Bílý dům oznámil, že americký speciální vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff během schůzky s rodinami rukojmích z Gazy sdělil, že prezident Donald Trump podporuje přechod od částečných a postupných dohod k jednání o komplexním řešení, které by ukončilo válku a umožnilo okamžitý návrat všech rukojmích. Podle vyjádření rodin a nahrávek z jednání to znamená změnu v dosavadní strategii USA a Izraele. „Máme plán, jak ukončit válku a přivést všechny domů,“ tvrdí Witkoff.
Witkoffovy výroky v Tel Avivu na setkání s rodinami rukojmích naznačují, že dosavadní strategie, která se zaměřovala na postupné zmírnění konfliktu a výměnu rukojmích, nefungovala. Po šesti měsících jednání se ukázalo, že tento přístup nedokázal přinést trvalý mír ani propuštění všech zajatců. USA se nyní rozhodly změnit kurz a přejít k jednání o komplexní dohodě, která by umožnila návrat všech rukojmích a konec války najednou.
V lednu 2025 došlo k dohodě mezi Trumpovou administrativou a Izraelem, která vedla k propuštění 33 rukojmích. Tato dohoda měla otevřít cestu k širší dohodě o ukončení války a uvolnění všech zbývajících rukojmích. Nicméně izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně porušil dohodu tím, že se odmítl seriózně pustit do vyjednávání o dalším kroku a místo toho obnovil bojové operace.
Trump a Witkoff se dlouho drželi názoru, že nejlepší cestou je dosáhnout komplexní dohody, i když v některých obdobích podporovali přístup Natanjahua zaměřený na částečné a postupné zmírnění konfliktu. Tento přístup však v průběhu času selhal, což vedlo k novému směru v jednáních.
Podle Witkoffa je novým cílem dosažení dohody, která by zahrnovala demilitarizaci Hamaáu a konečné ukončení války. „Hamás řekl, že je ochoten se demilitarizovat, a i arabské země nyní požadují, aby se Hamás vzdal zbraní,“ uvedl Witkoff během setkání s rodinami. To naznačuje, že mezinárodní tlak na Hamás roste.
Rodiny rukojmích se podle všeho setkaly s Witkoffem v příjemné a otevřené atmosféře, kdy vyslanec naslouchal každému, kdo chtěl mluvit. Podobné setkání s izraelskými vládními představiteli nikdy neproběhlo. „Nemáme možnost takto komunikovat s vysoce postavenými izraelskými představiteli,“ řekl Pro Axios jeden z členů rodiny.
Současná politická situace v oblasti je stále nejasná. Na jedné straně existuje tlak na dosažení dohody o úplném propuštění všech rukojmích, na straně druhé i nadále existují překážky v jednáních, včetně postoje Hamásu, který se odmítá vzdát zbraní před uznáním Palestiny jako nezávislého státu s Jeruzalémem jako hlavním městem.
Arabské země, včetně Saúdské Arábie, Kataru a Egypta, se nedávno připojily k výzvám na Hamás, aby se vzdal zbraní a předal kontrolu nad Gazou. Tento krok zvyšuje tlak ze strany regionálních mocností na Hamás, což by mohlo změnit rovnováhu v jednáních.
I když Witkoff a americká delegace vkládají naděje do nového přístupu, včetně potenciální dohody o úplném propuštění rukojmích, situace zůstává velmi složitá. Mezitím v Gaze pokračuje humanitární katastrofa a politický pat v jednáních trvá, což ponechává rodiny rukojmích a palestinskou populaci v těžké nejistotě.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.