Bílý dům oznámil, že americký speciální vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff během schůzky s rodinami rukojmích z Gazy sdělil, že prezident Donald Trump podporuje přechod od částečných a postupných dohod k jednání o komplexním řešení, které by ukončilo válku a umožnilo okamžitý návrat všech rukojmích. Podle vyjádření rodin a nahrávek z jednání to znamená změnu v dosavadní strategii USA a Izraele. „Máme plán, jak ukončit válku a přivést všechny domů,“ tvrdí Witkoff.
Witkoffovy výroky v Tel Avivu na setkání s rodinami rukojmích naznačují, že dosavadní strategie, která se zaměřovala na postupné zmírnění konfliktu a výměnu rukojmích, nefungovala. Po šesti měsících jednání se ukázalo, že tento přístup nedokázal přinést trvalý mír ani propuštění všech zajatců. USA se nyní rozhodly změnit kurz a přejít k jednání o komplexní dohodě, která by umožnila návrat všech rukojmích a konec války najednou.
V lednu 2025 došlo k dohodě mezi Trumpovou administrativou a Izraelem, která vedla k propuštění 33 rukojmích. Tato dohoda měla otevřít cestu k širší dohodě o ukončení války a uvolnění všech zbývajících rukojmích. Nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně porušil dohodu tím, že se odmítl seriózně pustit do vyjednávání o dalším kroku a místo toho obnovil bojové operace.
Trump a Witkoff se dlouho drželi názoru, že nejlepší cestou je dosáhnout komplexní dohody, i když v některých obdobích podporovali přístup Natanjahua zaměřený na částečné a postupné zmírnění konfliktu. Tento přístup však v průběhu času selhal, což vedlo k novému směru v jednáních.
Podle Witkoffa je novým cílem dosažení dohody, která by zahrnovala demilitarizaci Hamaáu a konečné ukončení války. „Hamás řekl, že je ochoten se demilitarizovat, a i arabské země nyní požadují, aby se Hamás vzdal zbraní,“ uvedl Witkoff během setkání s rodinami. To naznačuje, že mezinárodní tlak na Hamás roste.
Rodiny rukojmích se podle všeho setkaly s Witkoffem v příjemné a otevřené atmosféře, kdy vyslanec naslouchal každému, kdo chtěl mluvit. Podobné setkání s izraelskými vládními představiteli nikdy neproběhlo. „Nemáme možnost takto komunikovat s vysoce postavenými izraelskými představiteli,“ řekl Pro Axios jeden z členů rodiny.
Současná politická situace v oblasti je stále nejasná. Na jedné straně existuje tlak na dosažení dohody o úplném propuštění všech rukojmích, na straně druhé i nadále existují překážky v jednáních, včetně postoje Hamásu, který se odmítá vzdát zbraní před uznáním Palestiny jako nezávislého státu s Jeruzalémem jako hlavním městem.
Arabské země, včetně Saúdské Arábie, Kataru a Egypta, se nedávno připojily k výzvám na Hamás, aby se vzdal zbraní a předal kontrolu nad Gazou. Tento krok zvyšuje tlak ze strany regionálních mocností na Hamás, což by mohlo změnit rovnováhu v jednáních.
I když Witkoff a americká delegace vkládají naděje do nového přístupu, včetně potenciální dohody o úplném propuštění rukojmích, situace zůstává velmi složitá. Mezitím v Gaze pokračuje humanitární katastrofa a politický pat v jednáních trvá, což ponechává rodiny rukojmích a palestinskou populaci v těžké nejistotě.
Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Podle vyjádření vysokého poradce Kremlu a bývalého ruského velvyslance v USA Jurije Ušakova se Rusko a USA „v podstatě dohodly“ na tom, že se v nejbližších dnech uskuteční setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ušakov v televizi řekl, že s americkými kolegy už začínají s „konkrétními přípravami“.
Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Velký pokrok nastal podle Donalda Trumpa v jednáních mezi americkou a ruskou stranou ohledně ukončení války na Ukrajině. Trump o posledním vývoji informoval spojence v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten zmínil, že Kyjev stojí o trvalý mír.
Již pozítří se lidé rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Po pohřbu ve strašnickém krematoriu dojde k uložení jeho ostatků na místo posledního odpočinku. Kde to ale bude?
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro Financial Times upozornil, že evropská dopravní síť není připravena na případnou válku s Ruskem. Podle něj je současná infrastruktura v Evropě příliš pomalá a neefektivní na to, aby dokázala dostatečně rychle přesunout vojenské jednotky v případě eskalace konfliktu.
Spojené státy eskalují obchodní válku s Indií. Prezident Donald Trump oznámil, že na indické zboží uvalí další 25% clo za nákupy ruské ropy. Celkové clo na indický dovoz tak dosáhne 50 %, což se řadí mezi nejvyšší, jaké USA na své obchodní partnery uvalují.
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.