Rozhodnutí Trumpovy administrativy zrušit "Endangerment Finding" (nález ohrožení) z roku 2009, které vydala Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), je zásadním krokem proti klimatické vědě. Tento nález, který vymezuje zdravotní a environmentální hrozby spojené s emisemi skleníkových plynů, tvořil právní základ pro širokou škálu regulačních opatření EPA, od automobilů po elektrárny. Jeho zrušení by administrativě umožnilo rychle zrušit řadu klimatických regulací.
V den tohoto oznámení vydalo Ministerstvo energetiky zprávu, která zpochybňuje vědecký konsenzus o klimatických změnách a čerpá z analýz několika vědců známých svými pochybnostmi o roli lidské činnosti při změně klimatu. Tento krok je považován za tak radikální, že v prvním období Trumpovy administrativy o něm bylo sice uvažováno, ale nakonec byl zrušen jako příliš extrémní.
Reakce na zrušení byla okamžitá, přičemž mnoho lidí označilo tento krok za „katastrofální“ a „nezodpovědný“. Přesné účinky této změny jsou ale podle magazínu Time těžko předvídatelné.
Za prvé, není jasné, zda tento krok obstojí proti nevyhnutelným právním výzvám, i s rostoucí konzervativní soudní pravomocí. Vědecké chyby na základě tohoto rozhodnutí jsou jedním z důvodů, proč může být problematické, stejně jako právní precedens z rozhodnutí Massachusetts vs EPA z roku 2007, který EPA udělil pravomoc regulovat skleníkové plyny v případě, že ohrožují veřejné zdraví.
Kromě toho Kongres v rámci Inflačního redukčního zákona uvedl, že skleníkové plyny jsou považovány za znečišťující látky, což stále platí, i když Trumpova „One Big Beautiful Bill“ tento zákon oslabuje.
V následujících letech, kdy bude tato právní bitva probíhat, budou společnosti v nejistotě. Budou se muset nakonec řídit nějakou verzí současných regulací, pokud soudy nebudou stát na straně Trumpovy administrativy? Nebo budoucí administrativa zavede přísnější pravidla, což poškodí firmy, které se rozhodly vzdát se klimatických opatření? A pokusí se státy nahradit tento ztracený prostor vlastními regulacemi?
Krátkodobě se velké společnosti budou držet zpátky a reagovat na tuto nejistotu opatrně. V dlouhodobějším horizontu však lze očekávat, že celá řada faktorů, od přísnějších regulací v zahraničních trzích po technologický pokrok, poskytne stimul pro nižší emise. Nakonec by Kongres mohl přijít s legislativou, která poskytne jasnější pokyny o tom, jak by měla EPA regulovat skleníkové plyny.
To, že federální vláda USA by v době, kdy jsou náklady na klimatické změny stále patrnější, podnikla takto razantní útok na klimatickou vědu, je významný milník. Nicméně, regulace EPA nejsou hlavním motorem, který by firmy tlačil k dekarbonizaci.
Nejsou ani jediným faktorem, který formuje trajektorii emisí v USA, jak se předpokládalo před 16 lety, kdy byl Endangerment Finding přijat. Velké společnosti jsou pod tlakem regulací po celém světě. A pokrok v technologii znamená, že energetické systémy se v zásadě čistí a stávají zelenějšími díky ekonomickým faktorům. Zrušení Endangerment Finding je překážkou, ale není to konec příběhu.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.