět salv balistických raket. Sirény zněly po celé zemi a miliony lidí musely vyhledat úkryt. Obzvláště nebezpečné bylo použití kazetové munice, která při jedné ze salv zranila šest osob. Od začátku konfliktu 28. února bylo v izraelských nemocnicích ošetřeno již přes dva tisíce lidí.
Náčelník štábu Zamir vyzval izraelskou veřejnost k trpělivosti a vytrvalosti. Uznal, že země žije v prodlouženém výjimečném stavu již od útoku Hamásu v říjnu 2023, ale zdůraznil, že bitva proti Íránu může trvat dlouho. Podobně neústupně se vyjádřil i mluvčí íránského parlamentu, který prohlásil, že Teherán neusiluje o příměří a na jakýkoliv útok odpoví rozhodně.
Spojené státy mezitím obvinily íránský režim z cynického hazardování s životy vlastních občanů. Podle amerického velení CENTCOM odpaluje Írán rakety a drony přímo z hustě obydlených civilních oblastí ve městech jako Isfahán nebo Šíráz. USA varovaly íránské civilisty, aby zůstali doma, protože místa využívaná k vojenským účelům ztrácejí podle mezinárodního práva chráněný status.
Vojenská operace si vyžádala další oběť v řadách americké armády. V neděli podlehl svým zraněním sedmý americký voják, který byl zraněn při útoku v Saúdské Arábii na začátku března. Tato skutečnost jen potvrzuje, že konflikt má ničivý dopad na všechny zúčastněné strany a rozšiřuje se hluboko do oblasti Perského zálivu.
Mezi spojenci se však začínají objevovat první trhliny v názoru na intenzitu úderů. Podle neoficiálních zpráv jsou Spojené státy znepokojeny rozsahem izraelských útoků na íránskou ropnou infrastrukturu. Washington sice byl o záměru informován, ale neočekával tak masivní destrukci. Američtí představitelé se obávají, že likvidace zdrojů paliva pro civilní obyvatelstvo by mohla posílit podporu íránského režimu.
Ekonomické důsledky války jsou drtivé. Kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy a plynu, ceny energií nekontrolovaně rostou. Írán navíc pohrozil, že pokud bude Izrael pokračovat v útocích na jeho energetiku, začne cílit na ropná zařízení v celém regionu. Podle Teheránu by se svět měl připravit na cenu ropy přesahující 200 dolarů za barel.
Diplomatické úsilí o urovnání sporů mezi spojenci má podpořit úterní návštěva Trumpových vyslanců Jareda Kushnera a Steva Witkoffa v Izraeli. Jejich úkolem bude sjednotit politickou zprávu obou vlád, zatímco vojenská spolupráce na zemi i ve vzduchu pokračuje. Izraelská strana argumentuje, že údery na íránské sklady paliva jsou nezbytnou odpovědí na íránské útoky proti civilním cílům v Izraeli.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.