Čína, která čelí klesající porodnosti, zavedla 28. července novou státní podporu na péči o děti, která rodinám poskytne 3 000 jüanů (přibližně 9000 Kč) ročně na každé dítě mladší tří let. Tento krok následoval po oznámení plánu na zavedení bezplatného předškolního vzdělávání po celé zemi. Jde o zásah centrální vlády, který ukazuje, že Čína bere svou demografickou krizi vážně a chce situaci urgentně řešit.
Příčiny klesající porodnosti v Číně jsou podle expertního webu The Conversation složité. Mnoho čínských žen se rozhoduje mít méně dětí nebo se dokonce vyhýbá manželství. V roce 2024 čínská populace poklesla již třetí rok po sobě, což přispívá ke stárnutí populace a problémům s pracovní silou, zdravotní péčí a penzijními systémy.
V minulosti místní vlády v Číně experimentovaly s různými politikami, aby podpořily porodnost, od jednorázových finančních podpor až po dotace na bydlení, avšak žádná z těchto opatření nedokázala zásadně změnit celostátní trend.
Jedním z nejvíce pozoruhodných opatření byl krok města Hohhot, hlavního města provincie Vnitřní Mongolsko, které v březnu 2025 začalo nabízet rodinám až 100 000 jüanů (300 000 Kč) na každé druhé a třetí dítě, vyplácené ročně až do desátého roku dítěte. Další města, například Hangzhou, zase zavedla dotace na péči o děti nebo kupony na denní péči. Tyto iniciativy měly v některých regionech mírný úspěch a mírně zvýšily počet narozených dětí. Nicméně celostátní obraz se nezměnil.
Hlavním problémem těchto podpor je jejich nízká výše, která stěží pokrývá náklady na výchovu dítěte, které jsou v Číně mimořádně vysoké. Čína je jednou z nejdražších zemí na světě pro výchovu dětí. Podle zprávy Výzkumného institutu YuWa Population Research Institute z roku 2024 činí průměrné náklady na výchovu dítěte do 18 let v Číně 538 000 jüanů (1,5 milionu Kč), což je více než šestnáctinásobek čínského HDP na hlavu.
Dalším faktorem, který odrazuje mladé páry od dětí, jsou vysoké náklady na bydlení, tlak na vzdělávání, nedostatek péče o děti a negativní přístup na pracovištích k matkám, které si berou mateřskou dovolenou. Ženy se často obávají, že by přišly o práci, pokud by měly děti.
Některé místní vlády se pokusily tento problém řešit například tím, že nabízely finanční podporu na nové bydlení pro rodiče třetího dítěte, ale tato opatření byla omezena na konkrétní oblasti a skupiny, což znamená, že zůstávají fragmentární a nedostatečná.
Dalším důležitým faktorem je přetrvávající genderová nerovnost v Číně, kde ženy stále nesou většinu zátěže spojené s péčí o děti a domácími pracemi. Mateřská dovolená je delší než ta otcovská, což v praxi znamená, že na ženy padá větší odpovědnost za děti. Navzdory veřejným výzvám na rovnost v rodičovské dovolené se velké legislativní změny zatím neuskutečnily.
Není překvapením, že tyto faktory vedly k situaci, kdy mladí lidé v Číně, stejně jako v dalších zemích východní Asie, ztrácí zájem o manželství a rodičovství. V roce 2022 byla v jedné online anketě zjištěno, že přibližně 90 % respondentů by nemělo více dětí ani při roční dotaci 12 000 jüanů (35 000 Kč), což je mnohem více než nově oznámená podpora 3 000 jüanů.
Přestože nová opatření ukazují, že vláda bere problém poklesu porodnosti vážně, je otázkou, zda nebude příliš pozdě. Výzkumy ukazují, že pokles porodnosti je těžké zvrátit, protože jednou změněné sociální normy, které odrazují od rodičovství, se těžko navracejí zpět.
Příkladem může být Jižní Korea, která už desítky let nabízí své občany velkorysé dotace, podporu bydlení a prodlouženou rodičovskou dovolenou, ale i přesto zůstává její porodnost jednou z nejnižších na světě.
Prognózy OSN ukazují na dramatický pokles čínské populace. Mezi roky 2024 a 2054 má Čína ztratit 204 miliony obyvatel, přičemž do konce století by její populace mohla klesnout o 786 milionů, což by znamenalo návrat k úrovním, jaké Čína zažila v 50. letech minulého století.
I přesto, že Čína čelí velmi složité situaci, poslední kroky naznačují, že vláda bere problém vážně. První přímá podpora ze strany centrální vlády ukazuje, že Čína je připravena investovat do snahy zvrátit pokles porodnosti, a pokud se tato tendence udrží, velikost a rozsah podpory by mohl růst.
Je však jasné, že k obratu situace bude nutné nejen finanční zabezpečení, ale i kulturní změny. Rodičovství by se nemělo vnímat pouze jako ženská záležitost, ale mělo by být považováno za odpovědnost obou rodičů.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
