Nedávné zprávy o možném poskytnutí raket s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině vzbudily silnou reakci ve světových médiích a politických kruzích. Podle některých informací americký prezident Donald Trump zvažoval tuto možnost a údajně se dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotná zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně dostala.
Zatímco Bílý dům rozhovor nekomentoval, tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump pouze položil otázku, nikoliv že by vyzýval k dalším útokům. Tato spekulace přichází v období, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem vyvíjejí, a NATO zároveň oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.
Podle odborníků, jako je Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky, by Tomahawky představovaly pro Ukrajinu zásadní zlepšení schopnosti provádět přesné útoky na dlouhé vzdálenosti.
Tomahawk je podzvuková střela, která dokáže zasáhnout cíle vzdálené až 2 500 kilometrů (v případě Ukrajiny by byl tento dosah omezen na 1 700 km). Tyto střely byly poprvé použity během operace Pouštní bouře v roce 1991 a jsou známé svou vysokou přesností, dokážou zasáhnout cíl s odchylkou menší než 30 metrů.
Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu, protože Rusko má v oblasti raketovou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo Iskander, k útokům na ukrajinská města. Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami, jako je Storm Shadow, jejich dosah je omezen na 250 kilometrů, což je výrazně méně než u Tomahawků.
Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle za frontovou linií, včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole často cílem ukrajinských dronových útoků, které působí spíše psychologický a logistický tlak, Tomahawky by umožnily přesné a ničivé údery na klíčovou infrastrukturu. Jedním z prioritních cílů by mohly být ruské letecké základny, odkud jsou odpalovány rakety na Ukrajinu.
Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že použití Tomahawků by nebylo jednoduché. Jak uvedl Vadim Skibický, zástupce ukrajinské rozvědky, Tomahawky se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. K tomu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by představovalo logistickou výzvu.
Vzhledem k těmto problémům se jako alternativa k Tomahawkům nabízí systém JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile), který má dosah kolem 1 000 kilometrů a mohl by být snadněji integrován do ukrajinských letadel.
Dále se objevují náznaky, že Ukrajina by mohla obdržet nové raketové systémy s větším dosahem než současné zbraně. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina „velmi brzy“ dostane nové dlouhodobé raketové systémy, ačkoli konkrétní typ zbraní zatím nebyl zveřejněn.
Pokud by Ukrajina získala Tomahawky nebo jiný vysoce efektivní raketový systém, představovalo by to významný posun v její schopnosti provádět útoky na dlouhé vzdálenosti a mohl by to změnit dynamiku konfliktu s Ruskem.
Jak se však ukazuje, cesta k realizaci tohoto scénáře nebude bez komplikací, a to jak z hlediska logistických výzev, tak i politických a vojenských aspektů.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.