Čína, která čelí klesající porodnosti, zavedla 28. července novou státní podporu na péči o děti, která rodinám poskytne 3 000 jüanů (přibližně 9000 Kč) ročně na každé dítě mladší tří let. Tento krok následoval po oznámení plánu na zavedení bezplatného předškolního vzdělávání po celé zemi. Jde o zásah centrální vlády, který ukazuje, že Čína bere svou demografickou krizi vážně a chce situaci urgentně řešit.
Příčiny klesající porodnosti v Číně jsou podle expertního webu The Conversation složité. Mnoho čínských žen se rozhoduje mít méně dětí nebo se dokonce vyhýbá manželství. V roce 2024 čínská populace poklesla již třetí rok po sobě, což přispívá ke stárnutí populace a problémům s pracovní silou, zdravotní péčí a penzijními systémy.
V minulosti místní vlády v Číně experimentovaly s různými politikami, aby podpořily porodnost, od jednorázových finančních podpor až po dotace na bydlení, avšak žádná z těchto opatření nedokázala zásadně změnit celostátní trend.
Jedním z nejvíce pozoruhodných opatření byl krok města Hohhot, hlavního města provincie Vnitřní Mongolsko, které v březnu 2025 začalo nabízet rodinám až 100 000 jüanů (300 000 Kč) na každé druhé a třetí dítě, vyplácené ročně až do desátého roku dítěte. Další města, například Hangzhou, zase zavedla dotace na péči o děti nebo kupony na denní péči. Tyto iniciativy měly v některých regionech mírný úspěch a mírně zvýšily počet narozených dětí. Nicméně celostátní obraz se nezměnil.
Hlavním problémem těchto podpor je jejich nízká výše, která stěží pokrývá náklady na výchovu dítěte, které jsou v Číně mimořádně vysoké. Čína je jednou z nejdražších zemí na světě pro výchovu dětí. Podle zprávy Výzkumného institutu YuWa Population Research Institute z roku 2024 činí průměrné náklady na výchovu dítěte do 18 let v Číně 538 000 jüanů (1,5 milionu Kč), což je více než šestnáctinásobek čínského HDP na hlavu.
Dalším faktorem, který odrazuje mladé páry od dětí, jsou vysoké náklady na bydlení, tlak na vzdělávání, nedostatek péče o děti a negativní přístup na pracovištích k matkám, které si berou mateřskou dovolenou. Ženy se často obávají, že by přišly o práci, pokud by měly děti.
Některé místní vlády se pokusily tento problém řešit například tím, že nabízely finanční podporu na nové bydlení pro rodiče třetího dítěte, ale tato opatření byla omezena na konkrétní oblasti a skupiny, což znamená, že zůstávají fragmentární a nedostatečná.
Dalším důležitým faktorem je přetrvávající genderová nerovnost v Číně, kde ženy stále nesou většinu zátěže spojené s péčí o děti a domácími pracemi. Mateřská dovolená je delší než ta otcovská, což v praxi znamená, že na ženy padá větší odpovědnost za děti. Navzdory veřejným výzvám na rovnost v rodičovské dovolené se velké legislativní změny zatím neuskutečnily.
Není překvapením, že tyto faktory vedly k situaci, kdy mladí lidé v Číně, stejně jako v dalších zemích východní Asie, ztrácí zájem o manželství a rodičovství. V roce 2022 byla v jedné online anketě zjištěno, že přibližně 90 % respondentů by nemělo více dětí ani při roční dotaci 12 000 jüanů (35 000 Kč), což je mnohem více než nově oznámená podpora 3 000 jüanů.
Přestože nová opatření ukazují, že vláda bere problém poklesu porodnosti vážně, je otázkou, zda nebude příliš pozdě. Výzkumy ukazují, že pokles porodnosti je těžké zvrátit, protože jednou změněné sociální normy, které odrazují od rodičovství, se těžko navracejí zpět.
Příkladem může být Jižní Korea, která už desítky let nabízí své občany velkorysé dotace, podporu bydlení a prodlouženou rodičovskou dovolenou, ale i přesto zůstává její porodnost jednou z nejnižších na světě.
Prognózy OSN ukazují na dramatický pokles čínské populace. Mezi roky 2024 a 2054 má Čína ztratit 204 miliony obyvatel, přičemž do konce století by její populace mohla klesnout o 786 milionů, což by znamenalo návrat k úrovním, jaké Čína zažila v 50. letech minulého století.
I přesto, že Čína čelí velmi složité situaci, poslední kroky naznačují, že vláda bere problém vážně. První přímá podpora ze strany centrální vlády ukazuje, že Čína je připravena investovat do snahy zvrátit pokles porodnosti, a pokud se tato tendence udrží, velikost a rozsah podpory by mohl růst.
Je však jasné, že k obratu situace bude nutné nejen finanční zabezpečení, ale i kulturní změny. Rodičovství by se nemělo vnímat pouze jako ženská záležitost, ale mělo by být považováno za odpovědnost obou rodičů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.