Spojené státy a NATO čelí naléhavému varování od generála Alexuse Grynkewiche, který upozorňuje na možnost, že Rusko a Čína by mohly současně rozpoutat vojenské konflikty v Evropě a Tichomoří. Grynkewich, nový vrchní velitel amerických sil v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil NATO, se k těmto obavám vyjádřil na mezinárodním obranném sympoziu LandEuro ve Wiesbadenu.
Generál varoval, že Vladimir Putin a Si Ťin-pching mohou koordinovat vojenské akce – Moskva by mohla zaútočit na Evropu, zatímco Peking by se mohl zaměřit na Tchaj-wan. Tato souběžná eskalace by mohla vyústit v globální ozbrojený konflikt.
„Musíme být připraveni čelit těmto hrozbám současně. Budeme potřebovat veškerou dostupnou výzbroj, vybavení a munici, abychom uspěli,“ uvedl Grynkewich.
Rok 2027 je podle něj klíčovým termínem, kdy by mohl nastat okamžik realizace čínské invaze na Tchaj-wan. Tento rok je označován za „rok maximálního nebezpečí“ i mnoha dalšími bezpečnostními analytiky. V případě, že by k invazi došlo, Spojené státy se obávají, že by Rusko mohlo tuto situaci využít a zaútočit na Evropu.
Tématem konference v Německu, kterou pořádala americká armáda pro Evropu a Afriku, byla rychlá produkce zbraní v rámci 32členné aliance NATO. Armádní představitelé a zástupci zbrojního průmyslu diskutovali o nutnosti úzké spolupráce, flexibilní výroby a urychlení vývoje nových obranných systémů.
Grynkewich zdůraznil, že nelze vnímat ruskou a čínskou hrozbu jako oddělené problémy. „Musíme přemýšlet o tom, jak se tyto hrozby navzájem doplňují,“ vysvětlil.
V rámci přípravy na možnou eskalaci situace zmínil Grynkewich také aktuální snahy o dodávky dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, zejména amerických raket Patriot. Přesné detaily týkající se dodávek nechtěl zveřejnit, ale potvrdil, že přípravy již probíhají. „Nepodělím se o konkrétní čísla a termíny, ale kroky jsou v pohybu,“ uvedl.
Tyto dodávky budou realizovány pod záštitou NATO a podle nedávného prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa budou financovány jednotlivými spojeneckými zeměmi, nikoli přímo Spojenými státy.
Grynkewich rovněž upozornil na důležitost plnění závazků členských států NATO ohledně zvyšování výdajů na obranu až na 5 % HDP. „Čas hraje proti nám. Musíme jednat rychle a zajistit, aby tyto prostředky šly na klíčové vojenské priority,“ dodal.
Jeho varování přichází v době, kdy evropské vlády stále častěji čelí problémům se zajištěním vlastní bezpečnosti, a to i kvůli zpožděním ve zbrojních dodávkách. Poselství z Wiesbadenu je jasné: NATO se musí připravit na válku na dvou frontách, a to jak v Evropě, tak v Tichomoří.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.