Rozhodnutí Trumpovy administrativy zrušit "Endangerment Finding" (nález ohrožení) z roku 2009, které vydala Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), je zásadním krokem proti klimatické vědě. Tento nález, který vymezuje zdravotní a environmentální hrozby spojené s emisemi skleníkových plynů, tvořil právní základ pro širokou škálu regulačních opatření EPA, od automobilů po elektrárny. Jeho zrušení by administrativě umožnilo rychle zrušit řadu klimatických regulací.
V den tohoto oznámení vydalo Ministerstvo energetiky zprávu, která zpochybňuje vědecký konsenzus o klimatických změnách a čerpá z analýz několika vědců známých svými pochybnostmi o roli lidské činnosti při změně klimatu. Tento krok je považován za tak radikální, že v prvním období Trumpovy administrativy o něm bylo sice uvažováno, ale nakonec byl zrušen jako příliš extrémní.
Reakce na zrušení byla okamžitá, přičemž mnoho lidí označilo tento krok za „katastrofální“ a „nezodpovědný“. Přesné účinky této změny jsou ale podle magazínu Time těžko předvídatelné.
Za prvé, není jasné, zda tento krok obstojí proti nevyhnutelným právním výzvám, i s rostoucí konzervativní soudní pravomocí. Vědecké chyby na základě tohoto rozhodnutí jsou jedním z důvodů, proč může být problematické, stejně jako právní precedens z rozhodnutí Massachusetts vs EPA z roku 2007, který EPA udělil pravomoc regulovat skleníkové plyny v případě, že ohrožují veřejné zdraví.
Kromě toho Kongres v rámci Inflačního redukčního zákona uvedl, že skleníkové plyny jsou považovány za znečišťující látky, což stále platí, i když Trumpova „One Big Beautiful Bill“ tento zákon oslabuje.
V následujících letech, kdy bude tato právní bitva probíhat, budou společnosti v nejistotě. Budou se muset nakonec řídit nějakou verzí současných regulací, pokud soudy nebudou stát na straně Trumpovy administrativy? Nebo budoucí administrativa zavede přísnější pravidla, což poškodí firmy, které se rozhodly vzdát se klimatických opatření? A pokusí se státy nahradit tento ztracený prostor vlastními regulacemi?
Krátkodobě se velké společnosti budou držet zpátky a reagovat na tuto nejistotu opatrně. V dlouhodobějším horizontu však lze očekávat, že celá řada faktorů, od přísnějších regulací v zahraničních trzích po technologický pokrok, poskytne stimul pro nižší emise. Nakonec by Kongres mohl přijít s legislativou, která poskytne jasnější pokyny o tom, jak by měla EPA regulovat skleníkové plyny.
To, že federální vláda USA by v době, kdy jsou náklady na klimatické změny stále patrnější, podnikla takto razantní útok na klimatickou vědu, je významný milník. Nicméně, regulace EPA nejsou hlavním motorem, který by firmy tlačil k dekarbonizaci.
Nejsou ani jediným faktorem, který formuje trajektorii emisí v USA, jak se předpokládalo před 16 lety, kdy byl Endangerment Finding přijat. Velké společnosti jsou pod tlakem regulací po celém světě. A pokrok v technologii znamená, že energetické systémy se v zásadě čistí a stávají zelenějšími díky ekonomickým faktorům. Zrušení Endangerment Finding je překážkou, ale není to konec příběhu.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.