Čína, která čelí klesající porodnosti, zavedla 28. července novou státní podporu na péči o děti, která rodinám poskytne 3 000 jüanů (přibližně 9000 Kč) ročně na každé dítě mladší tří let. Tento krok následoval po oznámení plánu na zavedení bezplatného předškolního vzdělávání po celé zemi. Jde o zásah centrální vlády, který ukazuje, že Čína bere svou demografickou krizi vážně a chce situaci urgentně řešit.
Příčiny klesající porodnosti v Číně jsou podle expertního webu The Conversation složité. Mnoho čínských žen se rozhoduje mít méně dětí nebo se dokonce vyhýbá manželství. V roce 2024 čínská populace poklesla již třetí rok po sobě, což přispívá ke stárnutí populace a problémům s pracovní silou, zdravotní péčí a penzijními systémy.
V minulosti místní vlády v Číně experimentovaly s různými politikami, aby podpořily porodnost, od jednorázových finančních podpor až po dotace na bydlení, avšak žádná z těchto opatření nedokázala zásadně změnit celostátní trend.
Jedním z nejvíce pozoruhodných opatření byl krok města Hohhot, hlavního města provincie Vnitřní Mongolsko, které v březnu 2025 začalo nabízet rodinám až 100 000 jüanů (300 000 Kč) na každé druhé a třetí dítě, vyplácené ročně až do desátého roku dítěte. Další města, například Hangzhou, zase zavedla dotace na péči o děti nebo kupony na denní péči. Tyto iniciativy měly v některých regionech mírný úspěch a mírně zvýšily počet narozených dětí. Nicméně celostátní obraz se nezměnil.
Hlavním problémem těchto podpor je jejich nízká výše, která stěží pokrývá náklady na výchovu dítěte, které jsou v Číně mimořádně vysoké. Čína je jednou z nejdražších zemí na světě pro výchovu dětí. Podle zprávy Výzkumného institutu YuWa Population Research Institute z roku 2024 činí průměrné náklady na výchovu dítěte do 18 let v Číně 538 000 jüanů (1,5 milionu Kč), což je více než šestnáctinásobek čínského HDP na hlavu.
Dalším faktorem, který odrazuje mladé páry od dětí, jsou vysoké náklady na bydlení, tlak na vzdělávání, nedostatek péče o děti a negativní přístup na pracovištích k matkám, které si berou mateřskou dovolenou. Ženy se často obávají, že by přišly o práci, pokud by měly děti.
Některé místní vlády se pokusily tento problém řešit například tím, že nabízely finanční podporu na nové bydlení pro rodiče třetího dítěte, ale tato opatření byla omezena na konkrétní oblasti a skupiny, což znamená, že zůstávají fragmentární a nedostatečná.
Dalším důležitým faktorem je přetrvávající genderová nerovnost v Číně, kde ženy stále nesou většinu zátěže spojené s péčí o děti a domácími pracemi. Mateřská dovolená je delší než ta otcovská, což v praxi znamená, že na ženy padá větší odpovědnost za děti. Navzdory veřejným výzvám na rovnost v rodičovské dovolené se velké legislativní změny zatím neuskutečnily.
Není překvapením, že tyto faktory vedly k situaci, kdy mladí lidé v Číně, stejně jako v dalších zemích východní Asie, ztrácí zájem o manželství a rodičovství. V roce 2022 byla v jedné online anketě zjištěno, že přibližně 90 % respondentů by nemělo více dětí ani při roční dotaci 12 000 jüanů (35 000 Kč), což je mnohem více než nově oznámená podpora 3 000 jüanů.
Přestože nová opatření ukazují, že vláda bere problém poklesu porodnosti vážně, je otázkou, zda nebude příliš pozdě. Výzkumy ukazují, že pokles porodnosti je těžké zvrátit, protože jednou změněné sociální normy, které odrazují od rodičovství, se těžko navracejí zpět.
Příkladem může být Jižní Korea, která už desítky let nabízí své občany velkorysé dotace, podporu bydlení a prodlouženou rodičovskou dovolenou, ale i přesto zůstává její porodnost jednou z nejnižších na světě.
Prognózy OSN ukazují na dramatický pokles čínské populace. Mezi roky 2024 a 2054 má Čína ztratit 204 miliony obyvatel, přičemž do konce století by její populace mohla klesnout o 786 milionů, což by znamenalo návrat k úrovním, jaké Čína zažila v 50. letech minulého století.
I přesto, že Čína čelí velmi složité situaci, poslední kroky naznačují, že vláda bere problém vážně. První přímá podpora ze strany centrální vlády ukazuje, že Čína je připravena investovat do snahy zvrátit pokles porodnosti, a pokud se tato tendence udrží, velikost a rozsah podpory by mohl růst.
Je však jasné, že k obratu situace bude nutné nejen finanční zabezpečení, ale i kulturní změny. Rodičovství by se nemělo vnímat pouze jako ženská záležitost, ale mělo by být považováno za odpovědnost obou rodičů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.