Rozhodnutí Trumpovy administrativy zrušit "Endangerment Finding" (nález ohrožení) z roku 2009, které vydala Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), je zásadním krokem proti klimatické vědě. Tento nález, který vymezuje zdravotní a environmentální hrozby spojené s emisemi skleníkových plynů, tvořil právní základ pro širokou škálu regulačních opatření EPA, od automobilů po elektrárny. Jeho zrušení by administrativě umožnilo rychle zrušit řadu klimatických regulací.
V den tohoto oznámení vydalo Ministerstvo energetiky zprávu, která zpochybňuje vědecký konsenzus o klimatických změnách a čerpá z analýz několika vědců známých svými pochybnostmi o roli lidské činnosti při změně klimatu. Tento krok je považován za tak radikální, že v prvním období Trumpovy administrativy o něm bylo sice uvažováno, ale nakonec byl zrušen jako příliš extrémní.
Reakce na zrušení byla okamžitá, přičemž mnoho lidí označilo tento krok za „katastrofální“ a „nezodpovědný“. Přesné účinky této změny jsou ale podle magazínu Time těžko předvídatelné.
Za prvé, není jasné, zda tento krok obstojí proti nevyhnutelným právním výzvám, i s rostoucí konzervativní soudní pravomocí. Vědecké chyby na základě tohoto rozhodnutí jsou jedním z důvodů, proč může být problematické, stejně jako právní precedens z rozhodnutí Massachusetts vs EPA z roku 2007, který EPA udělil pravomoc regulovat skleníkové plyny v případě, že ohrožují veřejné zdraví.
Kromě toho Kongres v rámci Inflačního redukčního zákona uvedl, že skleníkové plyny jsou považovány za znečišťující látky, což stále platí, i když Trumpova „One Big Beautiful Bill“ tento zákon oslabuje.
V následujících letech, kdy bude tato právní bitva probíhat, budou společnosti v nejistotě. Budou se muset nakonec řídit nějakou verzí současných regulací, pokud soudy nebudou stát na straně Trumpovy administrativy? Nebo budoucí administrativa zavede přísnější pravidla, což poškodí firmy, které se rozhodly vzdát se klimatických opatření? A pokusí se státy nahradit tento ztracený prostor vlastními regulacemi?
Krátkodobě se velké společnosti budou držet zpátky a reagovat na tuto nejistotu opatrně. V dlouhodobějším horizontu však lze očekávat, že celá řada faktorů, od přísnějších regulací v zahraničních trzích po technologický pokrok, poskytne stimul pro nižší emise. Nakonec by Kongres mohl přijít s legislativou, která poskytne jasnější pokyny o tom, jak by měla EPA regulovat skleníkové plyny.
To, že federální vláda USA by v době, kdy jsou náklady na klimatické změny stále patrnější, podnikla takto razantní útok na klimatickou vědu, je významný milník. Nicméně, regulace EPA nejsou hlavním motorem, který by firmy tlačil k dekarbonizaci.
Nejsou ani jediným faktorem, který formuje trajektorii emisí v USA, jak se předpokládalo před 16 lety, kdy byl Endangerment Finding přijat. Velké společnosti jsou pod tlakem regulací po celém světě. A pokrok v technologii znamená, že energetické systémy se v zásadě čistí a stávají zelenějšími díky ekonomickým faktorům. Zrušení Endangerment Finding je překážkou, ale není to konec příběhu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.