Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Izraelské letectvo v posledních hodinách zasadilo režimu několik citelných ran. Mezi hlavní cíle patřilo velitelství vzdušných sil Revolučních gard (IRGC) v Teheránu a také vesmírné a satelitní středisko. Podle IDF právě z těchto míst Írán koordinoval odpalování raket a dronů nejen na Izrael, ale i na další země v regionu. Zasažené vesmírné středisko navíc sloužilo k ovládání satelitu Chajjam, který IRGC využívaly ke sledování izraelského území.
Kromě strategických center se údery zaměřily na logistické zázemí režimu. IDF oznámila zničení 50 bunkrů s municí, základen polovojenských milicí Basídž a objektů pozemních sil IRGC. Izrael také potvrdil likvidaci Abolghasema Babaeiana, nově jmenovaného vojenského tajemníka, který měl koordinovat nouzové mechanismy režimu po smrti Alího Chameneího.
Izraelská armáda zároveň varovala íránské duchovní shromáždění, které se má sejít v posvátném městě Kom za účelem volby nového nejvyššího vůdce. IDF otevřeně deklarovala, že hodlá pronásledovat každého nástupce i ty, kteří se na jeho výběru budou podílet. Upozornění, že Izrael nebude váhat zaútočit přímo na účastníky tohoto shromáždění, podtrhuje snahu o úplnou demontáž mocenských struktur režimu.
Situace v Izraeli zůstává napjatá, protože Írán během neděle vypálil devět salv balistických raket. Sirény zněly po celé zemi a miliony lidí musely vyhledat úkryt. Obzvláště nebezpečné bylo použití kazetové munice, která při jedné ze salv zranila šest osob. Od začátku konfliktu 28. února bylo v izraelských nemocnicích ošetřeno již přes dva tisíce lidí.
Náčelník štábu Zamir vyzval izraelskou veřejnost k trpělivosti a vytrvalosti. Uznal, že země žije v prodlouženém výjimečném stavu již od útoku Hamásu v říjnu 2023, ale zdůraznil, že bitva proti Íránu může trvat dlouho. Podobně neústupně se vyjádřil i mluvčí íránského parlamentu, který prohlásil, že Teherán neusiluje o příměří a na jakýkoliv útok odpoví rozhodně.
Spojené státy mezitím obvinily íránský režim z cynického hazardování s životy vlastních občanů. Podle amerického velení CENTCOM odpaluje Írán rakety a drony přímo z hustě obydlených civilních oblastí ve městech jako Isfahán nebo Šíráz. USA varovaly íránské civilisty, aby zůstali doma, protože místa využívaná k vojenským účelům ztrácejí podle mezinárodního práva chráněný status.
Vojenská operace si vyžádala další oběť v řadách americké armády. V neděli podlehl svým zraněním sedmý americký voják, který byl zraněn při útoku v Saúdské Arábii na začátku března. Tato skutečnost jen potvrzuje, že konflikt má ničivý dopad na všechny zúčastněné strany a rozšiřuje se hluboko do oblasti Perského zálivu.
Mezi spojenci se však začínají objevovat první trhliny v názoru na intenzitu úderů. Podle neoficiálních zpráv jsou Spojené státy znepokojeny rozsahem izraelských útoků na íránskou ropnou infrastrukturu. Washington sice byl o záměru informován, ale neočekával tak masivní destrukci. Američtí představitelé se obávají, že likvidace zdrojů paliva pro civilní obyvatelstvo by mohla posílit podporu íránského režimu.
Ekonomické důsledky války jsou drtivé. Kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy a plynu, ceny energií nekontrolovaně rostou. Írán navíc pohrozil, že pokud bude Izrael pokračovat v útocích na jeho energetiku, začne cílit na ropná zařízení v celém regionu. Podle Teheránu by se svět měl připravit na cenu ropy přesahující 200 dolarů za barel.
Diplomatické úsilí o urovnání sporů mezi spojenci má podpořit úterní návštěva Trumpových vyslanců Jareda Kushnera a Steva Witkoffa v Izraeli. Jejich úkolem bude sjednotit politickou zprávu obou vlád, zatímco vojenská spolupráce na zemi i ve vzduchu pokračuje. Izraelská strana argumentuje, že údery na íránské sklady paliva jsou nezbytnou odpovědí na íránské útoky proti civilním cílům v Izraeli.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.