Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Tento strategický krok má zajistit bezpečnost v oblasti, kterou denně protéká přibližně 20 % světové ropy a jejíž ochromení v posledních dnech vyhnalo ceny suroviny do závratných výšin. Macron však zároveň upozornil, že operaci nebude možné spustit dříve, než napětí na Blízkém východě alespoň částečně opadne.
Francouzský lídr o tomto plánu hovořil během své pondělní návštěvy Kypru, kde se sešel se svými protějšky z Řecka a Kypru, Kyriakosem Mitsotakisem a Nikosem Christodoulidesem. Macron zdůraznil, že by šlo o misi s čistě obranným charakterem, na které by se měly podílet jak evropské, tak mimoevropské státy. Cílem je vytvořit společnou frontu k ochraně zemí, které čelí íránským útokům, a přispět k regionální deeskalaci.
Návštěva Kypru měla pro Macrona také silný symbolický a bezpečnostní význam. Ostrov se minulý týden stal terčem útoků drony, které následovaly po americko-izraelských úderech na Írán. Macron dal jasně najevo, že útok na Kypr považuje za útok na celou Evropu, a přislíbil dodržení francouzsko-kyperských obranných dohod. Francie již v rámci této podpory vyslala na Kypr systémy protivzdušné obrany a do regionu nasadila svou jedinou letadlovou loď.
Kyperský prezident Christodoulides sice potvrdil humanitární roli své země, zároveň však uvedl, že Nikósie se nebude přímo zapojovat do žádných vojenských operací. Řecký premiér Mitsotakis doplnil, že svoboda plavby je v současnosti pod přímým útokem. Varoval také, že Evropa se musí připravit i na další asymetrické hrozby, které s konfliktem souvisejí, zejména na potenciální velké migrační vlny.
Francie se tak snaží zaujmout aktivní roli v řešení energetické a bezpečnostní krize, která paralyzuje mezinárodní obchod. Macronův návrh na vojenské konvoje je reakcí na rostoucí obavy trhů a snahou stabilizovat situaci v klíčovém námořním uzlu. Úspěch této iniciativy však bude záviset na tom, zda se podaří najít dostatek partnerů ochotných vyslat svá plavidla do vysoce rizikové zóny.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.