Spojené státy a NATO čelí naléhavému varování od generála Alexuse Grynkewiche, který upozorňuje na možnost, že Rusko a Čína by mohly současně rozpoutat vojenské konflikty v Evropě a Tichomoří. Grynkewich, nový vrchní velitel amerických sil v Evropě a zároveň vrchní velitel spojeneckých sil NATO, se k těmto obavám vyjádřil na mezinárodním obranném sympoziu LandEuro ve Wiesbadenu.
Generál varoval, že Vladimir Putin a Si Ťin-pching mohou koordinovat vojenské akce – Moskva by mohla zaútočit na Evropu, zatímco Peking by se mohl zaměřit na Tchaj-wan. Tato souběžná eskalace by mohla vyústit v globální ozbrojený konflikt.
„Musíme být připraveni čelit těmto hrozbám současně. Budeme potřebovat veškerou dostupnou výzbroj, vybavení a munici, abychom uspěli,“ uvedl Grynkewich.
Rok 2027 je podle něj klíčovým termínem, kdy by mohl nastat okamžik realizace čínské invaze na Tchaj-wan. Tento rok je označován za „rok maximálního nebezpečí“ i mnoha dalšími bezpečnostními analytiky. V případě, že by k invazi došlo, Spojené státy se obávají, že by Rusko mohlo tuto situaci využít a zaútočit na Evropu.
Tématem konference v Německu, kterou pořádala americká armáda pro Evropu a Afriku, byla rychlá produkce zbraní v rámci 32členné aliance NATO. Armádní představitelé a zástupci zbrojního průmyslu diskutovali o nutnosti úzké spolupráce, flexibilní výroby a urychlení vývoje nových obranných systémů.
Grynkewich zdůraznil, že nelze vnímat ruskou a čínskou hrozbu jako oddělené problémy. „Musíme přemýšlet o tom, jak se tyto hrozby navzájem doplňují,“ vysvětlil.
V rámci přípravy na možnou eskalaci situace zmínil Grynkewich také aktuální snahy o dodávky dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, zejména amerických raket Patriot. Přesné detaily týkající se dodávek nechtěl zveřejnit, ale potvrdil, že přípravy již probíhají. „Nepodělím se o konkrétní čísla a termíny, ale kroky jsou v pohybu,“ uvedl.
Tyto dodávky budou realizovány pod záštitou NATO a podle nedávného prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa budou financovány jednotlivými spojeneckými zeměmi, nikoli přímo Spojenými státy.
Grynkewich rovněž upozornil na důležitost plnění závazků členských států NATO ohledně zvyšování výdajů na obranu až na 5 % HDP. „Čas hraje proti nám. Musíme jednat rychle a zajistit, aby tyto prostředky šly na klíčové vojenské priority,“ dodal.
Jeho varování přichází v době, kdy evropské vlády stále častěji čelí problémům se zajištěním vlastní bezpečnosti, a to i kvůli zpožděním ve zbrojních dodávkách. Poselství z Wiesbadenu je jasné: NATO se musí připravit na válku na dvou frontách, a to jak v Evropě, tak v Tichomoří.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.