Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Izraelské letectvo v posledních hodinách zasadilo režimu několik citelných ran. Mezi hlavní cíle patřilo velitelství vzdušných sil Revolučních gard (IRGC) v Teheránu a také vesmírné a satelitní středisko. Podle IDF právě z těchto míst Írán koordinoval odpalování raket a dronů nejen na Izrael, ale i na další země v regionu. Zasažené vesmírné středisko navíc sloužilo k ovládání satelitu Chajjam, který IRGC využívaly ke sledování izraelského území.
Kromě strategických center se údery zaměřily na logistické zázemí režimu. IDF oznámila zničení 50 bunkrů s municí, základen polovojenských milicí Basídž a objektů pozemních sil IRGC. Izrael také potvrdil likvidaci Abolghasema Babaeiana, nově jmenovaného vojenského tajemníka, který měl koordinovat nouzové mechanismy režimu po smrti Alího Chameneího.
Izraelská armáda zároveň varovala íránské duchovní shromáždění, které se má sejít v posvátném městě Kom za účelem volby nového nejvyššího vůdce. IDF otevřeně deklarovala, že hodlá pronásledovat každého nástupce i ty, kteří se na jeho výběru budou podílet. Upozornění, že Izrael nebude váhat zaútočit přímo na účastníky tohoto shromáždění, podtrhuje snahu o úplnou demontáž mocenských struktur režimu.
Situace v Izraeli zůstává napjatá, protože Írán během neděle vypálil devět salv balistických raket. Sirény zněly po celé zemi a miliony lidí musely vyhledat úkryt. Obzvláště nebezpečné bylo použití kazetové munice, která při jedné ze salv zranila šest osob. Od začátku konfliktu 28. února bylo v izraelských nemocnicích ošetřeno již přes dva tisíce lidí.
Náčelník štábu Zamir vyzval izraelskou veřejnost k trpělivosti a vytrvalosti. Uznal, že země žije v prodlouženém výjimečném stavu již od útoku Hamásu v říjnu 2023, ale zdůraznil, že bitva proti Íránu může trvat dlouho. Podobně neústupně se vyjádřil i mluvčí íránského parlamentu, který prohlásil, že Teherán neusiluje o příměří a na jakýkoliv útok odpoví rozhodně.
Spojené státy mezitím obvinily íránský režim z cynického hazardování s životy vlastních občanů. Podle amerického velení CENTCOM odpaluje Írán rakety a drony přímo z hustě obydlených civilních oblastí ve městech jako Isfahán nebo Šíráz. USA varovaly íránské civilisty, aby zůstali doma, protože místa využívaná k vojenským účelům ztrácejí podle mezinárodního práva chráněný status.
Vojenská operace si vyžádala další oběť v řadách americké armády. V neděli podlehl svým zraněním sedmý americký voják, který byl zraněn při útoku v Saúdské Arábii na začátku března. Tato skutečnost jen potvrzuje, že konflikt má ničivý dopad na všechny zúčastněné strany a rozšiřuje se hluboko do oblasti Perského zálivu.
Mezi spojenci se však začínají objevovat první trhliny v názoru na intenzitu úderů. Podle neoficiálních zpráv jsou Spojené státy znepokojeny rozsahem izraelských útoků na íránskou ropnou infrastrukturu. Washington sice byl o záměru informován, ale neočekával tak masivní destrukci. Američtí představitelé se obávají, že likvidace zdrojů paliva pro civilní obyvatelstvo by mohla posílit podporu íránského režimu.
Ekonomické důsledky války jsou drtivé. Kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy a plynu, ceny energií nekontrolovaně rostou. Írán navíc pohrozil, že pokud bude Izrael pokračovat v útocích na jeho energetiku, začne cílit na ropná zařízení v celém regionu. Podle Teheránu by se svět měl připravit na cenu ropy přesahující 200 dolarů za barel.
Diplomatické úsilí o urovnání sporů mezi spojenci má podpořit úterní návštěva Trumpových vyslanců Jareda Kushnera a Steva Witkoffa v Izraeli. Jejich úkolem bude sjednotit politickou zprávu obou vlád, zatímco vojenská spolupráce na zemi i ve vzduchu pokračuje. Izraelská strana argumentuje, že údery na íránské sklady paliva jsou nezbytnou odpovědí na íránské útoky proti civilním cílům v Izraeli.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.