Lidé jsou pobouřeni, firmy zmatené. Jak ovlivní boj s extrémním počasím radikální Trumpův krok?

V den tohoto oznámení vydalo Ministerstvo energetiky zprávu, která zpochybňuje vědecký konsenzus o klimatických změnách a čerpá z analýz několika vědců známých svými pochybnostmi o roli lidské činnosti při změně klimatu. Tento krok je považován za tak radikální, že v prvním období Trumpovy administrativy o něm bylo sice uvažováno, ale nakonec byl zrušen jako příliš extrémní.

Reakce na zrušení byla okamžitá, přičemž mnoho lidí označilo tento krok za „katastrofální“ a „nezodpovědný“. Přesné účinky této změny jsou ale podle magazínu Time těžko předvídatelné.

Za prvé, není jasné, zda tento krok obstojí proti nevyhnutelným právním výzvám, i s rostoucí konzervativní soudní pravomocí. Vědecké chyby na základě tohoto rozhodnutí jsou jedním z důvodů, proč může být problematické, stejně jako právní precedens z rozhodnutí Massachusetts vs EPA z roku 2007, který EPA udělil pravomoc regulovat skleníkové plyny v případě, že ohrožují veřejné zdraví.

Kromě toho Kongres v rámci Inflačního redukčního zákona uvedl, že skleníkové plyny jsou považovány za znečišťující látky, což stále platí, i když Trumpova „One Big Beautiful Bill“ tento zákon oslabuje.

V následujících letech, kdy bude tato právní bitva probíhat, budou společnosti v nejistotě. Budou se muset nakonec řídit nějakou verzí současných regulací, pokud soudy nebudou stát na straně Trumpovy administrativy? Nebo budoucí administrativa zavede přísnější pravidla, což poškodí firmy, které se rozhodly vzdát se klimatických opatření? A pokusí se státy nahradit tento ztracený prostor vlastními regulacemi?

Krátkodobě se velké společnosti budou držet zpátky a reagovat na tuto nejistotu opatrně. V dlouhodobějším horizontu však lze očekávat, že celá řada faktorů, od přísnějších regulací v zahraničních trzích po technologický pokrok, poskytne stimul pro nižší emise. Nakonec by Kongres mohl přijít s legislativou, která poskytne jasnější pokyny o tom, jak by měla EPA regulovat skleníkové plyny.

To, že federální vláda USA by v době, kdy jsou náklady na klimatické změny stále patrnější, podnikla takto razantní útok na klimatickou vědu, je významný milník. Nicméně, regulace EPA nejsou hlavním motorem, který by firmy tlačil k dekarbonizaci.

Nejsou ani jediným faktorem, který formuje trajektorii emisí v USA, jak se předpokládalo před 16 lety, kdy byl Endangerment Finding přijat. Velké společnosti jsou pod tlakem regulací po celém světě. A pokrok v technologii znamená, že energetické systémy se v zásadě čistí a stávají zelenějšími díky ekonomickým faktorům. Zrušení Endangerment Finding je překážkou, ale není to konec příběhu.