Nedávné zprávy o možném poskytnutí raket s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině vzbudily silnou reakci ve světových médiích a politických kruzích. Podle některých informací americký prezident Donald Trump zvažoval tuto možnost a údajně se dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotná zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně dostala.
Zatímco Bílý dům rozhovor nekomentoval, tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump pouze položil otázku, nikoliv že by vyzýval k dalším útokům. Tato spekulace přichází v období, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem vyvíjejí, a NATO zároveň oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.
Podle odborníků, jako je Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky, by Tomahawky představovaly pro Ukrajinu zásadní zlepšení schopnosti provádět přesné útoky na dlouhé vzdálenosti.
Tomahawk je podzvuková střela, která dokáže zasáhnout cíle vzdálené až 2 500 kilometrů (v případě Ukrajiny by byl tento dosah omezen na 1 700 km). Tyto střely byly poprvé použity během operace Pouštní bouře v roce 1991 a jsou známé svou vysokou přesností, dokážou zasáhnout cíl s odchylkou menší než 30 metrů.
Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu, protože Rusko má v oblasti raketovou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo Iskander, k útokům na ukrajinská města. Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami, jako je Storm Shadow, jejich dosah je omezen na 250 kilometrů, což je výrazně méně než u Tomahawků.
Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle za frontovou linií, včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole často cílem ukrajinských dronových útoků, které působí spíše psychologický a logistický tlak, Tomahawky by umožnily přesné a ničivé údery na klíčovou infrastrukturu. Jedním z prioritních cílů by mohly být ruské letecké základny, odkud jsou odpalovány rakety na Ukrajinu.
Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že použití Tomahawků by nebylo jednoduché. Jak uvedl Vadim Skibický, zástupce ukrajinské rozvědky, Tomahawky se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. K tomu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by představovalo logistickou výzvu.
Vzhledem k těmto problémům se jako alternativa k Tomahawkům nabízí systém JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile), který má dosah kolem 1 000 kilometrů a mohl by být snadněji integrován do ukrajinských letadel.
Dále se objevují náznaky, že Ukrajina by mohla obdržet nové raketové systémy s větším dosahem než současné zbraně. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina „velmi brzy“ dostane nové dlouhodobé raketové systémy, ačkoli konkrétní typ zbraní zatím nebyl zveřejněn.
Pokud by Ukrajina získala Tomahawky nebo jiný vysoce efektivní raketový systém, představovalo by to významný posun v její schopnosti provádět útoky na dlouhé vzdálenosti a mohl by to změnit dynamiku konfliktu s Ruskem.
Jak se však ukazuje, cesta k realizaci tohoto scénáře nebude bez komplikací, a to jak z hlediska logistických výzev, tak i politických a vojenských aspektů.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.