Nedávné zprávy o možném poskytnutí raket s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině vzbudily silnou reakci ve světových médiích a politických kruzích. Podle některých informací americký prezident Donald Trump zvažoval tuto možnost a údajně se dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotná zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně dostala.
Zatímco Bílý dům rozhovor nekomentoval, tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump pouze položil otázku, nikoliv že by vyzýval k dalším útokům. Tato spekulace přichází v období, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem vyvíjejí, a NATO zároveň oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.
Podle odborníků, jako je Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky, by Tomahawky představovaly pro Ukrajinu zásadní zlepšení schopnosti provádět přesné útoky na dlouhé vzdálenosti.
Tomahawk je podzvuková střela, která dokáže zasáhnout cíle vzdálené až 2 500 kilometrů (v případě Ukrajiny by byl tento dosah omezen na 1 700 km). Tyto střely byly poprvé použity během operace Pouštní bouře v roce 1991 a jsou známé svou vysokou přesností, dokážou zasáhnout cíl s odchylkou menší než 30 metrů.
Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu, protože Rusko má v oblasti raketovou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo Iskander, k útokům na ukrajinská města. Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami, jako je Storm Shadow, jejich dosah je omezen na 250 kilometrů, což je výrazně méně než u Tomahawků.
Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle za frontovou linií, včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole často cílem ukrajinských dronových útoků, které působí spíše psychologický a logistický tlak, Tomahawky by umožnily přesné a ničivé údery na klíčovou infrastrukturu. Jedním z prioritních cílů by mohly být ruské letecké základny, odkud jsou odpalovány rakety na Ukrajinu.
Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že použití Tomahawků by nebylo jednoduché. Jak uvedl Vadim Skibický, zástupce ukrajinské rozvědky, Tomahawky se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. K tomu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by představovalo logistickou výzvu.
Vzhledem k těmto problémům se jako alternativa k Tomahawkům nabízí systém JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile), který má dosah kolem 1 000 kilometrů a mohl by být snadněji integrován do ukrajinských letadel.
Dále se objevují náznaky, že Ukrajina by mohla obdržet nové raketové systémy s větším dosahem než současné zbraně. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina „velmi brzy“ dostane nové dlouhodobé raketové systémy, ačkoli konkrétní typ zbraní zatím nebyl zveřejněn.
Pokud by Ukrajina získala Tomahawky nebo jiný vysoce efektivní raketový systém, představovalo by to významný posun v její schopnosti provádět útoky na dlouhé vzdálenosti a mohl by to změnit dynamiku konfliktu s Ruskem.
Jak se však ukazuje, cesta k realizaci tohoto scénáře nebude bez komplikací, a to jak z hlediska logistických výzev, tak i politických a vojenských aspektů.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.