Severní Korea, jedna z nejuzavřenějších zemí světa, v červnu s velkou slávou otevřela nové přímořské letovisko Wonsan-Kalma. Mezi prvními zahraničními návštěvníky byli i ruští turisté, kteří se rozhodli prozkoumat tuto neobvyklou destinaci. Anastasiya Samsonova, jedna z prvních ruských návštěvnic, poté sdílela s médii svou zkušenost z týdenního pobytu.
Anastasiya, která je HR manažerkou, byla součástí skupiny 15 ruských turistů, kteří jako první cizinci navštívili nové letovisko. Na svých fotografiích z dovolené ukazuje bílé písčité pláže, lesknoucí se moře a moderní hotelové komplexy.
Na všech snímcích chybí to, co byste od typické plážové dovolené očekávali — lidé. Prázdné řady lehátek, opuštěné zlaté banketní sály, kde nikdo nesedí, a celkový pocit izolace. "Byl to nový hotel, všechno bylo velmi krásně zařízené a infrastruktura byla dobře vyvinutá," popisuje Anastasiya.
Možná si říkáte, proč zrovna Severní Korea? Koneckonců, tato země je spíše známá svými problémy, jako jsou hladomor a nucená práce, než sluníčem a koktejly u bazénu. Anastasiya vysvětluje, že ji s přáteli zajímalo, jak lidé v této zemi žijí. "Měli jsme spoustu předsudků o tom, co je v Severní Koreji povoleno a co ne. Ale nakonec jsme se cítili naprosto svobodně," říká.
Ruská návštěva Severní Koreje není náhodná. V posledních letech se mezi těmito dvěma zeměmi vytváří silnější vazby. Po invazi na Ukrajinu Severní Korea poskytla Rusku vojenskou pomoc a nyní se rozvíjí i ekonomická spolupráce. V ruských obchodech se objevují severokorejské produkty, včetně jablek a piva, a minulý měsíc byly zahájeny přímé lety z Moskvy do Pchjongjangu.
Mnoho ruských turistů se rozhodlo navštívit tuto zemi, kterou považují za "tajemnou". Cestovní agentura Vostok Intur, která organizuje pravidelné výlety do Severní Koreje, tvrdí, že poptávka po těchto cestách roste. Ředitelka agentury, Irina Kobeleva, se chlubí tím, že její firma má každý měsíc 400 rezervací.
"Severní Korea je úžasná země, která je naprosto jedinečná," říká Kobeleva a dodává, že tam nenajdete žádnou reklamu a vše je velmi čisté, dokonce i asfalt je umytý. Brožury agentury ukazují nádherné snímky mohutných památek, zelených golfových hřišť a upravených lyžařských sjezdovek, ale opět chybí jeden klíčový prvek — lidé.
Cesta do Severní Koreje rozhodně není levná. Týdenní zájezd, který zahrnuje návštěvu Pchjongjangu, cirkusu a nového plážového letoviska, vyjde přibližně na 40 tisíc korun, a to bez letenky.
Přesto si někteří lidé najdou důvod, proč tuto destinaci navštívit. Pavel, mladý bloger, říká, že "sbírá" země a právě Severní Korea bude jeho 89. destinací. Na druhé straně Tatiana, penzistka, má sentimentální důvod — chtěla splnit přání svého zesnulého manžela, který do této země vždy chtěl jet.
Ať už je motivace jakákoliv, jedno je jasné: i když Severní Korea zůstává pro většinu světa záhadnou a neznámou destinací, stále více ruských turistů si ji vybírá jako cíl svých cest. A jak to bude s budoucností turistického ruchu v této zemi? Kdo ví, ale pro nyní se zdá, že Severní Korea bude stále zůstávat spíše tajemným koutem světa pro odvážné cestovatele.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.