Čína, která čelí klesající porodnosti, zavedla 28. července novou státní podporu na péči o děti, která rodinám poskytne 3 000 jüanů (přibližně 9000 Kč) ročně na každé dítě mladší tří let. Tento krok následoval po oznámení plánu na zavedení bezplatného předškolního vzdělávání po celé zemi. Jde o zásah centrální vlády, který ukazuje, že Čína bere svou demografickou krizi vážně a chce situaci urgentně řešit.
Příčiny klesající porodnosti v Číně jsou podle expertního webu The Conversation složité. Mnoho čínských žen se rozhoduje mít méně dětí nebo se dokonce vyhýbá manželství. V roce 2024 čínská populace poklesla již třetí rok po sobě, což přispívá ke stárnutí populace a problémům s pracovní silou, zdravotní péčí a penzijními systémy.
V minulosti místní vlády v Číně experimentovaly s různými politikami, aby podpořily porodnost, od jednorázových finančních podpor až po dotace na bydlení, avšak žádná z těchto opatření nedokázala zásadně změnit celostátní trend.
Jedním z nejvíce pozoruhodných opatření byl krok města Hohhot, hlavního města provincie Vnitřní Mongolsko, které v březnu 2025 začalo nabízet rodinám až 100 000 jüanů (300 000 Kč) na každé druhé a třetí dítě, vyplácené ročně až do desátého roku dítěte. Další města, například Hangzhou, zase zavedla dotace na péči o děti nebo kupony na denní péči. Tyto iniciativy měly v některých regionech mírný úspěch a mírně zvýšily počet narozených dětí. Nicméně celostátní obraz se nezměnil.
Hlavním problémem těchto podpor je jejich nízká výše, která stěží pokrývá náklady na výchovu dítěte, které jsou v Číně mimořádně vysoké. Čína je jednou z nejdražších zemí na světě pro výchovu dětí. Podle zprávy Výzkumného institutu YuWa Population Research Institute z roku 2024 činí průměrné náklady na výchovu dítěte do 18 let v Číně 538 000 jüanů (1,5 milionu Kč), což je více než šestnáctinásobek čínského HDP na hlavu.
Dalším faktorem, který odrazuje mladé páry od dětí, jsou vysoké náklady na bydlení, tlak na vzdělávání, nedostatek péče o děti a negativní přístup na pracovištích k matkám, které si berou mateřskou dovolenou. Ženy se často obávají, že by přišly o práci, pokud by měly děti.
Některé místní vlády se pokusily tento problém řešit například tím, že nabízely finanční podporu na nové bydlení pro rodiče třetího dítěte, ale tato opatření byla omezena na konkrétní oblasti a skupiny, což znamená, že zůstávají fragmentární a nedostatečná.
Dalším důležitým faktorem je přetrvávající genderová nerovnost v Číně, kde ženy stále nesou většinu zátěže spojené s péčí o děti a domácími pracemi. Mateřská dovolená je delší než ta otcovská, což v praxi znamená, že na ženy padá větší odpovědnost za děti. Navzdory veřejným výzvám na rovnost v rodičovské dovolené se velké legislativní změny zatím neuskutečnily.
Není překvapením, že tyto faktory vedly k situaci, kdy mladí lidé v Číně, stejně jako v dalších zemích východní Asie, ztrácí zájem o manželství a rodičovství. V roce 2022 byla v jedné online anketě zjištěno, že přibližně 90 % respondentů by nemělo více dětí ani při roční dotaci 12 000 jüanů (35 000 Kč), což je mnohem více než nově oznámená podpora 3 000 jüanů.
Přestože nová opatření ukazují, že vláda bere problém poklesu porodnosti vážně, je otázkou, zda nebude příliš pozdě. Výzkumy ukazují, že pokles porodnosti je těžké zvrátit, protože jednou změněné sociální normy, které odrazují od rodičovství, se těžko navracejí zpět.
Příkladem může být Jižní Korea, která už desítky let nabízí své občany velkorysé dotace, podporu bydlení a prodlouženou rodičovskou dovolenou, ale i přesto zůstává její porodnost jednou z nejnižších na světě.
Prognózy OSN ukazují na dramatický pokles čínské populace. Mezi roky 2024 a 2054 má Čína ztratit 204 miliony obyvatel, přičemž do konce století by její populace mohla klesnout o 786 milionů, což by znamenalo návrat k úrovním, jaké Čína zažila v 50. letech minulého století.
I přesto, že Čína čelí velmi složité situaci, poslední kroky naznačují, že vláda bere problém vážně. První přímá podpora ze strany centrální vlády ukazuje, že Čína je připravena investovat do snahy zvrátit pokles porodnosti, a pokud se tato tendence udrží, velikost a rozsah podpory by mohl růst.
Je však jasné, že k obratu situace bude nutné nejen finanční zabezpečení, ale i kulturní změny. Rodičovství by se nemělo vnímat pouze jako ženská záležitost, ale mělo by být považováno za odpovědnost obou rodičů.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.