Čína, která čelí klesající porodnosti, zavedla 28. července novou státní podporu na péči o děti, která rodinám poskytne 3 000 jüanů (přibližně 9000 Kč) ročně na každé dítě mladší tří let. Tento krok následoval po oznámení plánu na zavedení bezplatného předškolního vzdělávání po celé zemi. Jde o zásah centrální vlády, který ukazuje, že Čína bere svou demografickou krizi vážně a chce situaci urgentně řešit.
Příčiny klesající porodnosti v Číně jsou podle expertního webu The Conversation složité. Mnoho čínských žen se rozhoduje mít méně dětí nebo se dokonce vyhýbá manželství. V roce 2024 čínská populace poklesla již třetí rok po sobě, což přispívá ke stárnutí populace a problémům s pracovní silou, zdravotní péčí a penzijními systémy.
V minulosti místní vlády v Číně experimentovaly s různými politikami, aby podpořily porodnost, od jednorázových finančních podpor až po dotace na bydlení, avšak žádná z těchto opatření nedokázala zásadně změnit celostátní trend.
Jedním z nejvíce pozoruhodných opatření byl krok města Hohhot, hlavního města provincie Vnitřní Mongolsko, které v březnu 2025 začalo nabízet rodinám až 100 000 jüanů (300 000 Kč) na každé druhé a třetí dítě, vyplácené ročně až do desátého roku dítěte. Další města, například Hangzhou, zase zavedla dotace na péči o děti nebo kupony na denní péči. Tyto iniciativy měly v některých regionech mírný úspěch a mírně zvýšily počet narozených dětí. Nicméně celostátní obraz se nezměnil.
Hlavním problémem těchto podpor je jejich nízká výše, která stěží pokrývá náklady na výchovu dítěte, které jsou v Číně mimořádně vysoké. Čína je jednou z nejdražších zemí na světě pro výchovu dětí. Podle zprávy Výzkumného institutu YuWa Population Research Institute z roku 2024 činí průměrné náklady na výchovu dítěte do 18 let v Číně 538 000 jüanů (1,5 milionu Kč), což je více než šestnáctinásobek čínského HDP na hlavu.
Dalším faktorem, který odrazuje mladé páry od dětí, jsou vysoké náklady na bydlení, tlak na vzdělávání, nedostatek péče o děti a negativní přístup na pracovištích k matkám, které si berou mateřskou dovolenou. Ženy se často obávají, že by přišly o práci, pokud by měly děti.
Některé místní vlády se pokusily tento problém řešit například tím, že nabízely finanční podporu na nové bydlení pro rodiče třetího dítěte, ale tato opatření byla omezena na konkrétní oblasti a skupiny, což znamená, že zůstávají fragmentární a nedostatečná.
Dalším důležitým faktorem je přetrvávající genderová nerovnost v Číně, kde ženy stále nesou většinu zátěže spojené s péčí o děti a domácími pracemi. Mateřská dovolená je delší než ta otcovská, což v praxi znamená, že na ženy padá větší odpovědnost za děti. Navzdory veřejným výzvám na rovnost v rodičovské dovolené se velké legislativní změny zatím neuskutečnily.
Není překvapením, že tyto faktory vedly k situaci, kdy mladí lidé v Číně, stejně jako v dalších zemích východní Asie, ztrácí zájem o manželství a rodičovství. V roce 2022 byla v jedné online anketě zjištěno, že přibližně 90 % respondentů by nemělo více dětí ani při roční dotaci 12 000 jüanů (35 000 Kč), což je mnohem více než nově oznámená podpora 3 000 jüanů.
Přestože nová opatření ukazují, že vláda bere problém poklesu porodnosti vážně, je otázkou, zda nebude příliš pozdě. Výzkumy ukazují, že pokles porodnosti je těžké zvrátit, protože jednou změněné sociální normy, které odrazují od rodičovství, se těžko navracejí zpět.
Příkladem může být Jižní Korea, která už desítky let nabízí své občany velkorysé dotace, podporu bydlení a prodlouženou rodičovskou dovolenou, ale i přesto zůstává její porodnost jednou z nejnižších na světě.
Prognózy OSN ukazují na dramatický pokles čínské populace. Mezi roky 2024 a 2054 má Čína ztratit 204 miliony obyvatel, přičemž do konce století by její populace mohla klesnout o 786 milionů, což by znamenalo návrat k úrovním, jaké Čína zažila v 50. letech minulého století.
I přesto, že Čína čelí velmi složité situaci, poslední kroky naznačují, že vláda bere problém vážně. První přímá podpora ze strany centrální vlády ukazuje, že Čína je připravena investovat do snahy zvrátit pokles porodnosti, a pokud se tato tendence udrží, velikost a rozsah podpory by mohl růst.
Je však jasné, že k obratu situace bude nutné nejen finanční zabezpečení, ale i kulturní změny. Rodičovství by se nemělo vnímat pouze jako ženská záležitost, ale mělo by být považováno za odpovědnost obou rodičů.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.