Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Izraelské letectvo v posledních hodinách zasadilo režimu několik citelných ran. Mezi hlavní cíle patřilo velitelství vzdušných sil Revolučních gard (IRGC) v Teheránu a také vesmírné a satelitní středisko. Podle IDF právě z těchto míst Írán koordinoval odpalování raket a dronů nejen na Izrael, ale i na další země v regionu. Zasažené vesmírné středisko navíc sloužilo k ovládání satelitu Chajjam, který IRGC využívaly ke sledování izraelského území.
Kromě strategických center se údery zaměřily na logistické zázemí režimu. IDF oznámila zničení 50 bunkrů s municí, základen polovojenských milicí Basídž a objektů pozemních sil IRGC. Izrael také potvrdil likvidaci Abolghasema Babaeiana, nově jmenovaného vojenského tajemníka, který měl koordinovat nouzové mechanismy režimu po smrti Alího Chameneího.
Izraelská armáda zároveň varovala íránské duchovní shromáždění, které se má sejít v posvátném městě Kom za účelem volby nového nejvyššího vůdce. IDF otevřeně deklarovala, že hodlá pronásledovat každého nástupce i ty, kteří se na jeho výběru budou podílet. Upozornění, že Izrael nebude váhat zaútočit přímo na účastníky tohoto shromáždění, podtrhuje snahu o úplnou demontáž mocenských struktur režimu.
Situace v Izraeli zůstává napjatá, protože Írán během neděle vypálil devět salv balistických raket. Sirény zněly po celé zemi a miliony lidí musely vyhledat úkryt. Obzvláště nebezpečné bylo použití kazetové munice, která při jedné ze salv zranila šest osob. Od začátku konfliktu 28. února bylo v izraelských nemocnicích ošetřeno již přes dva tisíce lidí.
Náčelník štábu Zamir vyzval izraelskou veřejnost k trpělivosti a vytrvalosti. Uznal, že země žije v prodlouženém výjimečném stavu již od útoku Hamásu v říjnu 2023, ale zdůraznil, že bitva proti Íránu může trvat dlouho. Podobně neústupně se vyjádřil i mluvčí íránského parlamentu, který prohlásil, že Teherán neusiluje o příměří a na jakýkoliv útok odpoví rozhodně.
Spojené státy mezitím obvinily íránský režim z cynického hazardování s životy vlastních občanů. Podle amerického velení CENTCOM odpaluje Írán rakety a drony přímo z hustě obydlených civilních oblastí ve městech jako Isfahán nebo Šíráz. USA varovaly íránské civilisty, aby zůstali doma, protože místa využívaná k vojenským účelům ztrácejí podle mezinárodního práva chráněný status.
Vojenská operace si vyžádala další oběť v řadách americké armády. V neděli podlehl svým zraněním sedmý americký voják, který byl zraněn při útoku v Saúdské Arábii na začátku března. Tato skutečnost jen potvrzuje, že konflikt má ničivý dopad na všechny zúčastněné strany a rozšiřuje se hluboko do oblasti Perského zálivu.
Mezi spojenci se však začínají objevovat první trhliny v názoru na intenzitu úderů. Podle neoficiálních zpráv jsou Spojené státy znepokojeny rozsahem izraelských útoků na íránskou ropnou infrastrukturu. Washington sice byl o záměru informován, ale neočekával tak masivní destrukci. Američtí představitelé se obávají, že likvidace zdrojů paliva pro civilní obyvatelstvo by mohla posílit podporu íránského režimu.
Ekonomické důsledky války jsou drtivé. Kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy a plynu, ceny energií nekontrolovaně rostou. Írán navíc pohrozil, že pokud bude Izrael pokračovat v útocích na jeho energetiku, začne cílit na ropná zařízení v celém regionu. Podle Teheránu by se svět měl připravit na cenu ropy přesahující 200 dolarů za barel.
Diplomatické úsilí o urovnání sporů mezi spojenci má podpořit úterní návštěva Trumpových vyslanců Jareda Kushnera a Steva Witkoffa v Izraeli. Jejich úkolem bude sjednotit politickou zprávu obou vlád, zatímco vojenská spolupráce na zemi i ve vzduchu pokračuje. Izraelská strana argumentuje, že údery na íránské sklady paliva jsou nezbytnou odpovědí na íránské útoky proti civilním cílům v Izraeli.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA neplánuje vyloučit Írán z nadcházejícího mistrovství světa a nahradit jej Itálií. Tento neobvyklý krok navrhl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Paolo Zampolli, avšak zdroje BBC z prostředí FIFA potvrzují, že federace se tímto podnětem nehodlá zabývat.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha prohlásil, že aktuální postavení ukrajinských sil na bojišti je nejpevnější za poslední rok. V rozhovoru s novináři uvedl, že se podařilo výrazně zvrátit nepříznivý vývoj díky intenzivnímu využívání bezpilotních prostředků. Právě drony nyní sehrávají zásadní roli při vyrovnávání ruské početní převahy v personálu.
Klimatická změna podle webu Politico stále výrazněji zasahuje do každodenního života obyvatel Evropy, což se projevuje mimo jiné i zhoršováním projevů senné rýmy. Pylová sezóna začíná v poslední dekádě o jeden až dva týdny dříve než v období na přelomu tisíciletí a koncentrace pylu v ovzduší se zvyšuje. To vede k častějším zdravotním potížím, jako jsou podrážděné oči, bolest v krku či astmatické záchvaty.
Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Tři nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují na klesající podporu prezidenta Donalda Trumpa v klíčových oblastech, jako je správa ekonomiky, imigrace a konflikt s Íránem. Tato zjištění představují varovný signál pro republikánské kandidáty, kteří se připravují na blížící se podzimní volby do Kongresu. Obliba prezidenta se v šetřeních společností Reuters-Ipsos, Strength in Numbers-Verasight a AP-NORC pohybuje mezi 33 a 36 procenty, což se blíží jeho historickým minimům.