Severní Korea, jedna z nejuzavřenějších zemí světa, v červnu s velkou slávou otevřela nové přímořské letovisko Wonsan-Kalma. Mezi prvními zahraničními návštěvníky byli i ruští turisté, kteří se rozhodli prozkoumat tuto neobvyklou destinaci. Anastasiya Samsonova, jedna z prvních ruských návštěvnic, poté sdílela s médii svou zkušenost z týdenního pobytu.
Anastasiya, která je HR manažerkou, byla součástí skupiny 15 ruských turistů, kteří jako první cizinci navštívili nové letovisko. Na svých fotografiích z dovolené ukazuje bílé písčité pláže, lesknoucí se moře a moderní hotelové komplexy.
Na všech snímcích chybí to, co byste od typické plážové dovolené očekávali — lidé. Prázdné řady lehátek, opuštěné zlaté banketní sály, kde nikdo nesedí, a celkový pocit izolace. "Byl to nový hotel, všechno bylo velmi krásně zařízené a infrastruktura byla dobře vyvinutá," popisuje Anastasiya.
Možná si říkáte, proč zrovna Severní Korea? Koneckonců, tato země je spíše známá svými problémy, jako jsou hladomor a nucená práce, než sluníčem a koktejly u bazénu. Anastasiya vysvětluje, že ji s přáteli zajímalo, jak lidé v této zemi žijí. "Měli jsme spoustu předsudků o tom, co je v Severní Koreji povoleno a co ne. Ale nakonec jsme se cítili naprosto svobodně," říká.
Ruská návštěva Severní Koreje není náhodná. V posledních letech se mezi těmito dvěma zeměmi vytváří silnější vazby. Po invazi na Ukrajinu Severní Korea poskytla Rusku vojenskou pomoc a nyní se rozvíjí i ekonomická spolupráce. V ruských obchodech se objevují severokorejské produkty, včetně jablek a piva, a minulý měsíc byly zahájeny přímé lety z Moskvy do Pchjongjangu.
Mnoho ruských turistů se rozhodlo navštívit tuto zemi, kterou považují za "tajemnou". Cestovní agentura Vostok Intur, která organizuje pravidelné výlety do Severní Koreje, tvrdí, že poptávka po těchto cestách roste. Ředitelka agentury, Irina Kobeleva, se chlubí tím, že její firma má každý měsíc 400 rezervací.
"Severní Korea je úžasná země, která je naprosto jedinečná," říká Kobeleva a dodává, že tam nenajdete žádnou reklamu a vše je velmi čisté, dokonce i asfalt je umytý. Brožury agentury ukazují nádherné snímky mohutných památek, zelených golfových hřišť a upravených lyžařských sjezdovek, ale opět chybí jeden klíčový prvek — lidé.
Cesta do Severní Koreje rozhodně není levná. Týdenní zájezd, který zahrnuje návštěvu Pchjongjangu, cirkusu a nového plážového letoviska, vyjde přibližně na 40 tisíc korun, a to bez letenky.
Přesto si někteří lidé najdou důvod, proč tuto destinaci navštívit. Pavel, mladý bloger, říká, že "sbírá" země a právě Severní Korea bude jeho 89. destinací. Na druhé straně Tatiana, penzistka, má sentimentální důvod — chtěla splnit přání svého zesnulého manžela, který do této země vždy chtěl jet.
Ať už je motivace jakákoliv, jedno je jasné: i když Severní Korea zůstává pro většinu světa záhadnou a neznámou destinací, stále více ruských turistů si ji vybírá jako cíl svých cest. A jak to bude s budoucností turistického ruchu v této zemi? Kdo ví, ale pro nyní se zdá, že Severní Korea bude stále zůstávat spíše tajemným koutem světa pro odvážné cestovatele.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.