Mezi ruskými vojáky došlo od začátku války proti Ukrajině k neuvěřitelnému nárůstu počtu infekcí HIV o 2000 %. Tento dramatický vzestup je podle serveru The Times připisován nejen nechráněnému styku a užívání drog mezi vojáky, ale také politickými rozhodnutími Kremlu, které přispěly k šíření epidemie.
Podle serveru Carnegie Politika se počet případů HIV v ruské armádě do konce roku 2022 zvýšil třináctkrát a do konce roku 2024 již dvacetkrát. „Demografické a ekonomické ztráty, které Rusko utrpí v důsledku této epidemie, budou mít důsledky na desítky let a mohou nakonec dokonce převýšit škody způsobené invazí na Ukrajinu,“ uvádí zpráva.
Počet lidí žijících s HIV v Rusku překročil hranici 1 milionu již v roce 2016. To představuje téměř 1 % populace, tedy přibližně 1,5–2 % pracovně aktivních lidí, a nezahrnuje ty, kteří se nenechali testovat.
I v té době bylo ještě možné epidemii zvládnout. Existuje široká mezinárodní zkušenost v boji proti HIV a pokud by byla politická vůle, bylo by možné zvýšit rozpočet Ministerstva zdravotnictví pro boj s šířením HIV a zavést osvědčené metody prevence, místo aby se spoléhalo na zastaralé a škodlivé představy o rodinném životě a „morálních hodnotách“.
Válka, která vypukla v roce 2022, situaci v Rusku jen zhoršila. Moderní antiretrovirová terapie (ART), která je předepsána na celý život každému nově diagnostikovanému pacientovi, není levná. Před válkou si ji mohly dovolit pouze některé bohatší regiony.
Ministerstvo zdravotnictví se pokusilo přejít na levnější domácí generika západních léků, aby snížilo náklady, ale organizace zaměřující se na HIV již před válkou hlásily výpadky dostupnosti nezbytných léků. Válka problém jen zhoršila a nyní klesl podíl pacientů na ART pod 50 % – poprvé za mnoho let.
Válka a represe proti občanské společnosti se ukázaly jako poslední hřebík do rakve již tak slabého systému pomoci pro lidi žijící s HIV v Rusku. Nadace Eltona Johna, největší světový sponzor neziskových organizací zaměřených na prevenci HIV, byla prohlášena za „nežádoucí organizaci“, což vedlo k tomu, že ruské organizace byly nuceny přerušit spolupráci. A označení LGBT lidí za „extremistické hnutí“ ještě více prohloubilo stigma jak vůči gay komunitě, tak vůči problému HIV.
Růst infekcí je přičítán několika faktorům, včetně transfuzí krve pro zraněné vojáky, opakovanému použití jehel v polních nemocnicích a nechráněnému styku a užívání drog samotnými vojáky. Rusko se od roku 2022 nachází mezi pěti zeměmi s nejvyšším počtem nových případů HIV na světě, hned za Jižní Afrikou, Mosambikem, Nigérií a Indií.
„Neexistuje žádný objektivní důvod, proč může HIV klesat po celém světě, vyjma Ruska. Faktory, které za tímto vývojem stojí, jsou tak čistě politické,“ uvádí zpráva. A problém je natolik závažný, že ho oficiálně připustili i lékaři ruského ministerstva obrany.
Tento vysoký přenos HIV lze vysvětlit tím, že HIV se nešíří pouze zraněními a jejich ošetřením. Dva tradiční způsoby přenosu - nechráněný styk (včetně toho s prostitutkami) a sdílení jehel pro užívání drog - nezmizely. Naopak, nezávislí novináři uvádějí, že oba tyto způsoby jsou v armádě hojně rozšířeny, muži žijí každý den, jako by to byl jejich poslední, a vydělávají slušné peníze.
Přestože počet případů HIV v ruské armádě vzrostl, testování na HIV je stále oficiálně důvodem pro prohlášení vojáka za neschopného sloužit v armádě. V případě branců je tento postup obecně dodržován, byly dokonce hlášeny případy, kdy nováčci kupovali pozitivní testy na HIV a hepatitidu, aby se vyhnuli vyslání na frontu. Na samotné frontě však tyto pravidla už nejsou tak striktně dodržována. Nezávislá média a sociální sítě přinášejí příběhy o velitelích, kteří nechtějí nechat vojáky opustit frontu, bez ohledu na jejich zdravotní stav, protože je jich již tak málo.
Nejde ale jen o problém armády. Rusko přiznává, že ve čtrnácti ruských oblastech je nyní podíl těhotných žen, které jsou pozitivní na HIV, pravidelně vyšší než 1 %. To podle standardů Světové zdravotnické organizace (WHO) svědčí o přechodu na generalizovanou HIV epidemii, kdy už nemá smysl mluvit o „rizikových skupinách“.
Neexistuje ani žádný náznak, že by se tento trend měl v dohledné době změnit. Rusko zažívá epidemii v době, kdy HIV po celém světě klesá. Podle dostupných dat dosáhl počet nových případů celosvětově vrcholu v polovině 90. let a od té doby se o polovinu zmenšil díky prevenci a šíření ART, což lidem žijícím s HIV umožňuje žít normální život bez přenosu viru.
Přesto Rusko stále vykazuje 50 000–100 000 nových případů HIV každý rok, zatímco naopak v USA je už k dispozici vakcína, která nabízí více než 90% ochranu proti přenosu HIV po dobu šesti měsíců. WHO vyvinula strategii „90-90-90“ pro boj s epidemií, která by mohla výrazně snížit šíření HIV...kdyby ovšem byla v Rusku byla realizována.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.