Nedávné zprávy o možném poskytnutí raket s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině vzbudily silnou reakci ve světových médiích a politických kruzích. Podle některých informací americký prezident Donald Trump zvažoval tuto možnost a údajně se dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotná zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně dostala.
Zatímco Bílý dům rozhovor nekomentoval, tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump pouze položil otázku, nikoliv že by vyzýval k dalším útokům. Tato spekulace přichází v období, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem vyvíjejí, a NATO zároveň oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.
Podle odborníků, jako je Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky, by Tomahawky představovaly pro Ukrajinu zásadní zlepšení schopnosti provádět přesné útoky na dlouhé vzdálenosti.
Tomahawk je podzvuková střela, která dokáže zasáhnout cíle vzdálené až 2 500 kilometrů (v případě Ukrajiny by byl tento dosah omezen na 1 700 km). Tyto střely byly poprvé použity během operace Pouštní bouře v roce 1991 a jsou známé svou vysokou přesností, dokážou zasáhnout cíl s odchylkou menší než 30 metrů.
Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu, protože Rusko má v oblasti raketovou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo Iskander, k útokům na ukrajinská města. Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami, jako je Storm Shadow, jejich dosah je omezen na 250 kilometrů, což je výrazně méně než u Tomahawků.
Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle za frontovou linií, včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole často cílem ukrajinských dronových útoků, které působí spíše psychologický a logistický tlak, Tomahawky by umožnily přesné a ničivé údery na klíčovou infrastrukturu. Jedním z prioritních cílů by mohly být ruské letecké základny, odkud jsou odpalovány rakety na Ukrajinu.
Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že použití Tomahawků by nebylo jednoduché. Jak uvedl Vadim Skibický, zástupce ukrajinské rozvědky, Tomahawky se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. K tomu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by představovalo logistickou výzvu.
Vzhledem k těmto problémům se jako alternativa k Tomahawkům nabízí systém JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile), který má dosah kolem 1 000 kilometrů a mohl by být snadněji integrován do ukrajinských letadel.
Dále se objevují náznaky, že Ukrajina by mohla obdržet nové raketové systémy s větším dosahem než současné zbraně. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina „velmi brzy“ dostane nové dlouhodobé raketové systémy, ačkoli konkrétní typ zbraní zatím nebyl zveřejněn.
Pokud by Ukrajina získala Tomahawky nebo jiný vysoce efektivní raketový systém, představovalo by to významný posun v její schopnosti provádět útoky na dlouhé vzdálenosti a mohl by to změnit dynamiku konfliktu s Ruskem.
Jak se však ukazuje, cesta k realizaci tohoto scénáře nebude bez komplikací, a to jak z hlediska logistických výzev, tak i politických a vojenských aspektů.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.