Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Putin varoval, že produkce ropy závislá na dopravě přes Hormuzský průliv by se mohla brzy zcela zastavit. Zdůraznil, že pokles těžby v oblasti už začal, a nabídl ruské kapacity jako spolehlivou alternativu. Podmínkou Kremlu je však uzavření dlouhodobých kontraktů a naprosté vyloučení politiky z energetických dohod. Ruské exportéry přitom označil za partnery, kteří se „vyznačují mimořádnou stabilitou“.
Tato nabídka přichází v době, kdy se většina evropských zemí stále snaží odstřihnout od ruských energií v reakci na invazi na Ukrajinu z února 2022. Rusko přitom zůstává druhým největším exportérem ropy na světě a disponuje největšími zásobami zemního plynu. Putin také doporučil ruským ropným společnostem, aby využily současného skokového nárůstu cen k umoření svých dluhů, zatímco ruská vláda hodlá těmito zisky sanovat deficit veřejných financí.
Evropské akciové trhy na dramatický vývoj reagovaly počátečními propady, ze kterých se však v závěru pondělního obchodování částečně zotavily. Londýnský index FTSE 100 uzavřel se ztrátou pouhých 0,3 %, ačkoliv během dne klesal o téměř 2 %. Tahounem oživení byly paradoxně právě ropné giganty jako Shell a BP, jejichž akcie díky vysokým cenám suroviny posílily o zhruba 2 %. Německý DAX a francouzský CAC 40 skončily v mírném záporu do jednoho procenta.
Britská kancléřka Rachel Reevesová mezitím v dolní sněmovně prohlásila, že nebude tolerovat, aby energetické firmy zneužívaly současnou krizi k dosahování nadměrných zisků na úkor spotřebitelů. Zároveň potvrdila, že britská armáda získá přístup ke strategickým ropným rezervám pro operace související s Blízkým východem. Prioritou Spojeného království zůstává zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu, o čemž Reevesová jednala i se zástupci pojistného trhu Lloyd's of London.
Kancléřka také ujistila britskou veřejnost, že dubnový strop na ceny energií se nebude měnit, což udrží účty domácností na současné úrovni minimálně do června. Přesto připustila, že inflace v příštích měsících pravděpodobně vzroste. Opoziční stínový kancléř Mel Stride však vládní opatření kritizoval jako nedostatečná a varoval před dopady dlouhotrvajícího konfliktu na úrokové sazby a náklady na hypotéky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) potvrdila, že země G7 intenzivně zvažují koordinované uvolnění nouzových zásob ropy. Spekuluje se o objemu až 300 milionů barelů, což by byla největší intervence v historii, dvojnásobně převyšující zásah po začátku války na Ukrajině v roce 2022. Šéf IEA Fatih Birol potvrdil, že situace na trzích se v posledních dnech dramaticky zhoršila a rizika nadále rostou.
Navzdory krizovému jednání však zatím nebyla žádná konkrétní čísla potvrzena. Francouzský ministr financí Roland Lescure po schůzce G7 uvedl, že k finální dohodě o uvolnění zásob „ještě nedospěli“. Shoda panuje pouze v tom, že členské státy využijí veškeré dostupné nástroje ke stabilizaci trhu v momentě, kdy to bude nezbytně nutné.
Současná situace tak staví západní země před složité dilema. Na jedné straně stojí snaha o energetickou nezávislost na Rusku a podpora Ukrajiny, na druhé straně drtivý dopad blízkovýchodního konfliktu na ceny pohonných hmot a hrozba globální recese. Putinova nabídka „stabilních dodávek“ je tak pro mnohé evropské politiky vnímána spíše jako pokus o znovuzískání ztraceného vlivu na kontinentu.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.