Rozhodnutí Trumpovy administrativy zrušit "Endangerment Finding" (nález ohrožení) z roku 2009, které vydala Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), je zásadním krokem proti klimatické vědě. Tento nález, který vymezuje zdravotní a environmentální hrozby spojené s emisemi skleníkových plynů, tvořil právní základ pro širokou škálu regulačních opatření EPA, od automobilů po elektrárny. Jeho zrušení by administrativě umožnilo rychle zrušit řadu klimatických regulací.
V den tohoto oznámení vydalo Ministerstvo energetiky zprávu, která zpochybňuje vědecký konsenzus o klimatických změnách a čerpá z analýz několika vědců známých svými pochybnostmi o roli lidské činnosti při změně klimatu. Tento krok je považován za tak radikální, že v prvním období Trumpovy administrativy o něm bylo sice uvažováno, ale nakonec byl zrušen jako příliš extrémní.
Reakce na zrušení byla okamžitá, přičemž mnoho lidí označilo tento krok za „katastrofální“ a „nezodpovědný“. Přesné účinky této změny jsou ale podle magazínu Time těžko předvídatelné.
Za prvé, není jasné, zda tento krok obstojí proti nevyhnutelným právním výzvám, i s rostoucí konzervativní soudní pravomocí. Vědecké chyby na základě tohoto rozhodnutí jsou jedním z důvodů, proč může být problematické, stejně jako právní precedens z rozhodnutí Massachusetts vs EPA z roku 2007, který EPA udělil pravomoc regulovat skleníkové plyny v případě, že ohrožují veřejné zdraví.
Kromě toho Kongres v rámci Inflačního redukčního zákona uvedl, že skleníkové plyny jsou považovány za znečišťující látky, což stále platí, i když Trumpova „One Big Beautiful Bill“ tento zákon oslabuje.
V následujících letech, kdy bude tato právní bitva probíhat, budou společnosti v nejistotě. Budou se muset nakonec řídit nějakou verzí současných regulací, pokud soudy nebudou stát na straně Trumpovy administrativy? Nebo budoucí administrativa zavede přísnější pravidla, což poškodí firmy, které se rozhodly vzdát se klimatických opatření? A pokusí se státy nahradit tento ztracený prostor vlastními regulacemi?
Krátkodobě se velké společnosti budou držet zpátky a reagovat na tuto nejistotu opatrně. V dlouhodobějším horizontu však lze očekávat, že celá řada faktorů, od přísnějších regulací v zahraničních trzích po technologický pokrok, poskytne stimul pro nižší emise. Nakonec by Kongres mohl přijít s legislativou, která poskytne jasnější pokyny o tom, jak by měla EPA regulovat skleníkové plyny.
To, že federální vláda USA by v době, kdy jsou náklady na klimatické změny stále patrnější, podnikla takto razantní útok na klimatickou vědu, je významný milník. Nicméně, regulace EPA nejsou hlavním motorem, který by firmy tlačil k dekarbonizaci.
Nejsou ani jediným faktorem, který formuje trajektorii emisí v USA, jak se předpokládalo před 16 lety, kdy byl Endangerment Finding přijat. Velké společnosti jsou pod tlakem regulací po celém světě. A pokrok v technologii znamená, že energetické systémy se v zásadě čistí a stávají zelenějšími díky ekonomickým faktorům. Zrušení Endangerment Finding je překážkou, ale není to konec příběhu.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.