Severní Korea, jedna z nejuzavřenějších zemí světa, v červnu s velkou slávou otevřela nové přímořské letovisko Wonsan-Kalma. Mezi prvními zahraničními návštěvníky byli i ruští turisté, kteří se rozhodli prozkoumat tuto neobvyklou destinaci. Anastasiya Samsonova, jedna z prvních ruských návštěvnic, poté sdílela s médii svou zkušenost z týdenního pobytu.
Anastasiya, která je HR manažerkou, byla součástí skupiny 15 ruských turistů, kteří jako první cizinci navštívili nové letovisko. Na svých fotografiích z dovolené ukazuje bílé písčité pláže, lesknoucí se moře a moderní hotelové komplexy.
Na všech snímcích chybí to, co byste od typické plážové dovolené očekávali — lidé. Prázdné řady lehátek, opuštěné zlaté banketní sály, kde nikdo nesedí, a celkový pocit izolace. "Byl to nový hotel, všechno bylo velmi krásně zařízené a infrastruktura byla dobře vyvinutá," popisuje Anastasiya.
Možná si říkáte, proč zrovna Severní Korea? Koneckonců, tato země je spíše známá svými problémy, jako jsou hladomor a nucená práce, než sluníčem a koktejly u bazénu. Anastasiya vysvětluje, že ji s přáteli zajímalo, jak lidé v této zemi žijí. "Měli jsme spoustu předsudků o tom, co je v Severní Koreji povoleno a co ne. Ale nakonec jsme se cítili naprosto svobodně," říká.
Ruská návštěva Severní Koreje není náhodná. V posledních letech se mezi těmito dvěma zeměmi vytváří silnější vazby. Po invazi na Ukrajinu Severní Korea poskytla Rusku vojenskou pomoc a nyní se rozvíjí i ekonomická spolupráce. V ruských obchodech se objevují severokorejské produkty, včetně jablek a piva, a minulý měsíc byly zahájeny přímé lety z Moskvy do Pchjongjangu.
Mnoho ruských turistů se rozhodlo navštívit tuto zemi, kterou považují za "tajemnou". Cestovní agentura Vostok Intur, která organizuje pravidelné výlety do Severní Koreje, tvrdí, že poptávka po těchto cestách roste. Ředitelka agentury, Irina Kobeleva, se chlubí tím, že její firma má každý měsíc 400 rezervací.
"Severní Korea je úžasná země, která je naprosto jedinečná," říká Kobeleva a dodává, že tam nenajdete žádnou reklamu a vše je velmi čisté, dokonce i asfalt je umytý. Brožury agentury ukazují nádherné snímky mohutných památek, zelených golfových hřišť a upravených lyžařských sjezdovek, ale opět chybí jeden klíčový prvek — lidé.
Cesta do Severní Koreje rozhodně není levná. Týdenní zájezd, který zahrnuje návštěvu Pchjongjangu, cirkusu a nového plážového letoviska, vyjde přibližně na 40 tisíc korun, a to bez letenky.
Přesto si někteří lidé najdou důvod, proč tuto destinaci navštívit. Pavel, mladý bloger, říká, že "sbírá" země a právě Severní Korea bude jeho 89. destinací. Na druhé straně Tatiana, penzistka, má sentimentální důvod — chtěla splnit přání svého zesnulého manžela, který do této země vždy chtěl jet.
Ať už je motivace jakákoliv, jedno je jasné: i když Severní Korea zůstává pro většinu světa záhadnou a neznámou destinací, stále více ruských turistů si ji vybírá jako cíl svých cest. A jak to bude s budoucností turistického ruchu v této zemi? Kdo ví, ale pro nyní se zdá, že Severní Korea bude stále zůstávat spíše tajemným koutem světa pro odvážné cestovatele.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.