Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Putin varoval, že produkce ropy závislá na dopravě přes Hormuzský průliv by se mohla brzy zcela zastavit. Zdůraznil, že pokles těžby v oblasti už začal, a nabídl ruské kapacity jako spolehlivou alternativu. Podmínkou Kremlu je však uzavření dlouhodobých kontraktů a naprosté vyloučení politiky z energetických dohod. Ruské exportéry přitom označil za partnery, kteří se „vyznačují mimořádnou stabilitou“.
Tato nabídka přichází v době, kdy se většina evropských zemí stále snaží odstřihnout od ruských energií v reakci na invazi na Ukrajinu z února 2022. Rusko přitom zůstává druhým největším exportérem ropy na světě a disponuje největšími zásobami zemního plynu. Putin také doporučil ruským ropným společnostem, aby využily současného skokového nárůstu cen k umoření svých dluhů, zatímco ruská vláda hodlá těmito zisky sanovat deficit veřejných financí.
Evropské akciové trhy na dramatický vývoj reagovaly počátečními propady, ze kterých se však v závěru pondělního obchodování částečně zotavily. Londýnský index FTSE 100 uzavřel se ztrátou pouhých 0,3 %, ačkoliv během dne klesal o téměř 2 %. Tahounem oživení byly paradoxně právě ropné giganty jako Shell a BP, jejichž akcie díky vysokým cenám suroviny posílily o zhruba 2 %. Německý DAX a francouzský CAC 40 skončily v mírném záporu do jednoho procenta.
Britská kancléřka Rachel Reevesová mezitím v dolní sněmovně prohlásila, že nebude tolerovat, aby energetické firmy zneužívaly současnou krizi k dosahování nadměrných zisků na úkor spotřebitelů. Zároveň potvrdila, že britská armáda získá přístup ke strategickým ropným rezervám pro operace související s Blízkým východem. Prioritou Spojeného království zůstává zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu, o čemž Reevesová jednala i se zástupci pojistného trhu Lloyd's of London.
Kancléřka také ujistila britskou veřejnost, že dubnový strop na ceny energií se nebude měnit, což udrží účty domácností na současné úrovni minimálně do června. Přesto připustila, že inflace v příštích měsících pravděpodobně vzroste. Opoziční stínový kancléř Mel Stride však vládní opatření kritizoval jako nedostatečná a varoval před dopady dlouhotrvajícího konfliktu na úrokové sazby a náklady na hypotéky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) potvrdila, že země G7 intenzivně zvažují koordinované uvolnění nouzových zásob ropy. Spekuluje se o objemu až 300 milionů barelů, což by byla největší intervence v historii, dvojnásobně převyšující zásah po začátku války na Ukrajině v roce 2022. Šéf IEA Fatih Birol potvrdil, že situace na trzích se v posledních dnech dramaticky zhoršila a rizika nadále rostou.
Navzdory krizovému jednání však zatím nebyla žádná konkrétní čísla potvrzena. Francouzský ministr financí Roland Lescure po schůzce G7 uvedl, že k finální dohodě o uvolnění zásob „ještě nedospěli“. Shoda panuje pouze v tom, že členské státy využijí veškeré dostupné nástroje ke stabilizaci trhu v momentě, kdy to bude nezbytně nutné.
Současná situace tak staví západní země před složité dilema. Na jedné straně stojí snaha o energetickou nezávislost na Rusku a podpora Ukrajiny, na druhé straně drtivý dopad blízkovýchodního konfliktu na ceny pohonných hmot a hrozba globální recese. Putinova nabídka „stabilních dodávek“ je tak pro mnohé evropské politiky vnímána spíše jako pokus o znovuzískání ztraceného vlivu na kontinentu.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.
