Bílý dům oznámil, že americký speciální vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff během schůzky s rodinami rukojmích z Gazy sdělil, že prezident Donald Trump podporuje přechod od částečných a postupných dohod k jednání o komplexním řešení, které by ukončilo válku a umožnilo okamžitý návrat všech rukojmích. Podle vyjádření rodin a nahrávek z jednání to znamená změnu v dosavadní strategii USA a Izraele. „Máme plán, jak ukončit válku a přivést všechny domů,“ tvrdí Witkoff.
Witkoffovy výroky v Tel Avivu na setkání s rodinami rukojmích naznačují, že dosavadní strategie, která se zaměřovala na postupné zmírnění konfliktu a výměnu rukojmích, nefungovala. Po šesti měsících jednání se ukázalo, že tento přístup nedokázal přinést trvalý mír ani propuštění všech zajatců. USA se nyní rozhodly změnit kurz a přejít k jednání o komplexní dohodě, která by umožnila návrat všech rukojmích a konec války najednou.
V lednu 2025 došlo k dohodě mezi Trumpovou administrativou a Izraelem, která vedla k propuštění 33 rukojmích. Tato dohoda měla otevřít cestu k širší dohodě o ukončení války a uvolnění všech zbývajících rukojmích. Nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně porušil dohodu tím, že se odmítl seriózně pustit do vyjednávání o dalším kroku a místo toho obnovil bojové operace.
Trump a Witkoff se dlouho drželi názoru, že nejlepší cestou je dosáhnout komplexní dohody, i když v některých obdobích podporovali přístup Natanjahua zaměřený na částečné a postupné zmírnění konfliktu. Tento přístup však v průběhu času selhal, což vedlo k novému směru v jednáních.
Podle Witkoffa je novým cílem dosažení dohody, která by zahrnovala demilitarizaci Hamaáu a konečné ukončení války. „Hamás řekl, že je ochoten se demilitarizovat, a i arabské země nyní požadují, aby se Hamás vzdal zbraní,“ uvedl Witkoff během setkání s rodinami. To naznačuje, že mezinárodní tlak na Hamás roste.
Rodiny rukojmích se podle všeho setkaly s Witkoffem v příjemné a otevřené atmosféře, kdy vyslanec naslouchal každému, kdo chtěl mluvit. Podobné setkání s izraelskými vládními představiteli nikdy neproběhlo. „Nemáme možnost takto komunikovat s vysoce postavenými izraelskými představiteli,“ řekl Pro Axios jeden z členů rodiny.
Současná politická situace v oblasti je stále nejasná. Na jedné straně existuje tlak na dosažení dohody o úplném propuštění všech rukojmích, na straně druhé i nadále existují překážky v jednáních, včetně postoje Hamásu, který se odmítá vzdát zbraní před uznáním Palestiny jako nezávislého státu s Jeruzalémem jako hlavním městem.
Arabské země, včetně Saúdské Arábie, Kataru a Egypta, se nedávno připojily k výzvám na Hamás, aby se vzdal zbraní a předal kontrolu nad Gazou. Tento krok zvyšuje tlak ze strany regionálních mocností na Hamás, což by mohlo změnit rovnováhu v jednáních.
I když Witkoff a americká delegace vkládají naděje do nového přístupu, včetně potenciální dohody o úplném propuštění rukojmích, situace zůstává velmi složitá. Mezitím v Gaze pokračuje humanitární katastrofa a politický pat v jednáních trvá, což ponechává rodiny rukojmích a palestinskou populaci v těžké nejistotě.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.