Putin nabídnul Evropě pomoc s dodávkami ropy a zemního plynu

Putin varoval, že produkce ropy závislá na dopravě přes Hormuzský průliv by se mohla brzy zcela zastavit. Zdůraznil, že pokles těžby v oblasti už začal, a nabídl ruské kapacity jako spolehlivou alternativu. Podmínkou Kremlu je však uzavření dlouhodobých kontraktů a naprosté vyloučení politiky z energetických dohod. Ruské exportéry přitom označil za partnery, kteří se „vyznačují mimořádnou stabilitou“.

Tato nabídka přichází v době, kdy se většina evropských zemí stále snaží odstřihnout od ruských energií v reakci na invazi na Ukrajinu z února 2022. Rusko přitom zůstává druhým největším exportérem ropy na světě a disponuje největšími zásobami zemního plynu. Putin také doporučil ruským ropným společnostem, aby využily současného skokového nárůstu cen k umoření svých dluhů, zatímco ruská vláda hodlá těmito zisky sanovat deficit veřejných financí.

Evropské akciové trhy na dramatický vývoj reagovaly počátečními propady, ze kterých se však v závěru pondělního obchodování částečně zotavily. Londýnský index FTSE 100 uzavřel se ztrátou pouhých 0,3 %, ačkoliv během dne klesal o téměř 2 %. Tahounem oživení byly paradoxně právě ropné giganty jako Shell a BP, jejichž akcie díky vysokým cenám suroviny posílily o zhruba 2 %. Německý DAX a francouzský CAC 40 skončily v mírném záporu do jednoho procenta.

Britská kancléřka Rachel Reevesová mezitím v dolní sněmovně prohlásila, že nebude tolerovat, aby energetické firmy zneužívaly současnou krizi k dosahování nadměrných zisků na úkor spotřebitelů. Zároveň potvrdila, že britská armáda získá přístup ke strategickým ropným rezervám pro operace související s Blízkým východem. Prioritou Spojeného království zůstává zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu, o čemž Reevesová jednala i se zástupci pojistného trhu Lloyd's of London.

Kancléřka také ujistila britskou veřejnost, že dubnový strop na ceny energií se nebude měnit, což udrží účty domácností na současné úrovni minimálně do června. Přesto připustila, že inflace v příštích měsících pravděpodobně vzroste. Opoziční stínový kancléř Mel Stride však vládní opatření kritizoval jako nedostatečná a varoval před dopady dlouhotrvajícího konfliktu na úrokové sazby a náklady na hypotéky.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) potvrdila, že země G7 intenzivně zvažují koordinované uvolnění nouzových zásob ropy. Spekuluje se o objemu až 300 milionů barelů, což by byla největší intervence v historii, dvojnásobně převyšující zásah po začátku války na Ukrajině v roce 2022. Šéf IEA Fatih Birol potvrdil, že situace na trzích se v posledních dnech dramaticky zhoršila a rizika nadále rostou.

Navzdory krizovému jednání však zatím nebyla žádná konkrétní čísla potvrzena. Francouzský ministr financí Roland Lescure po schůzce G7 uvedl, že k finální dohodě o uvolnění zásob „ještě nedospěli“. Shoda panuje pouze v tom, že členské státy využijí veškeré dostupné nástroje ke stabilizaci trhu v momentě, kdy to bude nezbytně nutné.

Současná situace tak staví západní země před složité dilema. Na jedné straně stojí snaha o energetickou nezávislost na Rusku a podpora Ukrajiny, na druhé straně drtivý dopad blízkovýchodního konfliktu na ceny pohonných hmot a hrozba globální recese. Putinova nabídka „stabilních dodávek“ je tak pro mnohé evropské politiky vnímána spíše jako pokus o znovuzískání ztraceného vlivu na kontinentu.