Ruská oficiální propaganda v posledním roce neskrývá hluboké obavy o vnitřní jednotu a stabilitu země. Vysocí představitelé Ruska v posledních měsících znějí stále více znepokojeně a paranoidně, když veřejně vyjadřují své obavy o budoucnost státu. Nejvíce vyčnívá prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který v září loňského roku tvrdil, že západní vlády vytvořily koalici minimálně padesáti států, jejichž cílem je „rozpad Ruska“.
Toto prohlášení, jež může na první pohled působit jako politická paranoia nebo pokus o mobilizaci občanů, není nutně založeno na imaginárních nepřátelích. Naopak ukazuje na oficiální uvědomění si, že se v Rusku konverguje řada negativních trendů a že současný režim, ba dokonce stát jako takový, může brzy vyčerpat všechny své možnosti.
Tři hlavní obavy, které v současnosti panují mezi ruskými představiteli, jsou podle expertů webu National Interest: prohra ve válce, ekonomický kolaps a rozpad státu. Všechny tři hrozby se nyní zdají být reálné a blízké.
Pokud jde o vojenské ztráty, ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin v červnu neúmyslně potvrdil, že ruské síly utrpěly během plnohodnotné invaze na Ukrajinu stovky tisíc obětí. Blížící se dodávky zbraní z USA a NATO a tvrdší americké sankce na ruský export ropy vedly k obvyklým hrozbám o jaderné odvetě, včetně přímého varování bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva vůči prezidentu Trumpovi, že Moskva má schopnosti jaderného úderu z dob Sovětského svazu.
Obava z porážky a mezinárodní izolace je patrná na nejvyšších úrovních vlády. Ministr zahraničí Sergej Lavrov přiznal, že Rusko bojuje proti Ukrajině bez jakýchkoliv západních spojenců, což je situace, jakou země nikdy dříve nezažila. Varoval, že Rusko se musí spolehnout pouze na sebe a nemůže si dovolit slabost nebo laxnost.
Porážka ve válce nebo dlouhý konflikt, který vysává ekonomiku, zvýší tlak na režim a může obrátit velkou část společnosti proti Kremlu. Rusko má historické zkušenosti s prohranými válkami nebo ekonomickými krizemi, které vedly k rozpadu státu, zejména během pádu carského impéria v první světové válce a zániku Sovětského svazu na konci studené války.
Margarita Simonyanová, šéfredaktorka ruské státem kontrolované televize RT, přiznala, že ruské úřady mají stále větší obavy, že válka na Ukrajině může odvrátit obyčejné, apolitické občany od vlády, a to nejen skrze ztráty na bojišti, ale i narušováním každodenního života a životní úrovně. Úředníci se obávají, že se vracející veteráni přidají ke gangům a organizovanému zločinu.
První náměstek šéfa prezidentské administrativy Sergej Kirijenko v červenci řekl místním úředníkům, že Kreml považuje vracející se veterány za „hlavní faktor politických a sociálních rizik“.
Varování o blížící se ekonomické krizi jsou mezi ruskými úředníky běžná. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru v červnu varoval, že ruská ekonomika je „na pokraji recese“. Ironií je, že toto každoroční fórum mělo sloužit jako prezentace ekonomické síly Ruska a přitahovat zahraniční investory.
Ruské úřady se zdají být smířeny s tím, že vojenské ztráty a mezinárodní sankce vedou ekonomiku k dlouhodobé krizi. German Gref, šéf Sberbank, jedné z největších státních finančních institucí, přiznal, že kvůli rostoucím vojenským výdajům, vysokým úrokovým sazbám a rostoucí inflaci směřuje ruský finanční systém do „těžkých časů“.
Ekonomičtí analytici odhadují, že země je na pokraji hluboké bankovní krize kvůli rostoucímu počtu nesplácených půjček, což by mohlo způsobit masivní bankroty a dále poškodit civilní ekonomiku. Úřady možná konečně došly k závěru, že žádná propaganda a dezinformace nedokážou skrýt drsnou ekonomickou realitu před veřejností.
Pád režimu a rozpad státu jsou zřejmě největšími obavami Kremlu. Úředníci se snaží udržet těžkou rovnováhu - na jedné straně tvrdí, že Rusko je nezničitelné, na straně druhé varují, že čelí vážnému nebezpečí fragmentace. Tyto poplašné signály mají za cíl mobilizovat a sjednotit společnost za vládou. Nicméně odhalují i strach, že ruská historie se může opakovat a že úřady budou bezmocné a nedokáží tomu zabránit.
Hlavním cílem ruských útoků je státní separatismus. Od dubna 2024 režim posílil svou kampaň proti údajně rostoucím separatistickým hnutím. Ministerstvo spravedlnosti požádalo o uznání „Mezinárodního sociálního hnutí pro zničení mnohonárodnostní jednoty a územní integrity Ruska“ za extremistickou organizaci, i když taková organizace ve skutečnosti neexistovala.
Tento návrh umožnil úřadům agresivněji pronásledovat národní a regionální hnutí a cílit na každého občana, který je považován za hrozbu. Represivní politika proti regionalistům, včetně těch, kteří pouze požadují politickou a ekonomickou decentralizaci, naznačuje, jak velký strach Kreml má z jakéhokoliv odporu, dokonce i od etnických Rusů.
V lednu 2025 bylo FSB označeno za „teroristické organizace“ 172 etnických a náboženských skupin, které byly spojeny s mezinárodním hnutím za dekolonizaci Ruska a nezávislost podrobených národů.
Kreml se dekolonizace Ruska obává, což se odráží v návrhu nové národnostní politiky, který byl zveřejněn v červenci 2025. Tento návrh klade důraz na zachování a rozvoj kultury etnických Rusů jako jediné „státotvorné“ národnosti a na boj proti vnějším hrozbám pro stabilitu Ruska, včetně vlivu cizích sil na různé etnické skupiny uvnitř Ruska.
Aby zakryl neúspěchy Ruska a hodil vinu za předpokládaný rozpad na cizí činitele, oficiální propaganda oživuje starý stereotyp o „rusofobii“. Mluvčí ministerstva zahraničí dokonce navrhl zavedení „mezinárodního dne“ na boj proti předsudkům. Tato prohlášení mají zakrýt skutečnost, že ruský imperialistický plán se rozpadá nejen kvůli vnějším intrikám, ale kvůli neřešitelným vnitřním problémům.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.