Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.
V pátek 13. června 2025 provedl Izrael rozsáhlý letecký útok na Írán bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, čímž odstartoval prudkou eskalaci konfliktu mezi oběma státy. Reakce Teheránu přišla okamžitě a během několika dnů si vzájemné útoky vyžádaly více než 200 mrtvých na íránské straně a 14 obětí na straně izraelské. Události posledních dní však mají hlubší dopad, než by se mohlo zdát – možná totiž znamenají konec mezinárodního právního řádu, jak jsme ho znali od roku 1945.
Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odletěl přes 8 000 kilometrů do Kanady, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G7. Ten však summit nečekaně opustil dříve, než k plánovanému jednání došlo, a zamířil zpět do USA kvůli rostoucímu napětí mezi Izraelem a Íránem. Tento krok způsobil v ukrajinské delegaci rozčarování a zklamání, píše The Guardian.
Bývalý izraelský velvyslanec ve Spojených státech Michael Oren se obává, že Írán může záměrně vyprovokovat Spojené státy útokem na jejich vojenskou základnu nebo námořní jednotku, aby tím donutil Washington přímo vstoupit do války. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že Írán by mohl takovým krokem přinutit prezidenta Donalda Trumpa k reakci, která by vedla k vyjednávání o ukončení bojů.
Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.
Slovensko zasáhla nesmírně smutná zpráva, která otřásla nejen zdravotnickou veřejností, ale i širokou společností. Jedenáctiletý chlapec, jenž byl hospitalizován s vážným poškozením mozku způsobeným vzácnou amébou Naegleria fowleri, v nemocnici svůj boj o život bohužel prohrál. Lékaři z Národního ústavu dětských nemocí v Bratislavě potvrdili, že navzdory maximálnímu úsilí a nejmodernější dostupné péči nebylo dítě možné zachránit.
Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
Ačkoliv to zní neuvěřitelně, někteří lidé opravdu vykazují imunitní reakce na těla jiných lidí. Tento vzácný, ale vážný jev zůstává pro lékaře záhadou, přestože existují případy, které ukazují, že lidské tělo může reagovat na pachy, pot, sliny, nebo dokonce semeno druhých způsobem, který připomíná alergii.
Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.
Íránské jaderné zařízení Fordo, ukryté hluboko v hoře, představuje pro Izrael vojenský cíl téměř nedosažitelný bez pomoci USA. K jeho zničení by byla nutná speciální hlubinná bomba GBU-57, kterou však Izrael nemá – a Spojené státy mu ji odmítají poskytnout. Alternativou jsou údery na podpůrnou infrastrukturu nebo přímý útok speciálního komanda.
Nedávné úmrtí mladého muže ve vazbě keňské policie znovu vyvolalo vlnu veřejného pobouření a připomnělo hluboce zakořeněné problémy s brutalitou a beztrestností bezpečnostních složek v zemi.
Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který začal izraelskými útoky na íránská jaderná zařízení a další strategické cíle 13. června 2025, podle odborníků neznamená jen další kapitolu nestabilního Blízkého východu. Podle Farah N. Jan, expertky na nukleární bezpečnost, jde o první plnohodnotný příklad tzv. „války na zápraží“ – nového typu konfliktu, v němž stát s jadernými zbraněmi útočí na protivníka, který se nachází těsně před dosažením jaderného statusu.
Poslanecká sněmovna dnes projednává návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Mimořádnou schůzi svolaly opoziční strany ANO a SPD kvůli aféře spojené s kontroverzním darem v kryptoměně, který měl směřovat na ministerstvo spravedlnosti. I když v reakci na kauzu rezignoval ministr Pavel Blažek (ODS), opozice požaduje hlubší změny — odchod ministra financí Zbyňka Stanjury i pád celé vlády.
Rodinný podnik amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámil spuštění nové mobilní služby a zlatého smartphonu nesoucího jméno Trump. Trump Organization, kterou řídí Trumpovi synové, plánuje prodávat zařízení za 499 dolarů (cca 11 500 Kč) a měsíční tarif za 47,45 dolaru – odkazující na to, že Trump byl 45. i 47. prezidentem USA.