Ruská oficiální propaganda v posledním roce neskrývá hluboké obavy o vnitřní jednotu a stabilitu země. Vysocí představitelé Ruska v posledních měsících znějí stále více znepokojeně a paranoidně, když veřejně vyjadřují své obavy o budoucnost státu. Nejvíce vyčnívá prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který v září loňského roku tvrdil, že západní vlády vytvořily koalici minimálně padesáti států, jejichž cílem je „rozpad Ruska“.
Toto prohlášení, jež může na první pohled působit jako politická paranoia nebo pokus o mobilizaci občanů, není nutně založeno na imaginárních nepřátelích. Naopak ukazuje na oficiální uvědomění si, že se v Rusku konverguje řada negativních trendů a že současný režim, ba dokonce stát jako takový, může brzy vyčerpat všechny své možnosti.
Tři hlavní obavy, které v současnosti panují mezi ruskými představiteli, jsou podle expertů webu National Interest: prohra ve válce, ekonomický kolaps a rozpad státu. Všechny tři hrozby se nyní zdají být reálné a blízké.
Pokud jde o vojenské ztráty, ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin v červnu neúmyslně potvrdil, že ruské síly utrpěly během plnohodnotné invaze na Ukrajinu stovky tisíc obětí. Blížící se dodávky zbraní z USA a NATO a tvrdší americké sankce na ruský export ropy vedly k obvyklým hrozbám o jaderné odvetě, včetně přímého varování bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva vůči prezidentu Trumpovi, že Moskva má schopnosti jaderného úderu z dob Sovětského svazu.
Obava z porážky a mezinárodní izolace je patrná na nejvyšších úrovních vlády. Ministr zahraničí Sergej Lavrov přiznal, že Rusko bojuje proti Ukrajině bez jakýchkoliv západních spojenců, což je situace, jakou země nikdy dříve nezažila. Varoval, že Rusko se musí spolehnout pouze na sebe a nemůže si dovolit slabost nebo laxnost.
Porážka ve válce nebo dlouhý konflikt, který vysává ekonomiku, zvýší tlak na režim a může obrátit velkou část společnosti proti Kremlu. Rusko má historické zkušenosti s prohranými válkami nebo ekonomickými krizemi, které vedly k rozpadu státu, zejména během pádu carského impéria v první světové válce a zániku Sovětského svazu na konci studené války.
Margarita Simonyanová, šéfredaktorka ruské státem kontrolované televize RT, přiznala, že ruské úřady mají stále větší obavy, že válka na Ukrajině může odvrátit obyčejné, apolitické občany od vlády, a to nejen skrze ztráty na bojišti, ale i narušováním každodenního života a životní úrovně. Úředníci se obávají, že se vracející veteráni přidají ke gangům a organizovanému zločinu.
První náměstek šéfa prezidentské administrativy Sergej Kirijenko v červenci řekl místním úředníkům, že Kreml považuje vracející se veterány za „hlavní faktor politických a sociálních rizik“.
Varování o blížící se ekonomické krizi jsou mezi ruskými úředníky běžná. Ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru v červnu varoval, že ruská ekonomika je „na pokraji recese“. Ironií je, že toto každoroční fórum mělo sloužit jako prezentace ekonomické síly Ruska a přitahovat zahraniční investory.
Ruské úřady se zdají být smířeny s tím, že vojenské ztráty a mezinárodní sankce vedou ekonomiku k dlouhodobé krizi. German Gref, šéf Sberbank, jedné z největších státních finančních institucí, přiznal, že kvůli rostoucím vojenským výdajům, vysokým úrokovým sazbám a rostoucí inflaci směřuje ruský finanční systém do „těžkých časů“.
Ekonomičtí analytici odhadují, že země je na pokraji hluboké bankovní krize kvůli rostoucímu počtu nesplácených půjček, což by mohlo způsobit masivní bankroty a dále poškodit civilní ekonomiku. Úřady možná konečně došly k závěru, že žádná propaganda a dezinformace nedokážou skrýt drsnou ekonomickou realitu před veřejností.
Pád režimu a rozpad státu jsou zřejmě největšími obavami Kremlu. Úředníci se snaží udržet těžkou rovnováhu - na jedné straně tvrdí, že Rusko je nezničitelné, na straně druhé varují, že čelí vážnému nebezpečí fragmentace. Tyto poplašné signály mají za cíl mobilizovat a sjednotit společnost za vládou. Nicméně odhalují i strach, že ruská historie se může opakovat a že úřady budou bezmocné a nedokáží tomu zabránit.
Hlavním cílem ruských útoků je státní separatismus. Od dubna 2024 režim posílil svou kampaň proti údajně rostoucím separatistickým hnutím. Ministerstvo spravedlnosti požádalo o uznání „Mezinárodního sociálního hnutí pro zničení mnohonárodnostní jednoty a územní integrity Ruska“ za extremistickou organizaci, i když taková organizace ve skutečnosti neexistovala.
Tento návrh umožnil úřadům agresivněji pronásledovat národní a regionální hnutí a cílit na každého občana, který je považován za hrozbu. Represivní politika proti regionalistům, včetně těch, kteří pouze požadují politickou a ekonomickou decentralizaci, naznačuje, jak velký strach Kreml má z jakéhokoliv odporu, dokonce i od etnických Rusů.
V lednu 2025 bylo FSB označeno za „teroristické organizace“ 172 etnických a náboženských skupin, které byly spojeny s mezinárodním hnutím za dekolonizaci Ruska a nezávislost podrobených národů.
Kreml se dekolonizace Ruska obává, což se odráží v návrhu nové národnostní politiky, který byl zveřejněn v červenci 2025. Tento návrh klade důraz na zachování a rozvoj kultury etnických Rusů jako jediné „státotvorné“ národnosti a na boj proti vnějším hrozbám pro stabilitu Ruska, včetně vlivu cizích sil na různé etnické skupiny uvnitř Ruska.
Aby zakryl neúspěchy Ruska a hodil vinu za předpokládaný rozpad na cizí činitele, oficiální propaganda oživuje starý stereotyp o „rusofobii“. Mluvčí ministerstva zahraničí dokonce navrhl zavedení „mezinárodního dne“ na boj proti předsudkům. Tato prohlášení mají zakrýt skutečnost, že ruský imperialistický plán se rozpadá nejen kvůli vnějším intrikám, ale kvůli neřešitelným vnitřním problémům.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.