Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Tento strategický krok má zajistit bezpečnost v oblasti, kterou denně protéká přibližně 20 % světové ropy a jejíž ochromení v posledních dnech vyhnalo ceny suroviny do závratných výšin. Macron však zároveň upozornil, že operaci nebude možné spustit dříve, než napětí na Blízkém východě alespoň částečně opadne.
Francouzský lídr o tomto plánu hovořil během své pondělní návštěvy Kypru, kde se sešel se svými protějšky z Řecka a Kypru, Kyriakosem Mitsotakisem a Nikosem Christodoulidesem. Macron zdůraznil, že by šlo o misi s čistě obranným charakterem, na které by se měly podílet jak evropské, tak mimoevropské státy. Cílem je vytvořit společnou frontu k ochraně zemí, které čelí íránským útokům, a přispět k regionální deeskalaci.
Návštěva Kypru měla pro Macrona také silný symbolický a bezpečnostní význam. Ostrov se minulý týden stal terčem útoků drony, které následovaly po americko-izraelských úderech na Írán. Macron dal jasně najevo, že útok na Kypr považuje za útok na celou Evropu, a přislíbil dodržení francouzsko-kyperských obranných dohod. Francie již v rámci této podpory vyslala na Kypr systémy protivzdušné obrany a do regionu nasadila svou jedinou letadlovou loď.
Kyperský prezident Christodoulides sice potvrdil humanitární roli své země, zároveň však uvedl, že Nikósie se nebude přímo zapojovat do žádných vojenských operací. Řecký premiér Mitsotakis doplnil, že svoboda plavby je v současnosti pod přímým útokem. Varoval také, že Evropa se musí připravit i na další asymetrické hrozby, které s konfliktem souvisejí, zejména na potenciální velké migrační vlny.
Francie se tak snaží zaujmout aktivní roli v řešení energetické a bezpečnostní krize, která paralyzuje mezinárodní obchod. Macronův návrh na vojenské konvoje je reakcí na rostoucí obavy trhů a snahou stabilizovat situaci v klíčovém námořním uzlu. Úspěch této iniciativy však bude záviset na tom, zda se podaří najít dostatek partnerů ochotných vyslat svá plavidla do vysoce rizikové zóny.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.