Nedávné zprávy o možném poskytnutí raket s plochou dráhou letu Tomahawk Ukrajině vzbudily silnou reakci ve světových médiích a politických kruzích. Podle některých informací americký prezident Donald Trump zvažoval tuto možnost a údajně se dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotná zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně dostala.
Zatímco Bílý dům rozhovor nekomentoval, tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump pouze položil otázku, nikoliv že by vyzýval k dalším útokům. Tato spekulace přichází v období, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem vyvíjejí, a NATO zároveň oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.
Podle odborníků, jako je Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky, by Tomahawky představovaly pro Ukrajinu zásadní zlepšení schopnosti provádět přesné útoky na dlouhé vzdálenosti.
Tomahawk je podzvuková střela, která dokáže zasáhnout cíle vzdálené až 2 500 kilometrů (v případě Ukrajiny by byl tento dosah omezen na 1 700 km). Tyto střely byly poprvé použity během operace Pouštní bouře v roce 1991 a jsou známé svou vysokou přesností, dokážou zasáhnout cíl s odchylkou menší než 30 metrů.
Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu, protože Rusko má v oblasti raketovou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo Iskander, k útokům na ukrajinská města. Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami, jako je Storm Shadow, jejich dosah je omezen na 250 kilometrů, což je výrazně méně než u Tomahawků.
Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle za frontovou linií, včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole často cílem ukrajinských dronových útoků, které působí spíše psychologický a logistický tlak, Tomahawky by umožnily přesné a ničivé údery na klíčovou infrastrukturu. Jedním z prioritních cílů by mohly být ruské letecké základny, odkud jsou odpalovány rakety na Ukrajinu.
Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že použití Tomahawků by nebylo jednoduché. Jak uvedl Vadim Skibický, zástupce ukrajinské rozvědky, Tomahawky se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. K tomu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by představovalo logistickou výzvu.
Vzhledem k těmto problémům se jako alternativa k Tomahawkům nabízí systém JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile), který má dosah kolem 1 000 kilometrů a mohl by být snadněji integrován do ukrajinských letadel.
Dále se objevují náznaky, že Ukrajina by mohla obdržet nové raketové systémy s větším dosahem než současné zbraně. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina „velmi brzy“ dostane nové dlouhodobé raketové systémy, ačkoli konkrétní typ zbraní zatím nebyl zveřejněn.
Pokud by Ukrajina získala Tomahawky nebo jiný vysoce efektivní raketový systém, představovalo by to významný posun v její schopnosti provádět útoky na dlouhé vzdálenosti a mohl by to změnit dynamiku konfliktu s Ruskem.
Jak se však ukazuje, cesta k realizaci tohoto scénáře nebude bez komplikací, a to jak z hlediska logistických výzev, tak i politických a vojenských aspektů.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.