Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Putin varoval, že produkce ropy závislá na dopravě přes Hormuzský průliv by se mohla brzy zcela zastavit. Zdůraznil, že pokles těžby v oblasti už začal, a nabídl ruské kapacity jako spolehlivou alternativu. Podmínkou Kremlu je však uzavření dlouhodobých kontraktů a naprosté vyloučení politiky z energetických dohod. Ruské exportéry přitom označil za partnery, kteří se „vyznačují mimořádnou stabilitou“.
Tato nabídka přichází v době, kdy se většina evropských zemí stále snaží odstřihnout od ruských energií v reakci na invazi na Ukrajinu z února 2022. Rusko přitom zůstává druhým největším exportérem ropy na světě a disponuje největšími zásobami zemního plynu. Putin také doporučil ruským ropným společnostem, aby využily současného skokového nárůstu cen k umoření svých dluhů, zatímco ruská vláda hodlá těmito zisky sanovat deficit veřejných financí.
Evropské akciové trhy na dramatický vývoj reagovaly počátečními propady, ze kterých se však v závěru pondělního obchodování částečně zotavily. Londýnský index FTSE 100 uzavřel se ztrátou pouhých 0,3 %, ačkoliv během dne klesal o téměř 2 %. Tahounem oživení byly paradoxně právě ropné giganty jako Shell a BP, jejichž akcie díky vysokým cenám suroviny posílily o zhruba 2 %. Německý DAX a francouzský CAC 40 skončily v mírném záporu do jednoho procenta.
Britská kancléřka Rachel Reevesová mezitím v dolní sněmovně prohlásila, že nebude tolerovat, aby energetické firmy zneužívaly současnou krizi k dosahování nadměrných zisků na úkor spotřebitelů. Zároveň potvrdila, že britská armáda získá přístup ke strategickým ropným rezervám pro operace související s Blízkým východem. Prioritou Spojeného království zůstává zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu, o čemž Reevesová jednala i se zástupci pojistného trhu Lloyd's of London.
Kancléřka také ujistila britskou veřejnost, že dubnový strop na ceny energií se nebude měnit, což udrží účty domácností na současné úrovni minimálně do června. Přesto připustila, že inflace v příštích měsících pravděpodobně vzroste. Opoziční stínový kancléř Mel Stride však vládní opatření kritizoval jako nedostatečná a varoval před dopady dlouhotrvajícího konfliktu na úrokové sazby a náklady na hypotéky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) potvrdila, že země G7 intenzivně zvažují koordinované uvolnění nouzových zásob ropy. Spekuluje se o objemu až 300 milionů barelů, což by byla největší intervence v historii, dvojnásobně převyšující zásah po začátku války na Ukrajině v roce 2022. Šéf IEA Fatih Birol potvrdil, že situace na trzích se v posledních dnech dramaticky zhoršila a rizika nadále rostou.
Navzdory krizovému jednání však zatím nebyla žádná konkrétní čísla potvrzena. Francouzský ministr financí Roland Lescure po schůzce G7 uvedl, že k finální dohodě o uvolnění zásob „ještě nedospěli“. Shoda panuje pouze v tom, že členské státy využijí veškeré dostupné nástroje ke stabilizaci trhu v momentě, kdy to bude nezbytně nutné.
Současná situace tak staví západní země před složité dilema. Na jedné straně stojí snaha o energetickou nezávislost na Rusku a podpora Ukrajiny, na druhé straně drtivý dopad blízkovýchodního konfliktu na ceny pohonných hmot a hrozba globální recese. Putinova nabídka „stabilních dodávek“ je tak pro mnohé evropské politiky vnímána spíše jako pokus o znovuzískání ztraceného vlivu na kontinentu.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.