Ruský prezident Vladimir Putin je podle Kremlu připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, avšak pouze za podmínky, že před samotnou schůzkou proběhne důkladná odborná příprava. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že k setkání může dojít pouze tehdy, až budou splněny všechny přípravné kroky na expertní úrovni.
Peskov podle ruských médií a agentury Unian zároveň zdůraznil, že tato příprava zatím neprobíhá. I přesto však Kreml nevyvrátil možnost setkání Putina se zvláštním zástupcem Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který má tento týden navštívit Moskvu.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dříve zmínil, že na ruské straně došlo k určitému posunu ohledně možnosti setkání s Putinem, ale Kreml v tuto chvíli tvrdí, že k takovému setkání pravděpodobně nedojde do konce srpna. Ukrajinský velvyslanec v Turecku Nariman Dželjal, připustil, že Rusko a Ukrajina mají odlišné názory na to, jak by měla probíhat příprava na setkání mezi oběma lídry.
Možnost setkání se začala rýsovat po červencových mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik významných návrhů, včetně možnosti přímého summitu mezi Zelenským a Putinem ještě do konce srpna.
Jednání probíhalo po předchozích kolech rozhovorů v květnu a červnu, které se uskutečnily po více než třech letech přerušení formálních kontaktů mezi oběma zeměmi. I přes rozdílné postoje Kyjeva a Moskvy došlo alespoň k několika výměnám válečných zajatců.
Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Peskov i nadále trvá na tom, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny, což naznačuje, že Rusko není ochotno ustoupit od svých maximálních požadavků.
V reakci na prohlášení exprezidenta USA Donalda Trumpa, který vyzval Rusko k souhlasu s příměřím do 8. srpna, Kreml zdůraznil, že Rusko i nadále chrání své zájmy v rámci vojenské operace na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov zároveň potvrdil, že Rusko hodlá pokračovat v mírovém procesu, který má vyřešit konflikt kolem Ukrajiny a zabezpečit ruské strategické zájmy v rámci budoucího urovnání situace.
Putin již dříve prohlásil, že je ochoten setkat se se Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání, která by měla znamenat ukončení konfliktu a ne pokračování v neustálém vyjednávání o dílčích otázkách. Tento postoj naznačuje, že Putin si přeje, aby jakýkoli summit byl zaměřen na ukončení války a stanovení trvalého míru.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.